Osagrand

Různé studie u zvířat i lidí prokázaly, že primární farmakologické účinky kyseliny ibandronové na
kost nejsou v přímém vztahu k jejím aktuálním plazmatickým koncentracím.
Plazmatická koncentrace intravenózně podané kyseliny ibandronové roste úměrně dávce po podání
0,5–6 mg.

Absorpce
Není relevantní.



Distribuce
Po počáteční systémové expozici se kyselina ibandronová rychle váže v kosti nebo je vyloučena do
moče. Konečný distribuční objem u člověka je alespoň 90 l a množství dávky, které se dostane do
kosti je odhadována na 40–50 % cirkulující dávky. Vazba na plazmatické bílkoviny u člověka je
přibližně 85–87 % (zjištěno in vitro při terapeutických koncentracích kyseliny ibandronové), a tudíž
potenciál pro interakce s jinými léčivými přípravky, způsobené vytěsněním z vazby, je nízký.

Biotransformace
Metabolizace kyseliny ibandronové nebyla u zvířat ani lidí prokázána.

Eliminace
Kyselina ibandronová je z krevního oběhu odstraněna absorpcí do kostí (u postmenopauzálních žen
jde zhruba o 40–50 %), zbývající množství je v nezměněné formě vyloučeno ledvinami.
Rozmezí pozorovaných zdánlivých poločasů je široké, zdánlivý terminální poločas se obecně
pohybuje v rozmezí 10–72 hodin. Vypočtené hodnoty jsou z velké části závislé na trvání studie,
použité dávce a citlivosti stanovení, proto je skutečný terminální poločas stejně jako u jiných
bisfosfonátů pravděpodobně mnohem delší. Časně dosažené plazmatické koncentrace se rychle snižují
a dosahují 10 % maximálních hodnot během 3 a 8 hodin po intravenózním a perorálním podání.
Celková clearance kyseliny ibandronové je nízká, s průměrnými hodnotami v rozmezí 84–160 ml/min.
Renální clearance (zhruba 60 ml/min u zdravých postmenopauzálních žen) odpovídá za 50–60 %
celkové clearance a je úměrná clearance kreatininu. Rozdíl mezi celkovou a renální clearance odráží
vychytávání přípravku kostí.

Sekreční cesta se nepřekrývá s žádným ze známých kyselých nebo zásaditých transportních systémů,
které se podílejí na vylučování jiných léčivých látek (viz bod 4.5). Navíc, kyselina ibandronová
neinhibuje hlavní lidské hepatické izoenzymy cytochromu P450 a neindikuje systém hepatického
cytochromu P450 u potkanů.

Farmakokinetika ve speciálních klinických situacích

Pohlaví
Farmakokinetika kyseliny ibandronové je u mužů i žen obdobná.

Rasa
Neexistují žádné důkazy pro klinicky významné rozdíly v dispozici kyseliny ibandronové u
příslušníků jednotlivých etnických skupin bělošského a asijského původu. U pacientů afro-amerického
původu jsou k dispozici pouze omezená data.

Porucha funkce ledvin
Renální clearance kyseliny ibandronové u pacientů s různým stupněm poruchy funkce ledvin je přímo
úměrná clearance kreatininu (ClCr).
U pacientek s mírnou nebo středně závažnou poruchou funkce ledvin (ClCr vyšší nebo rovna ml/min) není nutná žádná úprava dávky.
Pacientky se závažnou poruchou funkce ledvin (ClCr nižší než 30 ml/min), které denně dostávaly mg kyseliny ibandronové v perorální formě po dobu 21 dnů, měli 2–3krát vyšší plazmatické
koncentrace než osoby s normální funkcí ledvin. Celková clearance kyseliny ibandronové byla ml/min. Po intravenózním podání dávky 0,5 mg kyseliny ibandronové se u osob se závažnou poruchou
funkce ledvin snížila celková, renální a nerenální clearance o 67 %, 77 % a 50 %, nebyl však
pozorován pokles snášenlivosti spojený se zvýšenou expozicí. Pro nedostatečné klinické zkušenosti
není kyselina ibandronová doporučována u pacientek se závažnou poruchou funkce ledvin (viz bod 4.a bod 4.4). Farmakokinetika kyseliny ibandronové u pacientek v konečné fázi onemocnění ledvin byla
posuzována pouze u nízkého počtu pacientek léčených hemodialýzou, u pacientek, kteří nepodstupují
dialýzu, není farmakokinetika kyseliny ibandronové známa. U pacientek v konečné fázi onemocnění
ledvin jsou k dispozici pouze omezené údaje, proto by kyselina ibandronová neměla být v těchto
případech podávána.



Porucha funkce jater (viz bod 4.2)
Neexistují žádné údaje o farmakokinetice při podávání kyseliny ibandronové u pacientek s poruchou
funkce jater. Játra nemají významnou úlohu v clearance kyseliny ibandronové, která není
metabolizována, ale je vylučována ledvinami a absorbována v kostech. U pacientek s poruchou funkce
jater není tedy úprava dávky nutná.

Starší populace (viz bod 4.2)
V multivariační analýze nebyl prokázán věk jako nezávislý faktor žádného ze sledovaných
farmakokinetických parametrů. Jediným faktorem, který je nutné vzít v úvahu, je pokles funkce ledvin
s věkem (viz bod Porucha funkce ledvin).

Pediatrická populace (viz body 4.2 a 5.1)
Neexistují žádné údaje o užívání kyseliny ibandronové v těchto věkových skupinách.