Při aplikaci terapeutických dávek nemá esmolol-hydrochlorid žádnou významnou vnitřní
sympatomimetickou aktivitu (ISA) ani membrány stabilizující účinek.
Esmolol-hydrochlorid, léčivá látka přípravku ESMOCARD LYO, je chemicky příbuzný s fenoxypropanolaminovou třídou betablokátorů.
Na základě farmakologických vlastností má esmolol-hydrochlorid rychlý nástup a velmi krátké trvání účinku, proto může být jeho dávka rychle upravena: - Pokud je použita vhodná nasycovací dávka, je ustálených hladin v krvi dosaženo během minut. Terapeutického účinku je však dosaženo dříve, než stabilní plazmatické koncentrace. Požadovaného farmakologického účinku lze docílit úpravou rychlosti infuze.
Esmolol-hydrochlorid má známý hemodynamický a elektrofyziologický účinek betablokátorů: - Snížení srdeční frekvence v klidu i při zátěži; - Redukce isoprenalinem indukovaného zvýšení srdeční frekvence; - Prodloužení doby zotavení SA uzlu; - Zpomalení AV vedení; - Prodloužení AV intervalu při normálním sinusovém rytmu a během síňové stimulace bez zpomalení v Hisově svazku a Purkyňových vláknech; - Prodloužení doby PQ, indukce AV blokády II. stupně; - Prodloužení funkční refrakční doby síní a komor; - Negativně inotropní účinek se sníženou ejekční frakcí; hydrochloridu 1 000 μg/kg a poté kontinuální infuze 300 μg/kg/min. SVT byla ukončena u 65 % pacientů do 5 minut po zahájení léčby esmolol-hydrochloridem. V randomizované ale nekontrolované studii srovnávající různé dávky byla hodnocena účinnost u pediatrických pacientů ve věku od 1 týdne do 7 let s hypertenzí po nápravě koarktace aorty. Pacientům byla podána počáteční infuze v dávce buď 125 μg/kg, 250 μg/kg nebo 500 μg/kg a poté kontinuální infuze v dávce 125 μg/kg/min, 250 μg/kg/min nebo 500 μg/kg/min. Mezi 3 skupinami s odlišným dávkováním nebyl zjištěn významný rozdíl v hypotenzním účinku. Celkem 54 % pacientů potřebovalo k dosažení uspokojivé kontroly krevního tlaku jiné léky než esmolol-hydrochlorid. V tomto ohledu nebyl mezi skupinami s odlišným dávkováním patrný žádný rozdíl.