Praluent

Absorpce

Po subkutánním podání 50 mg až 300 mg alirokumabu byl medián doby dosažení maximální koncentrace
v séru Po jednorázovém subkutánním podání 75 mg do oblasti břicha, horní části paže nebo stehna byla
farmakokinetika alirokumabu podobná.
Populačními farmakokinetickými analýzami byla stanovena absolutní biologická dostupnost alirokumabu po
subkutánním podání na přibližně 85 %. Měsíční expozice léčbě dávkou 300 mg jednou za 4 týdny byla
podobná dávce 150 mg jednou za 2 týdny. Fluktuace mezi Cmax a Cthrough byla vyšší pro dávkovací režim
jednou za 4 týdny.
Ustáleného stavu bylo dosaženo po 2-3 dávkách s asi maximálně dvojnásobným kumulačním poměrem.

Distribuce

Distribuční objem po intravenózním podání je v rozmezí od 0,04 do 0,05 l/kg, což naznačuje, že alirokumab
je distribuován především v oběhovém systému.

Biotransformace

Specifické studie metabolismu nebyly provedeny, protože alirokumab je protein. Předpokládá se, že se
alirokumab degraduje na malé peptidy a jednotlivé aminokyseliny.

Eliminace

Pro alirokumab byly pozorovány dvě eliminační fáze. Při nízkých koncentracích je eliminace
zprostředkována převážně přes saturovatelnou vazbu na cílovou molekulu koncentracích je alirokumab eliminován do značné míry prostřednictvím nesaturovatelné proteolytické
dráhy.

Na základě populační farmakokinetické analýzy byl střední zdánlivý poločas alirokumabu v rovnovážném
stavu 17–20 dní u pacientů používajících alirokumab v monoterapii v podkožních dávkách buď 75 mg
jednou za 2 týdny nebo 150 mg jednou za 2 týdny. Při souběžném užívání se statinem byl střední zdánlivý
poločas alirokumabu 12 dní.

Linearita/nelinearita

Při zdvojnásobení dávek ze 75 mg jednou za 2 týdny na 150 mg jednou za 2 týdny byl pozorován mírně
vyšší nárůst koncentrace, než by odpovídalo 2x vyšší dávce, a to v rozmezí od 2,1 do 2,7násobku.

Zvláštní populace

Starší pacienti

Na základě populační farmakokinetické analýzy byl věk spojen s malým rozdílem v expozici alirokumabu
v ustáleném stavu bez vlivu na účinnost nebo bezpečnost.

Pohlaví

Na základě populační farmakokinetické analýzy nemá pohlaví vliv na farmakokinetiku alirokumabu.

Rasa

Na základě populační farmakokinetické analýzy nemá rasa žádný vliv na farmakokinetiku alirokumabu.
Po jednotlivé dávce subkutánního podání 100 mg až 300 mg alirokumabu nebyl zjištěn žádný významný
rozdíl v expozici mezi japonskou a bělošskou populací.

Tělesná hmotnost

Jako významná proměnná ovlivňující farmakokinetiku alirokumabu byla v konečném populačním
farmakokinetickém modelu identifikována tělesná hmotnost. Expozice alirokumabu rovnovážném stavu jak u dávkovacího režimu 75 mg, tak 150 mg jednou za 2 týdny byla snížena o 29 %,
resp. 36 % u pacientů s hmotností více než 100 kg ve srovnání s pacienty s hmotností mezi 50 kg a 100 kg.
Tento rozdíl však nevedl ke klinicky významnému rozdílu v účinku na snižování hladiny LDL-C.

Porucha funkce jater

Ve studii 1. fáze po podání jedné 75mg subkutánní dávky vykazoval alirokumab podobné farmakokinetické
profily u subjektů s mírnou a středně závažnou poruchou funkce jater v porovnání se subjekty bez poruchy
funkce jater. Nejsou k dispozici žádné údaje u pacientů se závažnou poruchou funkce jater.

Porucha funkce ledvin

Jelikož není známo, že by se monoklonální protilátky vylučovaly ledvinami, nepředpokládá se, že by na
farmakokinetiku alirokumabu měla renální funkce vliv. Populační farmakokinetické analýzy ukázaly, že
expozice alirokumabu za 2 týdny byla zvýšena o 22 %–35 % u pacientů s mírně závažnou poruchou funkce ledvin, resp. o 49 %–
50 % u pacientů se středně závažnou poruchou funkce ledvin, ve srovnání s pacienty s normální funkcí
ledvin. Rozložení tělesné hmotnosti a věku, dvou proměnných, které mají dopad na expozici alirokumabu,
bylo mezi kategoriemi funkce ledvin odlišné a s největší pravděpodobností vysvětlují pozorované
farmakokinetické rozdíly. U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin jsou k dispozici omezené údaje; u
těchto pacientů je expozice alirokumabu přibližně 2krát vyšší v porovnání s pacienty s normální funkcí
ledvin.

Pediatrická populace

U 18 pediatrických pacientů Rovnovážné průměrné koncentrace Ctrough alirokumabu bylo dosaženo před týdnem 12 nebo v týdnu 12 u
obou skupin s alirokumabem, a to 75 mg Q2W a 150 mg Q2W. U pediatrických pacientů mladších 8 let
nebyly studie s alirokumabem provedeny
Vztah
Farmakodynamický účinek alirokumabu na snižování LDL-C je nepřímý a zprostředkovaný vazbou na
PCSK9. Bylo pozorováno na dávce závislé snížení koncentrace volného PCSK9 a LDL-C, dokud není
úplného nasycení dosaženo. Další zvýšení koncentrace alirokumabu po nasycení vazby na PCSK9 nemá za
následek další snížení LDL-C, avšak je pozorován déle trvající efekt na snížení LDL-C.