Gefitinib zentiva
Souhrn bezpečnostního profilu
Údaje ze spojené databáze klinických studií ISEL, INTEREST a IPASS fáze III (2462 pacientů
léčených gefitinibem) ukázaly, že nejčastěji hlášené nežádoucí účinky, které se objevily u více než % pacientů, jsou průjem a kožní nežádoucí účinky (zahrnující vyrážku, akné, suchou kůži a svědění).
Nežádoucí účinky se obvykle projeví během prvního měsíce léčby a jsou obvykle reverzibilní.
Přibližně 8 % pacientů mělo závažné nežádoucí účinky (obecná kritéria toxicity (CTC) stupeň 3 nebo
4). Přibližně 3 % pacientů léčbu ukončilo kvůli nežádoucím účinkům.
Intersticiální plicní onemocnění (ILD) se objevilo u 1,3 % pacientů, často v závažné formě (CTC 3 až
4). Byly hlášeny případy s fatálními následky.
Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Bezpečnostní profil uvedený v tabulce 1 je podložen daty z klinického vývoje a poregistračních
zkušeností s gefitinibem. Nežádoucí účinky byly v tabulce 1 rozděleny, kde to bylo možné, do
kategorií na základě počtu hlášených nežádoucích příhod ze spojené databáze klinických studií fáze III
ISEL, INTEREST a IPASS (2462 pacientů léčených gefitinibem).
Frekvence výskytu nežádoucích účinků jsou definovány jako: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až<
1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000),
není známo (z dostupných údajů nelze určit).
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Tabulka 1 Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky podle tříd orgánových systémů a četnosti výskytu
Poruchy metabolismu a
výživy
Velmi časté Lehká nebo středně těžká anorexie (CTC 1 nebo 2).
Poruchy oka Časté Konjunktivitida, blefaritida, suché oko*, nejčastěji
lehké (CTC 1).
Méně časté Eroze rohovky, reverzibilní a někdy ve spojení
s růstem aberantních řas.
Keratitida (0,12 %).
Cévní poruchy Časté Krvácení, např. epistaxe a hematurie.
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Časté Intersticiální plicní onemocnění (1,3 %), často těžké
(CTC 3-4). Byly hlášeny případy s fatálním
zakončením.
Gastrointestinální poruchy Velmi časté Průjem, převážně lehký a středně těžký (CTC 1 nebo
2).
Zvracení, převážně lehké a středně těžké (CTC 1 nebo
2).
Nauzea, převážně lehká (CTC 1).
Stomatitida, převážně lehká (CTC 1).
Časté Dehydratace jako průvodní projev průjmu, nauzey,
zvracení nebo anorexie.
Sucho v ústech*, převážně lehké (CTC 1).
Méně časté Pankreatitida.
Gastrointestinální perforace.
Poruchy jater a žlučových
cest
Velmi časté Zvýšení alaninaminotransferázy převážně lehké až
středně těžké.
Časté Zvýšení aspartátaminotransferázy převážně lehké až
středně těžké.
Zvýšení celkového bilirubinu převážně lehké až
středně těžké.
Méně časté Hepatitida**
Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Velmi časté Kožní nežádoucí účinky, převážně lehké až středně
těžké (CTC 1 nebo 2) – pustulózní vyrážka, někdy
svědivá se suchou kůží, včetně fisur na erytematózním
základu.
Časté Poruchy nehtů.
Alopecie.
Alergické reakce (1,1 %), včetně angioedému a
kopřivky.
Méně časté Syndrom palmoplantární erytrodysestezie
Vzácné Bulózní projevy zahrnující toxickou epidermální
nekrolýzu, Stevensův-Johnsonův syndrom a
multiformní erytém.
Kožní vaskulitida.
Poruchy ledvin a močových
cest
Časté Asymptomatické laboratorní zvýšení kreatininu v krvi.
Proteinurie.
Cystitida.
Vzácné Hemoragická cystitida.
Celkové poruchy a reakce
v místě aplikace
Velmi časté Astenie, převážně lehká (CTC 1).
Časté Horečka.
Výskyt nežádoucích účinků souvisejících s abnormálními laboratorními hodnotami je založen na
hlášeních, kde došlo ke změně příslušných laboratorních parametrů o 2 nebo více stupňů CTC.
* Tento nežádoucí účinek se může vyskytnout ve spojení s dalšími příznaky suché tkáně (zejména u
kožních nežádoucích účinků) u pacientů užívajících gefitinib.
** Zahrnuje jednotlivá hlášení selhání jater, která v některých případech byla fatální.
Intersticiální plicní onemocnění (ILD)
Ve studii INTEREST byl výskyt nežádoucích příhod ILD 1,4 % (10) pacientů ve skupině léčené
gefitinibem vs 1,1 % (8) pacientů ve skupině léčené docetaxelem. Jeden případ ILD byl fatální a
vyskytl se u pacienta léčeného gefitinibem.
Ve studii ISEL byl výskyt nežádoucích příhod ILD v celkové populaci asi 1 % u obou léčených
skupin. Většina hlášených nežádoucích příhod ILD byla u pacientů asijského etnika, přičemž výskyt
ILD u pacientů asijského etnika užívajících gefitinib a placebo byl asi 3 %, resp. 4 %. Jeden případ
ILD byl fatální a vyskytl se u pacienta užívajícího placebo.
V poregistrační observační studii v Japonsku (3350 pacientů) byl hlášen výskyt ILD u 5,8 % pacientů
užívajících gefitinib. Podíl fatálních nežádoucích příhod ILD byl 38,6 %.
V otevřené části klinické studie fáze III (IPASS) u 1217 pacientů srovnávající gefitinib a kombinační
chemoterapii karboplatina/paklitaxel jako léčbu první volby u vybraných pacientů s pokročilým
NSCLC v Asii byl výskyt nežádoucích příhod ILD 2,6 % v rameni gefitinibu vs. 1,4 % v rameni
karboplatina/paklitaxel.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek