Pegasys
Farmakoterapeutická skupina: imunostimulancia, interferony, ATC kód: L03AB11
Mechanismus účinku
Navázáním PEG reagencie pegylovaný interferon alfa-2a antiproliferační vlastnosti, které jsou charakteristické pro interferon alfa-2a.
Interferon alfa-2a je konjugován s bis-[monometoxypolyetylenglykolem] v substitučním poměru jeden
mol polymeru / jeden mol proteinu. Průměrná molekulová hmotnost komplexu je přibližně 60000,
přičemž proteinová složka má hmotnost zhruba 20000.
Farmakodynamické účinky
U pacientů s chronickou hepatitidou C, kteří odpovídají na léčbu 180 mikrogramy přípravku Pegasys,
klesají hladiny HCV RNA bifázicky. První fáze poklesu se objevuje 24 až 36 hodin po podání první
dávky přípravku Pegasys, po ní následuje fáze druhá, která u nemocných se setrvalou odpovědi
probíhá následující 4 – 16 týdnů. V průběhu prvních 4 – 6 týdnů léčby kombinací ribavirinu
s pegylovaným interferonem alfa-2a nebo interferonem alfa ribavirin prokazatelně neovlivňuje počáteční
kinetiku virů.
Klinická účinnost a bezpečnost
Chronická hepatitida B
Předpověditelnost odpovědi
Metaanalýza údajů o pacientech z 9 klinických studií přípravku Pegasys s CHB HBeAg-pozitivních a HBeAg-negativních ukázaly, že hladiny HBsAg a HBV DNA ve 12. týdnu
léčby předpovídají u některých genotypů konečný výsledek léčby ve 24. týdnu po ukončení léčby.
Funkční charakteristiky těchto biomarkerů jsou uvedené v tabulce 11. Pro optimalizaci všech funkčních
charakteristik charakteristik hodnotou. Rozhodnutí o předčasném ukončení léčby má být přehodnoceno dle kontextu konkrétní
klinické situace.
U HBeAg-pozitivních pacientů s infekcí HBV genotypu B a C s hodnotou HBsAg > 20 000 IU/ml nebo
HBV DNA > 8 log10 IU/ml ve 12. týdnu je následné zahájení léčby spojeno s vysokou pravděpodobností
selhání dosažením sérokonverze HBeAg a HBV DNA < 2000 IU/ml ve 24. týdnu po ukončení léčby
U HBeAg-negativních pacientů s infekcí HBV genotypu D s hodnotou HBsAg > 20 000 IU/ml nebo
HBV DNA > 6,5 log10 IU/ml ve 12. týdnu je následné zahájení léčby spojeno s vysokou
pravděpodobností selhání dosažením sérokonverze HBV DNA < 2 000 IU/ml a normalizace hodnot
ALT ve 24. týdnu po ukončení léčby. U HBV genotypu A nebyla velikost podskupiny na analýzu
dostatečná. U HBeAg-negativních pacientů s infekcí HBV genotypu B nebo C nelze stanovit žádný
biomarker, který by byl dostatečně účinný.
Mohou být zváženy i další dostupné biomarkery pro stanovení léčby, které by dokázaly předpovídat
konečný výsledek léčby přípravkem Pegasys.
Tabulka 11: Vyhodnocení jednotlivých biomarkerů ve 12. týdnu léčby u pacientů s CHB HBeAg-
pozitivních a HBeAg-negativních dle genotypu
Genotyp Mezní hodnota B HBsAg > 20 000 0,93 0,96 0,23 HBV DNA > 8 log
10 0,90 0,94 0,C HBsAg > 20 000 0,96 0,97 0,22 HBV DNA > 8 log
10 0,98 0,98 0,19 HBeAg-negativníD HBsAg > 20 000 0,91 0,94 0,16 HBV DNA > 6,5 log
10 1,00 1,00 0,11 NPV = prediktivní hodnota negativního testu; Senzitivita = % všech respondérů, kteří nesplňují kritéria pro ukončení léčby;
Specifičnost = % všech non-respondérů splňující kritéria pro ukončení léčby
HBeAg a přítomnost antiHBena HBeAg byla definována jako HBV DNA < 2 000 IU/ml + normalizace hodnot ALT po 6 měsících po léčbě.
Do všech klinických studií byli zařazeni pacienti s CHB, u kterých byla aktivní virová replikace
prokázána stanovením HBV DNA, zvýšením hodnot ALT a jaterní biopsií potvrzující chronickou
hepatitidu. Do studie WV 16240 byli zařazeni pacienti s pozitivitou na HBeAg, zatímco do studie
WV16241 byli zařazeni pacienti s negativním průkazem HBeAg a pozitivitou na anti-HBe. V obou
studiích byla délka léčby 48 týdnů, následné sledování po dobu 24 týdnů. V obou studiích byl
porovnáván přípravek Pegasys s placebem proti přípravku Pegasys s lamivudinem nebo proti
lamivudinu samotnému. Do těchto studií nebyli zařazeni pacienti současně infikovaní virem HIV.
Procento odpovědí na léčbu na konci následného sledování v těchto dvou studiích je uvedeno
v tabulce 12. Ve studii WV16240 byly primárními cílovými parametry účinnosti léčby sérokonverze
HBeAg a počet kopií HBV-DNA nižší než 105 kopií/ml. Ve studii WV16241 byly primárními
cílovými parametry účinnosti léčby normalizace hodnot ALT a počet kopií HBV-DNA nižší než 2 x
104 kopií/ml. HBV DNA byla stanovena za využití COBAS AMPLICOR HBV MONITOR testu
Celkem 283 z 1351 s pacienty bez pokročilé fibrózy nebo cirhózy.
Tabulka 12: Sérologické, virologické a biochemické odpovědi u chronické hepatitidy B
HBeAg pozitivní
Studie WVHBeAg negativní / anti-HBe pozitivní
Studie WVParametry
odpovědi
Pegasys
180 μg
&
Placebo
Pegasys
180 μg
&
Lamivudin
100 mg
Lamivudin
100 mg
Pegasys
180 μg
&
Placebo
Pegasys
180 μg
&
Lamivudin
100 mg
Lamivudin
100 mg
HBeAg
Sérokonverze
32 % #
27 % 19 % N/A
N/A N/A
Pokles HBV
DNA *
32 % # 34 % 22 % 43 % # 44 % 29 %
ALT
Normalizace
41 % # 39 % 28 % 59 % # 60 % 44 %
HBsAg
Sérokonverze
% # 3 % 0 % 3 % 2 % 0 %
* pro HBeAg pozitivní pacienty: HBV DNA < 105 kopií/ml
pro HBeAg negativní/anti-HBe – pozitivní pacienty: HBV DNA < 2 x 104 kopií/ml
#hodnoty p
Histologická odpověď byla obdobná ve všech třech léčebných skupinách v každé studii; u pacientů se
setrvalou odpovědí 24 týdnů po skončení léčby byla také významně vyšší pravděpodobnost
histologického zlepšení.
Všichni pacienti, kteří ukončili klinické studie III. fáze, mohli být zařazeni do studie dlouhodobého
následného sledování monoterapií přípravkem Pegasys, a kteří byli poté zařazeni do studie dlouhodobého následného
sledování, byla stabilní sérokonverze HBeAg po 12 měsících od ukončení léčby zjištěna u 48 %
12 měsících od ukončení léčby stanoveny nízké hodnoty HBV DNA u 42 % hodnot ALT u 59 %
Chronická hepatitida C
Předpověditelnost odpovědi
Odkaz na bod 4.2, tabulku 2.
Odpověď ve vztahu k dávce při monoterapii
Při přímém porovnání byla u nemocných s cirhózou dávka 180 mikrogramů přípravku Pegasys spojena
s lepší setrvalou virologickou odpovědí než dávka 90 mikrogramů. U nemocných bez cirhózy bylo
obdobných výsledků dosaženo při aplikaci 135 a 180 mikrogramů přípravku.
Konfirmační klinické studie u dosud neléčených dospělých pacientů
Do všech klinických studií byli zařazováni nemocní s CHC potvrzenou měřitelnou hladinou sérové
HCV RNA, zvýšenými hladinami ALT chronické hepatitidy, kteří dosud nebyli léčeni interferonem. Do studie NV15495 byli specificky
zařazeni nemocní s histologickou diagnózou cirhózy 20 %HIV a HCV. U těchto pacientů bylo onemocnění vyvolané virem HIV stabilní a průměrný počet T-
lymfocytů CD4 byl přibližně 500 buněk/μl.
Léčebná schémata, trvání léčby a průběh studií u pacientů infikovaných HCV a pacientů současně
infikovaných HIV-HCV, jsou zachycena v tabulkách 13, 14, 15 a v tabulce 21. Virologická odpověď
byla definována jako neměřitelná HCV RNA pomocí HCV testu na přístroji COBAS AMPLICORTM,
verze 2 byla definována jako jeden negativní vzorek naměřený přibližně 6 měsíců po ukončení léčby.
Tabulka 13:Virologická odpověď u CHC pacientů
Monoterapie s přípravkem Pegasys Kombinovaná terapie s přípravkem Pegasys
Cirhóza a bez
cirhózy
Cirhóza Cirhóza a bez cirhózy
Studie NV15496 +
NV15497 + NVStudie NV15495 Studie
NVStudie NV Pegasys
180 μg
48 týdnů
Interferon
alfa-2a
MIU/MIU
+
MIU
48 týdnů
Pegasys
180 μg
48 týdnů
Interferon
alfa-2a
MIU
48 týdnů
Pegasys
180 μg
+
Ribavirin
1000/1200 mg
48 týdnů
Pegasys
180 μg
+
Ribavirin
1000/1200 mg
48 týdnů
Interferon
alfa-2b
MIU
+
Ribavirin
1000/1200 mg
48 týdnů
Odpověď
湡léčby
㔵䌀odpověď
∗††∗∗
V tabulce 14a tabulce 15 jsou shrnuty údaje o virologické odpovědi u pacientů monoinfikovaných
HCV léčených přípravkem Pegasys v kombinaci s ribavirinem ve vztahu ke genotypu a virové náloži
před léčbou, respektive ve vztahu ke genotypu, virové náloži před léčbou a rychlé virologické
odpovědi v týdnu 4. Výsledky studie NV15942 dávají podklad pro léčebná doporučení u jednotlivých
genotypů viru, virové náloži na počátku léčby a virologické odpovědi v týdnu 4 15Rozdíly mezi jednotlivými léčebnými schématy nebyly významněji ovlivněny přítomností nebo
nepřítomností cirhózy, proto léčebná doporučení pro genotyp 1, 2 nebo 3 nejsou ovlivněna touto
vstupní charakteristikou.
Tabulka 14: Setrvalá virologická odpověď na terapii kombinací přípravku Pegasys
s ribavirinem v závislosti na genotypu a virové náloži před léčbou u CHC pacientů
Studie NV15942 Studie NV Pegasys
180 μg
&
Ribavirin
800 mg
24 týdnů
Pegasys
180 μg
&
Ribavirin
1000/1200 mg
24 týdnů
Pegasys
180 μg
&
Ribavirin
800 mg
48 týdnů
Pegasys
180 μg
&
Ribavirin
1000/1200 mg
48 týdnů
Pegasys
180 μg
&
Ribavirin
1000/1200 mg
48 týdnů
Interferon
alfa-2b
MIU
&
Ribavirin
1000/1200 mg
48 týdnů
Genotyp
Malá virová
nálož
Velká virová
nálož
29 %
41 %
16 % 42 %
52 %
26 % 41 %
55 %
36 %
52 %
65 %
47 % 45 %
53 %
40 % 36 %
44 %
33 % Genotyp
Malá virová
nálož
Velká virová
nálož
84 %
85 %
84 %
81 %
83 %
80 % 79 %
88 %
74 % 80 %
77 %
82 % 71 %
76 %
70 % 61 %
65 %
58 % Genotyp
Nízká virová nálož = ≤∗ Pegasys 180 mikrogramů & ribavirin 1000/1200 miligramů, 48 týdnů vs. Pegasys 180 mikrogramů & ribavirin
800 miligramů, 48 týdnů: poměr pravděpodobnosti Mantel-Haenszel test1000/1200 miligramů, 24 týdnů: poměr pravděpodobnosti Cochran-Mantel-Haenszel testMožnost zkrácení léčby na 24 týdnů byla u pacientů s genotypem 1 a 4 zkoumána na základě dosažení
setrvalé rychlé virologické odpovědi pozorované u pacientů s rychlou virologickou odpovědí v týdnu
ve studiích NV15942 a ML17131
Tabulka 15: Setrvalá virologická odpověď na základě rychlé protivirové odpovědi dosažené
v týdnu 4 u CHC pacientů s genotypem 1 a 4 po léčbě přípravkem Pegasys
v kombinaci s ribavirinem
Studie NV15942 Studie ML Pegasys
180 mikrogramů
&
Ribavirin
1000/1200 mg
24 týdnů
Pegasys
180 mikrogramů
&
Ribavirin
1000/1200 mg
48 týdnů
Pegasys
180 mikrogramů
&
Ribavirin
1000/1200 mg
24 týdnů
Genotyp 1 RVR
Nízká virová nálož
Vysoká virová nálož
90 % 93 % 75 % 92 % 96 % 88 % 77 % 80 % 58 % Genotyp 1 bez RVR
Nízká virová nálož
Vysoká virová nálož
24 % 27 % 21 % 43 % 50 % 41 %
Nízká virová nálož = ≤ 800 000 IU/ml; vysoká virová nálož = > 800 000 IU/ml
RVR = rychlá protivirová odpověď
Navzdory omezenému množství údajů dostupná data ukazují, že zkrácení doby léčby na 24 týdnů
může být spojeno s vyšším rizikem relapsu
Tabulka 16: Relaps virologické odpovědi na konci léčby u pacientů s rychlou odpovědí na léčbu
Studie NV15942 Studie NV Pegasys
180 mikrogramů
&
Ribavirin
1000/1200 mg
24 týdnů
Pegasys
180 mikrogramů
&
Ribavirin
1000/1200 mg
48 týdnů
Pegasys
180 mikrogramů
&
Ribavirin
1000/1200 mg
48 týdnů
Genotyp 1 RVR
Nízká virová nálož
Vysoká virová nálož
6,7 % 3,8 % 25 % 4,3 % % 9,1 % % % % Genotyp 4 RVR
%
Možnost zkrácení léčby na 16 týdnů u pacientů s genotypem 2 nebo 3 na základě setrvalé virologické
odpovědi zjištěné u pacientů s rychlou virologickou odpovědí v týdnu 4 byla zkoumána ve studii
NV17317
Ve studii NV17317, která zahrnovala pacienty infikované virem o genotypu 2 nebo 3, dostávali
všichni pacienti přípravek Pegasys 180 mikrogramů s.c. jednou týdně a ribavirin v dávce 800 mg a
byli randomizováni do skupiny léčené buď 16, nebo 24 týdnů. Celková léčba po dobu 16 týdnů vedla
k nižší setrvalé virologické odpovědi
Setrvalá virologická odpověď dosažená po 16 týdnech léčby a po 24 týdnech léčby byla také
sledována retrospektivní analýzou pacientů, kteří byli HCV RNA negativní ve 4. týdnu a měli iniciální
LVL
Tabulka 17: Setrvalá virologická odpověď dosahovaná celkově a v závislosti na rychlé virové
odpovědi v týdnu 4 u pacientů s CHC genotypu 2 nebo 3 po léčbě přípravkem
Pegasys v kombinaci s ribavirinem
Studie NV Pegasys
180 mikrogramů
&
ribavirin 800 mg
16 týdnů
Pegasys
180 mikrogramů
&
ribavirin 800 mg
24 týdnů
Rozdíl v léčbě
[95% CI]
p-
hodnota
Genotyp 2 nebo 3 65 % Nízká virová nálož
Vysoká virová nálož
82 % 89 % 78 % 90 % 94 % 88 % -8,2 % [-12,8 %; -3,7 %]
-5,4 % [-12 %; 0,9 %]
-9,7 % [-15,9 %;-3,6 %]
p=0,p=0,p=0,Nízká virová nálož = ≤ 800 000 IU/ml; vysoká virová nálož = > 800 000 IU/ml
RVR = rychlá protivirová odpověď V současné době není jasné, jestli vyšší dávka ribavirinu na hmotnosti pacienta800 mg/den, pokud je léčba zkrácena na 16 týdnů.
Získaná data naznačují, že zkrácení léčby na 16 týdnů je spojeno s vyšším rizikem relapsu tabulka 18
Tabulka 18: Relaps virologické odpovědi po ukončení léčby u pacientů s genotypem 2 nebo s rychlou virologickou odpovědí
Studie NV Pegasys
180 mikrogramů
&
ribavirin
800 mg
16 týdnů
Pegasys
180 mikrogramů
&
ribavirin
800 mg
24 týdnů
Rozdíl v léčbě
嬀瀀Genotyp 2 nebo 3 s
RVR
Nízká virová nálož
Vysoká virová nálož
15 %
% 20 % %
% % 9,3 % [5,2 %; 13,6 %]
% [0,6 %; 10,3 %]
11,5 % [5,6 %; 17,4 %]
p<0,
p=0,p=0,Nízká virová nálož = ≤ 800 000 IU/ml; vysoká virová nálož = > 800 000 IU/ml
RVR = rychlá protivirová odpověď Lepší účinnost přípravku Pegasys ve srovnání s interferonem alfa-2a byla prokázána také
na histologické odpovědi, a to i u pacientů s cirhózou a/nebo s koinfekcí HIV-HCV.
Léčba chronické hepatitidy C u dříve nereagujících dospělých pacientů
Ve studii MV17150 byli pacienti, kteří nereagovali na předchozí terapii pegylovaným interferonem
alfa-2b s ribavirinem, randomizováni do čtyř rozdílných skupin léčby:
• Pegasys 360 μg/týden po dobu 12 týdnů, následovaných 180 μg/týden po dobu dalších
60 týdnů;
• Pegasys 360 μg/týden po dobu 12 týdnů následovaných 180 μg/týden po dobu dalších 36 týdnů;
• Pegasys 180 μg/týden po dobu 72 týdnů;
• Pegasys 180 μg/týden po dobu 48 týdnů.
Všichni pacienti dostávali ribavirin Všechna ramena léčby měla 24týdenní další sledování bez léčby.
Mnohočetná regrese a průměrné analýzy skupin hodnotící trvání léčby a užití zaváděcí dávky
jednoznačně prokázaly, že trvání léčby po dobu 72 týdnů je primárním činitelem pro dosažení setrvalé
virologické odpovědi. Rozdíly v udržení setrvalé virologické odpovědi léčby, demografických parametrech a nejlepších dosažených odpovědích na předcházející léčbu, jsou
přehledně shrnuty v tabulce 19.
Tabulka 19: Virologická odpověď s virologickou odpovědí v týdnu 12 po kombinované léčbě přípravkem PEGASYS a
ribavirinem u pacientů, kteří neodpovídali na předchozí kombinovanou léčbu
peginterferonem alfa-2b + ribavirinem
Studie MV 180 mikrogramů
&
Ribavirin
1000/1200 mg
72 nebo 48 týdnů
Pacienti s
VR odpověď12 a
180 mikrogramů
&
Ribavirin
1000/1200 mg
72 týdnů
SVR u pacientů s
VR odpověď12 b
180 mikrogramů
&
Ribavirin
1000/1200 mg
48 týdnů
SVR u pacientů s
VR odpověď12 b
Celkově
Nízká virová nálož
Vysoká virová nálož
18 % 35 % 14 % 57 % 63 % 54 % 35 % 38 % 32 % Genotyp 1 / Nízká virová nálož
Vysoká virová nálož
17 % 35 % 13 % 㔵㘳㔲††††′′††Genotyp 2 / Nízká virová nálož
Vysoká virová nálož
58 % ††††††霠
††††††††††††††††††††††Cirhóza - status
Cirhóza
Bez cirhózy
8 % 22 %
††††††††㔹
†††††††⠀††Nejlepší odpověď během
předchozí léčby
≥2log10 pokles HCV RNA
<2log10 pokles HCV RNA
Chybějící nejlepší předchozí
odpověď
28 % 12 % 19 %
68 % 64 % 49 %
29 % Vysoká virová nálož = > 800 000 IU/ml, nízká virová nálož = ≤ 800 000 IU/ml.
a Pacienti, kteří dosáhli virové suprese pacienty, kteří dosáhli virologické odpovědi v týdnu 12 Pacienti s chybějícím výsledkem HCV RNA v týdnu
12 byli vyřazeni z analýzy.
b Pacienti, kteří dosáhli virové suprese v týdnu 12, ale chyběly výsledky HCV RNA na konci sledovaného
období, byli považováni za pacienty bez dosažené odpovědi.
Ve studii HALT-C byli pacienti s CHC a pokročilou fibrózou nebo cirhózou, kteří nereagovali na
předchozí monoterapii interferonem alfa, pegylovaným interferonem alfa nebo kombinovanou terapii
s ribavirinem, léčeni přípravkem Pegasys v dávce 180 μg/týden a ribavirinem 1000/1200 mg denně.
Pacienti, kteří dosáhli nedetekovatelných hladin HCV RNA po 20 týdnech léčby, zůstali na léčbě
přípravkem Pegasys s ribavirinem v kombinované terapii po celkovou dobu 48 týdnů a poté byli
sledováni dalších 24 týdnů po ukončení terapie. Pravděpodobnost setrvalé virologické odpovědi se
různila v závislosti na předchozím léčebném režimu; viz tabulka 20.
Tabulka 20: Setrvalá virologická odpověď ve studii HALT-C u dříve léčených, ale nereagujících
pacientů
Předchozí léčbaa
ribavirin 1000/1200 mg
48 týdnů
Pegylovaný interferon 34 % Interferon a ribavirin 13 % Pegylovaný interferon a ribavirin 11 %
Pacienti koinfikovaní HIV-HCV
Virologické odpovědi dosažené u HIV-HCV koinfikovaných pacientů léčených přípravkem Pegasys
v monoterapii a léčených kombinací přípravku Pegasys a ribavirinu ve vztahu ke genotypu a virové
náloži před léčbou jsou shrnuty níže v tabulce 21.
Tabulka 21: Setrvalá virologická odpověď na terapii kombinací přípravku Pegasys
s ribavirinem v závislosti na genotypu a virové náloži před léčbou u pacientů
koinfikovaných HIV-HCV
Studie NR Interferon alfa-2a
MIU
+
Ribavirin 800 mg
48 týdnů
Pegasys
180 mikrogramů
+
Placebo
48 týdnů
Pegasys
180 mikrogramů
+
Ribavirin 800 mg
48 týdnů
Všichni pacienti 12 % Genotyp 1 7 % Malá virová nálož 19 % Velká virová nálož 3 %
Genotyp 2-3 20 % Malá virová nálož 27 % Velká virová nálož 17 %
Malá virová nálož = ≤ 800,000 IU/ml; velká virová nálož = > 800,000 IU/ml
* Pegasys 180 mikrogramů & ribavirin 800 mg vs. Interferon alfa-2a 3 MIU & ribavirin 800 mg: poměr pravděpodobnosti
Následná studie byl podáván přípravek Pegasys 180 μg/týden, s ribavirinem 800 mg nebo 1000 mg Bezpečnostní profily v obou skupinách s ribavirinem odpovídaly známému bezpečnostnímu profilu
přípravku Pegasys v kombinované léčbě s ribavirinem a nenaznačily žádné významné odchylky,
s výjimkou mírného zvýšení anémie v rameni s vysokou dávkou ribavirinu.
Pacienti s HCV s normálními hodnotami ALT
Ve studii NR16071 byli HCV pacienti s normálními hodnotami ALT randomizováni do skupiny
léčené přípravkem Pegasys 180 mikrogramů týdně společně s ribavirinem 800 miligramů denně
po dobu 24 nebo 48 týdnů s následujícím obdobím bez léčby v délce trvání 24 nebo 72 týdnů.
Udávaná délka doby setrvalé virologické odpovědi byla obdobná skupinám s odpovídající léčbou ve
studii NV15942.
Pediatrická populace
Chronická hepatitida B
Studie YV25718 byla prováděna u dříve neléčených pediatrických pacientů ve věku 3 až 17 let < 12 letv intervalu ≥ 14 dnů během 6 měsíců před první dávkou hodnoceného přípravku. Pacienti s cirhózou
nebyli do této studie zařazeni. Celkem 151 pacientů bez pokročilé fibrózy bylo v poměru 2:randomizováno k přípravku Pegasys B, n=50Pacienti ve skupinách A a C podle BSA kategorií, zatímco pacienti ve skupině B byli pozorováni po dobu 48 týdnů pozorovací obdobípřejít k léčbě přípravkem Pegasys. Všichni pacienti byli po dobu 24 týdnů po léčbě nebo po hlavním sledovacím období vstoupili pacienti ze skupin A, B a C do dlouhodobého následného období ukončení léčbyv tabulce 22. Účinné odpovědi ve skupině C na léčbu přípravkem Pegasys byla v souladu s tou, která
byla pozorovaná ve skupině A. U pediatrických pacientů nebyla stanovena účinnost u HBV genotypů
jiných, než jsou genotypy A-D.
Tabulka 22: Sérologické, virologické a biochemické odpovědi u pediatrických pacientů
s chronickou hepatitidou B
Skupina A
Pegasys
Skupina B**
Bez léčby
Poměr
pravděpodobnosti
Hodnota p
HBeAg sérokonverze 25,7 %
6,0 % 5,0,0043 HBV DNA < 20 000 IU/ml*
33,7 %
4,0 %
12,<0,0001 HBV DNA < 2 000 IU/ml
28,7 %
2,0 %
19,<0,0001 ALT normalizace 51,5 % 12,0 % 7,<0,0001 HBsAg sérokonverze 7,9 % 0,0 % - 0,0528 Vymizení HBsAg 8,9 % 0,0 % - 0,0300 * Podobné cílovému bodu HBV DNA < 105 kopií/ml. COBAS AMPLICOR HBV MONITOR: HBV-DNA / 5,26** Pacienti převedení na léčbu přípravkem Pegasys po hlavním pozorovacím období a před sledováním ve 24. týdnu byli počítáni jako non-
respondéři.
Cochran-Mantel-Haenszel test, stratifikovaný podle genotypu Fisherův exaktní test
Míra odpovědi sérokonverze HBeAg byla nižší u pacientů s genotypem HBV D a u pacientů s nulovou
či minimální elevací výchozí hladiny ALT
Tabulka 23: Míry sérokonverze HBeAg
Skupina A
Pegasys
Skupina B**
Bez léčby
Poměr
pravděpodobnosti
Genotyp HBV A 3/9 B 7/21 C 13/34 D* 3/31 Ostatní 0/6
ALT < 1 x ULN 0/7 >= 1 x ULN -
< 1,5 x ULN
2/22 >= 1,5 x ULN -
< 2 x ULN
7/19 >= 2 x ULN -
< 5 x ULN
15/43 >= 5 x ULN -
< 10 x ULN
2/8 >= 10 x ULN 0/2 * Podskupina pacientů s genotypem D měla vyšší zastoupení s výchozí hladinou ALT < 1,5 x ULN s ostatními genotypy ** Pacienti převedení na léčbu přípravkem Pegasys po hlavním pozorovacím období a před sledováním ve 24. týdnu byli počítáni jako non-
respondéři.
Explorační analýzy založené na omezených údajích ukazují, že u pediatrických pacientů s vyšším
poklesem HBV-DNA ve 12. týdnu léčby bylo více pravděpodobné dosažení sérokonverze HBeAg po
24 týdnech sledování
Tabulka 24: Míry sérokonverze HBeAg výchozích hodnot HBV-DNA až po hodnoty ve 12. týdnu léčby přípravkem Pegasys
Míry sérokonverze
HBeAg
Podle poklesu od výchozích hodnot HBV-DNA až po
hodnoty ve 12. týdnu pokles <1 log10 pokles 1 - <2 log10 pokles ≥2 log10
Všechny genotypy Respondéři 26/101 Genotyp A Respondéři 3/9 Genotyp B Respondéři 7/21 Genotyp C Respondéři 13/34 Genotyp D Respondéři 3/31
Chronická hepatitida C
Do řešitelem sponzorované studie CHIPS Mezinárodní pediatrická studie s chronickou hepatitidou Cnebo 48 týdnů neukázaly žádné neobvyklé odchýlení od známého bezpečnostního profilu této léčebné kombinace
u dospělých s chronickou HCV infekcí, především ale, což je důležité, nebyl zaznamenán možný vliv
na růst. Výsledky ohledně účinnosti byly podobné výsledkům zaznamenaným u dospělých.
Ve studii NV17424 věkuribavirinu v dávce 15 mg/kg/den. Všichni pacienti byli sledováni po dobu 24 týdnů po léčbě. Celkem
55 pacientů dostalo úvodní kombinovanou léčbu přípravkem Pegasys a ribavirin a 51 % z nich byly
dívky a 82 % běloši a 82 % pacientů bylo infikováno virem HCV genotypu 1. Výsledky této studie
hodnotící účinnost u těchto pacientů jsou shrnuty v tabulce 25.
Tabulka 25: Setrvalá virologická odpověď ve studii NV17424
Pegasys
180 μg x BSA/1,73 m² + Ribavirin 15 mg/kg
Všechny genotypy HCV** 29 HCV genotyp 1 21/45 HCV genotyp 2 a 3 8/10 *Výsledky naznačují nedetekovatelnou HCV-RNA definovanou jako HCV-RNA méně než 50 IU/ml ve 24.
týdnu po léčbě za použití testu AMPLICOR HCV verze 2.
**Schéma trvání léčby bylo 48 týdnů bez ohledu na genotyp.