Rosuvastatin tad
Vliv souběžně podávaných léčivých přípravků na rosuvastatin
Inhibitory transportních proteinů: Rosuvastatin je substrátem pro některé transportní proteiny včetně
hepatálního absorpčního proteinu OATP1B1 a efluxního transportéru BCRP. Souběžné podávání
rosuvastatinu s léčivými přípravky, které inhibují tyto transportní proteiny, může vést ke zvýšeným
plazmatickým koncentracím rosuvastatinu a zvýšenému riziku myopatie (viz body 4.2, 4.4 a 4.Tabulka 1).
Cyklosporin: Souběžné podávání rosuvastatinu a cyklosporinu vedlo k sedminásobnému zvýšení AUC
rosuvastatinu ve srovnání se zdravými dobrovolníky (viz Tabulka 1). Rosuvastatin je kontraindikován
u pacientů léčených cyklosporinem (viz bod 4.3). Souběžné podávání nemělo vliv na plazmatické
koncentrace cyklosporinu.
Proteázové inhibitory: Souběžné užívání rosuvastatinu a proteázového inhibitoru může značně zvýšit
expozici rosuvastatinu, i když je mechanismus interakce neznámý (viz Tabulka 1). Například,
ve farmakokinetické studii se zdravými dobrovolníky bylo souběžné užívání 10 mg rosuvastatinu
a kombinačního přípravku dvou proteázových inhibitorů (300 mg atazanaviru/100 mg ritonaviru)
spojeno se 3násobným, resp. 7násobným zvýšením AUC rosuvastatinu, resp. Cmax v ustáleném stavu.
Souběžné užívání rosuvastatinu a některých proteázových inhibitorů je možné pouze po pečlivém
zvážení úpravy dávky rosuvastatinu na základě očekávaného zvýšení expozice rosuvastatinu (viz body
4.2, 4.4 a 4.5 Tabulka 1).
Gemfibrozil a další přípravky na snížení hladiny lipidů: Souběžné užívání rosuvastatinu a
gemfibrozilu vedlo ke 2násobným hodnotám Cmax a AUC rosuvastatinu (viz bod 4.4).
Na základě údajů získaných ze specifických interakčních studií se neočekává žádná klinicky
významná interakce s fenofibrátem, avšak mohou nastat farmakodynamické interakce. Gemfibrozil,
fenofibrát, další fibráty a dávky niacinu (kyseliny nikotinové), které snižují hladinu lipidů (> nebo
rovné 1 g/den), zvyšují riziko myopatie při podávání souběžně s inhibitorem HMG-CoA reduktázy
pravděpodobně proto, že mohou vyvolat myopatii, i když se podávají samostatně. Dávky 30 mg a
40 mg rosuvastatinu jsou kontraindikovány při souběžném užívání fibrátu (viz body 4.3 a 4.4).
Počáteční dávka u těchto pacientů má být 5 mg.
Ezetimib: Souběžné užívání rosuvastatinu 10 mg a ezetimibu 10 mg vedlo k 1,2násobnému zvýšení
AUC rosuvastatinu u pacientů s hypercholesterolemií (Tabulka 1). Nicméně farmakodynamické
interakce mezi přípravkem Rosuvastatin TAD a ezetimibem vyjádřené jako nežádoucí účinky
nemohou být vyloučeny (viz bod 4.4).
Antacida: Souběžné podávání rosuvastatinu a suspenze antacid s obsahem hydroxidu hlinitého
a hydroxidu hořečnatého vedlo k poklesu plazmatických koncentrací rosuvastatinu asi o 50 %. Tento
vliv byl menší, pokud se antacidum podalo 2 hodiny po podání přípravku Rosuvastatin TAD. Klinický
význam této interakce nebyl studován.
Erythromycin: Souběžné užívání rosuvastatinu a erythromycinu vedlo ke 20% zmenšení AUC a 30%
snížení Cmax rosuvastatinu. Příčinou této interakce může být zvýšení motility střeva vyvolané
erythromycinem.
Enzymy cytochromu P450: Výsledky studií in vitro a in vivo ukázaly, že rosuvastatin není ani
inhibitorem, ani induktorem isoenzymů cytochromu P450. Kromě toho je rosuvastatin slabým
substrátem pro tyto isoenzymy. Z tohoto důvodu se interakce na podkladě metabolismu
zprostředkovaného cytochromem P450 neočekávají. Mezi rosuvastatinem a flukonazolem (inhibitor
CYP2C9 a CYP3A4) nebo ketokonazolem (inhibitor CYP2A6 a CYP3A4) nebyly pozorovány
klinicky významné interakce.
Interakce vyžadující úpravu dávkování rosuvastatinu (viz též Tabulka 1): Pokud je nutné souběžně
podávat rosuvastatin s jinými léčivými přípravky známými, že zvyšují expozici rosuvastatinu,
dávkování rosuvastatinu musí být upraveno. V případě, že je očekávané zvýšení expozice
rosuvastatinu (AUC) přibližně 2násobné nebo vyšší, podává se úvodní dávka rosuvastatinu 5 mg.
Maximální denní dávka rosuvastatinu se upraví tak, aby očekávaná expozice rosuvastatinu
nepřekročila expozici při podávání rosuvastatinu 40 mg podávaného bez interagujících léčivých
přípravků, např. 20mg dávka rosuvastatinu s gemfibrozilem (1,9násobné zvýšení) a 10mg dávka
rosuvastatinu v kombinaci s atazanavirem/ritonavirem (3,1násobné zvýšení).
Tikagrelor: Tikagrelor může ovlivnit renální vylučování rosuvastatinu, což zvyšuje riziko akumulace
rosuvastatinu. Ačkoli přesný mechanismus účinku není znám, v některých případech vedlo souběžné
užívání tikagreloru a rosuvastatinu ke snížení funkce ledvin, zvýšení hladiny CPK a rhabdomyolýze.
Pokud léčivý přípravek zvyšuje AUC rosuvastatinu méně než 2násobně, není nutné snižovat úvodní
dávku, avšak je třeba opatrnosti při zvýšení dávky rosuvastatinu nad 20 mg.
Tabulka 1. Vliv souběžně podávaných léčivých přípravků na expozici rosuvastatinu (AUC; v pořadí
snižující se velikosti) z publikovaných klinických studií
2násobné nebo více než 2násobné zvýšení AUC rosuvastatinu
Dávkový režim interagujícího léčiva Dávkový režim rosuvastatinu Změna AUC*
rosuvastatinu
sofosbuvir/velpatasvir/voxilaprevir
(400 mg-100 mg-100 mg) + voxilaprevir
(100 mg) OD po dobu 15 dnů
10 mg jednorázově 7,4násobný
Tabulka 1. Vliv souběžně podávaných léčivých přípravků na expozici rosuvastatinu (AUC; v pořadí
snižující se velikosti) z publikovaných klinických studií
2násobné nebo více než 2násobné zvýšení AUC rosuvastatinu
cyklosporin 75 mg BID až 200 mg BID,
měsíců
10 mg OD, 10 dnů 7,1násobný
darolutamid 600 mg BID, 5 dnů 5 mg, jednorázově 5,2násobný
regorafenib 160 mg, OD, 14 dnů 5 mg jednorázově 3,8násobný ↑
atazanavir 300 mg/ ritonavir 100 mg
OD, 8 dnů
10 mg, jednorázově 3,1násobný
velpatasvir 100 mg OD 10 mg, jednorázově 2,7násobný
ombitasvir 25 mg/ paritaprevir 150 mg/
ritonavir 100 mg OD/ dasabuvir 400 mg
BID, 14 dnů
mg, jednorázově 2,6násobný
grazoprevir 200 mg/ elbasvir 50 mg OD,
11 dnů
10 mg, jednorázově 2,3násobný
glekaprevir 400 mg/ pibrentasvir 120 mg
OD, 7 dnů
mg OD, 7 dnů 2,2násobný
lopinavir 400 mg/ ritonavir 100 mg BID,
17 dnů
20 mg OD, 7 dnů 2,1násobný
klopidogrel 300 mg iniciální dávka,
pokračující dávka 75 mg za 24 hodin
20 mg, jednorázově 2násobný
gemfibrozil 600 mg BID, 7 dnů 80 mg, jednorázově 1,9násobný
Méně než 2násobné zvýšení AUC rosuvastatinu
Dávkový režim interagujícího léčiva Dávkový režim rosuvastatinu Změna AUC*
rosuvastatinu
eltrombopag 75 mg OD, 5 dnů 10 mg, jednorázově 1,6násobný
darunavir 600 mg/ ritonavir 100 mg
BID, 7 dnů
10 mg OD, 7 dnů 1,5násobný
tipranavir 500 mg/ ritonavir 200 mg
BID, 11 dnů
10 mg, jednorázově 1,4násobný
dronedaron 400 mg BID Není známo 1,4násobný
itrakonazol 200 mg OD, 5 dnů 10 mg, jednorázově 1,4násobný **
ezetimib 10 mg OD, 14 dnů 10 mg, OD, 14 dnů 1,2násobný **
Snížení AUC rosuvastatinu
Dávkový režim interagujícího léčiva Dávkový režim rosuvastatinu Změna AUC*
rosuvastatinu
erythromycin 500 mg QID, 7 dnů 80 mg, jednorázově 20%
baikalin 50 mg TID, 14 dnů 20 mg, jednorázově 47%
*Údaje uvedené jako x-násobek představují poměr mezi souběžným podáváním a samotným rosuvastatinem.
Údaje uvedené jako % změna představují % rozdíl vzhledem k samotnému rosuvastatinu.
Zvýšení je uvedeno jako “”, snížení jako “”.
**Bylo provedeno několik interakčních studií s různými dávkami rosuvastatinu, tabulka ukazuje nejvýznamnější
poměr.
AUC = plocha pod křivkou; OD = jednou denně; BID = dvakrát denně; TID = třikrát denně; QID = čtyřikrát
denně
Následující léčivé přípravky/jejich kombinace neměli klinicky významný vliv na AUC rosuvastatinu
při souběžném podávání: aleglitazar 0,3 mg po dobu 7 dnů; fenofibrát 67 mg TID po dobu 7 dnů;
flukonazol 200 mg OD po dobu 11 dnů; fosamprenavir 700 mg/ritonavir 100 mg BID po dobu 8 dnů;
ketokonazol 200 mg BID po dobu 7 dnů; rifampicin 450 mg OD po dobu 7 dnů; silymarin 140 mg
TID po dobu 5 dnů.
Vliv rosuvastatinu na souběžně podávané léčivé přípravky
Antagonisté vitaminu K: Podobně jako u jiných inhibitorů HMG-CoA reduktázy může zahájení léčby
přípravkem či zvýšení dávky přípravku Rosuvastatin TAD u pacientů souběžně léčených antagonisty
vitaminu K (např. warfarin nebo jiná kumarinová antikoagulancia) vést ke zvýšení protrombinového
času (INR). Přerušení léčby přípravkem Rosuvastatin TAD nebo snížení dávky může vést ke snížení
INR. Za těchto okolností je vhodné monitorování INR.
Perorální kontraceptiva/substituční hormonální léčba (HRT): Souběžné užívání rosuvastatinu
a perorálních kontraceptiv vedlo ke zvětšení AUC ethinylestradiolu o 26 % a norgestrelu o 34 %. Toto
zvýšení hladin v plazmě je třeba brát v úvahu při určení dávek perorálního kontraceptiva. U pacientek
užívajících souběžně rosuvastatin a substituční hormonální léčbu nejsou dostupné farmakokinetické
údaje, a proto se nedá vyloučit, že může dojít k podobnému efektu. Tato kombinace se však podávala
velkému počtu žen v klinických studiích a byla dobře tolerována.
Jiné léčivé přípravky
Digoxin: Na základě údajů získaných ze specifických interakčních studií se neočekává žádná klinicky
významná interakce s digoxinem.
Kyselina fusidová: Riziko myopatie včetně rabdomyolýzy se při souběžném systémovém podávání
kyseliny fusidové se statiny může zvyšovat. Mechanismus této interakce (zda jde o interakci
farmakodynamickou nebo farmakokinetickou nebo obě) není dosud znám. U pacientů léčených touto
kombinací byla hlášena rabdomyolýza (včetně několika úmrtí). Pokud je systémová léčba kyselinou
fusidovou nezbytná, musí se po dobu léčby kyselinou fusidovou vysadit léčba rosuvastatinem. Viz
také bod 4.4.
Pediatrická populace: Interakční studie byly provedeny pouze u dospělých. Rozsah interakcí
u pediatrické populace není znám.