Ramil combi

V souvislosti s ramiprilem
Po perorálním podání ramiprilu nebyla prokázána akutní toxicita u hlodavců a psů.
Studie s chronickým perorálním podáváním byly prováděny u potkanů, psů a opic. U těchto tří druhů
byly zjištěny změny hodnot plazmatických elektrolytů a změny krevního obrazu.
V důsledku farmakodynamické aktivity ramiprilu bylo zaznamenáno výrazné zvětšení
juxtaglomerulárního aparátu u psů a opic od denních dávek 250 mg/kg/den. Bez škodlivého účinku
tolerovali potkani denní dávky 2 mg/kg/den, psi 2,5 mg/kg/den a opice 8 mg/kg/den.

Studie reprodukční toxicity u potkanů, králíků a opic neprokázaly žádné teratogenní vlastnosti.
Fertilita nebyla snížena ani u samců a ani u samic potkanů.

Podání ramiprilu samicím potkanů během fetálního období a období laktace vyvolalo u mláďat
nevratné poškození ledvin (dilataci ledvinné pánvičky) při denních dávkách 50 mg/kg tělesné
hmotnosti nebo vyšších.
Rozsáhlé testování mutagenity s použitím několika testovacích systémů neprokázalo mutagenní ani
genotoxické vlastnosti ramiprilu.

U velmi mladých potkanů bylo po jednorázové dávce ramiprilu pozorováno ireverzibilní poškození
ledvin.

V souvislosti s amlodipinem
Reprodukční toxikologie
Reprodukční studie u potkanů a myší prokázaly opožděný nástup porodu, prodloužení doby porodu a
snížené přežívání mláďat při dávkách přibližně 50x vyšších, než jsou nejvyšší doporučené dávky pro
člověka v mg/kg.

Snížení fertility
Nebyl zaznamenán žádný účinek na fertilitu potkanů, kterým byl podáván amlodipin (samci po dobu
64 dnů a samice po dobu 14 dnů před pářením) v dávkách do 10 mg/kg/den (8x* vyšší než
maximální doporučená dávka u člověka 10 mg v přepočtu na mg/m2).
V další studii na potkanech, kde byl amlodipin podáván potkaním samcům po dobu 30 dnů v
dávkách srovnatelných s dávkou pro člověka, v přepočtu na mg/kg, byly nalezeny snížené
plazmatické hladiny folikuly stimulujícího hormonu a testosteronu společně se snížením denzity
spermií a počtu zralých spermatid a Sertoliho buněk.

Kancerogeneze/mutageneze
U potkanů a myší, kterým byl amlodipin podáván v potravě po dobu dvou let v koncentracích
odpovídajících denním dávkám 0,5; 1,25 a 2,5 mg/kg nebyla prokázána kancerogenita amlodipinu.
Nejvyšší dávka (pro myši podobná a pro potkany dvojnásobná* než maximální doporučená klinická
dávka 10 mg v přepočtu na mg/m2) se blížila maximální tolerované dávce u myší, avšak nikoli u
potkanů.
Studie mutagenity neodhalily žádné na dávce závislé účinky ani na genové, ani na chromozomální
úrovni.
* Na základě hmotnosti pacienta 50 kg