sp. zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
ESMOCARD LYO 2500 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Lahvička o objemu 50 ml obsahuje esmololi hydrochloridum 2500 mg.
ml rekonstituovaného koncentrátu pro přípravu infuzního roztoku obsahuje esmololi hydrochloridum
50 mg (50 mg/ml).
ml naředěného infuzního roztoku obsahuje esmololi hydrochloridum 10 mg (10 mg/ml).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok
Prášek je bílý až téměř bílý.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
ESMOCARD LYO je indikován k léčbě supraventrikulární tachykardie (s výjimkou preexcitačních
syndromů) a k rychlé kontrole komorové frekvence u pacientů s fibrilací nebo flutterem síní
peroperačně, postoperačně nebo za jiných okolností, kdy je zapotřebí krátkodobá kontrola komorové
frekvence krátce působícím lékem.
ESMOCARD LYO je rovněž indikován u tachykardie a hypertenze vzniklé v perioperační fázi a u
nekompenzované sinusové tachykardie, pokud rychlá srdeční frekvence vyžaduje dle úsudku lékaře
specifickou intervenci.
ESMOCARD LYO není určen k použití u dětí do 18 let (viz část 4.2).
ESMOCARD LYO není určen k použití u chronických stavů.
4.2 Dávkování a způsob podání
ESMOCARD LYO SE NESMÍ PODÁVAT BEZ REKONSTITUCE/NAŘEDĚNÍ.
Rekonstituovaný/naředěný infuzní roztok se musí po otevření okamžitě použít (viz body 4.4 a 6).
Podání nesprávně rekonstituovaného/naředěného roztoku ESMOCARD LYO může vést i ke smrti (viz
bod 4.4).
Dávkování
SUPRAVENTRIKULÁRNÍ TACHYARYTMIE
Dávku přípravku ESMOCARD LYO je třeba titrovat individuálně. Nejprve je zapotřebí nasycovací
dávka, po které následuje dávka udržovací.
Účinná dávka přípravku ESMOCARD LYO se pohybuje v rozmezí od 50 do 200 μg/kg/min, ačkoli se
používají i dávky až 300 μg/kg/min. U malého počtu pacientů je adekvátní průměrná účinná dávka
dávkování 25 μg/kg/min.
Schéma pro zahájení u udržování léčby
Nasycovací dávka
500 μg/kg/min po dobu 1 minuty,
POTÉ 50 μg/kg/min po dobu 4 minut
Odpověď
Udržujte infuzi v dávce
50 μg/kg/min
Nedostatečná odpověď do 5 minut
Zopakujte dávku 500 μg/kg/min po dobu 1 minuty
Zvyšte dávku v udržovací infuzi na 100 μg/kg/min po dobu 4 minut
Odpověď
Udržujte infuzi v dávce
100 μg/kg/min
Nedostatečná odpověď do 5 minut
Zopakujte dávku 500 μg/kg/min po dobu 1 minuty
Zvyšte dávku v udržovací infuzi na 150 μg/kg/min po dobu 4 minut
Odpověď
Udržujte infuzi v dávce
150 μg/kg/min
Nedostatečná odpověď
Zopakujte dávku 500 μg/kg/min po dobu 1 minuty
Zvyšte dávku v udržovací infuzi na 200 μg/kg/min a tuto dávku udržujte
Jakmile se přiblíží požadovaná srdeční frekvence anebo bezpečnostní cílový bod (např. snížený krevní
tlak), VYNECHEJTE nasycovací dávku a snižte přírůstek dávky udržovací infuze z 50 μg/kg/min na μg/kg/min nebo méně. Je-li to nutné, lze interval mezi titračními kroky prodloužit z 5 na 10 minut.
Poznámka: U udržovacích dávek nad 200 μg/kg/min nebyl prokázán významně zvýšený přínos.
Bezpečnost dávek nad 300 μg/kg/min nebyla sledována.
V případě nežádoucích účinků lze dávku přípravku ESMOCARD LYO snížit nebo jeho podávání
ukončit. Farmakologické nežádoucí reakce by měly odeznít během 30 minut.
Pokud dojde k lokální reakci v místě infuze, je nutné použít k infuzi jiné místo a při tom je třeba
postupovat se zvýšenou opatrností, aby nedošlo k extravazaci.
Podávání přípravku ESMOCARD LYO po dobu delší než 24 hodin nebylo důkladně zhodnoceno.
Infuzi trvající více než 24 hodin je nutno používat pouze se zvýšenou opatrností.
Nebylo popsáno, že by náhlé vysazení přípravku ESMOCARD LYO u pacientů vyvolalo abstinenční
příznaky, které se mohou vyskytnout při náhlém vysazení betablokátorů po jejich dlouhodobém použití
u pacientů s onemocněním koronárních tepen (CAD). Přesto se doporučuje opatrnost při náhlém
ukončení infuzí esmololu u pacientů s onemocněním koronárních tepen (CAD).
PERIOPERAČNÍ TACHYKARDIE A HYPERTENZE
Při perioperační tachykardii a hypertenzi se mohou dávkovací režimy měnit takto:
a) Při léčbě během operace - pokud je nezbytná přímá kontrola v průběhu celkové anestézie, se
podává injekční bolus 80 mg během 15 až 30 vteřin, a poté následuje infuze v dávce
150 μg/kg/min. Upravte titrací rychlost infuze dle potřeby až do dávky 300 μg/kg/min.
b) Po probuzení z anestézie podávejte infuzi v dávce 500 μg/kg/min po dobu 4 minut a poté
v dávce 300 μg/kg/min.
c) V pooperačním období, pokud je čas na titraci dávky, podejte před každým titračním krokem
nasycovací dávku 500 μg/kg/min během 1 minuty, která zajistí rychlý nástup účinku. K titraci
použijte dávky 50, 100, 150, 200, 250 a 300 μg/kg/min podávané po dobu 4 minut a při dosažení
požadovaného terapeutického účinku titraci ukončete.
Nahrazení léčby přípravkem ESMOCARD LYO alternativními léky
Poté, kdy pacient dosáhne adekvátní kontroly srdeční frekvence a stabilního klinického stavu, lze
provést přechod na alternativní léky (jako jsou antiarytmika nebo blokátory vápníkových kanálů).).
Snížení dávkování:
Pokud má být ESMOCARD LYO nahrazen alternativními léky, musí lékař pečlivě zvážit údaje o
zvoleném alternativním léku a snížit dávku přípravku ESMOCARD LYO takto:
1) Během první hodiny po podání první dávky alternativního léku snižte rychlost infuze přípravku
ESMOCARD LYO o polovinu (50 %).
2) Po podání druhé dávky alternativního léku monitorujte odpověď pacienta, a pokud je během
první hodiny zachována uspokojivá kontrola, ukončete infuzi přípravku ESMOCARD LYO.
Další informace o dávkování: Jakmile se přiblíží požadovaný terapeutický účinek nebo bezpečnostní
cílový bod (např. snížený krevní tlak), vynechejte nasycovací dávku a snižte přírůstek dávky udržovací
infuze na 12,5 až 25 μg/kg/min. V případě potřeby rovněž prodlužte interval mezi titračními kroky z na 10 minut.
Podávání přípravku ESMOCARD LYO je třeba ukončit, pokud se srdeční frekvence nebo krevní tlak
rychle dostane na bezpečnostní mez nebo ji překročí, a jakmile se srdeční frekvence nebo krevní tlak
vrátí na přijatelnou úroveň, je třeba podávání roztoku znovu zahájit bez startovací infuze a v nižší
dávce.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
O starší pacienty je třeba pečovat opatrně, přičemž léčba se zahájí s nižšími dávkami. Samostatné
studie u starších pacientů nebyly dosud provedeny. Analýza údajů 252 pacientů starších 65 let však
naznačuje, že ve farmokodynamickém účinku nedochází k žádným odchylkám ve srovnání s daty
pacientů mladších 65 let.
Pacienti s insuficiencí ledvin
Je-li ESMOCARD LYO podáván v infuzi, je u pacientů s renální insuficiencí zapotřebí zvýšená
opatrnost, protože kyselý metabolit přípravku ESMOCARD LYO je vylučován ledvinami. U pacientů
s onemocněním ledvin je vylučování kyselého metabolitu významně sníženo, poločas eliminace
vzrůstá až na desetinásobek normálu a plazmatické hladiny jsou výrazně zvýšeny.
Pacienti s insuficiencí jater
V případě jaterní insuficience nejsou nutná žádná zvláštní opatření, protože hlavní roli v metabolismu
přípravku ESMOCARD LYO mají esterázy v erytrocytech.
Pediatrická populace (do 18 let věku):
Bezpečnost a účinnost přípravku ESMOCARD LYO u dětí do 18 let dosud nebyla prokázána. Proto
není přípravek ESMOCARD LYO indikován pro použití u dětské populace (viz bod 4.1).
Dostupné údaje jsou uvedeny v bodech 5.1 a 5.2, ale v současnosti nelze vydat doporučení ohledně
dávkování.
Způsob podání
Prášek se musí před použitím rekonstituovat/naředit. Rekonstituovaný/naředěný prášek lze
podat ve dvou odlišných koncentracích ve dvou odlišných objemech:
1. Standardní koncentrace je 10 mg/ml do konečného objemu 250 ml.
2. V některých případech, kdy se považuje za nezbytné použití menšího objemu, lze připravit
vyšší koncentraci (50 mg/ml) rozpuštěním prášku do konečného objemu 50 ml pro podání
PERFUZNÍ PUMPOU. S použitím takové vyšší koncentrace je pouze omezená klinická
zkušenost. Vyšší koncentraci lze podávat infuzně pouze do větší žíly nebo centrálním katétrem
za použití perfuzní pumpy (viz bod 4.4).
Pro způsob přípravy viz bod 6.6.
KONVERZNÍ TABULKA INFUZNÍ RYCHLOSTI (mikrogram/kg/min ml/min) pro ředěný
infuzní roztok (10 mg/ml) podávaný STANDARDNÍ INFUZÍ:
Konverzní tabulka: mikrogram/kg/min ml/min (esmolol naředěný na 10 mg/ml)
500 μg/kg/min 50 μg/kg/min 100 μg/kg/min 150 μg/kg/min 200 μg/kg/min 250 μg/kg/min 300 μg/kg/min
Pouze 1 minutu
kg
ml/min ml/min ml/min ml/min ml/min ml/min ml/min
40 2 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,45 2,25 0,225 0,45 0,675 0,9 1,125 1,50 2,5 0,25 0,5 0,75 1 1,25 1,55 2,75 0,275 0,55 0,825 1,1 1,375 1,60 3 0,3 0,6 0,9 1,2 1,5 1,65 3,25 0,325 0,65 0,975 1,3 1,625 1,70 3,5 0,35 0,7 1,05 1,4 1,75 2,75 3,75 0,375 0,75 1,125 1,5 1,875 2,80 4 0,4 0,8 1,2 1,6 2 2,85 4,25 0,425 0,85 1,275 1,7 2,125 2,90 4,5 0,45 0,9 1,35 1,8 2,25 2,95 4,75 0,475 0,95 1,425 1,9 2,375 2,100 5 0,5 1 1,5 2 2,5 105 5,25 0,525 1,05 1,575 2,1 2,625 3,110 5,5 0,55 1,1 1,65 2,2 2,75 3,115 5,75 0,575 1,15 1,725 2,3 2,875 3,120 6 0,6 1,2 1,8 2,4 3 3,
Konverzní tabulka: mikrogram/kg/min ml/h (esmolol naředěný na 10 mg/ml)
500 μg/kg/min 50 μg/kg/min 100 μg/kg/min 150 μg/kg/min 200 μg/kg/min 250 μg/kg/min 300 μg/kg/min
Pouze 1 minutu
kg
ml/h ml/h ml/h ml/h ml/h ml/h ml/h
40 120 12 24 36 48 60 45 135 13,5 27 40,5 54 67,5 50 150 15 30 45 60 75 55 165 16,5 33 49,5 66 82,5 60 180 18 36 54 72 90 65 195 19,5 39 58,5 78 97,5 70 210 21 42 63 84 105 75 225 22,5 45 67,5 90 112,5 80 240 24 48 72 96 120 85 255 25,5 51 76,5 102 127,5 90 270 27 54 81 108 135 95 285 28,5 57 85,5 114 142,5 100 300 30 60 90 120 150 105 315 31,5 63 94,5 126 157,5 110 330 33 66 99 132 165 115 345 34,5 69 103,5 138 172,5 120 360 36 72 108 144 180
KONVERZNÍ TABULKA INFUZNÍ RYCHLOSTI (mikrogram/kg/min ml/min) pro
koncentrovaný infuzní roztok (50 mg/ml) podávaný PERFUZNÍ PUMPOU:
Konverzní tabulka: mikrogram/kg/min ml/min (esmolol naředěný na 50 mg/ml)
500 μg/kg/min 50 μg/kg/min 100 μg/kg/min 150 μg/kg/min 200 μg/kg/min 250 μg/kg/min 300 μg/kg/min
Pouze 1 minutu
kg
ml/min ml/min ml/min ml/min ml/min ml/min ml/min
40 0,4 0,04 0,08 0,12 0,16 0,2 0,45 0,45 0,045 0,09 0,135 0,18 0,225 0,50 0,5 0,05 0,1 0,15 0,2 0,25 0,55 0,55 0,055 0,11 0,165 0,22 0,275 0,60 0,6 0,06 0,12 0,18 0,24 0,3 0,65 0,65 0,065 0,13 0,195 0,26 0,325 0,70 0,7 0,07 0,14 0,21 0,28 0,35 0,75 0,75 0,075 0,15 0,225 0,3 0,375 0,80 0,8 0,08 0,16 0,24 0,32 0,4 0,85 0,85 0,085 0,17 0,255 0,34 0,425 0,90 0,9 0,09 0,18 0,27 0,36 0,45 0,95 0,95 0,095 0,19 0,285 0,38 0,475 0,100 1 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,105 1,05 0,105 0,21 0,315 0,42 0,525 0,110 1,1 0,11 0,22 0,33 0,44 0,55 0,115 1,15 0,115 0,23 0,345 0,46 0,575 0,120 1,2 0,12 0,24 0,36 0,48 0,6 0,
Konverzní tabulka: mikrogram/kg/min ml/h (esmolol naředěný na 50 mg/ml)
500 μg/kg/min 50 μg/kg/min 100 μg/kg/min 150 μg/kg/min 200 μg/kg/min 250 μg/kg/min 300 μg/kg/min
Pouze 1 minutu
kg
ml/h ml/h ml/h ml/h ml/h ml/h ml/h
40 24 2,4 4,8 7,2 9,6 12 14,45 27 2,7 5,4 8,1 10,8 13,5 16,50 30 3 6 9 12 15 55 33 3,3 6,6 9,9 13,2 16,5 19,60 36 3,6 7,2 10,8 14,4 18 21,65 39 3,9 7,8 11,7 15,6 19,5 23,70 42 4,2 8,4 12,6 16,8 21 25,75 45 4,5 9 13,5 18 22,5 80 48 4,8 9,6 14,4 19,2 24 28,85 51 5,1 10,2 15,3 20,4 25,5 30,90 54 5,4 10,8 16,2 21,6 27 32,95 57 5,7 11,4 17,1 22,8 28,5 34,100 60 6 12 18 24 30 105 63 6,3 12,6 18,9 25,2 31,5 37,110 66 6,6 13,2 19,8 26,4 33 39,115 69 6,9 13,8 20,7 27,6 34,5 41,120 72 7,2 14,4 21,6 28,8 36 43,
4.3 Kontraindikace
- Hypersenzitivita na léčivou látku
- Závažná sinusová bradykardie (méně než 50 tepů za minutu)
- "Sick sinus" syndrom, závažné poruchy vodivosti AV uzlů (bez kardiostimulátoru), AV blok
druhého nebo třetího stupně
- Kardiogenní šok
Závažná hypotenze
- Dekompenzované srdeční selhání
- Současné nebo nedávné intravenózní podávání verapamilu. ESMOCARD LYO se nesmí podávat
do 48 hodin po ukončení léčby verapamilem (viz bod 4.5)
- Neléčený feochromocytom
- Plicní hypertenze
- Akutní astmatický záchvat
- Metabolická acidóza
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Upozornění
ESMOCARD LYO 2500 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok musí být rekonstituován/naředěn
a použit okamžitě po otevření (viz bod 6).
Nesprávné ředění přípravku ESMOCARD LYO může vést k závažnému předávkování. Předávkování
může vést k úmrtí nebo trvalé invaliditě (viz bod 4.9).
Vzhledem k riziku rebound tachykardie se doporučuje ukončovat infuzní léčbu postupně.
Doporučuje se neustálé monitorování krevního tlaku a EKG u všech pacientů léčených přípravkem
ESMOCARD LYO. V případě hypotenzní epizody má být rychlost infuze snížena nebo v případě
potřeby infuze přerušena.
Použití přípravku ESMOCARD LYO k řízení komorové odezvy u pacientů se supraventrikulární
arytmií by mělo být prováděno opatrně, pokud je pacient hemodynamicky ohrožen nebo užívá jiné
léky, které snižují některé nebo všechny následující účinky: periferní rezistence, plnění myokardu,
kontraktilita myokardu nebo šíření elektrického impulsu v myokardu. Navzdory rychlému nástupu a
vyvážení účinků přípravku ESMOCARD LYO mohou nastat závažné reakce včetně ztráty vědomí,
kardiogenního šoku a zástavy srdce. Ve složitých klinických stavech, kde se ESMOCARD LYO
pravděpodobně používá k řízení komorové frekvence, bylo hlášeno několik úmrtí.
Nejčastěji pozorovaným nežádoucím účinkem je hypotenze, která je závislá na dávce, ale může se
vyskytnout při jakékoli dávce. Tento účinek může být závažný. V případě hypotenzní epizody má být
rychlost infuze snížena nebo v případě potřeby přerušena. Hypotenze je obvykle reverzibilní (do minut po ukončení aplikace přípravku ESMOCARD LYO). V některých případech mohou být
nezbytné další intervence k obnovení krevního tlaku. U pacientů s nízkým systolickým krevním
tlakem je nutná zvýšená opatrnost při úpravě dávky a během udržovací infuze.
Při použití přípravku ESMOCARD LYO byla pozorována bradykardie, včetně závažné bradykardie, a
zástava srdce. Přípravek ESMOCARD LYO by měl být užíván s obzvláštní opatrností u pacientů
s nízkou srdeční frekvencí před léčbou a pouze tehdy, má-li se za to, že potenciální přínosy převažují
nad rizikem.
ESMOCARD LYO je kontraindikován u pacientů s již existující těžkou sinusovou bradykardií (viz
bod 4.3). Pokud se tepová frekvence sníží na méně než 50 - 55 tepů za minutu v klidu a pacient
zaznamená příznaky související s bradykardií, má být dávka snížena nebo podávání ukončeno.
Starší pacienti je třeba léčit se zvýšenou opatrností, léčba má být zahájena nižší dávkou, nicméně
tolerance u starších pacientů je zpravidla dobrá.
Stimulace sympatiku je nezbytná k podpoře oběhové funkce u městnavého srdečního selhání a
betablokátory představují potenciální riziko další deprese kontraktility myokardu a urychlení vzniku
závažnějšího selhání. Přetrvávající deprese myokardu v důsledku použití betablokátorů po určité
časové období může v některých případech vést k srdečnímu selhání.
Při použití přípravku ESMOCARD LYO u pacientů se sníženou srdeční funkcí je třeba postupovat
opatrně. Při první známce nebo příznaku hrozícího srdečního selhání je nutno ESMOCARD LYO
vysadit. Vysazení léčby může být postačující vzhledem ke krátkému eliminačnímu poločasu přípravku
ESMOCARD LYO, přesto však lze zvážit i specifickou léčbu (viz bod 4.9). Přípravek ESMOCARD
LYO je kontraindikován u pacientů s dekompenzovaným srdečním selháním (viz bod 4.3).
Vzhledem k jeho negativnímu účinku na dobu vedení mají být betablokátory podávány pouze s
opatrností pacientům s AV blokádou prvního stupně nebo jinými poruchami srdečního vedení (viz bod
4.3).
Přípravek ESMOCARD LYO má být používán s opatrností a pouze po předběžné léčbě blokátory
alfa-receptorů u pacientů s feochromocytomem (viz bod 4.3).
Při léčbě přípravkem ESMOCARD LYO se k léčbě hypertenze po indukované hypotermii vyžaduje
opatrnost.
Pacienti s bronchospastickým onemocněním by obecně neměli být léčeni betablokátory. Vzhledem
k relativní beta-1 selektivitě a snadné titrovatelnosti je nutno používat ESMOCARD LYO se zvýšenou
opatrností u pacientů s bronchospastickým onemocněním. Jelikož však beta-1 selektivita není
absolutní, je nutno dávku přípravku ESMOCARD LYO pečlivě titrovat tak, aby podávána nejnižší
možná účinná dávka. V případě bronchospasmu musí být infuze okamžitě ukončena a v případě
nutnosti mají být podány beta-2 agonisté.
Pokud již pacient užívá lék stimulující beta-2 receptory, bude patrně zapotřebí přehodnotit dávku
tohoto léku.
ESMOCARD LYO se musí používat se zvýšenou opatrností u pacientů s dušností nebo astmatem v
anamnéze.
Opatření
Přípravek ESMOCARD LYO má být používán s opatrností u diabetiků nebo v případě podezření na
hypoglykémii.
Závažnost hypoglykémie je nižší než závažnost v případě použití méně kardioselektivních beta-
blokátorů. Betablokátory mohou maskovat prodromální příznaky hypoglykémie, jako je tachykardie.
Závratě a pocení však nemusí být ovlivněny. Současné užívání betablokátorů a antidiabetik může
zvýšit účinek antidiabetik (snížení hladiny glukózy v krvi) (viz bod 4.5).
Infuzní koncentrace 20 mg/ml byly spojeny s významným drážděním žil a tromboflebitidou u zvířat a
člověka. Extravazace 20 mg/ml může vést k závažné lokální reakci a možné nekróze kůže.
Místní reakce byly také hlášeny po infuzi s koncentrací 10 mg/ml. Mělo by se proto vyhnout infuzi do
malých žil nebo do motýlkových katétrů. Podání roztoku o koncentraci 50 mg/ml musí být striktně
uskutečněno do velké žíly nebo do centrálního katétru pouze pomocí perfusorové pumpy.
Betablokátory mohou zvýšit počet a trvání anginózních záchvatů u pacientů s Prinzmetalovou anginou
pectoris kvůli vazokonstrikci koronárních artérií, zprostředkované alfa-receptory. Neselektivní
betablokátory nemají být u těchto pacientů používány a selektivní beta-1 blokátory mají být používány
jen s maximální opatrností.
U hypovolemických pacientů může ESMOCARD LYO zeslabit reflexní tachykardii a zvýšit riziko
kolapsu. Proto se má přípravek ESMOCARD LYO u těchto pacientů používat s opatrností.
U pacientů s onemocněním periferních žil (Raynaudova nemoc nebo syndrom, intermitentní klaudikace)
mají být betablokátory používány s velkou opatrností, protože může dojít k zhoršení těchto poruch.
Některé betablokátory, zejména ty, které se podávají intravenózně, včetně přípravku ESMOCARD
LYO, jsou spojeny se zvýšením hladiny draslíku v séru a hyperkalemií. Riziko se zvyšuje u pacientů
s rizikovými faktory, jako je porucha funkce ledvin, a u pacientů na hemodialýze.
Betablokátory mohou zvýšit jak citlivost na alergeny, tak závažnost anafylaktických reakcí. Pacienti
užívající betablokátory nemusí reagovat na obvyklé dávky epinefrinu používaného k léčbě
anafylaktických nebo anafylaktoidních reakcí (viz bod 4.5).
Betablokátory jsou spojeny s rozvojem lupénky nebo výsevem psoriázy a se zhoršením psoriázy.
Pacientům s osobní nebo rodinnou anamnézou psoriázy je třeba betablokátory podávat pouze po
pečlivém zvážení očekávaných přínosů a rizik.
Betablokátory, jako je propranolol a metoprolol, mohou maskovat určité klinické známky
hypertyreózy (jako je tachykardie). Náhlé ukončení stávající léčby betablokátory u pacientů s rizikem
nebo podezřením na tyreotoxikózu může způsobit thyrotoxickou krizi a tito pacienti musí být pečlivě
sledováni.
Použití v pediatrické populaci (do 18 let věku)
Bezpečnost a účinnost přípravku ESMOCARD LYO u dětí není doposud stanovena.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Vždy, když se přípravek ESMOCARD LYO používá s jinými antihypertenzivy nebo jinými léky,
které mohou způsobit hypotenzi nebo bradykardii, je třeba vždy postupovat opatrně: účinky přípravku
ESMOCARD LYO se mohou zvýšit nebo mohou být zhoršeny nežádoucí účinky hypotenze nebo
bradykardie.
Blokátory vápníkových kanálů, jako je verapamil a v menší míře diltiazem, mají negativní vliv na
kontraktilitu a AV vedení. Tato kombinace nemá být podávána pacientům s poruchou vedení
srdečního vzruchu a ESMOCARD LYO nemá být podáván po dobu 48 hodin od vysazení verapamilu
(viz bod 4.3).
Blokátory vápníkových kanálů, jako např. deriváty dihydropyridinu (např. nifedipin), mohou zvyšovat
riziko hypotenze.
U pacientů se srdeční insuficiencí a u pacientů, kteří jsou léčeni blokátory vápníkových kanálů, může
léčba betablokátory vést k srdečnímu selhání. Doporučuje se opatrně titrovat dávku přípravku
ESMOCARD LYO a patřičně monitorovat hemodynamiku.
Současné použití přípravku ESMOCARD LYO a antiarytmik třídy I (např. disopyramid, chinidin) a
amiodaronu může mít potenciační účinek na dobu síňového vedení a vyvolat negativní inotropní účinek..
Současné použití přípravku ESMOCARD LYO a inzulínu nebo perorálních antidiabetik může zesílit
hypoglykemický účinek (zvláště u neselektivních betablokátorů). Betaadrenergní blokáda může
chránit před vznikem příznaků hypoglykémie (tachykardie), ale jiné projevy jako závratě a pocení
nemusí být maskované.
Anestetika:
v situacích, při nichž je neznámý objemový status pacienta anebo jsou souběžně používána
antihypertenziva, může dojít k zeslabení reflexní tachykardie a ke zvýšení rizika hypotenze.
Přetrvávající podávání betablokátorů snižuje riziko arytmie během indukce a intubace. Pokud jsou
pacientovi podávány betablokátory navíc k přípravku ESMOCARD LYO, musí být o této skutečnosti
informován anesteziolog. V přítomnosti přípravku ESMOCARD LYO může být zvýšen hypotenzní
účinek inhalačních anestetik. Dávkování kteréhokoli z těchto léků může být upraveno dle potřeby, aby
zůstala zachována potřebná hemodynamika.
Kombinace přípravku ESMOCARD LYO s gangliovými blokátory může zvýšit hypotenzní účinek.
NSAID mohou snížit hypotenzní účinky betablokátorů.
Při současném použití floktafeninu nebo amisulpridu s betablokátory je nutná zvýšená opatrnost.
Současné podání tricyklických antidepresiv (jako imipramin a amitriptylin), barbiturátů a fenothiazinů
(jako chlorpromazinu), jakož i dalších antipsychotik (jako klozapin) může zvýšit hypotenzní účinek.
Dávkování přípravku ESMOCARD LYO je třeba snížit, aby se zabránilo neočekávané hypotenzi.
Při použití betablokátorů mohou být pacienti s rizikem anafylaktických reakcí více reaktivní na
expozici alergenu (náhodný, diagnostický nebo terapeutický). Pacienti užívající betablokátory nemusí
reagovat na obvyklé dávky epinefrinu používaného k léčbě anafylaktických reakcí (viz bod 4.4).
Účinky přípravku ESMOCARD LYO mohou být potlačeny při souběžném podávání se
sympatomimetickými léčivy, které mají beta-adrenergní agonistickou aktivitu. Dávku každé látky
může být nutné upravit na základě odpovědi pacienta nebo na základě použití uvažovaných
alternativních terapeutických látek.
Léky vedoucí k depleci katecholaminů, např. reserpin, mohou mít zvýšený účinek při podání
s betablokátory. Pacienti léčení současně přípravkem ESMOCARD LYO 2500 mg a přípravky
způsobujícími depleci katecholaminů by proto měli být pečlivě sledováni z hlediska výskytu
hypotenze nebo významné bradykardie, které mohou vést k závratím, synkopě nebo posturální
hypotenzi.
Použití betablokátorů s námelovými deriváty může vést k závažné periferní vazokonstrikci a
hypertenzi.
Údaje ze studie interakcí mezi přípravkem ESMOCARD LYO a warfarinem prokázaly, že současné
podání přípravku ESMOCARD LYO a warfarinu neovlivňuje plazmatické hladiny warfarinu.
Koncentrace přípravku ESMOCARD LYO však byly při podávání s warfarinem nejednoznačně vyšší.
Při současném intravenózním podání digoxinu a přípravku ESMOCARD LYO zdravým
dobrovolníkům bylo v některých časových bodech pozorováno 10 – 20% zvýšení hladiny digoxinu
v krvi. Kombinace digitalisových glykosidů a přípravku ESMOCARD LYO může prodloužit dobu
AV převodu. Digoxin neovlivnil farmakokinetiku přípravku ESMOCARD LYO.
Ve studiích, které se zabývaly interakcemi nitrožilně podaného morfinu a přípravku ESMOCARD
LYO u normálních subjektů, nebyl pozorován žádný vliv na hladinu morfinu v krvi. Hladiny
přípravku ESMOCARD LYO v rovnovážném stavu byly v přítomnosti morfinu zvýšeny o 46 %,
avšak žádné jiné farmakokinetické parametry nebyly změněny.
U pacientů podstupujících operaci byl hodnocen vliv přípravku ESMOCARD LYO na trvání
neuromuskulární blokády navozené suxamethonium-chloridem nebo mivakuriem. ESMOCARD LYO
neovlivnil nástup neuromuskulární blokády po suxametonium-chloridu, avšak trvání neuromuskulární
blokády se prodloužilo z 5 minut na 8 minut. ESMOCARD LYO mírně prodloužil klinické trvání
(18,6%) a index obnovy (6,7%) mivakuria.
Interakce pozorované ve studiích s warfarinem, digoxinem, morfinem, suxamethonium-chloridem
nebo mivakuriem neměly sice větší klinický význam, avšak dávka přípravku ESMOCARD LYO má
být přesto titrována ze zvýšenou opatrností u pacientů současně léčených warfarinem, digoxinem,
morfinem či suxametonium-chloridem nebo mivakuriem.
4.6 Fertilita těhotenství a kojení
Těhotenství
Existuje omezené množství údajů o použití esmolol-hydrochloridu u těhotných žen. Studie na zvířatech
prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).
Použití esmolol-hydrochloridu v těhotenství se nedoporučuje.
Neexistují dostatečné údaje ke stanovení možných škodlivých účinků esmolol-hydrochloridu
v těhotenství. Doposud však nebyly zjištěny žádné náznaky zvýšeného rizika vrozených defektů u lidí.
Potenciální riziko pro člověka není známo. Na základě farmakologických vlastností je v pozdějších
fázích těhotenství nutno počítat s nežádoucími účinky na plod a novorozence (zejména s hypoglykemií,
hypotenzí a bradykardií).
Pokud je léčba esmolol-hydrochloridem nutná, je třeba monitorovat uteroplacentární průtok krve a růst
plodu. Novorozence je třeba pečlivě sledovat.
Kojení
Esmolol-hydrochlorid by se neměl používat během kojení.
Není známo, zda se esmolol-hydrochlorid / metabolity vylučuje do lidského mateřského mléka.
Nebezpečí pro novorozence / kojence nelze vyloučit.
Plodnost
Žádná data o účincích esmolol-hydrochloridu na plodnost nejsou dosud k dispozici.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Není relevantní.
4.8 Nežádoucí účinky
V případě výskytu nežádoucích účinků lze dávku přípravku ESMOCARD LYO snížit nebo jeho
podávání ukončit.
Většina nežádoucích účinků byla mírná a přechodná. Nejvýznamnějším nežádoucím účinkem je
hypotenze.
Následující nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů podle MedDRA a podle
jejich četnosti.
Poznámka: Četnost výskytu nežádoucích účinků je klasifikována následovně:
Velmi časté (≥ 1/10)
Časté (≥ 1/100 až < 1/10)
Méně časté (≥ 1/1 000 až <1/100)
Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000)
Velmi vzácné (< 1/10 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Třídy orgánových
systémů
Četnost
Velmi
časté
Časté
Méně časté
Velmi
vzácné
Není známo
Poruchy metabolismu
a výživy
Anorexie Hyperkalemie
Metabolická
acidóza
Psychiatrické poruchy Deprese
Úzkost
Abnormální
myšlení
Poruchy
nervového
systému
ZávratěSomnolence
Bolest hlavy
Parestezie
Poruchy
pozornosti
Stav
zmatenosti
Agitovanost
Synkopa
Konvulze
Poruchy řeči
Poruchy oka Postižení
zraku
Srdeční poruchy Bradykardie
Atrioventrikulární
blok
Plicní arteriální
tlak zvýšený
Srdeční selhání
Ventrikulární
extrasystoly
Nodální rytmus
Angina pectoris
Sinusová
zástava
Asystolie
Zrychlený
idioventrikulární
rytmus
Koronární
arteriospasmus
Srdeční zástava.
Cévní poruchy Hypotenze Periferní
ischemie
Bledost
Zrudnutí
Tromboflebitida
1. Závratě a hyperhidróza související se symptomatickou hypotenzí.
2. 2. Ve spojení s lokální reakcí na injekci a infuzi.
Třídy orgánových
systémů
Četnost
Velmi
časté
Časté Méně časté Velmi
vzácné
Není známo
Respirační, hrudní a
mediastinální
poruchy
Dyspnoe
Pulmonární
edém
Bronchospasmus
Sípání
Nosní kongesce
Auskultační šumy
Gastrointestinální
poruchy
Nauzea
Zvracení
Porucha chuti
Dyspepsie
Zácpa
Sucho v ústech
Bolest břicha
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Diaforéza1 Změna zbarvení
kůžeErytémNekróza kůže(vlivem
extravazace)
PsoriázaAngioedém a
kopřivka
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Muskuloskeletální
bolesti
Poruchy ledvin a
močových cest
Retence moči
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Astenie
Únava
Reakce v
místě
aplikace
injekce
Reakce v
místě
aplikace
infuze
Zánět v
místě
aplikace
infuze
Zatvrdnutí v
místě
aplikace
infuze
Zimnice
Pyrexie
EdémBolestPálení v místě
aplikace
infuze
Ekchymóza v
místě aplikace
infuze
Bolesti na
hrudi
Flebitida v místě
aplikace infuze
Vezikuly v místě
aplikace infuze
Tvorba puchýřů
1. Závratě a pocení související se symptomatickou hypotenzí.
2. Ve spojení s lokální reakcí na injekci a infuzi.
3.Léky ze skupiny betablokátorů mohou v některých případech způsobovat lupénku, či zhoršovat její příznaky. 4.
Včetně bolesti mezi lopatkami a Tietzova syndromu.
Hlášení o podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve
sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Vyskytly se případy masivního náhodného předávkování koncentrovaným roztokem přípravku
ESMOCARD LYO. Některá z těchto předávkování byla fatální, jiná měla za následek trvalou invaliditu.
Nasycovací dávky v rozmezí 625 mg až 2,5 g (12,5-50 mg/kg) jsou fatální.
Příznaky
V případě předávkování se mohou vyskytnout následující příznaky: těžká hypotenze, sinusová
bradykardie, atrioventrikulární blokáda, srdeční selhání, kardiogenní šok, srdeční zástava,
bronchospasmus, respirační insuficience, ztráta vědomí až koma, konvulze, nauzea, zvracení,
hypoglykémie a hyperkalémie.
Léčba
Vzhledem ke krátkému poločasu eliminace přípravku ESMOCARD LYO (přibližně 9 minut) má být
prvním krokem v léčbě toxicity přerušení podávání léku. Doba do vymizení příznaků po
předávkování závisí na množství podaného přípravku ESMOCARD LYO. Tato doba může být delší
než 30 minut, jak bylo pozorováno po ukončení aplikace terapeutických dávek přípravku
ESMOCARD LYO. Může být nezbytné umělé dýchání. Na základě pozorovaných klinických účinků
je třeba zvážit také následující obecná opatření:
Bradykardie: má být intravenózně podán atropin nebo jiné anticholinergikum. Pokud bradykardii nelze
dostatečně ovlivnit, může být zapotřebí kardiostimulátor.
Bronchospasmus: je třeba podat nebulizovaná beta-2 sympatomimetika. Pokud tato léčba není
dostačující, lze zvážit intravenózní podání beta-2 sympatomimetik nebo aminofylinu.
Symptomatická hypotenze: je třeba intravenózně podat tekutiny a/nebo presorické látky.
Kardiovaskulární deprese nebo kardiogenní šok: je třeba podat diuretika nebo sympatomimetika.
Dávka sympatomimetik (podle symptomů: dobutamin, dopamin, noradrenalin, isoprenalin, atd.) závisí
na terapeutickém účinku.
Je-li nutná další léčba, mohou být na základě klinického stavu a posouzení ošetřujícího zdravotnického
pracovníka intravenózně podány následující léky:
- Atropin: 0,5-2 mg
- inotropní látky
- kalciové ionty
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: selektivní betablokátory
ATC kód: C07AB
Esmolol-hydrochlorid je beta-selektivní (kardioselektivní) blokátor adrenergních receptorů.
Při aplikaci terapeutických dávek nemá esmolol-hydrochlorid žádnou významnou vnitřní
sympatomimetickou aktivitu (ISA) ani membrány stabilizující účinek.
Esmolol-hydrochlorid, léčivá látka přípravku ESMOCARD LYO, je chemicky příbuzný s
fenoxypropanolaminovou třídou betablokátorů.
Na základě farmakologických vlastností má esmolol-hydrochlorid rychlý nástup a velmi krátké trvání
účinku, proto může být jeho dávka rychle upravena:
- Pokud je použita vhodná nasycovací dávka, je ustálených hladin v krvi dosaženo během minut. Terapeutického účinku je však dosaženo dříve, než stabilní plazmatické koncentrace.
Požadovaného farmakologického účinku lze docílit úpravou rychlosti infuze.
Esmolol-hydrochlorid má známý hemodynamický a elektrofyziologický účinek betablokátorů:
- Snížení srdeční frekvence v klidu i při zátěži;
- Redukce isoprenalinem indukovaného zvýšení srdeční frekvence;
- Prodloužení doby zotavení SA uzlu;
- Zpomalení AV vedení;
- Prodloužení AV intervalu při normálním sinusovém rytmu a během síňové stimulace bez
zpomalení v Hisově svazku a Purkyňových vláknech;
- Prodloužení doby PQ, indukce AV blokády II. stupně;
- Prodloužení funkční refrakční doby síní a komor;
- Negativně inotropní účinek se sníženou ejekční frakcí;
hydrochloridu 1 000 μg/kg a poté kontinuální infuze 300 μg/kg/min. SVT byla ukončena u 65 %
pacientů do 5 minut po zahájení léčby esmolol-hydrochloridem.
V randomizované ale nekontrolované studii srovnávající různé dávky byla hodnocena účinnost u pediatrických pacientů ve věku od 1 týdne do 7 let s hypertenzí po nápravě koarktace aorty. Pacientům
byla podána počáteční infuze v dávce buď 125 μg/kg, 250 μg/kg nebo 500 μg/kg a poté kontinuální
infuze v dávce 125 μg/kg/min, 250 μg/kg/min nebo 500 μg/kg/min. Mezi 3 skupinami s odlišným
dávkováním nebyl zjištěn významný rozdíl v hypotenzním účinku. Celkem 54 % pacientů potřebovalo
k dosažení uspokojivé kontroly krevního tlaku jiné léky než esmolol-hydrochlorid. V tomto ohledu
nebyl mezi skupinami s odlišným dávkováním patrný žádný rozdíl.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Kinetika esmolol-hydrochloridu je u zdravých dospělých lineární, plazmatické koncentrace jsou
úměrné dávce. Pokud není použita nasycovací dávka, pak je krevní koncentrace v rovnovážném stavu
u dávek od 50 do 300 μg/kg za minutu dosažena během 30 minut.
Poločas distribuce esmolol-hydrochloridu je velmi krátký, přibližně 2 minuty.
Distribuční objem je 3,4 l/kg.
Esmolol-hydrochlorid je metabolizován esterázami na kyselý metabolit (ASL-8123) a metanol.
K tomu dochází hydrolýzou esterové skupiny esterázami v erytrocytech.
Metabolismus esmolol-hydrochloridu je nezávislý, pokud se dávky pohybují od 50 do μg/kg/minutu.
Esmolol-hydrochlorid je z 55 % vázán na proteiny lidské plazmy v porovnání s kyselým metabolitem,
který je vázán pouze z 10 %.
Poločas eliminace po intravenózním podání je přibližně 9 minut.
Celková clearance je 285 ml/kg/minutu; je nezávislá na průtoku játry nebo kterýmkoli jiným orgánem.
Esmolol-hydrochlorid je vylučován ledvinami částečně v nezměněné formě (méně než 2 % podaného
množství), částečně jako kyselý metabolit, který má slabou (méně než 0,1 % esmololu) betablokující
aktivitu. Kyselý metabolit je vylučován močí a má poločas přibližně 3,7 hodiny.
Děti
Byla provedena farmakokinetická studie s 22 dětskými pacienty ve věku od 3 do 16 let. Pacientům
byla podána nasycovací dávka esmolol-hydrochloridu 1 000 μg/kg a poté kontinuální infuze μg/kg/min. Pozorovaná střední celková tělesná clearance činila 119 ml/kg/min, střední distribuční
objem byl 283 ml/kg a střední konečný poločas eliminace byl 6,9 minut, což ukazuje, že kinetika
esmolol-hydrochloridu u dětí je podobná kinetice u dospělých. Byla však pozorována velká
interindividuální variabilita.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku
Ve zvířecích studiích nebyl pozorován teratogenní účinek. U králíků byl pozorován embryotoxický
účinek (zvýšení fetální resorpce), který byl pravděpodobně způsobem esmolol-hydrochloridem. Tento
účinek byl pozorován při dávkách minimálně 10krát vyšších, než je terapeutická dávka. Doposud nebyly
provedeny žádné studie hodnotící účinek esmolol-hydrochloridu na fertilitu a peri- a postnatální účinky.
V několika testovacích systémech in vitro a in vivo bylo zjištěno, že esmolol-hydrochlorid není
mutagenní. Bezpečnost esmolol-hydrochloridu nebyla zkoumána v dlouhodobých studiích.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Žádné
6.2 Inkompatibility
Tento léčivý přípravek se nesmí míchat s jinými léčivými přípravky, kromě přípravků uvedených v bodu
6.6.
6.3 Doba použitelnosti
let
Podmínky uchovávání po prvním otevření jsou do 25 °C.
Otevřený, rekonstituovaný a naředěný přípravek je z fyzikálního a chemického hlediska stabilní
24 hodin při 25 °C.
Z mikrobiologického hlediska se musí přípravek použít ihned po otevření a naředění. Pokud roztok
není ihned použit, další užití a podání je na odpovědnosti uživatele. Běžně by doba pro užití neměla
být delší než 24 hodin při uchovávání při 2 až 8 °C, pokud nebyl rekonstituován/naředěn za
kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
Podmínky uchovávání rekonstituovaného roztoku viz bod 6.3.
6.5 Druh obalu a velikost balení
Čirá, bezbarvá, skleněná lahvička o objemu 50 ml se zátkou z brombutylové pryže a flip off uzávěrem
obsahující 2 500 mg prášku pro koncentrát pro infuzní roztok. Lahvička je vložena do papírové
krabičky.
Velikost balení: 1 lahvička v krabičce
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
ESMOCARD LYO 2500 mg, prášek pro koncentrát pro infuzní roztok SE NESMÍ PODÁVAT BEZ
REKONSTITUCE/NAŘEDĚNÍ.
Prášek se musí před použitím rekonstituovat/naředit. Rekonstituovaný/naředěný prášek lze podat ve
dvou odlišných koncentracích ve dvou odlišných objemech (viz bod 4.2)
1. Prášek lze podávat STANDARDNÍ INFUZÍ jako naředěný infuzní roztok (10 mg/ml) o
objemu 250 ml.
NEBO
2. Prášek lze podávat PERFUZNÍ PUMPOU jako koncentrovaný infuzní roztok (50 mg/ml) o
objemu 50 ml. S použitím takové vyšší koncentrace je pouze omezená klinická zkušenost.
Vyšší koncentraci lze podávat infuzně pouze do větší žíly nebo centrálním katétrem za použití
perfuzní pumpy (viz bod 4.4).
I. NÁVOD K POUŽITÍ naředěného infuzního roztoku (10 mg/ml) podávaného STANDARDNÍ
INFUZÍ:
Forma Objem přidávaného ředicího roztoku
Konečná
koncentrace
rekonstituované
ho
/naředěného
roztoku
Konečný objem
rekonstituovanéh
o
/naředěného
roztoku
Podávání
Prášek
esmolol mg
Krok Rekonstituujte jednu
lahvičku s 50 ml do
jednoho z níže
uvedených roztoků.
Krok Rekonstituovaný obsah
lahvičky (50 ml)
okamžitě nařeďte do
250 ml jednoho z níže
uvedených roztoků.
10 mg/ml 250 ml
Standardní
infuze o objemu
250 ml
II. NÁVOD K POUŽITÍ koncentrovaného infuzního roztoku (50 mg/ml) podávaného PERFUZNÍ
PUMPOU:
Forma Objem přidávaného ředicího roztoku
Konečná
koncentrace
rekonstituované
ho
roztoku
Konečný objem
rekonstituovanéh
o
roztoku
Podávání
Prášek
esmolol mg
Rekonstituujte jednu
lahvičku s 50 ml do
jednoho z níže
uvedených roztoků.
Není nutné dále ředit.
50 mg/ml 50 ml
Použijte
perfuzní pumpu,
která pojme
stříkačky o
objemu 50 ml.
Následující roztoky jsou vhodné pro rekonstituci a ředění :
NaCl 9 mg/ml (0,9 %) roztok
Glukóza 50 mg/ml (5%) roztok
Glukóza 50 mg/ml (5%) v Ringerově roztoku
Glukóza 50 mg/ml (5%) ve fyziologickém roztoku (9 mg/ml (0,9%) NaCl)
Glukóza 50 mg/ml (5%) v roztoku Ringer-laktát
Roztok Ringer-laktát
K přípravě konečného infuzního roztoku lze použít běžné ředicí roztoky používané pro nitrožilní
podávání kapalin dodávané jak ve skleněných, tak v plastových (PVC) lahvích.
Bílý nebo bělavý lyofilizovaný prášek se po rekonstituci kompletně rozpustí.
Opatrně míchejte, dokud nezískáte čirý roztok.
Rekonstituovaný roztok je třeba vizuálně zkontrolovat na přítomnost částic a změnu zbarvení. Použít
lze pouze čirý a bezbarvý roztok.
Otevřený, rekonstituovaný a naředěný přípravek je z fyzikálního a chemického hlediska stabilní hodin při 25 °C.
Z mikrobiologického hlediska se musí přípravek použít ihned po otevření a naředění. Pokud roztok
není ihned použit, další užití a podání je na odpovědnosti uživatele. Běžně by doba pro užití neměla
být delší než 24 hodin při uchovávání při 2 až 8 °C, pokud nebyl rekonstituován/naředěn za
kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Orpha-Devel Handels und Vertriebs GmbH
Wintergasse 85/1B
A-3002 Purkersdorf
Rakousko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/A
77/888/10-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 10. 11. Datum posledního prodloužení registrace: 22. 10.
10. DATUM REVIZE TEXTU
2. 3.
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
ESMOCARD LYO 2500 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Lahvička o objemu 50 ml obsahuje esmololi hydrochloridum 2500 mg.
ml rekonstituovaného koncentrátu pro přípravu infuzního roztoku obsahuje esmololi hydrochloridum
50 mg (50 mg/ml).
ml naředěného infuzního roztoku obsahuje esmololi hydrochloridum 10 mg (10 mg/ml).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok
Prášek je bílý až téměř bílý.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
ESMOCARD LYO je indikován k léčbě supraventrikulární tachykardie (s výjimkou preexcitačních
syndromů) a k rychlé kontrole komorové frekvence u pacientů s fibrilací nebo flutterem síní
peroperačně, postoperačně nebo za jiných okolností, kdy je zapotřebí krátkodobá kontrola komorové
frekvence krátce působícím lékem.
ESMOCARD LYO je rovněž indikován u tachykardie a hypertenze vzniklé v perioperační fázi a u
nekompenzované sinusové tachykardie, pokud rychlá srdeční frekvence vyžaduje dle úsudku lékaře
specifickou intervenci.
ESMOCARD LYO není určen k použití u dětí do 18 let (viz část 4.2).
ESMOCARD LYO není určen k použití u chronických stavů.
4.2 Dávkování a způsob podání
ESMOCARD LYO SE NESMÍ PODÁVAT BEZ REKONSTITUCE/NAŘEDĚNÍ.
Rekonstituovaný/naředěný infuzní roztok se musí po otevření okamžitě použít (viz body 4.4 a 6).
Podání nesprávně rekonstituovaného/naředěného roztoku ESMOCARD LYO může vést i ke smrti (viz
bod 4.4).
Dávkování
SUPRAVENTRIKULÁRNÍ TACHYARYTMIE
Dávku přípravku ESMOCARD LYO je třeba titrovat individuálně. Nejprve je zapotřebí nasycovací
dávka, po které následuje dávka udržovací.
Účinná dávka přípravku ESMOCARD LYO se pohybuje v rozmezí od 50 do 200 μg/kg/min, ačkoli se
používají i dávky až 300 μg/kg/min. U malého počtu pacientů je adekvátní průměrná účinná dávka
dávkování 25 μg/kg/min.
Schéma pro zahájení u udržování léčby
Nasycovací dávka
500 μg/kg/min po dobu 1 minuty,
POTÉ 50 μg/kg/min po dobu 4 minut
Odpověď
Udržujte infuzi v dávce
50 μg/kg/min
Nedostatečná odpověď do 5 minut
Zopakujte dávku 500 μg/kg/min po dobu 1 minuty
Zvyšte dávku v udržovací infuzi na 100 μg/kg/min po dobu 4 minut
Odpověď
Udržujte infuzi v dávce
100 μg/kg/min
Nedostatečná odpověď do 5 minut
Zopakujte dávku 500 μg/kg/min po dobu 1 minuty
Zvyšte dávku v udržovací infuzi na 150 μg/kg/min po dobu 4 minut
Odpověď
Udržujte infuzi v dávce
150 μg/kg/min
Nedostatečná odpověď
Zopakujte dávku 500 μg/kg/min po dobu 1 minuty
Zvyšte dávku v udržovací infuzi na 200 μg/kg/min a tuto dávku udržujte
Jakmile se přiblíží požadovaná srdeční frekvence anebo bezpečnostní cílový bod (např. snížený krevní
tlak), VYNECHEJTE nasycovací dávku a snižte přírůstek dávky udržovací infuze z 50 μg/kg/min na μg/kg/min nebo méně. Je-li to nutné, lze interval mezi titračními kroky prodloužit z 5 na 10 minut.
Poznámka: U udržovacích dávek nad 200 μg/kg/min nebyl prokázán významně zvýšený přínos.
Bezpečnost dávek nad 300 μg/kg/min nebyla sledována.
V případě nežádoucích účinků lze dávku přípravku ESMOCARD LYO snížit nebo jeho podávání
ukončit. Farmakologické nežádoucí reakce by měly odeznít během 30 minut.
Pokud dojde k lokální reakci v místě infuze, je nutné použít k infuzi jiné místo a při tom je třeba
postupovat se zvýšenou opatrností, aby nedošlo k extravazaci.
Podávání přípravku ESMOCARD LYO po dobu delší než 24 hodin nebylo důkladně zhodnoceno.
Infuzi trvající více než 24 hodin je nutno používat pouze se zvýšenou opatrností.
Nebylo popsáno, že by náhlé vysazení přípravku ESMOCARD LYO u pacientů vyvolalo abstinenční
příznaky, které se mohou vyskytnout při náhlém vysazení betablokátorů po jejich dlouhodobém použití
u pacientů s onemocněním koronárních tepen (CAD). Přesto se doporučuje opatrnost při náhlém
ukončení infuzí esmololu u pacientů s onemocněním koronárních tepen (CAD).
PERIOPERAČNÍ TACHYKARDIE A HYPERTENZE
Při perioperační tachykardii a hypertenzi se mohou dávkovací režimy měnit takto:
a) Při léčbě během operace - pokud je nezbytná přímá kontrola v průběhu celkové anestézie, se
podává injekční bolus 80 mg během 15 až 30 vteřin, a poté následuje infuze v dávce
150 μg/kg/min. Upravte titrací rychlost infuze dle potřeby až do dávky 300 μg/kg/min.
b) Po probuzení z anestézie podávejte infuzi v dávce 500 μg/kg/min po dobu 4 minut a poté
v dávce 300 μg/kg/min.
c) V pooperačním období, pokud je čas na titraci dávky, podejte před každým titračním krokem
nasycovací dávku 500 μg/kg/min během 1 minuty, která zajistí rychlý nástup účinku. K titraci
použijte dávky 50, 100, 150, 200, 250 a 300 μg/kg/min podávané po dobu 4 minut a při dosažení
požadovaného terapeutického účinku titraci ukončete.
Nahrazení léčby přípravkem ESMOCARD LYO alternativními léky
Poté, kdy pacient dosáhne adekvátní kontroly srdeční frekvence a stabilního klinického stavu, lze
provést přechod na alternativní léky (jako jsou antiarytmika nebo blokátory vápníkových kanálů).).
Snížení dávkování:
Pokud má být ESMOCARD LYO nahrazen alternativními léky, musí lékař pečlivě zvážit údaje o
zvoleném alternativním léku a snížit dávku přípravku ESMOCARD LYO takto:
1) Během první hodiny po podání první dávky alternativního léku snižte rychlost infuze přípravku
ESMOCARD LYO o polovinu (50 %).
2) Po podání druhé dávky alternativního léku monitorujte odpověď pacienta, a pokud je během
první hodiny zachována uspokojivá kontrola, ukončete infuzi přípravku ESMOCARD LYO.
Další informace o dávkování: Jakmile se přiblíží požadovaný terapeutický účinek nebo bezpečnostní
cílový bod (např. snížený krevní tlak), vynechejte nasycovací dávku a snižte přírůstek dávky udržovací
infuze na 12,5 až 25 μg/kg/min. V případě potřeby rovněž prodlužte interval mezi titračními kroky z na 10 minut.
Podávání přípravku ESMOCARD LYO je třeba ukončit, pokud se srdeční frekvence nebo krevní tlak
rychle dostane na bezpečnostní mez nebo ji překročí, a jakmile se srdeční frekvence nebo krevní tlak
vrátí na přijatelnou úroveň, je třeba podávání roztoku znovu zahájit bez startovací infuze a v nižší
dávce.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
O starší pacienty je třeba pečovat opatrně, přičemž léčba se zahájí s nižšími dávkami. Samostatné
studie u starších pacientů nebyly dosud provedeny. Analýza údajů 252 pacientů starších 65 let však
naznačuje, že ve farmokodynamickém účinku nedochází k žádným odchylkám ve srovnání s daty
pacientů mladších 65 let.
Pacienti s insuficiencí ledvin
Je-li ESMOCARD LYO podáván v infuzi, je u pacientů s renální insuficiencí zapotřebí zvýšená
opatrnost, protože kyselý metabolit přípravku ESMOCARD LYO je vylučován ledvinami. U pacientů
s onemocněním ledvin je vylučování kyselého metabolitu významně sníženo, poločas eliminace
vzrůstá až na desetinásobek normálu a plazmatické hladiny jsou výrazně zvýšeny.
Pacienti s insuficiencí jater
V případě jaterní insuficience nejsou nutná žádná zvláštní opatření, protože hlavní roli v metabolismu
přípravku ESMOCARD LYO mají esterázy v erytrocytech.
Pediatrická populace (do 18 let věku):
Bezpečnost a účinnost přípravku ESMOCARD LYO u dětí do 18 let dosud nebyla prokázána. Proto
není přípravek ESMOCARD LYO indikován pro použití u dětské populace (viz bod 4.1).
Dostupné údaje jsou uvedeny v bodech 5.1 a 5.2, ale v současnosti nelze vydat doporučení ohledně
dávkování.
Způsob podání
Prášek se musí před použitím rekonstituovat/naředit. Rekonstituovaný/naředěný prášek lze
podat ve dvou odlišných koncentracích ve dvou odlišných objemech:
1. Standardní koncentrace je 10 mg/ml do konečného objemu 250 ml.
2. V některých případech, kdy se považuje za nezbytné použití menšího objemu, lze připravit
vyšší koncentraci (50 mg/ml) rozpuštěním prášku do konečného objemu 50 ml pro podání
PERFUZNÍ PUMPOU. S použitím takové vyšší koncentrace je pouze omezená klinická
zkušenost. Vyšší koncentraci lze podávat infuzně pouze do větší žíly nebo centrálním katétrem
za použití perfuzní pumpy (viz bod 4.4).
Pro způsob přípravy viz bod 6.6.
KONVERZNÍ TABULKA INFUZNÍ RYCHLOSTI (mikrogram/kg/min ml/min) pro ředěný
infuzní roztok (10 mg/ml) podávaný STANDARDNÍ INFUZÍ:
Konverzní tabulka: mikrogram/kg/min ml/min (esmolol naředěný na 10 mg/ml)
500 μg/kg/min 50 μg/kg/min 100 μg/kg/min 150 μg/kg/min 200 μg/kg/min 250 μg/kg/min 300 μg/kg/min
Pouze 1 minutu
kg
ml/min ml/min ml/min ml/min ml/min ml/min ml/min
40 2 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,45 2,25 0,225 0,45 0,675 0,9 1,125 1,50 2,5 0,25 0,5 0,75 1 1,25 1,55 2,75 0,275 0,55 0,825 1,1 1,375 1,60 3 0,3 0,6 0,9 1,2 1,5 1,65 3,25 0,325 0,65 0,975 1,3 1,625 1,70 3,5 0,35 0,7 1,05 1,4 1,75 2,75 3,75 0,375 0,75 1,125 1,5 1,875 2,80 4 0,4 0,8 1,2 1,6 2 2,85 4,25 0,425 0,85 1,275 1,7 2,125 2,90 4,5 0,45 0,9 1,35 1,8 2,25 2,95 4,75 0,475 0,95 1,425 1,9 2,375 2,100 5 0,5 1 1,5 2 2,5 105 5,25 0,525 1,05 1,575 2,1 2,625 3,110 5,5 0,55 1,1 1,65 2,2 2,75 3,115 5,75 0,575 1,15 1,725 2,3 2,875 3,120 6 0,6 1,2 1,8 2,4 3 3,
Konverzní tabulka: mikrogram/kg/min ml/h (esmolol naředěný na 10 mg/ml)
500 μg/kg/min 50 μg/kg/min 100 μg/kg/min 150 μg/kg/min 200 μg/kg/min 250 μg/kg/min 300 μg/kg/min
Pouze 1 minutu
kg
ml/h ml/h ml/h ml/h ml/h ml/h ml/h
40 120 12 24 36 48 60 45 135 13,5 27 40,5 54 67,5 50 150 15 30 45 60 75 55 165 16,5 33 49,5 66 82,5 60 180 18 36 54 72 90 65 195 19,5 39 58,5 78 97,5 70 210 21 42 63 84 105 75 225 22,5 45 67,5 90 112,5 80 240 24 48 72 96 120 85 255 25,5 51 76,5 102 127,5 90 270 27 54 81 108 135 95 285 28,5 57 85,5 114 142,5 100 300 30 60 90 120 150 105 315 31,5 63 94,5 126 157,5 110 330 33 66 99 132 165 115 345 34,5 69 103,5 138 172,5 120 360 36 72 108 144 180
KONVERZNÍ TABULKA INFUZNÍ RYCHLOSTI (mikrogram/kg/min ml/min) pro
koncentrovaný infuzní roztok (50 mg/ml) podávaný PERFUZNÍ PUMPOU:
Konverzní tabulka: mikrogram/kg/min ml/min (esmolol naředěný na 50 mg/ml)
500 μg/kg/min 50 μg/kg/min 100 μg/kg/min 150 μg/kg/min 200 μg/kg/min 250 μg/kg/min 300 μg/kg/min
Pouze 1 minutu
kg
ml/min ml/min ml/min ml/min ml/min ml/min ml/min
40 0,4 0,04 0,08 0,12 0,16 0,2 0,45 0,45 0,045 0,09 0,135 0,18 0,225 0,50 0,5 0,05 0,1 0,15 0,2 0,25 0,55 0,55 0,055 0,11 0,165 0,22 0,275 0,60 0,6 0,06 0,12 0,18 0,24 0,3 0,65 0,65 0,065 0,13 0,195 0,26 0,325 0,70 0,7 0,07 0,14 0,21 0,28 0,35 0,75 0,75 0,075 0,15 0,225 0,3 0,375 0,80 0,8 0,08 0,16 0,24 0,32 0,4 0,85 0,85 0,085 0,17 0,255 0,34 0,425 0,90 0,9 0,09 0,18 0,27 0,36 0,45 0,95 0,95 0,095 0,19 0,285 0,38 0,475 0,100 1 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,105 1,05 0,105 0,21 0,315 0,42 0,525 0,110 1,1 0,11 0,22 0,33 0,44 0,55 0,115 1,15 0,115 0,23 0,345 0,46 0,575 0,120 1,2 0,12 0,24 0,36 0,48 0,6 0,
Konverzní tabulka: mikrogram/kg/min ml/h (esmolol naředěný na 50 mg/ml)
500 μg/kg/min 50 μg/kg/min 100 μg/kg/min 150 μg/kg/min 200 μg/kg/min 250 μg/kg/min 300 μg/kg/min
Pouze 1 minutu
kg
ml/h ml/h ml/h ml/h ml/h ml/h ml/h
40 24 2,4 4,8 7,2 9,6 12 14,45 27 2,7 5,4 8,1 10,8 13,5 16,50 30 3 6 9 12 15 55 33 3,3 6,6 9,9 13,2 16,5 19,60 36 3,6 7,2 10,8 14,4 18 21,65 39 3,9 7,8 11,7 15,6 19,5 23,70 42 4,2 8,4 12,6 16,8 21 25,75 45 4,5 9 13,5 18 22,5 80 48 4,8 9,6 14,4 19,2 24 28,85 51 5,1 10,2 15,3 20,4 25,5 30,90 54 5,4 10,8 16,2 21,6 27 32,95 57 5,7 11,4 17,1 22,8 28,5 34,100 60 6 12 18 24 30 105 63 6,3 12,6 18,9 25,2 31,5 37,110 66 6,6 13,2 19,8 26,4 33 39,115 69 6,9 13,8 20,7 27,6 34,5 41,120 72 7,2 14,4 21,6 28,8 36 43,
4.3 Kontraindikace
- Hypersenzitivita na léčivou látku
- Závažná sinusová bradykardie (méně než 50 tepů za minutu)
- "Sick sinus" syndrom, závažné poruchy vodivosti AV uzlů (bez kardiostimulátoru), AV blok
druhého nebo třetího stupně
- Kardiogenní šok
Závažná hypotenze
- Dekompenzované srdeční selhání
- Současné nebo nedávné intravenózní podávání verapamilu. ESMOCARD LYO se nesmí podávat
do 48 hodin po ukončení léčby verapamilem (viz bod 4.5)
- Neléčený feochromocytom
- Plicní hypertenze
- Akutní astmatický záchvat
- Metabolická acidóza
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Upozornění
ESMOCARD LYO 2500 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok musí být rekonstituován/naředěn
a použit okamžitě po otevření (viz bod 6).
Nesprávné ředění přípravku ESMOCARD LYO může vést k závažnému předávkování. Předávkování
může vést k úmrtí nebo trvalé invaliditě (viz bod 4.9).
Vzhledem k riziku rebound tachykardie se doporučuje ukončovat infuzní léčbu postupně.
Doporučuje se neustálé monitorování krevního tlaku a EKG u všech pacientů léčených přípravkem
ESMOCARD LYO. V případě hypotenzní epizody má být rychlost infuze snížena nebo v případě
potřeby infuze přerušena.
Použití přípravku ESMOCARD LYO k řízení komorové odezvy u pacientů se supraventrikulární
arytmií by mělo být prováděno opatrně, pokud je pacient hemodynamicky ohrožen nebo užívá jiné
léky, které snižují některé nebo všechny následující účinky: periferní rezistence, plnění myokardu,
kontraktilita myokardu nebo šíření elektrického impulsu v myokardu. Navzdory rychlému nástupu a
vyvážení účinků přípravku ESMOCARD LYO mohou nastat závažné reakce včetně ztráty vědomí,
kardiogenního šoku a zástavy srdce. Ve složitých klinických stavech, kde se ESMOCARD LYO
pravděpodobně používá k řízení komorové frekvence, bylo hlášeno několik úmrtí.
Nejčastěji pozorovaným nežádoucím účinkem je hypotenze, která je závislá na dávce, ale může se
vyskytnout při jakékoli dávce. Tento účinek může být závažný. V případě hypotenzní epizody má být
rychlost infuze snížena nebo v případě potřeby přerušena. Hypotenze je obvykle reverzibilní (do minut po ukončení aplikace přípravku ESMOCARD LYO). V některých případech mohou být
nezbytné další intervence k obnovení krevního tlaku. U pacientů s nízkým systolickým krevním
tlakem je nutná zvýšená opatrnost při úpravě dávky a během udržovací infuze.
Při použití přípravku ESMOCARD LYO byla pozorována bradykardie, včetně závažné bradykardie, a
zástava srdce. Přípravek ESMOCARD LYO by měl být užíván s obzvláštní opatrností u pacientů
s nízkou srdeční frekvencí před léčbou a pouze tehdy, má-li se za to, že potenciální přínosy převažují
nad rizikem.
ESMOCARD LYO je kontraindikován u pacientů s již existující těžkou sinusovou bradykardií (viz
bod 4.3). Pokud se tepová frekvence sníží na méně než 50 - 55 tepů za minutu v klidu a pacient
zaznamená příznaky související s bradykardií, má být dávka snížena nebo podávání ukončeno.
Starší pacienti je třeba léčit se zvýšenou opatrností, léčba má být zahájena nižší dávkou, nicméně
tolerance u starších pacientů je zpravidla dobrá.
Stimulace sympatiku je nezbytná k podpoře oběhové funkce u městnavého srdečního selhání a
betablokátory představují potenciální riziko další deprese kontraktility myokardu a urychlení vzniku
závažnějšího selhání. Přetrvávající deprese myokardu v důsledku použití betablokátorů po určité
časové období může v některých případech vést k srdečnímu selhání.
Při použití přípravku ESMOCARD LYO u pacientů se sníženou srdeční funkcí je třeba postupovat
opatrně. Při první známce nebo příznaku hrozícího srdečního selhání je nutno ESMOCARD LYO
vysadit. Vysazení léčby může být postačující vzhledem ke krátkému eliminačnímu poločasu přípravku
ESMOCARD LYO, přesto však lze zvážit i specifickou léčbu (viz bod 4.9). Přípravek ESMOCARD
LYO je kontraindikován u pacientů s dekompenzovaným srdečním selháním (viz bod 4.3).
Vzhledem k jeho negativnímu účinku na dobu vedení mají být betablokátory podávány pouze s
opatrností pacientům s AV blokádou prvního stupně nebo jinými poruchami srdečního vedení (viz bod
4.3).
Přípravek ESMOCARD LYO má být používán s opatrností a pouze po předběžné léčbě blokátory
alfa-receptorů u pacientů s feochromocytomem (viz bod 4.3).
Při léčbě přípravkem ESMOCARD LYO se k léčbě hypertenze po indukované hypotermii vyžaduje
opatrnost.
Pacienti s bronchospastickým onemocněním by obecně neměli být léčeni betablokátory. Vzhledem
k relativní beta-1 selektivitě a snadné titrovatelnosti je nutno používat ESMOCARD LYO se zvýšenou
opatrností u pacientů s bronchospastickým onemocněním. Jelikož však beta-1 selektivita není
absolutní, je nutno dávku přípravku ESMOCARD LYO pečlivě titrovat tak, aby podávána nejnižší
možná účinná dávka. V případě bronchospasmu musí být infuze okamžitě ukončena a v případě
nutnosti mají být podány beta-2 agonisté.
Pokud již pacient užívá lék stimulující beta-2 receptory, bude patrně zapotřebí přehodnotit dávku
tohoto léku.
ESMOCARD LYO se musí používat se zvýšenou opatrností u pacientů s dušností nebo astmatem v
anamnéze.
Opatření
Přípravek ESMOCARD LYO má být používán s opatrností u diabetiků nebo v případě podezření na
hypoglykémii.
Závažnost hypoglykémie je nižší než závažnost v případě použití méně kardioselektivních beta-
blokátorů. Betablokátory mohou maskovat prodromální příznaky hypoglykémie, jako je tachykardie.
Závratě a pocení však nemusí být ovlivněny. Současné užívání betablokátorů a antidiabetik může
zvýšit účinek antidiabetik (snížení hladiny glukózy v krvi) (viz bod 4.5).
Infuzní koncentrace 20 mg/ml byly spojeny s významným drážděním žil a tromboflebitidou u zvířat a
člověka. Extravazace 20 mg/ml může vést k závažné lokální reakci a možné nekróze kůže.
Místní reakce byly také hlášeny po infuzi s koncentrací 10 mg/ml. Mělo by se proto vyhnout infuzi do
malých žil nebo do motýlkových katétrů. Podání roztoku o koncentraci 50 mg/ml musí být striktně
uskutečněno do velké žíly nebo do centrálního katétru pouze pomocí perfusorové pumpy.
Betablokátory mohou zvýšit počet a trvání anginózních záchvatů u pacientů s Prinzmetalovou anginou
pectoris kvůli vazokonstrikci koronárních artérií, zprostředkované alfa-receptory. Neselektivní
betablokátory nemají být u těchto pacientů používány a selektivní beta-1 blokátory mají být používány
jen s maximální opatrností.
U hypovolemických pacientů může ESMOCARD LYO zeslabit reflexní tachykardii a zvýšit riziko
kolapsu. Proto se má přípravek ESMOCARD LYO u těchto pacientů používat s opatrností.
U pacientů s onemocněním periferních žil (Raynaudova nemoc nebo syndrom, intermitentní klaudikace)
mají být betablokátory používány s velkou opatrností, protože může dojít k zhoršení těchto poruch.
Některé betablokátory, zejména ty, které se podávají intravenózně, včetně přípravku ESMOCARD
LYO, jsou spojeny se zvýšením hladiny draslíku v séru a hyperkalemií. Riziko se zvyšuje u pacientů
s rizikovými faktory, jako je porucha funkce ledvin, a u pacientů na hemodialýze.
Betablokátory mohou zvýšit jak citlivost na alergeny, tak závažnost anafylaktických reakcí. Pacienti
užívající betablokátory nemusí reagovat na obvyklé dávky epinefrinu používaného k léčbě
anafylaktických nebo anafylaktoidních reakcí (viz bod 4.5).
Betablokátory jsou spojeny s rozvojem lupénky nebo výsevem psoriázy a se zhoršením psoriázy.
Pacientům s osobní nebo rodinnou anamnézou psoriázy je třeba betablokátory podávat pouze po
pečlivém zvážení očekávaných přínosů a rizik.
Betablokátory, jako je propranolol a metoprolol, mohou maskovat určité klinické známky
hypertyreózy (jako je tachykardie). Náhlé ukončení stávající léčby betablokátory u pacientů s rizikem
nebo podezřením na tyreotoxikózu může způsobit thyrotoxickou krizi a tito pacienti musí být pečlivě
sledováni.
Použití v pediatrické populaci (do 18 let věku)
Bezpečnost a účinnost přípravku ESMOCARD LYO u dětí není doposud stanovena.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Vždy, když se přípravek ESMOCARD LYO používá s jinými antihypertenzivy nebo jinými léky,
které mohou způsobit hypotenzi nebo bradykardii, je třeba vždy postupovat opatrně: účinky přípravku
ESMOCARD LYO se mohou zvýšit nebo mohou být zhoršeny nežádoucí účinky hypotenze nebo
bradykardie.
Blokátory vápníkových kanálů, jako je verapamil a v menší míře diltiazem, mají negativní vliv na
kontraktilitu a AV vedení. Tato kombinace nemá být podávána pacientům s poruchou vedení
srdečního vzruchu a ESMOCARD LYO nemá být podáván po dobu 48 hodin od vysazení verapamilu
(viz bod 4.3).
Blokátory vápníkových kanálů, jako např. deriváty dihydropyridinu (např. nifedipin), mohou zvyšovat
riziko hypotenze.
U pacientů se srdeční insuficiencí a u pacientů, kteří jsou léčeni blokátory vápníkových kanálů, může
léčba betablokátory vést k srdečnímu selhání. Doporučuje se opatrně titrovat dávku přípravku
ESMOCARD LYO a patřičně monitorovat hemodynamiku.
Současné použití přípravku ESMOCARD LYO a antiarytmik třídy I (např. disopyramid, chinidin) a
amiodaronu může mít potenciační účinek na dobu síňového vedení a vyvolat negativní inotropní účinek..
Současné použití přípravku ESMOCARD LYO a inzulínu nebo perorálních antidiabetik může zesílit
hypoglykemický účinek (zvláště u neselektivních betablokátorů). Betaadrenergní blokáda může
chránit před vznikem příznaků hypoglykémie (tachykardie), ale jiné projevy jako závratě a pocení
nemusí být maskované.
Anestetika:
v situacích, při nichž je neznámý objemový status pacienta anebo jsou souběžně používána
antihypertenziva, může dojít k zeslabení reflexní tachykardie a ke zvýšení rizika hypotenze.
Přetrvávající podávání betablokátorů snižuje riziko arytmie během indukce a intubace. Pokud jsou
pacientovi podávány betablokátory navíc k přípravku ESMOCARD LYO, musí být o této skutečnosti
informován anesteziolog. V přítomnosti přípravku ESMOCARD LYO může být zvýšen hypotenzní
účinek inhalačních anestetik. Dávkování kteréhokoli z těchto léků může být upraveno dle potřeby, aby
zůstala zachována potřebná hemodynamika.
Kombinace přípravku ESMOCARD LYO s gangliovými blokátory může zvýšit hypotenzní účinek.
NSAID mohou snížit hypotenzní účinky betablokátorů.
Při současném použití floktafeninu nebo amisulpridu s betablokátory je nutná zvýšená opatrnost.
Současné podání tricyklických antidepresiv (jako imipramin a amitriptylin), barbiturátů a fenothiazinů
(jako chlorpromazinu), jakož i dalších antipsychotik (jako klozapin) může zvýšit hypotenzní účinek.
Dávkování přípravku ESMOCARD LYO je třeba snížit, aby se zabránilo neočekávané hypotenzi.
Při použití betablokátorů mohou být pacienti s rizikem anafylaktických reakcí více reaktivní na
expozici alergenu (náhodný, diagnostický nebo terapeutický). Pacienti užívající betablokátory nemusí
reagovat na obvyklé dávky epinefrinu používaného k léčbě anafylaktických reakcí (viz bod 4.4).
Účinky přípravku ESMOCARD LYO mohou být potlačeny při souběžném podávání se
sympatomimetickými léčivy, které mají beta-adrenergní agonistickou aktivitu. Dávku každé látky
může být nutné upravit na základě odpovědi pacienta nebo na základě použití uvažovaných
alternativních terapeutických látek.
Léky vedoucí k depleci katecholaminů, např. reserpin, mohou mít zvýšený účinek při podání
s betablokátory. Pacienti léčení současně přípravkem ESMOCARD LYO 2500 mg a přípravky
způsobujícími depleci katecholaminů by proto měli být pečlivě sledováni z hlediska výskytu
hypotenze nebo významné bradykardie, které mohou vést k závratím, synkopě nebo posturální
hypotenzi.
Použití betablokátorů s námelovými deriváty může vést k závažné periferní vazokonstrikci a
hypertenzi.
Údaje ze studie interakcí mezi přípravkem ESMOCARD LYO a warfarinem prokázaly, že současné
podání přípravku ESMOCARD LYO a warfarinu neovlivňuje plazmatické hladiny warfarinu.
Koncentrace přípravku ESMOCARD LYO však byly při podávání s warfarinem nejednoznačně vyšší.
Při současném intravenózním podání digoxinu a přípravku ESMOCARD LYO zdravým
dobrovolníkům bylo v některých časových bodech pozorováno 10 – 20% zvýšení hladiny digoxinu
v krvi. Kombinace digitalisových glykosidů a přípravku ESMOCARD LYO může prodloužit dobu
AV převodu. Digoxin neovlivnil farmakokinetiku přípravku ESMOCARD LYO.
Ve studiích, které se zabývaly interakcemi nitrožilně podaného morfinu a přípravku ESMOCARD
LYO u normálních subjektů, nebyl pozorován žádný vliv na hladinu morfinu v krvi. Hladiny
přípravku ESMOCARD LYO v rovnovážném stavu byly v přítomnosti morfinu zvýšeny o 46 %,
avšak žádné jiné farmakokinetické parametry nebyly změněny.
U pacientů podstupujících operaci byl hodnocen vliv přípravku ESMOCARD LYO na trvání
neuromuskulární blokády navozené suxamethonium-chloridem nebo mivakuriem. ESMOCARD LYO
neovlivnil nástup neuromuskulární blokády po suxametonium-chloridu, avšak trvání neuromuskulární
blokády se prodloužilo z 5 minut na 8 minut. ESMOCARD LYO mírně prodloužil klinické trvání
(18,6%) a index obnovy (6,7%) mivakuria.
Interakce pozorované ve studiích s warfarinem, digoxinem, morfinem, suxamethonium-chloridem
nebo mivakuriem neměly sice větší klinický význam, avšak dávka přípravku ESMOCARD LYO má
být přesto titrována ze zvýšenou opatrností u pacientů současně léčených warfarinem, digoxinem,
morfinem či suxametonium-chloridem nebo mivakuriem.
4.6 Fertilita těhotenství a kojení
Těhotenství
Existuje omezené množství údajů o použití esmolol-hydrochloridu u těhotných žen. Studie na zvířatech
prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).
Použití esmolol-hydrochloridu v těhotenství se nedoporučuje.
Neexistují dostatečné údaje ke stanovení možných škodlivých účinků esmolol-hydrochloridu
v těhotenství. Doposud však nebyly zjištěny žádné náznaky zvýšeného rizika vrozených defektů u lidí.
Potenciální riziko pro člověka není známo. Na základě farmakologických vlastností je v pozdějších
fázích těhotenství nutno počítat s nežádoucími účinky na plod a novorozence (zejména s hypoglykemií,
hypotenzí a bradykardií).
Pokud je léčba esmolol-hydrochloridem nutná, je třeba monitorovat uteroplacentární průtok krve a růst
plodu. Novorozence je třeba pečlivě sledovat.
Kojení
Esmolol-hydrochlorid by se neměl používat během kojení.
Není známo, zda se esmolol-hydrochlorid / metabolity vylučuje do lidského mateřského mléka.
Nebezpečí pro novorozence / kojence nelze vyloučit.
Plodnost
Žádná data o účincích esmolol-hydrochloridu na plodnost nejsou dosud k dispozici.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Není relevantní.
4.8 Nežádoucí účinky
V případě výskytu nežádoucích účinků lze dávku přípravku ESMOCARD LYO snížit nebo jeho
podávání ukončit.
Většina nežádoucích účinků byla mírná a přechodná. Nejvýznamnějším nežádoucím účinkem je
hypotenze.
Následující nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů podle MedDRA a podle
jejich četnosti.
Poznámka: Četnost výskytu nežádoucích účinků je klasifikována následovně:
Velmi časté (≥ 1/10)
Časté (≥ 1/100 až < 1/10)
Méně časté (≥ 1/1 000 až <1/100)
Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000)
Velmi vzácné (< 1/10 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Třídy orgánových
systémů
Četnost
Velmi
časté
Časté
Méně časté
Velmi
vzácné
Není známo
Poruchy metabolismu
a výživy
Anorexie Hyperkalemie
Metabolická
acidóza
Psychiatrické poruchy Deprese
Úzkost
Abnormální
myšlení
Poruchy
nervového
systému
ZávratěSomnolence
Bolest hlavy
Parestezie
Poruchy
pozornosti
Stav
zmatenosti
Agitovanost
Synkopa
Konvulze
Poruchy řeči
Poruchy oka Postižení
zraku
Srdeční poruchy Bradykardie
Atrioventrikulární
blok
Plicní arteriální
tlak zvýšený
Srdeční selhání
Ventrikulární
extrasystoly
Nodální rytmus
Angina pectoris
Sinusová
zástava
Asystolie
Zrychlený
idioventrikulární
rytmus
Koronární
arteriospasmus
Srdeční zástava.
Cévní poruchy Hypotenze Periferní
ischemie
Bledost
Zrudnutí
Tromboflebitida
1. Závratě a hyperhidróza související se symptomatickou hypotenzí.
2. 2. Ve spojení s lokální reakcí na injekci a infuzi.
Třídy orgánových
systémů
Četnost
Velmi
časté
Časté Méně časté Velmi
vzácné
Není známo
Respirační, hrudní a
mediastinální
poruchy
Dyspnoe
Pulmonární
edém
Bronchospasmus
Sípání
Nosní kongesce
Auskultační šumy
Gastrointestinální
poruchy
Nauzea
Zvracení
Porucha chuti
Dyspepsie
Zácpa
Sucho v ústech
Bolest břicha
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Diaforéza1 Změna zbarvení
kůžeErytémNekróza kůže(vlivem
extravazace)
PsoriázaAngioedém a
kopřivka
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Muskuloskeletální
bolesti
Poruchy ledvin a
močových cest
Retence moči
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Astenie
Únava
Reakce v
místě
aplikace
injekce
Reakce v
místě
aplikace
infuze
Zánět v
místě
aplikace
infuze
Zatvrdnutí v
místě
aplikace
infuze
Zimnice
Pyrexie
EdémBolestPálení v místě
aplikace
infuze
Ekchymóza v
místě aplikace
infuze
Bolesti na
hrudi
Flebitida v místě
aplikace infuze
Vezikuly v místě
aplikace infuze
Tvorba puchýřů
1. Závratě a pocení související se symptomatickou hypotenzí.
2. Ve spojení s lokální reakcí na injekci a infuzi.
3.Léky ze skupiny betablokátorů mohou v některých případech způsobovat lupénku, či zhoršovat její příznaky. 4.
Včetně bolesti mezi lopatkami a Tietzova syndromu.
Hlášení o podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve
sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Vyskytly se případy masivního náhodného předávkování koncentrovaným roztokem přípravku
ESMOCARD LYO. Některá z těchto předávkování byla fatální, jiná měla za následek trvalou invaliditu.
Nasycovací dávky v rozmezí 625 mg až 2,5 g (12,5-50 mg/kg) jsou fatální.
Příznaky
V případě předávkování se mohou vyskytnout následující příznaky: těžká hypotenze, sinusová
bradykardie, atrioventrikulární blokáda, srdeční selhání, kardiogenní šok, srdeční zástava,
bronchospasmus, respirační insuficience, ztráta vědomí až koma, konvulze, nauzea, zvracení,
hypoglykémie a hyperkalémie.
Léčba
Vzhledem ke krátkému poločasu eliminace přípravku ESMOCARD LYO (přibližně 9 minut) má být
prvním krokem v léčbě toxicity přerušení podávání léku. Doba do vymizení příznaků po
předávkování závisí na množství podaného přípravku ESMOCARD LYO. Tato doba může být delší
než 30 minut, jak bylo pozorováno po ukončení aplikace terapeutických dávek přípravku
ESMOCARD LYO. Může být nezbytné umělé dýchání. Na základě pozorovaných klinických účinků
je třeba zvážit také následující obecná opatření:
Bradykardie: má být intravenózně podán atropin nebo jiné anticholinergikum. Pokud bradykardii nelze
dostatečně ovlivnit, může být zapotřebí kardiostimulátor.
Bronchospasmus: je třeba podat nebulizovaná beta-2 sympatomimetika. Pokud tato léčba není
dostačující, lze zvážit intravenózní podání beta-2 sympatomimetik nebo aminofylinu.
Symptomatická hypotenze: je třeba intravenózně podat tekutiny a/nebo presorické látky.
Kardiovaskulární deprese nebo kardiogenní šok: je třeba podat diuretika nebo sympatomimetika.
Dávka sympatomimetik (podle symptomů: dobutamin, dopamin, noradrenalin, isoprenalin, atd.) závisí
na terapeutickém účinku.
Je-li nutná další léčba, mohou být na základě klinického stavu a posouzení ošetřujícího zdravotnického
pracovníka intravenózně podány následující léky:
- Atropin: 0,5-2 mg
- inotropní látky
- kalciové ionty
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: selektivní betablokátory
ATC kód: C07AB
Esmolol-hydrochlorid je beta-selektivní (kardioselektivní) blokátor adrenergních receptorů.
Při aplikaci terapeutických dávek nemá esmolol-hydrochlorid žádnou významnou vnitřní
sympatomimetickou aktivitu (ISA) ani membrány stabilizující účinek.
Esmolol-hydrochlorid, léčivá látka přípravku ESMOCARD LYO, je chemicky příbuzný s
fenoxypropanolaminovou třídou betablokátorů.
Na základě farmakologických vlastností má esmolol-hydrochlorid rychlý nástup a velmi krátké trvání
účinku, proto může být jeho dávka rychle upravena:
- Pokud je použita vhodná nasycovací dávka, je ustálených hladin v krvi dosaženo během minut. Terapeutického účinku je však dosaženo dříve, než stabilní plazmatické koncentrace.
Požadovaného farmakologického účinku lze docílit úpravou rychlosti infuze.
Esmolol-hydrochlorid má známý hemodynamický a elektrofyziologický účinek betablokátorů:
- Snížení srdeční frekvence v klidu i při zátěži;
- Redukce isoprenalinem indukovaného zvýšení srdeční frekvence;
- Prodloužení doby zotavení SA uzlu;
- Zpomalení AV vedení;
- Prodloužení AV intervalu při normálním sinusovém rytmu a během síňové stimulace bez
zpomalení v Hisově svazku a Purkyňových vláknech;
- Prodloužení doby PQ, indukce AV blokády II. stupně;
- Prodloužení funkční refrakční doby síní a komor;
- Negativně inotropní účinek se sníženou ejekční frakcí;
hydrochloridu 1 000 μg/kg a poté kontinuální infuze 300 μg/kg/min. SVT byla ukončena u 65 %
pacientů do 5 minut po zahájení léčby esmolol-hydrochloridem.
V randomizované ale nekontrolované studii srovnávající různé dávky byla hodnocena účinnost u pediatrických pacientů ve věku od 1 týdne do 7 let s hypertenzí po nápravě koarktace aorty. Pacientům
byla podána počáteční infuze v dávce buď 125 μg/kg, 250 μg/kg nebo 500 μg/kg a poté kontinuální
infuze v dávce 125 μg/kg/min, 250 μg/kg/min nebo 500 μg/kg/min. Mezi 3 skupinami s odlišným
dávkováním nebyl zjištěn významný rozdíl v hypotenzním účinku. Celkem 54 % pacientů potřebovalo
k dosažení uspokojivé kontroly krevního tlaku jiné léky než esmolol-hydrochlorid. V tomto ohledu
nebyl mezi skupinami s odlišným dávkováním patrný žádný rozdíl.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Kinetika esmolol-hydrochloridu je u zdravých dospělých lineární, plazmatické koncentrace jsou
úměrné dávce. Pokud není použita nasycovací dávka, pak je krevní koncentrace v rovnovážném stavu
u dávek od 50 do 300 μg/kg za minutu dosažena během 30 minut.
Poločas distribuce esmolol-hydrochloridu je velmi krátký, přibližně 2 minuty.
Distribuční objem je 3,4 l/kg.
Esmolol-hydrochlorid je metabolizován esterázami na kyselý metabolit (ASL-8123) a metanol.
K tomu dochází hydrolýzou esterové skupiny esterázami v erytrocytech.
Metabolismus esmolol-hydrochloridu je nezávislý, pokud se dávky pohybují od 50 do μg/kg/minutu.
Esmolol-hydrochlorid je z 55 % vázán na proteiny lidské plazmy v porovnání s kyselým metabolitem,
který je vázán pouze z 10 %.
Poločas eliminace po intravenózním podání je přibližně 9 minut.
Celková clearance je 285 ml/kg/minutu; je nezávislá na průtoku játry nebo kterýmkoli jiným orgánem.
Esmolol-hydrochlorid je vylučován ledvinami částečně v nezměněné formě (méně než 2 % podaného
množství), částečně jako kyselý metabolit, který má slabou (méně než 0,1 % esmololu) betablokující
aktivitu. Kyselý metabolit je vylučován močí a má poločas přibližně 3,7 hodiny.
Děti
Byla provedena farmakokinetická studie s 22 dětskými pacienty ve věku od 3 do 16 let. Pacientům
byla podána nasycovací dávka esmolol-hydrochloridu 1 000 μg/kg a poté kontinuální infuze μg/kg/min. Pozorovaná střední celková tělesná clearance činila 119 ml/kg/min, střední distribuční
objem byl 283 ml/kg a střední konečný poločas eliminace byl 6,9 minut, což ukazuje, že kinetika
esmolol-hydrochloridu u dětí je podobná kinetice u dospělých. Byla však pozorována velká
interindividuální variabilita.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku
Ve zvířecích studiích nebyl pozorován teratogenní účinek. U králíků byl pozorován embryotoxický
účinek (zvýšení fetální resorpce), který byl pravděpodobně způsobem esmolol-hydrochloridem. Tento
účinek byl pozorován při dávkách minimálně 10krát vyšších, než je terapeutická dávka. Doposud nebyly
provedeny žádné studie hodnotící účinek esmolol-hydrochloridu na fertilitu a peri- a postnatální účinky.
V několika testovacích systémech in vitro a in vivo bylo zjištěno, že esmolol-hydrochlorid není
mutagenní. Bezpečnost esmolol-hydrochloridu nebyla zkoumána v dlouhodobých studiích.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Žádné
6.2 Inkompatibility
Tento léčivý přípravek se nesmí míchat s jinými léčivými přípravky, kromě přípravků uvedených v bodu
6.6.
6.3 Doba použitelnosti
let
Podmínky uchovávání po prvním otevření jsou do 25 °C.
Otevřený, rekonstituovaný a naředěný přípravek je z fyzikálního a chemického hlediska stabilní
24 hodin při 25 °C.
Z mikrobiologického hlediska se musí přípravek použít ihned po otevření a naředění. Pokud roztok
není ihned použit, další užití a podání je na odpovědnosti uživatele. Běžně by doba pro užití neměla
být delší než 24 hodin při uchovávání při 2 až 8 °C, pokud nebyl rekonstituován/naředěn za
kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
Podmínky uchovávání rekonstituovaného roztoku viz bod 6.3.
6.5 Druh obalu a velikost balení
Čirá, bezbarvá, skleněná lahvička o objemu 50 ml se zátkou z brombutylové pryže a flip off uzávěrem
obsahující 2 500 mg prášku pro koncentrát pro infuzní roztok. Lahvička je vložena do papírové
krabičky.
Velikost balení: 1 lahvička v krabičce
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
ESMOCARD LYO 2500 mg, prášek pro koncentrát pro infuzní roztok SE NESMÍ PODÁVAT BEZ
REKONSTITUCE/NAŘEDĚNÍ.
Prášek se musí před použitím rekonstituovat/naředit. Rekonstituovaný/naředěný prášek lze podat ve
dvou odlišných koncentracích ve dvou odlišných objemech (viz bod 4.2)
1. Prášek lze podávat STANDARDNÍ INFUZÍ jako naředěný infuzní roztok (10 mg/ml) o
objemu 250 ml.
NEBO
2. Prášek lze podávat PERFUZNÍ PUMPOU jako koncentrovaný infuzní roztok (50 mg/ml) o
objemu 50 ml. S použitím takové vyšší koncentrace je pouze omezená klinická zkušenost.
Vyšší koncentraci lze podávat infuzně pouze do větší žíly nebo centrálním katétrem za použití
perfuzní pumpy (viz bod 4.4).
I. NÁVOD K POUŽITÍ naředěného infuzního roztoku (10 mg/ml) podávaného STANDARDNÍ
INFUZÍ:
Forma Objem přidávaného ředicího roztoku
Konečná
koncentrace
rekonstituované
ho
/naředěného
roztoku
Konečný objem
rekonstituovanéh
o
/naředěného
roztoku
Podávání
Prášek
esmolol mg
Krok Rekonstituujte jednu
lahvičku s 50 ml do
jednoho z níže
uvedených roztoků.
Krok Rekonstituovaný obsah
lahvičky (50 ml)
okamžitě nařeďte do
250 ml jednoho z níže
uvedených roztoků.
10 mg/ml 250 ml
Standardní
infuze o objemu
250 ml
II. NÁVOD K POUŽITÍ koncentrovaného infuzního roztoku (50 mg/ml) podávaného PERFUZNÍ
PUMPOU:
Forma Objem přidávaného ředicího roztoku
Konečná
koncentrace
rekonstituované
ho
roztoku
Konečný objem
rekonstituovanéh
o
roztoku
Podávání
Prášek
esmolol mg
Rekonstituujte jednu
lahvičku s 50 ml do
jednoho z níže
uvedených roztoků.
Není nutné dále ředit.
50 mg/ml 50 ml
Použijte
perfuzní pumpu,
která pojme
stříkačky o
objemu 50 ml.
Následující roztoky jsou vhodné pro rekonstituci a ředění :
NaCl 9 mg/ml (0,9 %) roztok
Glukóza 50 mg/ml (5%) roztok
Glukóza 50 mg/ml (5%) v Ringerově roztoku
Glukóza 50 mg/ml (5%) ve fyziologickém roztoku (9 mg/ml (0,9%) NaCl)
Glukóza 50 mg/ml (5%) v roztoku Ringer-laktát
Roztok Ringer-laktát
K přípravě konečného infuzního roztoku lze použít běžné ředicí roztoky používané pro nitrožilní
podávání kapalin dodávané jak ve skleněných, tak v plastových (PVC) lahvích.
Bílý nebo bělavý lyofilizovaný prášek se po rekonstituci kompletně rozpustí.
Opatrně míchejte, dokud nezískáte čirý roztok.
Rekonstituovaný roztok je třeba vizuálně zkontrolovat na přítomnost částic a změnu zbarvení. Použít
lze pouze čirý a bezbarvý roztok.
Otevřený, rekonstituovaný a naředěný přípravek je z fyzikálního a chemického hlediska stabilní hodin při 25 °C.
Z mikrobiologického hlediska se musí přípravek použít ihned po otevření a naředění. Pokud roztok
není ihned použit, další užití a podání je na odpovědnosti uživatele. Běžně by doba pro užití neměla
být delší než 24 hodin při uchovávání při 2 až 8 °C, pokud nebyl rekonstituován/naředěn za
kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Orpha-Devel Handels und Vertriebs GmbH
Wintergasse 85/1B
A-3002 Purkersdorf
Rakousko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/A
77/888/10-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 10. 11. Datum posledního prodloužení registrace: 22. 10.
10. DATUM REVIZE TEXTU
2. 3.
Více o léku Esmocard lyo
Esmocard lyo
Výber produktov v našej ponuke z našej lekárne
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 505 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 375 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 1 290 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 19 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 29 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 139 CZK |
