Emtricitabine/tenofovir disoproxil mylan

Pacienti s HIV-1 obsahujícím mutace

Pacienti s HIV-1 obsahujícím mutaci K65R, kteří již byli léčeni antiretrovirotiky, nemají
emtricitabin/tenofovir-disoproxil užívat
Celková strategie prevence infekce HIV-
Emtricitabin/tenofovir-disoproxil není vždy účinný v prevenci získání HIV-1. Doba nástupu ochrany
po zahájení užívání emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu není známa.

Emtricitabin/tenofovir-disoproxil lze používat k preexpoziční profylaxi pouze jako součást celkové
strategie prevence infekce HIV-1, která zahrnuje použití dalších preventivních opatření proti HIV-sexuálně přenosných infekcí
Riziko rezistence u pacientů s nezjištěnou infekcí HIV-Kombinaci emtricitabin/tenofovir-disoproxil lze používat pouze ke snížení rizika získání infekce HIV-
u jedinců, u kterých bylo potvrzeno, že jsou HIV negativní emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu k preexpoziční profylaxi je nutné jedince v pravidelných
intervalech opakovaně testovat na negativitu HIV kombinovaného testu antigen/protilátka.

Kombinace emtricitabin/tenofovir-disoproxil samotná nepředstavuje kompletní režim léčby infekce
HIV-1 a u osob s nezjištěnou infekcí HIV-1, které užívají pouze emtricitabin/tenofovir-disoproxil, se
objevily HIV-1 rezistentní mutace.

Existují-li klinické symptomy odpovídající akutní virové infekci a podezření na nedávnou expozici
virem HIV-1 o jeden měsíc a před zahájením preexpoziční profylaxe emtricitabinem/tenofovir-disoproxilem je
nutné znovu ověřit stav HIV-1.

Význam dodržování dávkování
Účinnost přípravku Emtricitabine/Tenofovir-disoproxil Mylan při snižování rizika nákazy HIV-významně souvisí s dodržováním dávkování, což bylo prokázáno na základě měřitelné hladiny léčiva
v krvi musí přesně dodržovat denní doporučené dávkovací schéma přípravku Emtricitabine/Tenofovir-
disoproxil Mylan.

Pacienti infikovaní virem hepatitidy B nebo C

U pacientů infikovaných HIV-1 s chronickou hepatitidou B nebo Ca, kteří užívají antiretrovirovou
terapii, existuje zvýšené riziko vzniku těžkých a případně i fatálních jaterních nežádoucích účinků.
Lékaři mají vzít v úvahu současné pokyny pro léčbu HIV infekce u pacientů souběžně infikovaných
virem hepatitidy B
Bezpečnost a účinnost emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu pro preexpoziční profylaxi u pacientů
s infekcí HBV nebo HCV nebyly stanoveny.

V případě souběžné antivirové terapie hepatitidy B nebo C si přečtěte také příslušné souhrny údajů
o přípravcích pro tyto léčivé přípravky. Přečtěte si také bod Použití s ledipasvirem a sofosbuviren nebo
sofosbuvirem a velpatasvirem níže.

Tenofovir farmakodynamických studiích, ale bezpečnost a účinnost emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu nebyla
specificky stanovena u pacientů s chronickou infekcí HBV.

Přerušení léčby emtricitabinem/tenofovir-disoproxilem může být u pacientů infikovaných HBV
spojeno se závažnou akutní exacerbací hepatitidy. Pacienti infikovaní HBV, kteří přeruší léčbu
emtricitabinem/tenofovir-disoproxilem, musí být pozornĕ klinicky i laboratorně sledováni po dobu
alespoň několika měsíců po ukončení léčby. Pokud je to vhodné, je možné obnovit léčbu hepatitidy B.
U pacientů s pokročilým jaterním onemocněním nebo cirhózou jater se přerušení léčby nedoporučuje,
protože exacerbace hepatitidy po ukončení léčby může vést k dekompenzaci jater.

Onemocnění jater

Bezpečnost a účinnost emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu nebyla stanovena u pacientů s významnou
poruchou jater. Farmakokinetika tenofoviru byla studována u pacientů s poruchou funkce jater a
úprava dávkování není nutná. Farmakokinetika emtricitabinu nebyla studována u pacientů s poruchou
funkce jater. Na základě minimálního jaterního metabolismu emtricitabinu a jeho vylučování
ledvinami je nepravděpodobné, že by u pacientů s poruchou funkce jater byla nutná úprava dávkování
emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu
U pacientů infikovaných HIV-1 s preexistující dysfunkcí jater, včetně chronické aktivní hepatitidy, se
při kombinované antiretrovirové terapii zvýšená četnost abnormalit funkce jater a tyto pacienty je třeba sledovat obvyklým způsobem.
Prokáže-li se u těchto pacientů zhoršení jaterního onemocnění, musí být zváženo přerušení nebo
vysazení léčby.

Účinky na funkci ledvin a na kosti u dospělých

Účinky na funkci ledvin
Emtricitabin a tenofovir jsou vylučovány primárně ledvinami kombinací glomerulární filtrace
a aktivní tubulární sekrece. V souvislosti s používáním tenofovir-disoproxilu byly hlášeny selhání
ledvin, poruchy funkce ledvin, zvýšení hladiny kreatininu, hypofosfatemie a proximální tubulopatie

Sledování funkce ledvin
Před začátkem léčby nebo před preexpoziční profylaxí infekce HIV-1 přípravkem
Emtricitabine/Tenofovir disoproxil Mylan se doporučuje provést výpočet clearance kreatininu u všech
osob.

U osob bez renálních rizikových faktorů se doporučuje sledovat funkci ledvin a hladina sérových fosfátůaž šest měsíců.

U osob s rizikem onemocnění ledvin je nutné častější sledování funkce ledvin.

Přečtěte si také bod Souběžné podávání s jinými léčivými přípravky níže.

Postup při renálních abnormalitách u pacientů infikovaných HIV-Je-li u pacientů užívajících emtricitabin/tenofovir-disoproxil hladina sérových fosfátů < 1,5 mg/dl
vyhodnotit funkce ledvin, včetně stanovení koncentrace glukosy a draslíku v krvi a koncentrace
glukosy v moči pod 50 ml/min nebo hladina sérových fosfátů klesla pod 1,0 mg/dl přerušení léčby emtricitabinem/tenofovir-disoproxilem. Přerušení léčby emtricitabinem/tenofovir-
disoproxilem se má také zvážit v případě progresivního poklesu funkce ledvin, když nebyla
identifikována žádná jiná příčina.

Renální bezpečnost emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu byla u pacientů s poruchou funkce ledvin
kreatininu mezi 30–49 ml/min se doporučuje upravit interval mezi dávkami množství údajů z klinických studií naznačuje, že prodloužený interval mezi dávkami není optimální a
může mít za následek zvýšenou toxicitu a možnou neadekvátní odpověď. V další malé klinické studii
podskupina pacientů s clearance kreatininu mezi 50 a 60 ml/min, kteří užívali tenofovir-disoproxil
v kombinaci s emtricitabinem každých 24 hodin, měli 2–4krát vyšší expozici tenofoviru a zhoršení
funkce ledvin pacientů s clearance kreatininu < 60 ml/min pečlivě vyhodnotit přínosy a rizika léčby a je nutné
pozorně sledovat funkci ledvin. Dále je nutné pozorně sledovat klinickou odpověď na léčbu u pacientů
užívajících emtricitabin/tenofovir-disoproxil v prodloužených intervalech mezi dávkami. Užívání
emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu se nedoporučuje u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin
redukce dávky nelze dosáhnout pomocí kombinované tablety
Postup při renálních abnormalitách u PrEP
Kombinace emtricitabin/tenofovir-disoproxil nebyla studována u jedinců, kteří nejsou infikovaní HIV-
a mají clearance kreatininu < 60 ml/min, a proto se jeho podávání u této populace nedoporučuje. Je-
li u pacientů užívajících emtricitabin/tenofovir-disoproxil za účelem preexpoziční profylaxe hladina
sérových fosfátů < 1,5 mg/dl se do jednoho týdne znovu vyhodnotit funkci ledvin, včetně stanovení koncentrace glukózy a draslíku
v krvi a koncentrace glukózy v moči clearance kreatininu klesla na < 60 ml/min nebo hladina sérových fosfátů klesly na < 1,0 mg/dl
léčby emtricitabinem/tenofovir-disoproxilem se má také zvážit v případě progresivního poklesu
funkce ledvin, když nebyla identifikována žádná jiná příčina.

Účinky na kosti

Kostní abnormality, jako je osteomalacie, které se mohou projevit jako přetrvávající nebo zhoršující se
bolest kostí a které mohou občas přispívat ke vzniku zlomenin mohou souviset s proximální renální
tubulopatií vyvolanou tenofovir-disoproxilem
Tenofovir-disoproxil může také způsobit snížení kostní hustoty
Existuje-li podezření na kostní abnormality nebo jsou zjištěny kostní abnormality, má být zajištěna
příslušná konzultace.

Léčba infekce HIV-V kontrolované klinické studii se stavudinem v kombinaci s lamivudinem a efavirenzem, byl u pacientů dosud neléčených
antiretrovirotiky pozorován malý pokles BMD v celkovém proximálním femuru a v páteři u obou
léčených skupin. Ve 144. týdnu byly pokles BMD v páteři a změny kostních biomarkerů ve srovnání
s výchozími hodnotami významně vyšší ve skupině léčené tenofovir-disoproxilem. Pokles BMD
v celkovém proximálním femuru byl významně vyšší v této skupině do 96. týdne. Nicméně zvýšené
riziko vzniku fraktur nebo známky vzniku klinicky významných kostních abnormalit se v průběhu
144 týdnů v této studii neprojevily.

V jiných studiích léčených tenofovir-disoproxilem v rámci léčebného režimu obsahujícího potencovaný inhibitor
proteázy. Celkově s ohledem na kostní abnormality spojené s tenofovir-disoproxilem a omezení
dlouhodobých údajů o dopadu tenofovir-disoproxilu na zdraví kostí a riziko zlomenin mají být u
pacientů s osteoporózou, kteří mají vyšší riziko vzniku fraktur, zváženy jiné dostupné terapeutické
režimy.

Preexpoziční profylaxe
V klinických studiích s jedinci, kteří nejsou infikováni HIV-1, byl pozorován mírný pokles BMD. Ve
studii s 498 muži se změny v BMD ve 24. týdnu ve srovnání s výchozími hodnotami pohybovaly od
−0,4 % do −1,0 % v v celkovém proximálním femuru, páteři a krčku a trochanteru femuru u mužů
užívajících denně profylakticky emtricitabin/tenofovir-disoproxil placebo
Účinky na funkci ledvin a na kosti u pediatrické populace

Dlouhodobé účinky tenofovir-disoproxilu na ledviny a kosti během léčby infekce HIV-1 u pediatrické
populace a údaje o dlouhodobých účincích emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu na ledviny a kosti při
použití pro preexpoziční profylaxi u neinfikovaných dospívajících nejsou zcela jasné Kromě toho nelze plně zaručit reverzibilitu renální toxicity po ukončení podávání tenofovir-
disoproxilu k léčbě infekce HIV-1 nebo po ukončení podávání emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu pro
preexpoziční profylaxi.

Pro zvážení poměru přínosu/rizika emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu při léčbě infekce HIV-1 nebo
při preexpoziční profylaxi u každého případu, rozhodnutí o vhodném sledování během léčby rozhodnutí ukončit léčbu
Při použití emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu pro preexpoziční profylaxi se má při každé návštěvě
znovu posoudit stav pacientů, aby bylo jisté, zda jsou i nadále ohroženi vysokým rizikem infekce
HIV-1. Riziko infekce HIV-1 má být zváženo s ohledem na možné účinky dlouhodobého užívání
emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu na ledviny a na kosti.

Účinky na funkci ledvin
V klinické studii GS-US-104-0352 byly hlášeny nežádoucí účinky odpovídající proximální renální
tubulopatii u pediatrických pacientů infikovaných HIV­1 ve věku 2 až < 12 let
Sledování funkce ledvin
Funkce ledvin podávání emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu pro léčbu infekce HIV-1 nebo pro preexpoziční
profylaxi a během léčby má být sledována stejně jako u dospělých
Postup při renálních abnormalitách
Je-li u pediatrických pacientů užívajících emtricitabin/tenofovir-disoproxil hladina sérových fosfátů
< 3,0 mg/dl koncentrace glukosy a draslíku v krvi a koncentrace glukosy v moči tubulopatieledvin, má být zajištěna konzultace s nefrologem a má se zvážit přerušení užívání přípravku
Emtricitabine/Tenofovir-disoproxil Mylan. Přerušení užívání přípravku Emtricitabine/Tenofovir-
disoproxil Mylan se má také zvážit v případě progresivního zhoršení funkce ledvin, když nebyla
identifikována žádná jiná příčina.

Souběžné podávání a riziko renální toxicity
Platí stejná doporučení jako u dospělých
Porucha funkce ledvin
Používání emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu u jedinců mladších než 18 let s poruchou funkce ledvin
se nedoporučuje u pediatrických pacientů s poruchou funkce ledvin a má být přerušena u pediatrických pacientů,
u kterých se objeví porucha funkce ledvin během léčby emtricitabinem/tenofovir-disoproxilem.

Účinky na kosti
Použití tenofovir-disoproxilu může způsobit snížení BMD. Účinky změn BMD, ke kterým došlo
v souvislosti s podáváním tenofovir-disoproxilu, na dlouhodobý stav kostí a riziko zlomenin
v budoucnosti jsou nejisté
Pokud byly u jakýchkoli pediatrických pacientů během užívání emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu
zjištěny kostní abnormality nebo existuje-li podezření na kostní abnormality, má být zajištěna
konzultace s endokrinologem a/nebo nefrologem.

Tělesná hmotnost a metabolické parametry

V průběhu antiretrovirové léčby se může vyskytnout zvýšení tělesné hmotnosti a hladin lipidů
a glukózy v krvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem.
U lipidů existuje v některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti
není významný průkaz spojení s touto léčbou. Při monitorování hladin lipidů a glukózy v krvi je třeba
dodržovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby.

Mitochondriální dysfunkce po expozici in utero

Nukleosidová a nukleotidová analoga mohou různým způsobem ovlivnit mitochondriální funkci, což
je nejvýraznější u stavudinu, didanosinu a zidovudinu. Existují zprávy o mitochondriální dysfunkci u
HIV negativních dětí, které byly vystaveny in utero a/nebo postnatálně působení analog nukleosidů; ty
se hlavně týkaly léčby s režimy zahrnujícími zidovudin. Nejdůležitějšími hlášenými nežádoucími
účinky jsou hematologické poruchy hyperlipázemies pozdním nástupem takové neurologické poruchy přechodné nebo trvalé. Tyto nálezy mají být zváženy u každého dítěte,
které bylo in utero vystaveno působení analog nukleosidů nebo nukleotidů a které má závažné klinické
nálezy neznámé etiologie, zvláště neurologické. Tyto nálezy nemají vliv na současná národní
doporučení užívat antiretrovirovou léčbu u těhotných žen, aby se zamezilo vertikálnímu přenosu HIV.

Syndrom imunitní reaktivace

Při zahájení CART se u pacientů infikovaných HIV s těžkou imunodeficiencí může vyskytnout
zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní patogeny, která může způsobit klinicky
závažné stavy nebo zhoršení příznaků onemocnění. Takové reakce byly nejčastěji pozorovány během
několika prvních týdnů či měsíců po zahájení CART. Jedná se například o cytomegalovirovou
retinitidu, generalizované a/nebo fokální mykobakteriální infekce a pneumonii způsobenou
Pneumocystis jirovecii. Jakékoli příznaky zánětu mají být vyhodnoceny a v případě potřeby má být
zahájena příslušná léčba.
Při imunitní reaktivaci byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění choroba a autoimunitní hepatitidase mohou objevit mnoho měsíců po zahájení léčby.

Oportunní infekce

U pacientů infikovaných HIV-1, kterým je podáván emtricitabin/tenofovir-disoproxil nebo kteří
podstupují jinou antiretrovirovou terapii, se mohou i nadále vyvíjet oportunní infekce nebo mohou
nastat jiné komplikace HIV infekce. Proto mají být pod klinickým dohledem lékaře, který má
zkušenosti s léčbou pacientů s nemocemi souvisejícími s HIV.

Osteonekróza

Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnostipředevším u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici CART.
Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost
kloubů nebo pokud mají pohybové potíže.

Souběžné podávání s jinými léčivými přípravky

Emtricitabin/tenofovir-disoproxil se nemá užívat současně nebo bezprostředně po užívání
nefrotoxických léčivých přípravků nezbytné, je nutné sledovat funkci ledvin každý týden.

U pacientů infikovaných HIV-1 užívajících tenofovir-disoproxil a s rizikovým faktorem pro renální
dysfunkci byly po zahájení léčby vysokými dávkami nesteroidních protizánětlivých léčiv nebo kombinací více NSAID pozorovány případy akutního renálního selhání. Pokud je
emtricitabin/tenofovir-disoproxil podáván současně s NSAID, je nutné odpovídajícím způsobem
sledovat funkci ledvin.

U pacientů léčených tenofovir-disoproxilem v kombinaci s inhibitory proteázy potencovanými
ritonavirem nebo kobicistatem bylo hlášeno vyšší riziko poruchy funkce ledvin. U těchto pacientů je
nutné pečlivé sledování funkce ledvin rizikovými faktory má být souběžné podávání tenofovir-disoproxilu s potencovaným inhibitorem
proteázy pečlivě vyhodnoceno.

Emtricitabin/tenofovir-disoproxil nemá být podáván současně s jinými léčivými přípravky, které
obsahují emtricitabin, tenofovir-disoproxil, tenofovir-alafenamid nebo jiná cytidinová analoga, jako je
lamivudin dipivoxilem.

Použití s ledipasvirem a sofosbuvirem, sofosbuvirem a velpatasvirem nebo sofosbuvirem,
velpatasvirem a voxilaprevirem
Bylo prokázáno, že současné podávání tenofovir-disoproxilu a ledipasviru/sofosbuviru,
sofosbuviru/velpatasviru nebo sofosbuviru/velpatasviru/voxilapreviru má za následek zvýšení
plazmatických koncentrací tenofoviru, zejména pokud se používá současně s režimem léčby infekce
HIV obsahující tenofovir-disoproxil a přípravek optimalizující farmakokinetiku kobicistat
Bezpečnost tenofovir-disoproxilu při použití s ledipasvirem/sofosbuvirem,
sofosbuvirem/velpatasvirem nebo sofosbuvirem/velpatasvirem/voxilaprevirem a přípravkem
optimalizujícím farmakokinetiku nebyla stanovena. Je třeba zvážit možné přínosy a rizika související
se současným podáváním, zejména u pacientů se zvýšeným rizikem dysfunkce ledvin. Pacienti
užívající ledipasvir/sofosbuvir, sofosbuvir/velpatasvir nebo sofosbuvir/velpatasvir/voxilaprevir a
současně tenofovir-disoproxil v kombinaci s potencovaným inhibitorem HIV proteázy mají být
sledováni z důvodu nežádoucích účinků souvisejících s tenofovir-disoproxilem.

Souběžné podávání tenofovir-disoproxilu a didanosinu
Současné podávání tenofovir-disoproxilu a didanosinu se nedoporučuje
Terapie trojkombinací nukleosidů

Existují údaje o vysoké míře virologického selhání a o výskytu rezistence, obojí v časném stadiu, když
byl tenofovir-disoproxil podáván současně s lamivudinem a abakavirem u pacientů infikovaných HIV-
1, stejně jako s lamivudinem a didanosinem v dávkovacím režimu jednou denně. Lamivudin a
emtricitabin si jsou strukturálně velmi podobné a farmakokinetika a farmakodynamika těchto dvou
látek je rovněž podobná. Proto mohou být při podávání emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu s třetím
nukleosidovým analogem pozorovány stejné problémy.

Starší populace

Emtricitabin/tenofovir-disoproxil nebyl zkoumán u osob starších 65 let. Snížená funkce ledvin je
u osob starších 65 let pravděpodobnější, proto je nutná zvýšená opatrnost při podávání
emtricitabinu/tenofovir-disoproxilu starším osobám.

Pomocné látky

Přípravek Emtricitabine/Tenofovir disoproxil Mylan obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se
vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí
glukosy a galaktosy nemají proto tento přípravek užívat.