Gefitinib zentiva
Dále jsou uvedeny nežádoucí účinky, které nebyly zaznamenány v klinických studiích, avšak byly
pozorovány u zvířat po expozicích podobných klinickým expozicím, a s možnou relevancí ke
klinickému použití:
- Atrofie epitelu rohovky a průsvitnost rohovky
- Nekróza ledvinných papil
- Hepatocelulární nekróza a eosinofilní sinusoidální infiltrace makrofágy
Údaje z neklinických studií (in vitro) naznačují, že gefitinib má potenciál inhibovat srdeční akční
potenciál repolarizace (např. QT interval). Klinické zkušenosti neprokázaly příčinnou souvislost mezi
prodloužením QT intervalu a gefitinibem.
U samic potkanů bylo pozorováno snížení fertility při dávce 20 mg/kg/den.
Publikované studie ukázaly, že geneticky modifikované myši, které neexprimovaly EFGR, mají
vývojové vady týkající se epiteliální nezralosti různých orgánů, včetně kůže, gastrointestinálního
traktu a plic. Jestliže byl gefitinib podáván potkanům během organogeneze, nebyl nalezen vliv na
embryofetální vývoj při nejvyšší dávce (30 mg/kg/den), avšak u králíků byla snížena hmotnost plodů
při dávkách 20 mg/kg/den a vyšších. U žádného z obou druhů nebyla nalezena
malformace plodů způsobená léčivem. Jestliže byl gefitinib podáván samicím potkanů v průběhu
březosti a vrhu, došlo ke snížení počtu přežívajících mláďat při dávce 20 mg/kg/den.
Po perorálním podávání značeného C14 gefitinibu kojícím samicím potkanů po dobu14 dní od vrhu
byly koncentrace radioaktivity v mateřském mléce 11-19krát vyšší než v krvi.
Nebyl prokázán genotoxický potenciál gefitinibu.
Dvouletá studie kancerogenity u potkanů prokázala malé, ale statisticky významné, zvýšení výskytu
hepatocelulárního adenomu u samců i samic a hemangiosarkom mezenterické mízní uzliny u samic
pouze při nejvyšší dávce (10 mg/kg/den). Hepatocelulární adenomy byly také pozorovány ve 2leté
studii kancerogenity u myší, která prokázala malé zvýšení výskytu tohoto nálezu
u samců se střední dávkou a u samců i samic s nejvyšší dávkou. Účinek dosáhl statistické významnosti
u samic, ale nikoliv u samců. Hladiny, které u myší a potkanů nevedou k žádným nežádoucím
účinkům, neumožňují stanovit bezpečnostní rozmezí při klinických expozicích.
Klinická významnost těchto nálezů není známa.
Výsledky studie in vitro na fototoxicitu ukázaly, že gefitinib může mít fototoxický potenciál.