Verapamil al retard

Srdeční blok / AV blok I. stupně / bradykardie / asystolie
Verapamil-hydrochlorid ovlivňuje AV a SA uzly a prodlužuje AV převodní čas. Je třeba opatrnosti,
rozvoj AV bloku II. a III. stupně (kontraindikace) nebo unifascikulárního, bifascikulárního nebo
trifascikulárního bloku vyžaduje vysazení verapamil-hydrochloridu a zavedení patřičné terapie,
pokud je zapotřebí.

Verapamil-hydrochlorid může zřídka vést k bradykardii a v extrémním případě k asystolii.
Pravděpodobnost výskytu je vyšší u pacientů se syndromem chorého sinu (onemocnění SA uzlu),
který je častější u starších pacientů.
U pacientů bez syndromu chorého sinu je asystolie obvykle krátkodobá (několik sekund nebo
méně) se spontánním návratem k AV nodálnímu rytmu nebo normálnímu sinusovému rytmu. Pokud
k tomu nedojde okamžitě, je nutné okamžité zavedení patřičné terapie (viz bod 4.8).

Antiarytmika, beta-blokátory
Vzájemná potenciace kardiovaskulárních účinků (AV blok vyššího stupně, vyšší stupeň zpomalení
srdečního rytmu, vyvolání srdečního selhání a potenciace hypotenze). U pacientů užívajících
současně oční kapky obsahující timolol (beta-adrenergní blokátor) a verapamil-hydrochlorid
perorálně byla pozorována asymptomatická bradykardie (36 tepů/min) s putujícím síňovým
zdrojem vzruchů.

Digoxin
Pokud je verapamil-hydrochlorid podáván současně s digoxinem, je třeba snížit dávkování digoxinu
(viz bod 4.5).

Srdeční selhání
Pacienti se srdečním selháním s ejekční frakcí vyšší než 35 % by měli být před začátkem léčby
verapamil-hydrochloridem kompenzováni a v průběhu léčby adekvátně léčeni.

Hypotenze
Intravenózní verapamil-hydrochlorid často způsobuje pokles krevního tlaku pod výchozí hodnoty,
který je obvykle přechodný a asymptomatický, ale může vyvolávat závratě.

Inhibitory HMG-CoA reduktázy („statiny“)
Viz bod 4.5.

Poruchy neuromuskulárního přenosu
Verapamil-hydrochlorid má být užíván s opatrností u chorob, kde je postižen neuromuskulární
přenos (myasthenia gravis, Lambert-Eatonův syndrom, pokročilá Duchennova svalová dystrofie).

Zvláštní populace
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Ačkoliv velké srovnávací studie prokazují, že poškození renálních funkcí u pacientů v konečném
stádiu renálního selhání nemá na farmakokinetiku verapamil-hydrochloridu žádný vliv, některá
hlášení z praxe naznačují, že verapamil-hydrochlorid má být u pacientů s poškozením renálních
funkcí podáván s opatrností a pacienty je třeba pravidelně sledovat.

Verapamil-hydrochlorid nelze odstranit hemodialýzou.



Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater je zapotřebí používat s opatrností (viz bod 4.2).

Sodík: Tento léčivý přípravek obsahuje 40,59 mg sodíku v jedné tabletě, což odpovídá 2,03 %
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí
g sodíku.

Laktóza: Přípravek Verapamil AL retard obsahuje laktózu.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy
nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.