Pegasys
Absorpce
Po jednorázovém podání subkutánní injekce 180 mikrogramů přípravku Pegasys zdravým
dobrovolníkům byly sérové koncentrace peginterferonu alfa-2a měřitelné za 3 až 6 hodin. Přibližně
80 % maxima sérových koncentrací bylo dosaženo v průběhu 24 hodin. Absorpce přípravku Pegasys
se stávala setrvalou s maximálními sérovými koncentracemi během 72 až 96 hodin po podání.
Absolutní biologická dostupnost přípravku Pegasys byla obdobně jako u interferonu alfa-2a 84 %.
Distribuce
Peginterferon alfa-2a se shromažďoval přednostně v krevním řečišti a extracelulární tekutině, čemuž
odpovídá distribuční objem v rovnovážném stavu byly provedené na potkanech, prokazují, že kromě vysoké koncentrace v krvi byl peginterferon alfa-2a
distribuován do jater, ledvin a kostní dřeně.
Biotransformace
Metabolismus přípravku Pegasys nebyl kompletně prostudován, ale studie na potkanech ukázaly, že
hlavním vylučovacím orgánem radioaktivně označeného materiálu jsou ledviny.
Eliminace
U lidí byla systémová clearance peginterferonu alfa-2a asi 100x nižší než u nativního interferonu
alfa-2a. Po intravenózním podání zdravým dobrovolníkům byl terminální poločas peginterferonu
alfa-2a průměrně 60 až 80 hodin v porovnání se 3-4 hodinami u standardního interferonu. Terminální
poločas po subkutánní aplikaci pacientům byl delší, s průměrnou hodnotou 160 hodin 353 hodinpřípravku Pegasys.
Linearita/nelinearita
Proporčně k dávce přípravku Pegasys byla při dávkování jednou týdně pozorována stoupající expozice
u zdravých dobrovolníků i u pacientů s chronickou hepatitidou B nebo C.
U pacientů s CHB nebo CHC byly sérové koncentrace peginterferonu alfa-2a po 6-8 týdnech podávání
1x týdně 2 – 3x vyšší než po jednorázovém podání. Po 8 týdnech podávání 1x týdně již nebyla
pozorována další kumulace. Poměr maximální a minimální hladiny po 48 týdnech léčby se pohyboval
v rozmezí 1,5 až 2. Sérové koncentrace peginterferonu alfa-2a byly setrvalé po celý týden
Pacienti s renálním postižením
Klinická studie vyhodnotila 50 CHC pacientů s buď středně těžkou 50 ml/mins konečným stádiem onemocnění ledvin vyžadujícím opakovaně hemodialýzu. Pacienti se středně
těžkou poruchou funkce ledvin, kterým byl podáván přípravek Pegasys 180 mikrogramů jednou týdně,
vykazovali obdobné plazmatické expozice peginterferonu alfa-2a jako pacienti s normální funkcí
ledvin. Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin, kterým byl podáván přípravek Pegasys
180 mikrogramů jednou týdně, vykazovali o 60 % vyšší expozice peginterferonu alfa-2a než pacienti
s normální funkcí ledvin, proto je u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin doporučena snížená
dávka přípravku Pegasys 135 mikrogramů jednou týdně. U 13 pacientů s konečným stádiem
onemocnění ledvin vyžadujícím opakovaně hemodialýzu, mělo podání přípravku Pegasys
135 mikrogramů jednou týdně za následek o 34 % nižší expozici peginterferonu alfa-2a než u pacientů
s normální funkcí ledvin. Nicméně několik nezávislých studií prokázalo, že dávka 135 mikrogramů je
bezpečná, účinná a dobře tolerovaná u pacientů s konečným stádiem onemocnění ledvin
Pohlaví
Farmakokinetika přípravku Pegasys po jednorázových subkutánních injekcích byla u zdravých mužů a
žen srovnatelná.
Pediatrická populace
Farmakokinetika přípravku Pegasys byla charakterizována u pediatrických pacientů s CHB
Zdánlivá clearance a zdánlivý distribuční objem přípravku Pegasys byly v obou studiích lineárně
závislé na velikosti těla, tj. na BSA
Celkem 31 pediatrických pacientů ze studie YV25718 ve věku 3 až 17 let s CHB se účastnilo dílčí
farmakokinetické studie a užívalo přípravek Pegasys v režimu dávkování podle kategorie BSA. Podle
modelu populační farmakokinetiky byla průměrná expozice v každé BSA kategorii srovnatelná s tou, která byla pozorována u dospělých, kteří dostávali fixní
dávku 180 μg.
Ve studii NR16141 dostávalo 14 dětí ve věku 2 až 8 let s chronickou hepatitidou C přípravek Pegasys
v monoterapii v dávce: 180 μg x BSA dítěte/1,73 m2. Farmakokinetický model odvozený z této studie
ukazuje lineární vliv BSA na zdánlivou clearance léku u studovaných věkových rozmezí. Tudíž čím
nižší BSA dítěte, tím nižší clearance léku a vyšší výsledná expozice. Průměrná expozice během dávkovacího intervalu se předpokládá o 25 až 70 % vyšší než AUC pozorovaná u dospělých
pacientů dostávajících fixní dávku 180 μg.
Starší pacienti
U lidí starších 62 let byla absorpce přípravku Pegasys po jednorázové subkutánní aplikaci
180 mikrogramů v porovnání s mladými zdravými dobrovolníky opožděná, ale stále setrvalá
1295 ng·h/mlS ohledem na výsledky expozice účinkům léku, farmakodynamickou odpověď a tolerabilitu není
u geriatrických pacientů nutné dávku přípravku Pegasys snižovat
Jaterní poruchy
Farmakokinetika přípravku Pegasys byla u pacientů s hepatitidou B nebo C podobná jako u zdravých
dobrovolníků. Srovnatelné expozice a farmakokinetické profily byly pozorovány u pacientů s cirhózou
Místo podání
Pro podkožní aplikaci přípravku Pegasys je doporučována oblast břicha a stehen, protože při aplikaci
v těchto místech byla absorpce přípravku podle hodnot AUC vyšší asi o 20 – 30 %. Ve studiích byla
expozice přípravku Pegasys při aplikaci do ramene při porovnání s podáním do podkoží břicha a
stehna snížena.