Pegasys
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.
Podávání 180 mikrogramů přípravku Pegasys jednou týdně po dobu jednoho měsíce u zdravých mužů
nevedlo ke změnám farmakokinetických profilů mefenytoinu, dapsonu, debrisochinu a tolbutamidu a
lze předpokládat, že přípravek Pegasys nemá vliv na metabolickou aktivitu izoenzymů 3A4, 2C9,
2C19 a 2D6 cytochromu P450 in vivo.
Ve stejné studii bylo pozorováno 25 % zvýšení plochy pod křivkou plazmatické koncentrace theofylinu na aktivitu cytochromu P450 1A2. U pacientů, kteří užívají theofylin a přípravek Pegasys, mají být
monitorovány sérové hladiny theofylinu a podle nich upravována dávka přípravku. Interakce mezi
theofylinem a přípravkem Pegasys je nejvyšší po více než 4 týdnech terapie.
Pacienti infikovaní pouze virem hepatitidy C nebo pouze virem hepatitidy B
Ve farmakokinetické studii zahrnující 24 pacientů s HCV, kteří současně dostávali udržovací léčbu
methadonu s.c. jednou týdně po dobu čtyř týdnů spojena s průměrnými hladinami methadonu vyššími o 10 % až
15 % oproti hladinám na začátku studie. Klinická významnost tohoto nálezu není známa; přesto
u pacientů mají být monitorovány příznaky a symptomy toxicity methadonu. Zejména u pacientů
dostávajících vysokou dávku methadonu je třeba mít na paměti riziko prodloužení QTc.
Vzhledem k inhibičnímu účinku na inozin-monofosfátdehydrogenázu může ribavirin ovlivnit
metabolizmus azathioprinu, což případně může vést ke kumulaci 6-methyltioinozin-monofosfátu
Současné podávání peginterferonu alfa-2a a ribavirinu s azathioprinem proto má být vyloučeno.
V jednotlivých případech, kdy přínos podávání ribavirinu současně s azathioprinem opravňuje
podstoupit možné riziko, je doporučováno důkladné monitorování hematologických parametrů
po celou dobu souběžného podávání azathioprinu se zřetelem na odhalení známek myelotoxicity.
V případě, že k ní dojde, má být léčba těmito léčivými přípravky ukončena
Výsledky farmakokinetických substudií v klíčových studiích fáze III neprokázaly farmakokinetické
interakce mezi lamivudinem a přípravkem Pegasys u pacientů s infekcí HBV nebo mezi přípravkem
Pegasys a ribavirinem u pacientů s infekcí HCV.
Klinická studie, která zkoumala podávání telbivudinu v dávce 600 mg denně v kombinaci
s pegylovaným interferonem alfa-2a v dávce 180 mikrogramů jednou týdně, podávaným podkožně
pro léčbu HBV, naznačuje, že tato kombinace je spojena s vyšším rizikem vzniku periferní neuropatie.
Mechanismus vzniku těchto příhod není znám; a proto společná léčba telbivudinem a jinými
interferony Navíc, prospěch podání kombinace telbivudinu s interferonem alfa dosud stanoven. Proto je kombinace přípravku Pegasys s telbivudinem kontraindikována
Pacienti infikovaní současně virem HIV a HCV
Žádná zjevná léková interakce nebyla zaznamenána u 47 pacientů infikovaných současně virem HIV a
HCV, kteří ukončili 12týdenní farmakokinetickou část klinické studie zkoumající účinek ribavirinu
na intracelulární fosforylaci některých nukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy zidovudin nebo stavudinspolehlivosti poněkud široké. Plazmatická expozice ribavirinu se nezdála být ovlivněna současným
podáváním nukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy
Společné podávání ribavirinu a didanosinu není doporučeno. Expozice didanosinu nebo jeho
aktivnímu metabolitu společně s ribavirinem. Při užití s ribavirinem byly hlášeny případy fatálního jaterního selhání, stejně
jako periferní neuropatie, pankreatitidy a symptomatické hyperlaktémie/laktátové acidózy.
Jestliže byl při léčbě HIV součástí léčebného režimu zidovudin, bylo hlášeno zhoršení anémie
přisuzované ribavirinu, ačkoli přesný mechanismus je třeba ještě objasnit. Konkomitantní použití
ribavirinu a zidovudinu se kvůli zvýšenému riziku anémie nedoporučuje Je třeba uvážit náhradu zidovudinu v používané kombinované antiretrovirové terapii, pokud je tento
již zaveden. To by mohlo být důležité zejména u pacientů, kteří mají zidovudinem indukovanou
anémii v anamnéze.