1/9
sp.zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Zolpidem Mylan 10 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje zolpidemi tartras 10 mg.
Pomocné látky se známým účinkem: Jedna potahovaná tableta obsahuje 47 mg laktózy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta
Bílé, potahované tablety ve tvaru tobolky z jedné strany označené „ZM“ před půlicí rýhou
a „10“ za půlicí rýhou, z druhé strany „G“.
Tabletu lze rozdělit na dvě stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Zolpidem je indikován ke krátkodobé léčbě nespavosti u dospělých v případech, kdy je nespavost
vysilující nebo vede k těžkému rozrušení pacienta.
4.2 Dávkování a způsob podání
Trvání léčby
Léčba má být co možná nejkratší. Délka léčby se obecně pohybuje od několika dnů do dvou týdnů s
maximální dobou léčby, která nemá překročit včetně doby vysazování čtyři týdny. Proces vysazování je
nutné u každého pacienta upravit individuálně.
Stejně jako u jiných hypnotik se dlouhodobé podávání přípravku Zolpidem Mylan nedoporučuje a délka
léčby nemá přesáhnout 4 týdny. V určitých případech může být nezbytné prodloužení podávání v délce
více než je stanovená maximální doba léčby. To lze ale učinit až po opětovném zhodnocení stavu
nemocného, jelikož riziko závislosti a zneužití se zvyšuje s délkou léčby (viz bod 4.4).
Zolpidem působí rychle a má být proto užíván bezprostředně před ulehnutím nebo po ulehnutí. Přípravek
se zapíjí tekutinou.
Tento přípravek se smí užívat, pouze pokud je možné zajistit dostatečně dlouhý spánek (8 hodin).
2/9
Dávkování
Dospělí
Dávku je nutno užít najednou a neužívat další během téže noci.
Doporučená denní dávka pro dospělé je 10 mg a užívá se bezprostředně před spaním. Je třeba podávat
nejnižší účinnou denní dávku zolpidemu a maximální denní dávka nesmí překročit 10 mg.
Starší pacienti (nad 65 let) nebo oslabení pacienti
Starší nebo oslabení pacienti mohou být k účinkům zolpidemu zvláště citliví, a proto se doporučuje
dávka 5 mg. Doporučená dávka se nemá překračovat.
Porucha funkce jater
Vzhledem k tomu, že je u pacientů s poruchou funkce jater metabolismus a vylučování zolpidemu
snížené, je doporučená úvodní dávka 5 mg. Zvláštní opatrnosti je třeba dbát u starších pacientů.
U dospělých (pod 65 let věku) lze dávku zvýšit na 10 mg pouze pokud je odpověď na nižší dávku
nedostatečná a pokud je přípravek dobře tolerován.
Maximální dávka 10 mg nesmí být v žádném případě u žádného pacienta překročena.
Pediatrická populace
Vzhledem k nedostatku dat, která by podpořila užití v této věkové skupině, se zolpidem nedoporučuje
podávat dětem a dospívajícím do 18 let. Dostupné výsledky placebem kontrolovaných studií jsou
uvedeny v bodě 5.1.
Způsob podání
K perorálnímu podání.
4.3 Kontraindikace
Zolpidem je kontraindikován u pacientů:
• s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.• s těžkou jaterní nedostatečností
• se syndromem spánkové apnoe
• s myastenia gravis
• s akutní a/nebo těžkou respirační nedostatečností
• kteří již v minulosti po užití zolpidemu měli syndrom poruch chování ve spánku, viz bod 4.4.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Obecné
Tam, kde je to možné, se má stanovit příčina nespavosti. Před zahájením podávání hypnotik má být
provedena léčba základního onemocnění. Pokud nedojde k potlačení nespavosti po 7 - 14 dnech léčby,
může to znamenat přítomnost primárního psychiatrického nebo jiného onemocnění, které má být
posouzeno.
3/9
Níže jsou uvedeny všeobecné informace vztahující se k účinkům benzodiazepinů a jiných hypnotik,
které je třeba brát v úvahu při jejich předepisování.
Tolerance
Při opakovaném podávání krátkodobě působících benzodiazepinů a jim podobných látek po dobu
několika týdnů se může vyvinout určitá ztráta hypnotického účinku.
Závislost
Podávání zolpidemu může vést k jeho zneužití a/nebo rozvoji fyzické i psychické závislosti. Riziko
závislosti se zvyšuje s dávkou a trváním léčby. Riziko zneužití a závislosti je zvýšené u pacientů s
anamnézou psychiatrických poruch, závislosti na lécích, alkoholu nebo drogách. U těchto pacientů by
měl být zolpidem používán jen s maximální opatrností.
Závislost může vzniknout i při terapeutických dávkách a/nebo u jedinců nevykazujících rizikové
faktory. Po vzniku fyzické závislosti je náhlé ukončení léčby doprovázeno abstinenčními příznaky. Patří
mezi ně bolesti hlavy nebo svalové bolesti, extrémní úzkost a napětí, neklid, zmatenost, podrážděnost a
nespavost. V těžkých případech může dojít k následujícím projevům: derealizace, depersonalizace,
hyperakuzie, necitlivost a brnění končetin, přecitlivělost na světlo, hluk a fyzický kontakt, halucinace
nebo epileptické záchvaty.
Návrat nespavosti
Při vysazení léčby benzodiazepinů nebo jim podobných látek se mohou znovu objevit příznaky, které k
léčbě vedly, a to ve zvýšené intenzitě. Přítomny mohou být i další reakce, včetně změn nálad, úzkosti a
neklidu.
Je důležité, aby pacient o této možnosti návratu původních příznaků věděl a neměl obavy, pokud po
vysazení přípravku k těmto příznakům dojde. Jsou důkazy, že v případě benzodiazepinů a jim
podobných látek s krátkodobým účinkem mohou zvláště při vysokých dávkách vzniknout abstinenční
příznaky i během intervalu mezi dávkami.
Jelikož riziko návratu příznaků z vysazení/návratu nespavosti je pravděpodobnější po náhlém přerušení
léčby, je doporučeno snižovat dávku postupně.
Délka léčby
Délka léčby má být co možná nejkratší (viz bod 4.2), ale nemá překročit 4 týdny včetně doby
vysazování. Prodloužení podávání nemá být prováděno bez opětovného zhodnocení stavu nemocného.
Může být užitečné informovat pacienta při zahájení léčby o jejím omezeném trvání.
Amnézie
Benzodiazepiny a jim podobné látky mohou vyvolat anterográdní amnézii. Ta se vyskytuje obvykle
několik hodin po podání zolpidemu. Aby se snížilo toto riziko, je třeba zajistit, aby pacienti mohli spát
bez přerušení 8 hodin (viz 4.8).
Psychiatrické a „paradoxní“ reakce
Při podávání benzodiazepinů a jim podobných látek se vyskytují takové příznaky, jako je neklid,
zvýšená nespavost, agitovanost, podrážděnost, agresivita, bludy, zuřivost, noční můry, halucinace,
psychózy, somnambulismus a další noční nevědomé chování, jako jedení a řízení automobilu, nevhodné
4/9
chování a další nežádoucí poruchy chování. Pokud k nim dojde, má se léčba přerušit. Tyto projevy jsou
pravděpodobnější u starších nemocných.
Náměsíčnost a přidružené chování
Náměsíčnost a přidružené chování (jako "řízení ve spánku", příprava a konzumace jídla, telefonování,
nebo sexuální styk) spojené s amnézií na událost, byly hlášeny u pacientů, kteří užili zolpidem a nebyli
zcela vzhůru. Tyto poruchy se mohou objevit po prvním nebo jakémkoliv dalším užití zolpidemu. V
případě, že pacient zaznamená poruchy chování ve spánku, musí být léčba z důvodu rizika pro pacienta
i pro okolí ihned ukončena (viz bod 4.3). Užívání alkoholu a jiných léků tlumících CNS spolu se
zolpidemem by, jak se zdá, mohlo zvyšovat riziko takového chování. Podobně je tomu v případě užití
vyšších než doporučených maximálních dávek. Pokud se u pacientů vyskytne takové chování, naléhavě
se doporučuje léčbu zolpidemem ukončit (viz bod 4.5 a bod 4.8).
Porucha psychomotorických funkcí v následující den
Zolpidem, stejně jako jiná sedativa / hypnotika, má potlačující účinek na CNS. Riziko poruchy
psychomotorických funkcí, včetně zhoršené schopnosti řízení, je následující den vyšší, pokud:
• je zolpidem užit méně než 8 hodin před provozováním aktivit vyžadujících duševní bdělost (viz
bod 4.7);
• je užitá dávka vyšší než doporučená;
• je zolpidem kombinován s jinými přípravky tlumícími činnost CNS, přípravky zvyšujícími
hladinu zolpidemu v krvi, alkoholem nebo drogami (viz bod 4.5).
Dávku zolpidemu je nutno užít najednou bezprostředně před spaním a během téže noci neužívat další.
Pacienti se syndromem dlouhého QT intervalu
In vitro studie prokázala, že v experimentálních podmínkách za použití velmi vysokých koncentrací
zolpidemu může dojít k redukci aktivity draslíkových kanálů vztahující se k hERG. Nejsou známy
možné následky této skutečnosti u pacientů s vrozeným syndromem dlouhého QT intervalu. Jako
preventivní opatření se u pacientů se známým vrozeným syndromem dlouhého QT intervalu doporučuje
při léčbě zolpidemem pečlivě zvážit poměr mezi přínosem a rizikem.
Specifické skupiny pacientů
Starší pacienti
Pacienti vyššího věku a oslabení pacienti mají být léčeni nižšími dávkami (viz bod 4.2).
Vzhledem k myorelaxačnímu a sedativnímu účinku existuje zvláště u starších pacientů riziko pádů a
následných úrazů, pokud pacient vstane v noci z postele.
Porucha funkce ledvin
Ačkoli není nutná úprava dávkování, je třeba dbát u pacientů s poruchou funkce ledvin opatrnosti
(viz 5.2).
Porucha respiračního systému
Při používání zolpidemu u pacientů s chronickou respirační nedostatečností je třeba dbát opatrnosti,
protože benzodiazepiny snižují intenzitu spontánního dýchání. Je také třeba vzít v úvahu, že úzkost
a agitovanost byly popisovány jako známky zhoršení respirační nedostatečnosti.
5/9
Riziko plynoucí ze současného užívání s opioidy
Současné užívání opioidů s benzodiazepiny a ostatními sedativy/hypnotiky, včetně zolpidemu, může
vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a smrti. Vzhledem k těmto rizikům má být současné
předepisování sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky jako je zolpidem, s opioidy
vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby. V případě rozhodnutí předepsat
zolpidem současně s opioidy, je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby
(viz také obecné doporučení dávkování v bodě 4.2).
Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace.
V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a případně jejich pečovatele, aby o těchto
symptomech věděli (viz bod 4.5).
Porucha funkce jater
Benzodiazepiny a jim podobné látky nejsou indikovány k léčbě pacientů se závažnou poruchou funkce
jater, protože mohou vyvolat rozvoj encefalopatie.
Použití u pacientů s psychózami
Benzodiazepiny a jim podobné látky nejsou doporučeny k primární léčbě.
Deprese a sebevražda
Benzodiazepiny a jim podobné látky nemají být používány samostatně k léčbě deprese nebo úzkosti
spojené s depresí (u těchto pacientů může dojít k zvýšení rizika sebevraždy) a u pacientů se
sebevražednými sklony v anamnéze. Zolpidem má být podáván s opatrností u pacientů s příznaky
deprese. Mohou se vyskytnout sebevražedné tendence. Vzhledem k možnosti záměrného předávkování
má být pacientům se sklonem k depresím předepisováno nejmenší možné množství přípravku. Při léčbě
zolpidemem se může projevit dosud skrytá deprese. Protože může být nespavost příznakem deprese, má
být stav pacienta znovu posouzen v případě, že deprese přetrvává.
Několik epidemiologických studií poukazuje na zvýšený výskyt sebevražd a sebevražedných pokusů u
pacientů léčených benzodiazepiny a jim podobným látkám včetně zolpidemu, bez ohledu na to, zda trpí
či netrpí depresí. Příčinný vztah nebyl prokázán.
Použití u pacientů s anamnézou závislosti na alkoholu nebo drogách
Benzodiazepiny a jim podobné látky mají být používány se zvýšenou opatrností u pacientů s anamnézou
závislosti na alkoholu nebo drogách. Tito pacienti mají být při užívání zolpidemu pod pečlivým
dohledem, protože u nich existuje riziko návyku a psychické závislosti.
Pacienti s intolerancí galaktózy
Jelikož tento přípravek obsahuje laktózu, nemají pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy tento přípravek užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Zvýšená opatrnost je třeba při používání spolu s jinými psychoaktivními přípravky.
Nedoporučuje se současné podávání s alkoholem. Při podání zolpidemu v kombinaci s alkoholem může
být zvýšen sedativní účinek. To ovlivňuje schopnost řídit a obsluhovat stroje.
6/9
Kombinace s přípravky tlumícími činnost CNS
Ke zvýraznění centrálního tlumivého účinku může dojít v případě současného užívání s antipsychotiky
(neuroleptiky), hypnotiky, anxiolytiky/sedativy, antidepresivy, narkotickými analgetiky, antiepileptiky,
anestetiky a sedativními antihistaminiky. Užívání zolpidemu s těmito léky může proto zvýšit ospalost a
poruchy psychomotorických funkcí v následující den, včetně zhoršené schopnosti řízení (viz bod 4.4 a
4.7). U pacientů užívajících zolpidem v kombinaci s antidepresivy včetně bupropionu, desipraminu,
fluoxetinu, sertralinu a venlafaxinu byly také hlášeny ojedinělé případy zrakových halucinací.
Fluvoxamin je silný inhibitor CYP1A2 a mírný až středně silný inhibitor CYP2C9 a CYP3A4. Současné
podávání fluvoxaminu může zvýšit hladiny zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace nedoporučuje.
V případě narkotických analgetik může dojít k zesílení pocitu euforie, což může vést k větší psychické
závislosti.
Zdá se, že zolpidem tartrát interaguje se sertralinem. Tato interakce může způsobit zvýšenou ospalost.
Byly také hlášeny ojedinělé případy vizuálních halucinací.
Opioidy
Současné užívání opioidů spolu se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky jako je
zolpidem, zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a smrti v důsledku aditivního tlumivého
účinku na CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4).
Inhibitory a induktory CYPZolpidem je metabolizován některými enzymy cytochromu P450. Hlavním enzymem je CYP3A4; roli
ale hraje i CYP1A2. Vzhledem k tomu, CYP3A4 hraje důležitou roli v metabolismu zolpidem tartrátu
je třeba vzít v úvahu možné interakce s léky, které jsou substráty nebo induktory CYP3A4.
Současné podávání ciprofloxacinu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace
nedoporučuje.
Farmakodynamický efekt zolpidemu je snížen při současném podání s induktorem CYP3A4, jako je
například rifampicin a třezalka tečkovaná. U třezalky tečkované byla prokázána interakce se
zolpidemem. Při podání zolpidemu s třezalkou tečkovanou jsou střední hodnoty Cmax a AUC nižší
(Cmax o 33,7 % a AUC o 30,0 %) než při podání samotného zolpidemu. Současné podávání s třezalkou
tečkovanou může snížit hladinu zolpidemu v krvi, společné podávání se proto nedoporučuje. Rifampicin
(induktor enzymu CYP3A4) indukuje metabolismus zolpidemu, což vyvolává přibližně 60% snížení
maximálních plazmatických koncentrací a snad i snížení účinnosti. Podobné účinky je možné očekávat
také u jiných silných induktorů cytochromu P450. Nicméně když byl zolpidem podáván s itrakonazolem
(inhibitor CYP3A4), nedošlo k výrazné změně jeho farmakokinetických a farmakodynamických
vlastností. Klinický význam těchto zjištění není znám.
Současné podávání zolpidemu s ketokonazolem (silný inhibitor CYP3A4) (200 mg dvakrát denně),
prodloužilo poločas eliminace zolpidemu, zvýšilo celkové AUC a snížilo clearance po perorálním
podání ve srovnání s kombinací zolpidem a placeba. Celková AUC zolpidemu se při současném
podávání s ketokonazolem zvýšila o faktor 1,83 ve srovnání s monoterapíí zolpidemem. Běžně není
nutné zvažovat úpravu dávky, ale pacienti mají být poučeni, že používání zolpidemu s ketokonazolem
může zvýšit sedativní účinky.
7/9
Další léčivé přípravky
Při kombinaci zolpidemu s warfarinem, haloperidolem, digoxinem nebo ranitidinem nebyly pozorovány
žádné významné farmakokinetické interakce. Společné podávání chlorpromazinu nemění
farmakokinetiku zolpidemu, ale zolpidem způsobuje snížení Cmax a eliminační poločas se prodlužuje.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Pro umožnění hodnocení bezpečnosti zolpidemu během těhotenství a kojení nejsou k dispozici
dostatečné údaje.
Těhotenství
Ačkoliv studie na zvířatech neprokázaly teratogenní nebo embryotoxický účinek, u lidí dosud nebyla
stanovena bezpečnost podávání v těhotenství. Zolpidem tudíž nemá být používán v těhotenství, zvláště
během prvního trimestru.
Zolpidem prostupuje placentou. Údaje získané z rozsáhlého souboru těhotných žen (více než ukončených těhotenství) z kohortových studií neprokázaly po expozici benzodiazepinům během
prvního trimestru těhotenství výskyt malformací. Avšak některé případové studie vykazovaly zvýšený
výskyt rozštěpu rtu a patra spojený s užíváním benzodiazepinů během těhotenství.
Po podání benzodiazepinů během druhého a/nebo třetího trimestru těhotenství byly popsány případy
snížené pohyblivosti plodu a variability fetální srdeční frekvence.
Pokud je z naléhavých lékařských důvodů podáván zolpidem v pozdní fázi těhotenství nebo při porodu,
lze vzhledem k farmakologickému účinku dané látky očekávat ovlivnění novorozence, jako je
hypotermie, hypotonie, obtíže s krmením a deprese dechu. Byly hlášeny případy závažné dechové tísně
novorozence.
U novorozenců, kteří se narodili matkám užívajícím chronicky benzodiazepiny nebo jim podobné látky
během poslední fáze těhotenství se mohou v postnatálním období vyvinout příznaky z vysazení, které
jsou důsledkem fyzické závislosti. V postnatálním období se doporučuje novorozence odpovídajícím
způsobem sledovat.
Pokud je zolpidem předepsán ženě ve fertilním věku, má jí být doporučeno, aby v případě, kdy chce
otěhotnět nebo se domnívá, že je těhotná, konzultovala vysazení zolpidemu se svým lékařem.
Kojení
Zolpidem proniká v malém množství do mateřského mléka. Účinky na dítě nebyly zkoumány. Kojící
matky tedy nemají zolpidem užívat.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Zolpidem Mylan má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.
Řidiče vozidel a obsluhu strojů je nutno varovat, že u přípravku, stejně jako u ostatních hypnotik, může
existovat riziko ospalosti, delšího reakční času, závratí, spavosti, rozmazaného/dvojitého vidění, snížené
pozornosti a narušení schopnosti řídit vozidla (viz bod 4.8). Ke snížení tohoto rizika se po užívání
zolpidemu doporučuje nejméně 8 hodin odpočinku před řízením vozidel, obsluhou strojů či prací ve
8/9
výškách.
Po podávání samotného zolpidemu v terapeutických dávkách došlo v minulosti k narušení schopnosti
řízení a k „řízení v polospánku“.
Toto riziko se dále zvyšuje při kombinaci zolpidemu s alkoholem a dalšími léky tlumícími činnost CNS
(viz bod 4.4 a 4.5). Pacienti mají být upozorněni, aby při užívání zolpidemu nekonzumovali alkohol a
neužívali jiné psychoaktivní látky.
4.8 Nežádoucí účinky
Tyto účinky jsou zřejmě závislé na citlivosti jednotlivců a objevují se častěji během jedné hodiny po
užití přípravku, pokud pacient nejde spát nebo okamžitě neusne (viz 4.2).
V níže uvedené tabulce jsou uvedeny nežádoucí účinky podle následujících kategorií:
Velmi časté: (>1/10); časté (>1/100; <1/10); méně časté (>1/1000; <1/100); vzácné (>1/10000;
<1/1000); velmi vzácné (<1/10000) včetně ojedinělých případů; není známo (z dostupných údajů nelze
odhadnout).
Existují důkazy o vztahu dávky a výskytu nežádoucích účinků, zejména těch postihujících CNS a
gastrointestinálních účincích. Teoreticky by měl být jejich výskyt nižší, pokud je zolpidem užit až těsně
před spaním. Nejčastější jsou u starších pacientů.
Třída orgánových
systémů (SOC)
Četnost výskytu
Časté Méně časté 嘀竡据 嘀攀汭椠
発渀
一攀滭⁺满洀漀
Infekce a infestace Infekce horních a
dolních dýchacích
cest
Poruchy imunitního
systému
Angioneurotické
edémy
Psychiatrické
poruchy
Halucinace,
agitovanost, noční
můry, 搀数爀敳攬
⠀癩稀 扯搀 㐮㐩
PodrážděnostⰀ
穭愀琀敮漀獴Ⱐ
湥歬椀搬
慧爀攀獩瘀椀琀愬
náměsíčnost 愠
灯爀畣栀礠挀桯瘀滭
癥烡湫甀 ⡶椀稀
扯搀 㐮㐩Ⱐ
攀畦漀爀椀挀毡氀愀搀愀
倀潲畣桹 氀楢楤愀 䈀氀畤礀Ⱐ
竡瘀椀獬漀獴
⠀灯
ukončení
léčby 獥
洀潨潵
漀戀橥瘀楴
příznaky
稀 瘀礀獡穥渀
湥扯
爀攀扯畮搠
昀攀渀潭温
䠀něv, psychóza,
愀扮潲洀氀滭
挀桯盡渀
9/9
Třída orgánových
systémů (SOC)
Četnost výskytu
Časté Méně časté 嘀竡据 嘀攀汭椠
発渀
一攀滭⁺满洀漀
Poruchy nervového
systému
Somnolence, bolest
hlavy, závratě,
穥班氀敮敳瀀愀瘀漀猀琀椀Ⰰ
歯最湩琀椀瘀滭⁰潲畣桹
樀愀歯 愀湴攀爀潧爀摮
慭渀穩攠⠀灲潪攀瘀礀
慭渀穩攠洀潨潵 طمي戀
猀灯樀攀渀 猠
湥癨潤滽洀
挀桯盡渀洩
吀爀攀洀潲Ⱐ瀀潲甀挀桹
灯稀潲渀潳琀椀Ⱐ
poruchy řeči
Snížená úroveň
vědomí
倀潲畣桹歡 Dvojité vidění Rozmazané vidění
Respirační, hrudní a
浥搀楡猀瑩渀氀渀
灯爀畣栀礀
Respirační
搀数爀攀獥 瘀椀稠
扯搠㐮㐩
䜀愀猀瑲漀楮瑥猀琀楮汮
灯爀畣栀礀
Průjem, nauzea,
究爀愀捥渀Ⰰ漀氀敳琀
břicha
倀潲畣桹愀琀攀爀
žlučových cest
驥渀慴攀爀渀捨 حي娀瘀
enzymů
䠀数慴漀捥氀甀氀爀渀Ⰰ
捨漀氀攀獴慴椀捫
湥扯洀驥渀
灯騀歯稀攀滭愀琀攀爀
⠀瘀椀稠扯摹 㐀⸲
㐮㌩
倀潲畣桹
浥瑡戀漀汩猀浵
盽鸀椀癹
Snížená chuť k
櫭搀汵
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
嘀礀爀欀愬
灲畲椀琀甀猀Ⱐ
桹灥爀栀椀搀爀愀
Kopřivka
倀潲畣桹癡氀潶
歯猀琀攀爀渀潵猀琀愀癹
pojivové tkáně
䈀漀氀攀獴⁺慤 匀癡氀潶 猀氀慢漀獴
伀扥挀滩⁰漀爀畣桹
reakce v místě
愀灬椀歡挀攀
�湡癡 倀愀爀愀摯确
爀敡欀捥Ⱐ瀀潲甀挀桹
chůze, pády
⠀穥樀洀愠甀
獴愀爀髭捨獯戀
瘀 případech, kdy
湥滭⁺潬瀀椀摥洀
疞盡渠
瘀 猀潵氀愀摵
preskripčními
doporučeními)
⠀癩稀 扯搀 㐮㐩
䰀歯盡
琀漀氀敲慮捥
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Příznaky
Při popsaných případech předávkování samotným zolpidemem nebo v kombinaci s jiným přípravkem
tlumícím CNS (včetně alkoholu) se poruchy vědomí pohybovaly od spavosti až po kóma a byly hlášeny
i smrtelné případy.
Léčba
Používají se obecná symptomatologická a podpůrná opatření. V případě nutnosti je třeba provést
okamžitý výplach žaludku. Dle potřeby se intravenózně podávají tekutiny. Není-li vhodný výplach
žaludku, podává se ke snížení vstřebávání aktivní uhlí. Je třeba zvážit monitorování respiračních a
kardiovaskulárních funkcí. Sedativa se nemají podávat dokonce ani při excitovaném stavu pacienta.
Při vážných příznacích lze zvážit podání flumazenilu. Uvádí se, že poločas vylučování flumazenilu je
asi čtyřicet až osmdesát minut. Vzhledem k tomuto krátkému účinku mají být pacienti pod pečlivým
pozorováním a podání další dávky flumazenilu může být nezbytné. Podání flumazenilu nicméně může,
napomoci rozvoji neurologických příznaků (křečí).
Vzhledem k vysokému distribučnímu objemu a vazbě na plazmatické proteiny nejsou hemodialýza a
forsírovaná diuréza účinné.
Při léčbě předávkování jakýmkoli přípravkem požitím nutné zvážit možnost použití více léků najednou.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Hypnotika a sedativa, látky mající vztah k benzodiazepinům
ATC kód: N05CF02.
Zolpidem tartrát je imidazopyridin, který se přednostně váže na podtyp receptoru omega-1 (také známý
jako subtyp benzodiazepin-1), který odpovídá GABA - A receptoru, který obsahuje alfa-1 subjednotku,
zatímco benzodiazepiny se neselektivně váží na omega-1 i omega-2 podtypy. Modulace kanálu pro
chloridové anionty prostřednictvím tohoto receptoru vede ke specifickým sedativním účinkům
zolpidemu. Tyto účinky lze zvrátit použitím flumazenilu - antagonisty benzodiazepinu.
U zvířat: selektivní vazba zolpidem tartrátu na omega-1 receptory může vysvětlovat praktickou
nepřítomnost myorelaxačních a antikonvulzivních účinků hypnotických dávek u zvířat ke kterým běžně
při expozici benzodiazepinům, které nejsou omega-1 selektivní.
U člověka: zolpidem tartrát snižuje spánkovou latenci a počet probuzení, a prodlužuje trvání spánku a
zvyšuje kvalitu spánku. Tyto účinky jsou spojeny s charakteristickým profilem EEG, odlišným od
benzodiazepinů. Ve studiích, které měří procento času stráveného v každé fázi spánku, se u zolpidemu
obecně prokázalo zachování stádií spánku. Při doporučené dávce, nemá zolpidem tartrát vliv na trvání
paradoxního spánku (REM). Zachování hlubokého spánku (fáze 3 a 4 - pomalé vlny spánku) může být
vysvětleno selektivní omega-1 vazbou zolpidemu. Všechny zjištěné účinky zolpidem tartrátu lze zvrátit
použitím antagonisty benzodiazepinu flumazenilu.
Randomizované studie přinesly pouze přesvědčivé důkazy o účinnosti 10 mg zolpidemu.
V randomizované, dvojitě zaslepené studii u 462 zdravých dobrovolníků mladšího či středního věku s
přechodnou nespavostí se při podání 10 mg zolpidemu snížil průměrný čas do usnutí o 10 minut oproti
placebu, u 5 mg zolpidemu to byly 3 minuty.
V randomizované, dvojitě zaslepené studii u 114 pacientů mladšího či středního věku s chronickou
nespavostí byl průměrný čas do usnutí při podání 10 mg zolpidemu o 30 minut kratší než u placeba, u
mg zolpidemu to bylo 15 minut.
U některých pacientů může být účinná i nižší dávka 5 mg.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost zolpidemu nebyla u dětí mladších 18 let stanovena. V randomizované, placebem
kontrolované studii u 201 dětí ve věku 6-17 let s nespavostí spojenou s poruchou pozornosti a
hyperaktivitou (ADHD) se neprokázala účinnost zolpidemu 0,25 mg/kg/den (s maximální dávkou mg/den) v porovnání s placebem. Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky pozorované u zolpidemu
oproti placebu zahrnovaly psychiatrické a nervové poruchy - závratě (23,5 % versus 1,5 %), bolest hlavy
(12,5 % versus 9,2 %) a halucinace (7,4 % versus 0 %) (viz bod 4.2).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Zolpidem se rychle vstřebává a má rychlý nástup hypnotického účinku. Po perorálním podání je
biologická dostupnost 70 %. Zolpidem má při terapeutickém rozmezí dávkování lineární kinetiku.
Terapeutická plazmatická hladina se pohybuje mezi 80 a 200 ng/ml. Maximální plazmatické hladiny
jsou dosaženy za 0,5 – 3 hodiny po podání.
Distribuce
Distribuční objem u dospělých je 0,54 l/kg a u starších nemocných se snižuje na 0,34 l/kg.
Vazba na plazmatické proteiny je 92 %. First-pass metabolismus v játrech je přibližně 35 %. Při
opakovaném podávání se nemění vazba na plazmatické proteiny, což naznačuje, že zolpidem a jeho
metabolity o vazebná místa nesoutěží.
Eliminace
Eliminační poločas je krátký, průměrná hodnota je 2,4 hodiny a trvání účinku je až 6 hodin.
Všechny metabolity jsou farmakologicky neaktivní a vylučují se do moči (56 %) a do stolice (37 %).
Klinické studie prokázaly, že zolpidem nelze odstranit dialýzou.
Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin
U pacientů s renální nedostatečností (včetně dialyzovaných) je pozorováno mírné snížení clearance.
Ostatní farmakokinetické parametry jsou nezměněny.
Starší pacienti
U starších a u pacientů s poruchou funkce jater je biologická dostupnost zolpidemu zvýšená. Clearance
je snížená a eliminační poločas je prodloužený (přibližně 10 hodin).
Porucha funkce jater
U pacientů s jaterní cirhózou bylo pozorováno pětinásobné zvýšení AUC a trojnásobné zvýšení
eliminačního poločasu.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Zolpidem má obecně nízkou toxicitu. Většina účinků u potkanů a opic byla důsledkem zvýšeného
hypnotického účinku, a to zejména při vysokých dávkách.
U potkanů byla při dávce 62,5 mg / kg / den pozorována indukce jaterních enzymů, pravděpodobně
v důsledku adaptivních procesů. U opic nebyly identifikovány žádné cílové orgány a dávka
180 mg/kg/den nebyla toxická.
Zolpidem nebyl genotoxický v studiích genových mutací, chromozomálních aberací a reparace DNA.
Dlouhodobé (2 roky) studie karcinogenity u potkanů a myší nepřinesly žádné důkazy o karcinogenních
účincích.
Studie reprodukční toxicity byly prováděny za použití dávky indukujících vyšší hypnotický účinek a
větší systémovou expozici než u lidí.
Zolpidem a jeho metabolity procházejí placentou a nalézají se v malých množstvích v tkáních plodu.
V těchto studiích neměl zolpidem teratogenní účinky a neměl žádný vliv na plodnost nebo vývoji plodu.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety
Monohydrát laktózy, mikrokrystalická celulóza, předbobtnalý kukuřičný škrob, magnesium-stearát.
Potahová vrstva
Hypromelóza, oxid titaničitý (E171), polysorbát 80 (E433), makrogol 400.
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 ºC v původním obalu.
6.5 Druh obalu a velikost balení
4, 7, 10, 14, 20, 28, 30, 50, 100 nebo 250 potahovaný tablet v PVC/Al blistrech nebo PP kontejnerech s
PE uzávěrem.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Návod k použití přípravku a zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Mylan Ireland Limited
Unit 35/36 Grange Parade
Baldoyle Industrial Estate
Dublin Irsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
57/250/05-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 24.8.Datum posledního prodloužení registrace: 11.1.
10. DATUM REVIZE TEXTU
20. 5.
sp.zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Zolpidem Mylan 10 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje zolpidemi tartras 10 mg.
Pomocné látky se známým účinkem: Jedna potahovaná tableta obsahuje 47 mg laktózy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta
Bílé, potahované tablety ve tvaru tobolky z jedné strany označené „ZM“ před půlicí rýhou
a „10“ za půlicí rýhou, z druhé strany „G“.
Tabletu lze rozdělit na dvě stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Zolpidem je indikován ke krátkodobé léčbě nespavosti u dospělých v případech, kdy je nespavost
vysilující nebo vede k těžkému rozrušení pacienta.
4.2 Dávkování a způsob podání
Trvání léčby
Léčba má být co možná nejkratší. Délka léčby se obecně pohybuje od několika dnů do dvou týdnů s
maximální dobou léčby, která nemá překročit včetně doby vysazování čtyři týdny. Proces vysazování je
nutné u každého pacienta upravit individuálně.
Stejně jako u jiných hypnotik se dlouhodobé podávání přípravku Zolpidem Mylan nedoporučuje a délka
léčby nemá přesáhnout 4 týdny. V určitých případech může být nezbytné prodloužení podávání v délce
více než je stanovená maximální doba léčby. To lze ale učinit až po opětovném zhodnocení stavu
nemocného, jelikož riziko závislosti a zneužití se zvyšuje s délkou léčby (viz bod 4.4).
Zolpidem působí rychle a má být proto užíván bezprostředně před ulehnutím nebo po ulehnutí. Přípravek
se zapíjí tekutinou.
Tento přípravek se smí užívat, pouze pokud je možné zajistit dostatečně dlouhý spánek (8 hodin).
2/9
Dávkování
Dospělí
Dávku je nutno užít najednou a neužívat další během téže noci.
Doporučená denní dávka pro dospělé je 10 mg a užívá se bezprostředně před spaním. Je třeba podávat
nejnižší účinnou denní dávku zolpidemu a maximální denní dávka nesmí překročit 10 mg.
Starší pacienti (nad 65 let) nebo oslabení pacienti
Starší nebo oslabení pacienti mohou být k účinkům zolpidemu zvláště citliví, a proto se doporučuje
dávka 5 mg. Doporučená dávka se nemá překračovat.
Porucha funkce jater
Vzhledem k tomu, že je u pacientů s poruchou funkce jater metabolismus a vylučování zolpidemu
snížené, je doporučená úvodní dávka 5 mg. Zvláštní opatrnosti je třeba dbát u starších pacientů.
U dospělých (pod 65 let věku) lze dávku zvýšit na 10 mg pouze pokud je odpověď na nižší dávku
nedostatečná a pokud je přípravek dobře tolerován.
Maximální dávka 10 mg nesmí být v žádném případě u žádného pacienta překročena.
Pediatrická populace
Vzhledem k nedostatku dat, která by podpořila užití v této věkové skupině, se zolpidem nedoporučuje
podávat dětem a dospívajícím do 18 let. Dostupné výsledky placebem kontrolovaných studií jsou
uvedeny v bodě 5.1.
Způsob podání
K perorálnímu podání.
4.3 Kontraindikace
Zolpidem je kontraindikován u pacientů:
• s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.• s těžkou jaterní nedostatečností
• se syndromem spánkové apnoe
• s myastenia gravis
• s akutní a/nebo těžkou respirační nedostatečností
• kteří již v minulosti po užití zolpidemu měli syndrom poruch chování ve spánku, viz bod 4.4.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Obecné
Tam, kde je to možné, se má stanovit příčina nespavosti. Před zahájením podávání hypnotik má být
provedena léčba základního onemocnění. Pokud nedojde k potlačení nespavosti po 7 - 14 dnech léčby,
může to znamenat přítomnost primárního psychiatrického nebo jiného onemocnění, které má být
posouzeno.
3/9
Níže jsou uvedeny všeobecné informace vztahující se k účinkům benzodiazepinů a jiných hypnotik,
které je třeba brát v úvahu při jejich předepisování.
Tolerance
Při opakovaném podávání krátkodobě působících benzodiazepinů a jim podobných látek po dobu
několika týdnů se může vyvinout určitá ztráta hypnotického účinku.
Závislost
Podávání zolpidemu může vést k jeho zneužití a/nebo rozvoji fyzické i psychické závislosti. Riziko
závislosti se zvyšuje s dávkou a trváním léčby. Riziko zneužití a závislosti je zvýšené u pacientů s
anamnézou psychiatrických poruch, závislosti na lécích, alkoholu nebo drogách. U těchto pacientů by
měl být zolpidem používán jen s maximální opatrností.
Závislost může vzniknout i při terapeutických dávkách a/nebo u jedinců nevykazujících rizikové
faktory. Po vzniku fyzické závislosti je náhlé ukončení léčby doprovázeno abstinenčními příznaky. Patří
mezi ně bolesti hlavy nebo svalové bolesti, extrémní úzkost a napětí, neklid, zmatenost, podrážděnost a
nespavost. V těžkých případech může dojít k následujícím projevům: derealizace, depersonalizace,
hyperakuzie, necitlivost a brnění končetin, přecitlivělost na světlo, hluk a fyzický kontakt, halucinace
nebo epileptické záchvaty.
Návrat nespavosti
Při vysazení léčby benzodiazepinů nebo jim podobných látek se mohou znovu objevit příznaky, které k
léčbě vedly, a to ve zvýšené intenzitě. Přítomny mohou být i další reakce, včetně změn nálad, úzkosti a
neklidu.
Je důležité, aby pacient o této možnosti návratu původních příznaků věděl a neměl obavy, pokud po
vysazení přípravku k těmto příznakům dojde. Jsou důkazy, že v případě benzodiazepinů a jim
podobných látek s krátkodobým účinkem mohou zvláště při vysokých dávkách vzniknout abstinenční
příznaky i během intervalu mezi dávkami.
Jelikož riziko návratu příznaků z vysazení/návratu nespavosti je pravděpodobnější po náhlém přerušení
léčby, je doporučeno snižovat dávku postupně.
Délka léčby
Délka léčby má být co možná nejkratší (viz bod 4.2), ale nemá překročit 4 týdny včetně doby
vysazování. Prodloužení podávání nemá být prováděno bez opětovného zhodnocení stavu nemocného.
Může být užitečné informovat pacienta při zahájení léčby o jejím omezeném trvání.
Amnézie
Benzodiazepiny a jim podobné látky mohou vyvolat anterográdní amnézii. Ta se vyskytuje obvykle
několik hodin po podání zolpidemu. Aby se snížilo toto riziko, je třeba zajistit, aby pacienti mohli spát
bez přerušení 8 hodin (viz 4.8).
Psychiatrické a „paradoxní“ reakce
Při podávání benzodiazepinů a jim podobných látek se vyskytují takové příznaky, jako je neklid,
zvýšená nespavost, agitovanost, podrážděnost, agresivita, bludy, zuřivost, noční můry, halucinace,
psychózy, somnambulismus a další noční nevědomé chování, jako jedení a řízení automobilu, nevhodné
4/9
chování a další nežádoucí poruchy chování. Pokud k nim dojde, má se léčba přerušit. Tyto projevy jsou
pravděpodobnější u starších nemocných.
Náměsíčnost a přidružené chování
Náměsíčnost a přidružené chování (jako "řízení ve spánku", příprava a konzumace jídla, telefonování,
nebo sexuální styk) spojené s amnézií na událost, byly hlášeny u pacientů, kteří užili zolpidem a nebyli
zcela vzhůru. Tyto poruchy se mohou objevit po prvním nebo jakémkoliv dalším užití zolpidemu. V
případě, že pacient zaznamená poruchy chování ve spánku, musí být léčba z důvodu rizika pro pacienta
i pro okolí ihned ukončena (viz bod 4.3). Užívání alkoholu a jiných léků tlumících CNS spolu se
zolpidemem by, jak se zdá, mohlo zvyšovat riziko takového chování. Podobně je tomu v případě užití
vyšších než doporučených maximálních dávek. Pokud se u pacientů vyskytne takové chování, naléhavě
se doporučuje léčbu zolpidemem ukončit (viz bod 4.5 a bod 4.8).
Porucha psychomotorických funkcí v následující den
Zolpidem, stejně jako jiná sedativa / hypnotika, má potlačující účinek na CNS. Riziko poruchy
psychomotorických funkcí, včetně zhoršené schopnosti řízení, je následující den vyšší, pokud:
• je zolpidem užit méně než 8 hodin před provozováním aktivit vyžadujících duševní bdělost (viz
bod 4.7);
• je užitá dávka vyšší než doporučená;
• je zolpidem kombinován s jinými přípravky tlumícími činnost CNS, přípravky zvyšujícími
hladinu zolpidemu v krvi, alkoholem nebo drogami (viz bod 4.5).
Dávku zolpidemu je nutno užít najednou bezprostředně před spaním a během téže noci neužívat další.
Pacienti se syndromem dlouhého QT intervalu
In vitro studie prokázala, že v experimentálních podmínkách za použití velmi vysokých koncentrací
zolpidemu může dojít k redukci aktivity draslíkových kanálů vztahující se k hERG. Nejsou známy
možné následky této skutečnosti u pacientů s vrozeným syndromem dlouhého QT intervalu. Jako
preventivní opatření se u pacientů se známým vrozeným syndromem dlouhého QT intervalu doporučuje
při léčbě zolpidemem pečlivě zvážit poměr mezi přínosem a rizikem.
Specifické skupiny pacientů
Starší pacienti
Pacienti vyššího věku a oslabení pacienti mají být léčeni nižšími dávkami (viz bod 4.2).
Vzhledem k myorelaxačnímu a sedativnímu účinku existuje zvláště u starších pacientů riziko pádů a
následných úrazů, pokud pacient vstane v noci z postele.
Porucha funkce ledvin
Ačkoli není nutná úprava dávkování, je třeba dbát u pacientů s poruchou funkce ledvin opatrnosti
(viz 5.2).
Porucha respiračního systému
Při používání zolpidemu u pacientů s chronickou respirační nedostatečností je třeba dbát opatrnosti,
protože benzodiazepiny snižují intenzitu spontánního dýchání. Je také třeba vzít v úvahu, že úzkost
a agitovanost byly popisovány jako známky zhoršení respirační nedostatečnosti.
5/9
Riziko plynoucí ze současného užívání s opioidy
Současné užívání opioidů s benzodiazepiny a ostatními sedativy/hypnotiky, včetně zolpidemu, může
vést k sedaci, respirační depresi, kómatu a smrti. Vzhledem k těmto rizikům má být současné
předepisování sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky jako je zolpidem, s opioidy
vyhrazeno pro pacienty, u nichž nejsou alternativní možnosti léčby. V případě rozhodnutí předepsat
zolpidem současně s opioidy, je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu léčby
(viz také obecné doporučení dávkování v bodě 4.2).
Pacienty je nutné pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace.
V této souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a případně jejich pečovatele, aby o těchto
symptomech věděli (viz bod 4.5).
Porucha funkce jater
Benzodiazepiny a jim podobné látky nejsou indikovány k léčbě pacientů se závažnou poruchou funkce
jater, protože mohou vyvolat rozvoj encefalopatie.
Použití u pacientů s psychózami
Benzodiazepiny a jim podobné látky nejsou doporučeny k primární léčbě.
Deprese a sebevražda
Benzodiazepiny a jim podobné látky nemají být používány samostatně k léčbě deprese nebo úzkosti
spojené s depresí (u těchto pacientů může dojít k zvýšení rizika sebevraždy) a u pacientů se
sebevražednými sklony v anamnéze. Zolpidem má být podáván s opatrností u pacientů s příznaky
deprese. Mohou se vyskytnout sebevražedné tendence. Vzhledem k možnosti záměrného předávkování
má být pacientům se sklonem k depresím předepisováno nejmenší možné množství přípravku. Při léčbě
zolpidemem se může projevit dosud skrytá deprese. Protože může být nespavost příznakem deprese, má
být stav pacienta znovu posouzen v případě, že deprese přetrvává.
Několik epidemiologických studií poukazuje na zvýšený výskyt sebevražd a sebevražedných pokusů u
pacientů léčených benzodiazepiny a jim podobným látkám včetně zolpidemu, bez ohledu na to, zda trpí
či netrpí depresí. Příčinný vztah nebyl prokázán.
Použití u pacientů s anamnézou závislosti na alkoholu nebo drogách
Benzodiazepiny a jim podobné látky mají být používány se zvýšenou opatrností u pacientů s anamnézou
závislosti na alkoholu nebo drogách. Tito pacienti mají být při užívání zolpidemu pod pečlivým
dohledem, protože u nich existuje riziko návyku a psychické závislosti.
Pacienti s intolerancí galaktózy
Jelikož tento přípravek obsahuje laktózu, nemají pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy tento přípravek užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Zvýšená opatrnost je třeba při používání spolu s jinými psychoaktivními přípravky.
Nedoporučuje se současné podávání s alkoholem. Při podání zolpidemu v kombinaci s alkoholem může
být zvýšen sedativní účinek. To ovlivňuje schopnost řídit a obsluhovat stroje.
6/9
Kombinace s přípravky tlumícími činnost CNS
Ke zvýraznění centrálního tlumivého účinku může dojít v případě současného užívání s antipsychotiky
(neuroleptiky), hypnotiky, anxiolytiky/sedativy, antidepresivy, narkotickými analgetiky, antiepileptiky,
anestetiky a sedativními antihistaminiky. Užívání zolpidemu s těmito léky může proto zvýšit ospalost a
poruchy psychomotorických funkcí v následující den, včetně zhoršené schopnosti řízení (viz bod 4.4 a
4.7). U pacientů užívajících zolpidem v kombinaci s antidepresivy včetně bupropionu, desipraminu,
fluoxetinu, sertralinu a venlafaxinu byly také hlášeny ojedinělé případy zrakových halucinací.
Fluvoxamin je silný inhibitor CYP1A2 a mírný až středně silný inhibitor CYP2C9 a CYP3A4. Současné
podávání fluvoxaminu může zvýšit hladiny zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace nedoporučuje.
V případě narkotických analgetik může dojít k zesílení pocitu euforie, což může vést k větší psychické
závislosti.
Zdá se, že zolpidem tartrát interaguje se sertralinem. Tato interakce může způsobit zvýšenou ospalost.
Byly také hlášeny ojedinělé případy vizuálních halucinací.
Opioidy
Současné užívání opioidů spolu se sedativy, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky jako je
zolpidem, zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a smrti v důsledku aditivního tlumivého
účinku na CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4).
Inhibitory a induktory CYPZolpidem je metabolizován některými enzymy cytochromu P450. Hlavním enzymem je CYP3A4; roli
ale hraje i CYP1A2. Vzhledem k tomu, CYP3A4 hraje důležitou roli v metabolismu zolpidem tartrátu
je třeba vzít v úvahu možné interakce s léky, které jsou substráty nebo induktory CYP3A4.
Současné podávání ciprofloxacinu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace
nedoporučuje.
Farmakodynamický efekt zolpidemu je snížen při současném podání s induktorem CYP3A4, jako je
například rifampicin a třezalka tečkovaná. U třezalky tečkované byla prokázána interakce se
zolpidemem. Při podání zolpidemu s třezalkou tečkovanou jsou střední hodnoty Cmax a AUC nižší
(Cmax o 33,7 % a AUC o 30,0 %) než při podání samotného zolpidemu. Současné podávání s třezalkou
tečkovanou může snížit hladinu zolpidemu v krvi, společné podávání se proto nedoporučuje. Rifampicin
(induktor enzymu CYP3A4) indukuje metabolismus zolpidemu, což vyvolává přibližně 60% snížení
maximálních plazmatických koncentrací a snad i snížení účinnosti. Podobné účinky je možné očekávat
také u jiných silných induktorů cytochromu P450. Nicméně když byl zolpidem podáván s itrakonazolem
(inhibitor CYP3A4), nedošlo k výrazné změně jeho farmakokinetických a farmakodynamických
vlastností. Klinický význam těchto zjištění není znám.
Současné podávání zolpidemu s ketokonazolem (silný inhibitor CYP3A4) (200 mg dvakrát denně),
prodloužilo poločas eliminace zolpidemu, zvýšilo celkové AUC a snížilo clearance po perorálním
podání ve srovnání s kombinací zolpidem a placeba. Celková AUC zolpidemu se při současném
podávání s ketokonazolem zvýšila o faktor 1,83 ve srovnání s monoterapíí zolpidemem. Běžně není
nutné zvažovat úpravu dávky, ale pacienti mají být poučeni, že používání zolpidemu s ketokonazolem
může zvýšit sedativní účinky.
7/9
Další léčivé přípravky
Při kombinaci zolpidemu s warfarinem, haloperidolem, digoxinem nebo ranitidinem nebyly pozorovány
žádné významné farmakokinetické interakce. Společné podávání chlorpromazinu nemění
farmakokinetiku zolpidemu, ale zolpidem způsobuje snížení Cmax a eliminační poločas se prodlužuje.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Pro umožnění hodnocení bezpečnosti zolpidemu během těhotenství a kojení nejsou k dispozici
dostatečné údaje.
Těhotenství
Ačkoliv studie na zvířatech neprokázaly teratogenní nebo embryotoxický účinek, u lidí dosud nebyla
stanovena bezpečnost podávání v těhotenství. Zolpidem tudíž nemá být používán v těhotenství, zvláště
během prvního trimestru.
Zolpidem prostupuje placentou. Údaje získané z rozsáhlého souboru těhotných žen (více než ukončených těhotenství) z kohortových studií neprokázaly po expozici benzodiazepinům během
prvního trimestru těhotenství výskyt malformací. Avšak některé případové studie vykazovaly zvýšený
výskyt rozštěpu rtu a patra spojený s užíváním benzodiazepinů během těhotenství.
Po podání benzodiazepinů během druhého a/nebo třetího trimestru těhotenství byly popsány případy
snížené pohyblivosti plodu a variability fetální srdeční frekvence.
Pokud je z naléhavých lékařských důvodů podáván zolpidem v pozdní fázi těhotenství nebo při porodu,
lze vzhledem k farmakologickému účinku dané látky očekávat ovlivnění novorozence, jako je
hypotermie, hypotonie, obtíže s krmením a deprese dechu. Byly hlášeny případy závažné dechové tísně
novorozence.
U novorozenců, kteří se narodili matkám užívajícím chronicky benzodiazepiny nebo jim podobné látky
během poslední fáze těhotenství se mohou v postnatálním období vyvinout příznaky z vysazení, které
jsou důsledkem fyzické závislosti. V postnatálním období se doporučuje novorozence odpovídajícím
způsobem sledovat.
Pokud je zolpidem předepsán ženě ve fertilním věku, má jí být doporučeno, aby v případě, kdy chce
otěhotnět nebo se domnívá, že je těhotná, konzultovala vysazení zolpidemu se svým lékařem.
Kojení
Zolpidem proniká v malém množství do mateřského mléka. Účinky na dítě nebyly zkoumány. Kojící
matky tedy nemají zolpidem užívat.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Zolpidem Mylan má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.
Řidiče vozidel a obsluhu strojů je nutno varovat, že u přípravku, stejně jako u ostatních hypnotik, může
existovat riziko ospalosti, delšího reakční času, závratí, spavosti, rozmazaného/dvojitého vidění, snížené
pozornosti a narušení schopnosti řídit vozidla (viz bod 4.8). Ke snížení tohoto rizika se po užívání
zolpidemu doporučuje nejméně 8 hodin odpočinku před řízením vozidel, obsluhou strojů či prací ve
8/9
výškách.
Po podávání samotného zolpidemu v terapeutických dávkách došlo v minulosti k narušení schopnosti
řízení a k „řízení v polospánku“.
Toto riziko se dále zvyšuje při kombinaci zolpidemu s alkoholem a dalšími léky tlumícími činnost CNS
(viz bod 4.4 a 4.5). Pacienti mají být upozorněni, aby při užívání zolpidemu nekonzumovali alkohol a
neužívali jiné psychoaktivní látky.
4.8 Nežádoucí účinky
Tyto účinky jsou zřejmě závislé na citlivosti jednotlivců a objevují se častěji během jedné hodiny po
užití přípravku, pokud pacient nejde spát nebo okamžitě neusne (viz 4.2).
V níže uvedené tabulce jsou uvedeny nežádoucí účinky podle následujících kategorií:
Velmi časté: (>1/10); časté (>1/100; <1/10); méně časté (>1/1000; <1/100); vzácné (>1/10000;
<1/1000); velmi vzácné (<1/10000) včetně ojedinělých případů; není známo (z dostupných údajů nelze
odhadnout).
Existují důkazy o vztahu dávky a výskytu nežádoucích účinků, zejména těch postihujících CNS a
gastrointestinálních účincích. Teoreticky by měl být jejich výskyt nižší, pokud je zolpidem užit až těsně
před spaním. Nejčastější jsou u starších pacientů.
Třída orgánových
systémů (SOC)
Četnost výskytu
Časté Méně časté 嘀竡据 嘀攀汭椠
発渀
一攀滭⁺满洀漀
Infekce a infestace Infekce horních a
dolních dýchacích
cest
Poruchy imunitního
systému
Angioneurotické
edémy
Psychiatrické
poruchy
Halucinace,
agitovanost, noční
můry, 搀数爀敳攬
⠀癩稀 扯搀 㐮㐩
PodrážděnostⰀ
穭愀琀敮漀獴Ⱐ
湥歬椀搬
慧爀攀獩瘀椀琀愬
náměsíčnost 愠
灯爀畣栀礠挀桯瘀滭
癥烡湫甀 ⡶椀稀
扯搀 㐮㐩Ⱐ
攀畦漀爀椀挀毡氀愀搀愀
倀潲畣桹 氀楢楤愀 䈀氀畤礀Ⱐ
竡瘀椀獬漀獴
⠀灯
ukončení
léčby 獥
洀潨潵
漀戀橥瘀楴
příznaky
稀 瘀礀獡穥渀
湥扯
爀攀扯畮搠
昀攀渀潭温
䠀něv, psychóza,
愀扮潲洀氀滭
挀桯盡渀
9/9
Třída orgánových
systémů (SOC)
Četnost výskytu
Časté Méně časté 嘀竡据 嘀攀汭椠
発渀
一攀滭⁺满洀漀
Poruchy nervového
systému
Somnolence, bolest
hlavy, závratě,
穥班氀敮敳瀀愀瘀漀猀琀椀Ⰰ
歯最湩琀椀瘀滭⁰潲畣桹
樀愀歯 愀湴攀爀潧爀摮
慭渀穩攠⠀灲潪攀瘀礀
慭渀穩攠洀潨潵 طمي戀
猀灯樀攀渀 猠
湥癨潤滽洀
挀桯盡渀洩
吀爀攀洀潲Ⱐ瀀潲甀挀桹
灯稀潲渀潳琀椀Ⱐ
poruchy řeči
Snížená úroveň
vědomí
倀潲畣桹歡 Dvojité vidění Rozmazané vidění
Respirační, hrudní a
浥搀楡猀瑩渀氀渀
灯爀畣栀礀
Respirační
搀数爀攀獥 瘀椀稠
扯搠㐮㐩
䜀愀猀瑲漀楮瑥猀琀楮汮
灯爀畣栀礀
Průjem, nauzea,
究爀愀捥渀Ⰰ漀氀敳琀
břicha
倀潲畣桹愀琀攀爀
žlučových cest
驥渀慴攀爀渀捨 حي娀瘀
enzymů
䠀数慴漀捥氀甀氀爀渀Ⰰ
捨漀氀攀獴慴椀捫
湥扯洀驥渀
灯騀歯稀攀滭愀琀攀爀
⠀瘀椀稠扯摹 㐀⸲
㐮㌩
倀潲畣桹
浥瑡戀漀汩猀浵
盽鸀椀癹
Snížená chuť k
櫭搀汵
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
嘀礀爀欀愬
灲畲椀琀甀猀Ⱐ
桹灥爀栀椀搀爀愀
Kopřivka
倀潲畣桹癡氀潶
歯猀琀攀爀渀潵猀琀愀癹
pojivové tkáně
䈀漀氀攀獴⁺慤 匀癡氀潶 猀氀慢漀獴
伀扥挀滩⁰漀爀畣桹
reakce v místě
愀灬椀歡挀攀
�湡癡 倀愀爀愀摯确
爀敡欀捥Ⱐ瀀潲甀挀桹
chůze, pády
⠀穥樀洀愠甀
獴愀爀髭捨獯戀
瘀 případech, kdy
湥滭⁺潬瀀椀摥洀
疞盡渠
瘀 猀潵氀愀摵
preskripčními
doporučeními)
⠀癩稀 扯搀 㐮㐩
䰀歯盡
琀漀氀敲慮捥
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Příznaky
Při popsaných případech předávkování samotným zolpidemem nebo v kombinaci s jiným přípravkem
tlumícím CNS (včetně alkoholu) se poruchy vědomí pohybovaly od spavosti až po kóma a byly hlášeny
i smrtelné případy.
Léčba
Používají se obecná symptomatologická a podpůrná opatření. V případě nutnosti je třeba provést
okamžitý výplach žaludku. Dle potřeby se intravenózně podávají tekutiny. Není-li vhodný výplach
žaludku, podává se ke snížení vstřebávání aktivní uhlí. Je třeba zvážit monitorování respiračních a
kardiovaskulárních funkcí. Sedativa se nemají podávat dokonce ani při excitovaném stavu pacienta.
Při vážných příznacích lze zvážit podání flumazenilu. Uvádí se, že poločas vylučování flumazenilu je
asi čtyřicet až osmdesát minut. Vzhledem k tomuto krátkému účinku mají být pacienti pod pečlivým
pozorováním a podání další dávky flumazenilu může být nezbytné. Podání flumazenilu nicméně může,
napomoci rozvoji neurologických příznaků (křečí).
Vzhledem k vysokému distribučnímu objemu a vazbě na plazmatické proteiny nejsou hemodialýza a
forsírovaná diuréza účinné.
Při léčbě předávkování jakýmkoli přípravkem požitím nutné zvážit možnost použití více léků najednou.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Hypnotika a sedativa, látky mající vztah k benzodiazepinům
ATC kód: N05CF02.
Zolpidem tartrát je imidazopyridin, který se přednostně váže na podtyp receptoru omega-1 (také známý
jako subtyp benzodiazepin-1), který odpovídá GABA - A receptoru, který obsahuje alfa-1 subjednotku,
zatímco benzodiazepiny se neselektivně váží na omega-1 i omega-2 podtypy. Modulace kanálu pro
chloridové anionty prostřednictvím tohoto receptoru vede ke specifickým sedativním účinkům
zolpidemu. Tyto účinky lze zvrátit použitím flumazenilu - antagonisty benzodiazepinu.
U zvířat: selektivní vazba zolpidem tartrátu na omega-1 receptory může vysvětlovat praktickou
nepřítomnost myorelaxačních a antikonvulzivních účinků hypnotických dávek u zvířat ke kterým běžně
při expozici benzodiazepinům, které nejsou omega-1 selektivní.
U člověka: zolpidem tartrát snižuje spánkovou latenci a počet probuzení, a prodlužuje trvání spánku a
zvyšuje kvalitu spánku. Tyto účinky jsou spojeny s charakteristickým profilem EEG, odlišným od
benzodiazepinů. Ve studiích, které měří procento času stráveného v každé fázi spánku, se u zolpidemu
obecně prokázalo zachování stádií spánku. Při doporučené dávce, nemá zolpidem tartrát vliv na trvání
paradoxního spánku (REM). Zachování hlubokého spánku (fáze 3 a 4 - pomalé vlny spánku) může být
vysvětleno selektivní omega-1 vazbou zolpidemu. Všechny zjištěné účinky zolpidem tartrátu lze zvrátit
použitím antagonisty benzodiazepinu flumazenilu.
Randomizované studie přinesly pouze přesvědčivé důkazy o účinnosti 10 mg zolpidemu.
V randomizované, dvojitě zaslepené studii u 462 zdravých dobrovolníků mladšího či středního věku s
přechodnou nespavostí se při podání 10 mg zolpidemu snížil průměrný čas do usnutí o 10 minut oproti
placebu, u 5 mg zolpidemu to byly 3 minuty.
V randomizované, dvojitě zaslepené studii u 114 pacientů mladšího či středního věku s chronickou
nespavostí byl průměrný čas do usnutí při podání 10 mg zolpidemu o 30 minut kratší než u placeba, u
mg zolpidemu to bylo 15 minut.
U některých pacientů může být účinná i nižší dávka 5 mg.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost zolpidemu nebyla u dětí mladších 18 let stanovena. V randomizované, placebem
kontrolované studii u 201 dětí ve věku 6-17 let s nespavostí spojenou s poruchou pozornosti a
hyperaktivitou (ADHD) se neprokázala účinnost zolpidemu 0,25 mg/kg/den (s maximální dávkou mg/den) v porovnání s placebem. Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky pozorované u zolpidemu
oproti placebu zahrnovaly psychiatrické a nervové poruchy - závratě (23,5 % versus 1,5 %), bolest hlavy
(12,5 % versus 9,2 %) a halucinace (7,4 % versus 0 %) (viz bod 4.2).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Zolpidem se rychle vstřebává a má rychlý nástup hypnotického účinku. Po perorálním podání je
biologická dostupnost 70 %. Zolpidem má při terapeutickém rozmezí dávkování lineární kinetiku.
Terapeutická plazmatická hladina se pohybuje mezi 80 a 200 ng/ml. Maximální plazmatické hladiny
jsou dosaženy za 0,5 – 3 hodiny po podání.
Distribuce
Distribuční objem u dospělých je 0,54 l/kg a u starších nemocných se snižuje na 0,34 l/kg.
Vazba na plazmatické proteiny je 92 %. First-pass metabolismus v játrech je přibližně 35 %. Při
opakovaném podávání se nemění vazba na plazmatické proteiny, což naznačuje, že zolpidem a jeho
metabolity o vazebná místa nesoutěží.
Eliminace
Eliminační poločas je krátký, průměrná hodnota je 2,4 hodiny a trvání účinku je až 6 hodin.
Všechny metabolity jsou farmakologicky neaktivní a vylučují se do moči (56 %) a do stolice (37 %).
Klinické studie prokázaly, že zolpidem nelze odstranit dialýzou.
Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin
U pacientů s renální nedostatečností (včetně dialyzovaných) je pozorováno mírné snížení clearance.
Ostatní farmakokinetické parametry jsou nezměněny.
Starší pacienti
U starších a u pacientů s poruchou funkce jater je biologická dostupnost zolpidemu zvýšená. Clearance
je snížená a eliminační poločas je prodloužený (přibližně 10 hodin).
Porucha funkce jater
U pacientů s jaterní cirhózou bylo pozorováno pětinásobné zvýšení AUC a trojnásobné zvýšení
eliminačního poločasu.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Zolpidem má obecně nízkou toxicitu. Většina účinků u potkanů a opic byla důsledkem zvýšeného
hypnotického účinku, a to zejména při vysokých dávkách.
U potkanů byla při dávce 62,5 mg / kg / den pozorována indukce jaterních enzymů, pravděpodobně
v důsledku adaptivních procesů. U opic nebyly identifikovány žádné cílové orgány a dávka
180 mg/kg/den nebyla toxická.
Zolpidem nebyl genotoxický v studiích genových mutací, chromozomálních aberací a reparace DNA.
Dlouhodobé (2 roky) studie karcinogenity u potkanů a myší nepřinesly žádné důkazy o karcinogenních
účincích.
Studie reprodukční toxicity byly prováděny za použití dávky indukujících vyšší hypnotický účinek a
větší systémovou expozici než u lidí.
Zolpidem a jeho metabolity procházejí placentou a nalézají se v malých množstvích v tkáních plodu.
V těchto studiích neměl zolpidem teratogenní účinky a neměl žádný vliv na plodnost nebo vývoji plodu.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety
Monohydrát laktózy, mikrokrystalická celulóza, předbobtnalý kukuřičný škrob, magnesium-stearát.
Potahová vrstva
Hypromelóza, oxid titaničitý (E171), polysorbát 80 (E433), makrogol 400.
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 ºC v původním obalu.
6.5 Druh obalu a velikost balení
4, 7, 10, 14, 20, 28, 30, 50, 100 nebo 250 potahovaný tablet v PVC/Al blistrech nebo PP kontejnerech s
PE uzávěrem.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Návod k použití přípravku a zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Mylan Ireland Limited
Unit 35/36 Grange Parade
Baldoyle Industrial Estate
Dublin Irsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
57/250/05-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 24.8.Datum posledního prodloužení registrace: 11.1.
10. DATUM REVIZE TEXTU
20. 5.
Více o léku Zolpidem mylan
Zolpidem mylan
Výber produktov v našej ponuke z našej lekárne
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 135 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 69 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 839 CZK |