Furosemid bbp

Dávkování
Dospělí a dospívající starší 15 let
20 až 40 mg intravenózně (nebo ve výjimečných případech intramuskulárně); maximální dávka se liší
v závislosti na individuální odpovědi pacienta na léčbu. Jestliže jsou potřeba vyšší dávky, musí být
zvyšovány v přírůstcích po 20 mg a nesmí být podávány častěji než každé dvě hodiny. Pokud je
potřeba dosáhnout dávky větší než 50 mg, doporučuje se její dosažení pomalou intravenózní infuzí.
Maximální doporučená denní dávka u dospělých je 1500 mg furosemidu.

Pediatrická populace
Dávkování se upravuje podle tělesné hmotnosti, přičemž doporučená denní dávka se pohybuje v
rozmezí 0,5 až 1 mg/kg tělesné hmotnosti až do maximální celkové denní dávky 20 mg.

Starší pacienti
Doporučená počáteční dávka je 20 mg/den. Tato dávka se postupně zvyšuje až do dosažení
požadované odpovědi.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (sérový kreatinin > 5 mg/dl) nesmí rychlost infuze
překročit 2,5 mg/min.

Speciální doporučení pro dávkování

Pro dospělé se dávka stanovuje následovně:
Edém spojený s chronickým a akutním městnavým srdečním selháním
Doporučená počáteční dávka je 20 až 40 mg denně. Tato dávka se může v případě potřeby upravit
podle odpovědi pacienta na léčbu. Dávka má být podána ve dvou nebo třech jednotlivých dávkách za
den při chronickém městnavém srdečním selhání a jako bolus při akutním městnavým srdečním
selhání.

Edém spojený s renálním onemocněním
Doporučená počáteční dávka je 20 až 40 mg za den. Tuto dávku je možno v případě potřeby upravit
podle odpovědi pacienta na léčbu. Celková denní dávka může být podána najednou nebo v rámci
několika dílčích dávek během dne.

Jestliže to nevede k optimálnímu zvýšení vylučování tekutin, musí být furosemid podáván kontinuální
intravenózní infuzí s počáteční rychlostí 50 až 100 mg za hodinu.

Před zahájením podávání furosemidu musí být upravena hypovolemie, hypotenze a porucha
acidobazické a elektrolytové rovnováhy.

U dialyzovaných pacientů se udržovací dávka obvykle pohybuje v rozmezí 250 mg až 1500 mg za
den.

U pacientů s nefrotickým syndromem musí být dávkování stanoveno s opatrností, vzhledem k riziku
vyššího výskytu nežádoucích účinků.

Hypertenzní krize (kromě jiných terapeutických opatření)
Doporučená počáteční dávka při hypertenzní krizi je 20 mg až 40 mg podaných jako bolus
intravenózní injekcí. Tato dávka může být v případě potřeby upravena podle odpovědi pacienta na
léčbu.

Edém spojený s onemocněním jater
Jestliže je intravenózní léčba naprosto nezbytná, musí se počáteční dávka pohybovat v rozmezí 20 mg
až 40 mg. Tuto dávku je možno v případě potřeby upravit podle odpovědi pacienta na léčbu. Celková
denní dávka může být podána najednou nebo v rámci několika dávek.

Furosemid může být použit v kombinaci s antagonisty aldosteronu v případech, kdy tyto látky nejsou v
rámci monoterapie dostačující. Aby se zamezilo komplikacím, jako je ortostatická intolerance nebo
porucha acidobazické a elektrolytové rovnováhy nebo jaterní encefalopatie, musí být dávka pečlivě
upravena tak, aby bylo dosaženo pozvolného vylučování tekutin. Tato dávka může u dospělých
způsobit denní ztrátu tělesné hmotnosti přibližně 0,5 kg.

Plicní edém (např. při akutním srdečním selhání)
Počáteční podaná dávka je 40 mg furosemidu intravenózně. Jestliže to zdravotní stav pacienta
vyžaduje, podá se za 30-60 minut dalších 20 až 40 mg furosemidu. Furosemid je nutno podat spolu s
dalšími terapeutickými opatřeními.

Způsob podání
Intravenózně, ve výjimečných případech intramuskulárně.