Kaletra

Studie toxicity poopakovaném podávání uhlodavcůapsů určily hlavní cílové orgány, jako jsou játra,
ledviny, štítná žláza, slezinaacirkulující erytrocyty. Změny vjátrech naznačují buněčný edém
sfokální degenerací. Zatímco expozice vyvolávající tyto změny byla srovnatelná nebo nižší než
klinická expozice ulidí, dávky uzvířat byly více než 6krátvětší,než jsou doporučované klinické
dávky. Umyší byla prokázána mírná tubulární degenerace ledvin při nejméně dvojnásobné expozici
léku,než je doporučováno ulidí; upotkanůapsů nebyly ledviny poškozeny. Snížená hladina sérového
thyroxinu vedla ke zvýšenému uvolňování TSH snáslednou folikulárníbuněčnou hypertrofií ve štítné
žláze potkanů. Tyto změny byly reverzibilní při ukončení podávání léčivé látkyanebyly přítomny
umyšíapsů. Coombs negativní anisocytózaapoikilocytóza byly pozorovány upotkanů, nikoli však
umyší nebo upsů. Zvětšení sleziny shistiocytózou bylo pozorováno upotkanů, nikoli však
uostatních živočišných druhů. Zvýšení sérového cholesterolu bylo zjištěno uhlodavců, ale ne upsů,
triacylglyceroly byly zvýšeny pouze umyší.
Ve studiích in vitrobyly klonované lidské draslíkové kanály srdce nejvyššími testovanými koncentracemi lopinaviru/ritonaviru, což odpovídá vystavení 7krátvyšším
celkovým koncentracím lopinaviru vplazměa15krátvyšším volným vrcholovým koncentracím
lopinaviru vplazmě, než kterých bylo dosaženo ulidí při maximální doporučené terapeutické dávce.
Oproti tomu, při podobných koncentracích lopinaviru/ritonaviru nebylo prokázáno žádné zpoždění
repolarizace vsrdečních Purkyňových vláknech psů. Nižší koncentrace lopinaviru/ritonaviru nevedly
kvýznamné blokádě draslíkového proudu neukazovaly na významnou retenci léčivé látky vsrdci; 72hodinová AUC vsrdci tvořila přibližně
50% zjištěné plazmatické AUC. Je proto rozumné předpokládat, že koncentrace lopinaviru vsrdci
nebudou významně vyšší než plazmatické koncentrace.
Upsů byly na elektrokardiogramu pozorovány prominující vlny Uspolu sprodlouženým intervalem
PRabradykardií. Předpokládá se, že tyto účinky byly způsobeny elektrolytovou dysbalancí.
Klinický význam těchto předklinických dat není znám, avšak potenciální účinky tohoto přípravku na
srdce ulidí nelze vyloučit Upotkanů byla při podávání dávek toxických pro matku pozorována embryotoxicita snížená životnost plodů, pokles tělesné váhy plodů, zvýšená frekvence odchylek kostrypostnatálním vývoji toxických pro matkuatoxických pro vývoj mláděte byla nižší než zamýšlená terapeutická expozice
léku ulidí.
Dlouhodobé studie na myších sledující kancerogenitu lopinaviru/ritonaviru odhalily negenotoxickou,
mitogenní indukci jaterních nádorů, která obecně představuje malé riziko výskytu nádorového bujení
ulidí. Ve studiích kancerogenity upotkanů nebyly zjištěny žádné nálezy svědčící pro vznik nádorů.
Vcelé řadě testů in vitroain vivo včetně Amesova rozboru bakteriální reverzní mutace, myšího
lymfomu, testu myšího jadérkaarozboru chromozomálních aberací lidských lymfocytů však nebylo
zjištěno, že by lopinavir/ritonavir byl mutagenní nebo klastogenní.