Tavlesse

Účinky jiných léčivých přípravků na fostamatinib

Souběžné užívání rifampicinu, silného induktoru CYP3A4 s jednorázovou dávkou 150 mg fostamatinibu snížilo AUC R406 o 75 % a Cmax o 59 %.

Souběžné užívání fostamatinibu se silnými induktory CYP3A4 snižuje expozici R406, což může vést
k nižší účinnosti. Proto se souběžné užívání fostamatinibu se silnými induktory CYP3Anedoporučuje.

Souběžné užívání fostamatinibu se silnými inhibitory CYP3A4 zvyšuje expozici R406 aktivnímu metabolitutoxické účinky fostamatinibu, kdy může být nutné při souběžném podávání se silnými inhibitory
CYP3A4 snížit dávku antimykotiky nebo antibakteriálními přípravky, může být snížení dávky vhodné hned od začátku další
léčby. Při použití silného inhibitoru CYP3A4 je vhodné snížení frekvence dávkování fostamatinibu na
polovinu 100 mg jednou denněsouběžným použitím silného inhibitoru CYP3A4, 2 až 3 dny po vysazení inhibitoru.

Souběžné užívání ketokonazolu, silného inhibitoru CYP3A4 s jednorázovou dávkou 80 mg fostamatinibu a Cmax o 37 %.

Mezi další léčivé přípravky se silným inhibičním potenciálem vůči CYP3A4 při souběžném podávání
s fostamatinibem patří:

boceprevir, kobicistat, konivaptan, danoprevir a ritonavir, elvitegravir a ritonavir, grapefruitový džus,
indinavir a ritonavir, itrakonazol, ketokonazol, lopinavir a ritonavir, paritaprevir a ritonavir
a a ritonavir, troleandomycin, vorikonazol, klarithromycin, diltiazem, idelalisib, nefazodon, nelfinavir.

Souběžné užívání verapamilu, mírného inhibitoru CYP3A4 s jednorázovou dávkou 150 mg fostamatinibu zvýšilo AUC R406 o 39 % a Cmax o 6 %.

Zvýšení žaludeční pH neovlivňuje expozici R
Souběžné podávání fostamatinibu se 150 mg ranitidinu, blokátoru H2, který zvyšuje žaludeční pH,
nemělo na expozici R406 klinicky významný dopad.

Účinky fostamatinibu na jiné léčivé přípravky

Substrát CYP3ASouběžné užívání fostamatinibu může zvýšit systémovou expozici některým léčivým přípravkům,
které jsou substráty CYP3A4. U pacientů je třeba sledovat toxické účinky léčivých přípravků, které
jsou substráty CYP3A4, kdy může být při souběžném podávání s fostamatinibem nutné snížit dávku.

Souběžné užívání simvastatinu 100 mg dvakrát denně zvýšilo AUC simvastatinu o 64 % a Cmax o 113 % a AUC kyseliny
simvastatinové o 66 % a Cmax o 83 %.

Souběžné užívání midazolamu 100 mg dvakrát denně zvýšilo AUC midazolamu o 23 % a Cmax o 9%.

Souběžné užívání kombinovaného hormonálního antikoncepčního přípravku obsahujícího 0,03 mg
ethinylestradiolu s fostamatinibem podávaným v dávce 100 mg dvakrát denně zvýšilo AUC o 28 %
a Cmax o 34 %.

Substrát BCRP a P-gp
Souběžné užívání fostamatinibu může zvýšit koncentrace substrátů P-gp BCRP těchto léčiv, neboť v důsledku nich může být nutné snížení dávky. U rosuvastatinu je třeba zvážit
přechod na jiné léčivo a u digoxinu může být nezbytné další terapeutické monitorování léčiva.

Souběžné užívání rosuvastatinu 100 mg dvakrát denně zvýšilo AUC rosuvastatinu o 95 % a Cmax o 88 %.

Souběžné užívání digoxinu dvakrát denně zvýšilo AUC digoxinu o 37 % a Cmax o 70 %.

Substrát CYP2CSouběžné užívání fostamatinibu neovlivňuje expozici léčivým přípravkům, které jsou substráty
CYP2C8. U léčivých přípravků, které jsou substráty CYP2C8, není úprava dávky nutná.

Souběžné užívání pioglitazonu 100 mg dvakrát denně zvýšilo AUC pioglitazonu o 18 % a snížilo Cmax o 17 %. AUC
hydroxylpioglitazonu se snížilo o 10 % a Cmax o 9 %.

Účinek na warfarin
Protože inhibice SYK může mít potenciálně účinky na agregaci krevních destiček, je třeba
v příslušných případech sledovat antikoagulační působení s fostamatinibem podávají antikoagulancia s úzkým terapeutickým indexem, jako je warfarin.

Souběžné podávání s inhibitorem JAK, TPO-RA, rituximabem a jinými imunomodulátory nebylo
zkoumáno.

Studie in vitro

Fostamatinib je inhibitorem lidského efluxního transportéru P-gp in vitro.

Do metabolismu R406 jsou zapojeny CYP3A4 a UGT1A9. R406 je substrátem P-gp, nikoli však
jiných hlavních transportérů působení CYP3A4 a BCRP a může indukovat působení CYP2C8. R406 není inhibitorem CYP2Ca UGT2B7.

R406 je inhibitorem UGT1A1. Inhibice UGT1A1 může způsobit vyšší hladinu nekonjugovaného
bilirubinu při nepřítomnosti jiných abnormálních výsledků funkčních jaterních testů. U pacientů je
třeba sledovat toxické účinky léčiv, které jsou významně metabolizovány UGT1A1.

Ačkoli R406 nevykazuje inhibiční působení vůči UGT2B7 in vitro a je považován za slabý inhibitor
UGT1A1 in vivo, nebyl účinek na jiné UGT stanoven. Potenciál farmakokinetických interakcí při
souběžném podávání s acetaminofenem zatím tedy není stanoven.