RILEPTID -

Strana 1 (celkem 22)
Sp. zn. suklsa k sp. zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Rileptid 1 mg potahované tablety
Rileptid 2 mg potahované tablety
Rileptid 3 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Rileptid 1 mg potahované tablety
Jedna potahovaná tableta obsahuje 1 mg risperidonu

Rileptid 2 mg potahované tablety
Jedna potahovaná tableta obsahuje 2 mg risperidonu

Rileptid 3 mg potahované tablety
Jedna potahovaná tableta obsahuje 3 mg risperidonu

Pomocné látky se známým účinkem
Jedna potahovaná tableta Rileptid 1 mg, 2 mg, 3 mg obsahuje 76 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.

Rileptid 1 mg potahované tablety
Podlouhlé, nepatrně bikonvexní, bílé až téměř bílé potahované tablety bez zápachu, z jedné strany
vyraženo stylizované „E 751“, z druhé strany půlicí rýha, na lomu bílé. Délka potahované tablety je
asi 9,5 mm a šířka je asi 4,5 mm.

Rileptid 2 mg potahované tablety
Podlouhlé, nepatrně bikonvexní, žluté potahované tablety, bez zápachu, z jedné strany vyraženo
stylizované „E 752“, z druhé strany půlicí rýha, na lomu bílé. Délka potahované tablety je asi 9,5 mm
a šířka je asi 4,5 mm.

Rileptid 3 mg potahované tablety
Podlouhlé, nepatrně bikonvexní, světle zelené potahované tablety, bez zápachu, z jedné strany
vyraženo stylizované „E 753“, z druhé strany půlicí rýha, na lomu bílé. Délka potahované tablety je
asi 9,5 mm a šířka je asi 4,5 mm.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Strana 2 (celkem 22)
Rileptid je indikován k léčbě schizofrenie.

Rileptid je indikován k léčbě středně závažných až závažných manických epizod provázejících
bipolární poruchy.

Rileptid je indikován ke krátkodobé léčbě (do 6 týdnů) přetrvávající agrese u pacientů se středně
závažnou až závažnou Alzheimerovou demencí, kteří neodpovídají na nefarmakologické postupy a u
kterých hrozí riziko sebepoškození nebo poškození ostatních.

Rileptid je indikován ke krátkodobé symptomatické léčbě (až do 6 týdnů) přetrvávající agrese při
poruchách chování u dětí od 5 let věku a dospívajících s podprůměrnými intelektuálními funkcemi
nebo mentální retardací diagnostikovanými na základě DSM-IV kritérií, u kterých závažnost
agresivity nebo jiné formy destruktivního chování vyžadují farmakologickou léčbu. Farmakologická
léčba musí být součástí rozsáhlého léčebného programu, který zahrne i psychosociální a vzdělávací
intervence. Doporučuje se, aby byl risperidon předepsán specialistou v dětské neurologii a psychiatrii
pro děti a dospívající nebo lékařem, který je dobře seznámen s léčbou poruch chování u dětí a
dospívajících.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Schizofrenie

Dospělí

Rileptid je možno užívat jednou nebo dvakrát denně.

Léčba se zahajuje dávkou 2 mg risperidonu denně. Druhý den je možno dávku zvýšit na 4 mg.
Tuto dávku lze ponechat nezměněnou nebo ji v případě potřeby dále individuálně upravovat. Pro
většinu pacientů činí optimální denní dávka 4 až 6 mg. U některých pacientů může být vhodná
pomalejší titrační fáze, nižší úvodní dávka a tomu odpovídající udržovací dávka.

Dávky nad 10 mg denně již nemají vyšší účinnost ve srovnání s nižšími dávkami a mohou vést ke
zvýšenému výskytu extrapyramidových symptomů. Bezpečnost dávek nad 16 mg denně nebyla
ověřena, a proto se tyto dávky nedoporučují.

Starší pacienti

Léčba se zahajuje doporučenou dávkou 0,5 mg dvakrát denně. Toto dávkování lze individuálně
přizpůsobovat zvyšováním o 0,5 mg dvakrát denně na 1 až 2 mg dvakrát denně.

Pediatrická populace

Rileptid se nedoporučuje k používání u dětí do 18 let věku se schizofrenií vzhledem k nedostatku
údajů o účinnosti.

Manické epizody u bipolární poruchy

Dospělí

Rileptid by měl být užíván jednou denně, počáteční dávka 2 mg risperidonu. Tuto dávku lze v případě
potřeby individuálně upravovat zvyšováním o 1 mg denně, avšak ne častěji než v 24hodinových
intervalech. Risperidon může být podáván ve flexibilních dávkách v rozmezí od 1 do 6 mg tak, aby u
každého pacienta byla optimalizována hladina účinnosti a snášenlivosti. Denní dávky nad 6 mg
risperidonu nebyly u pacientů s manickými epizodami zkoušeny.


Strana 3 (celkem 22)
Jako u každé symptomatické léčby je zapotřebí pokračování léčby přípravkem Rileptid průběžně
hodnotit a posuzovat.

Starší pacienti
Doporučená úvodní dávka je 0,5 mg dvakrát denně. Tuto dávku lze individuálně upravovat o 0,5 mg
dvakrát denně do 1 až 2 mg dvakrát denně. Vzhledem k tomu, že klinické zkušenosti s podáváním
starším osobám jsou omezené, je nutno věnovat tomuto podávání zvýšenou pozornost.

Pediatrická populace

Risperidon se nedoporučuje k používání u dětí do 18 let věku s bipolární mánií vzhledem k nedostatku
klinických údajů.

Přetrvávající agrese u pacientů se středně závažnou až závažnou Alzheimerovou demencí

Úvodní doporučená dávka činí 0,25 mg dvakrát denně. Toto dávkování může být individuálně
upravováno zvyšováním o 0,25 mg dvakrát denně, ale ne častěji než obden. Pro většinu pacientů činí
optimální denní dávka 0,5 mg dvakrát denně. Někteří pacienti však mohou vyžadovat dávkování až do
mg dvakrát denně.
Při použití přípravku Rileptid není možné dosáhnout nižších dávek než 0,5 mg. Pro tyto dávky (např.
0,25 mg nebo 0,75 mg) použijte jiný léčivý přípravek obsahující risperidon takové síly.

U pacientů s přetrvávající agresí u Alzheimerovy demence by se Rileptid neměl používat déle než
týdnů. Během léčby je zapotřebí pacienty často a pravidelně hodnotit a posuzovat nutnost další
léčby.

Poruchy chování

Děti a dospívající ve věku od 5 do 18 let

U pacientů ≥50 kg činí úvodní doporučená dávka 0,5 mg jednou denně. Tato dávka může být
v případě potřeby individuálně upravována zvyšováním o 0,5 mg jednou denně, ne častěji než obden.
Optimální dávka pro většinu pacientů představuje 1 mg jednou denně. Pro některé pacienty však může
být vhodná dávka od 0,5 mg jednou denně, zatímco pro jiné 1,5 mg jednou denně. U pacientů <50 kg
činí úvodní doporučená dávka 0,25 mg jednou denně. Tato dávka může být v případě potřeby
individuálně upravována zvyšováním o 0,25 mg jednou denně, ne častěji než obden. Optimální dávka
pro většinu pacientů představuje 0,5 mg jednou denně. Pro některé pacienty však může být vhodná
dávka od 0,25 mg jednou denně, zatímco pro jiné 0,75 mg jednou denně.
Při použití přípravku Rileptid není možné dosáhnout nižších dávek než 0,5 mg. Pro tyto dávky (např.
0,25 mg nebo 0,75 mg) použijte jiný léčivý přípravek obsahující risperidon takové síly.

Jako u každé symptomatické léčby je zapotřebí pokračování léčby přípravkem Rileptid průběžně
hodnotit a posuzovat nutnost další léčby.

Rileptid se nedoporučuje u dětí mladších než 5 let, protože u této poruchy není u dětí do 5 let žádná
zkušenost.

Porucha funkce ledvin a jater

Pacienti s poruchou funkce ledvin vykazují nižší schopnost eliminovat účinnou antipsychotickou
složku než dospělí s normální funkcí ledvin. Pacienti s poruchou funkce jater vykazují zvýšené
plazmatické koncentrace volné frakce risperidonu.

Nezávisle na indikaci by měly být u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater sníženy úvodní a
následné dávky na polovinu a zpomalena titrace dávky.

Rileptid by měl být u těchto skupin pacientů užíván s opatrností.

Strana 4 (celkem 22)

Způsob podání

Rileptid je určen k perorálnímu podání. Potrava neovlivňuje absorpci přípravku Rileptid.

Pro ukončení léčby se doporučuje postupné snižování dávky. Po náhlém vysazení vysokých dávek
antipsychotických léčivých přípravků byly velmi vzácně popsány abstinenční příznaky, které
zahrnovaly nauzeu, zvracení, pocení a nespavost (viz bod 4.8). Může se také vyskytnout návrat
psychotických příznaků a byl hlášen také výskyt mimovolních pohybů (jako akatizie, dystonie a
dyskineze).

Převádění z léčby ostatními antipsychotiky.

V lékařsky odůvodněných případech se doporučuje předchozí medikaci postupně snižovat a současně
zavádět léčbu přípravkem Rileptid. Pacienty dosud léčené depotními antipsychotiky lze v lékařsky
odůvodněných případech převádět na Rileptid namísto příští plánované injekce. Nutnost pokračování
zavedené medikace antiparkinsoniky je zapotřebí průběžně posuzovat.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Starší pacienti s demencí

Zvýšení mortality u starších osob s demencí

V meta-analýze 17 kontrolovaných klinických studií atypických antipsychotik včetně risperidonu u
starších pacientů s demencí léčených atypickými antipsychotiky byla ve srovnání s placebem zvýšena
mortalita. V klinických studiích kontrolovaných placebem s perorálním risperidonem byla v této
populaci incidence mortality 4,0 % u pacientů léčených risperidonem ve srovnání s 3,1 % u skupiny
léčené placebem. Poměr odds ratio (při 95% intervalu spolehlivosti) byl 1,21 (0,7, 2,1). Průměrný věk
(rozpětí) pacientů, kteří zemřeli, byl 86 let (rozpětí 67-100).

Data ze dvou velkých observačních studií ukázala, že starší pacienti s demencí léčení klasickými
antipsychotiky mají mírně zvýšené riziko úmrtí ve srovnání s těmi, kteří antipsychotika neužívají.
Z dostupných dat však nelze spolehlivě odhadnout přesnou míru rizika a i jeho příčina zůstává
neznámá. Není jasné, v jakém rozsahu lze nálezy zvýšené mortality z observačních studií přičíst
antipsychotikům v porovnání s některými vlastnostmi pacientů.

Současné užívání furosemidu

V placebem kontrolovaných klinických studiích s risperidonem u starších osob s demencí byla
mortalita ve skupině s furosemidem a risperidonem vyšší (7,3 %; průměrný věk 89 let, rozpětí 75-97)
než při léčbě risperidonem (3,1 %; průměrný věk 84 let, rozpětí 70-96) nebo samotným furosemidem
(4,1 %; průměrný věk 80 let, rozpětí 67-90). Zvýšená mortalita pacientů léčených furosemidem spolu
s risperidonem byla shledána u dvou ze čtyř klinických studií. Současné užívání risperidonu s dalšími
diuretiky (hlavně thiazidovými diuretiky užívanými v nízké dávce) nebylo s podobnými nálezy
spojeno.
Patofyziologický mechanismus k vysvětlení tohoto jevu není znám a žádná konzistentní příčina úmrtí
nebyla zjištěna. Přesto však je zapotřebí věnovat této kombinaci nebo současnému podávání dalších
vysoce účinných diuretik zvýšenou pozornost a před zahájením léčby touto kombinací posoudit riziko
a prospěch. Incidence mortality u pacientů užívajících současně s risperidonem jiná diuretika nebyla
zvýšena. Nezávisle na léčbě byla obecným rizikovým faktorem mortality dehydratace, a je proto
zapotřebí ji u starších osob s demencí zamezit.


Strana 5 (celkem 22)
Cerebrovaskulární nežádoucí příhody (CVAE)

V randomizovaných placebem kontrolovaných studiích u pacientů s demencí léčených některými
atypickými antipsychotiky bylo pozorováno přibližně trojnásobně zvýšené riziko cerebrovaskulárních
nežádoucích příhod. Data vyplývající ze šesti placebem kontrolovaných studií u převážně starších
pacientů (>65 let) s demencí ukazují, že cerebrovaskulární nežádoucí účinky (závažné i nezávažné,
kombinované) se vyskytly u 3,3 % (33/1009) pacientů léčených risperidonem a u 1,2 % (8/712)
pacientů, kteří užívali placebo. Poměr odds ratio činil (při 95% intervalu spolehlivosti) 2,96 (1,34,
7,50). Mechanismus tohoto zvýšeného rizika není znám. Zvýšené riziko nelze vyloučit ani pro jiná
antipsychotika nebo další populace pacientů.
U pacientů s rizikovými faktory pro cerebrovaskulární příhodu je nutno Rileptid používat s opatrností.

Riziko CVAE bylo významně zvýšeno u pacientů s demencí smíšeného nebo vaskulárního typu ve
srovnání s Alzheimerovou demencí. Proto by pacienti s jinými typy demence, než Alzheimerovou
neměli být léčeni risperidonem.

Lékař by měl posoudit rizika a přínosy použití přípravku Rileptid u starších pacientů s demencí a vzít
v úvahu rizikové faktory pro cerebrovaskulární příhodu u konkrétního pacienta. Pacient nebo osoba
poskytující péči by měli být upozorněni, aby neprodleně hlásili známky a příznaky možných
cerebrovaskulárních příhod jako je náhlá slabost nebo znecitlivění ve tváři, horních nebo dolních
končetinách a obtíže s řečí nebo poruchy vidění. V takovém případě by měly být neprodleně
posouzeny všechny léčebné možnosti, včetně vysazení risperidonu.

Rileptid je možno u přetrvávající agrese u pacientů se středně těžkou až těžkou Alzheimerovou
demencí použít pouze krátkodobě jako náhradu nefarmakologických přístupů, které měly pouze
omezenou nebo žádnou účinnost a existuje-li potenciální riziko sebepoškození nebo poškození
ostatních.

Pacienty je nutno opakovaně kontrolovat a nutnost léčby opakovaně přehodnocovat.

Ortostatická hypotenze

Vzhledem k blokádě alfa-aktivity způsobené risperidonem může docházet k (ortostatické) hypotenzi,
zvláště během počáteční titrační fáze. V post-marketingu byla pozorována významná hypotenze při
současném podávání risperidonu a antihypertenziv. Rileptid by měl být podáván s opatrností
pacientům se známým kardiovaskulárním onemocněním (např. při srdečním selhání, infarktu
myokardu, poruchách vodivosti, dehydrataci, hypovolémii nebo cerebrovaskulárním onemocnění); zde
je zapotřebí dávky postupně titrovat dle doporučení (viz bod 4.2). Pokud se v průběhu léčby vyskytne
hypotenze, je zapotřebí snížit dávkování.

Leukopenie, neutropenie a agranulocytóza

V souvislosti s užíváním antipsychotik včetně risperidonu se vyskytly případy leukopenie, neutropenie
a agranulocytózy. Během postmarketingového sledování byla agranulocytóza hlášena velmi vzácně
(<1/10 000 pacientů).
Pacienti s klinicky významným nízkým počtem bílých krvinek (WBC) nebo léky vyvolanou
leukopenií/neutropenií v anamnéze by měli být v průběhu několika prvních měsíců léčby sledováni a
při prvním náznaku klinicky významného poklesu WBC je při absenci jiných příčinných faktorů třeba
zvážit vysazení risperidonu.
U pacientů s klinicky signifikantní neutropenií by měla být pečlivě sledována horečka nebo jiné
příznaky nebo známky infekce, a pokud se tyto příznaky objeví, mají být neprodleně léčeny.
U pacientů s těžkou neutropenií (absolutní počet neutrofilů <1x109/l) má být přerušena léčba
risperidonem a sledován WBC dokud se buňky neobnoví.

Tardivní dyskineze/Extrapyramidové příznaky (TD/EPS)


Strana 6 (celkem 22)
Léčba přípravky s antagonistickým účinkem na dopaminové receptory je spojena s rizikem rozvoje
tardivní dyskineze charakterizované rytmickými mimovolními pohyby, především svalů jazyka a/nebo
obličeje.
Nástup extrapyramidových příznaků je rizikovým faktorem pro tardivní dyskinezi. Pokud se objeví
příznaky tardivní dyskineze, mělo by být zváženo vysazení všech antipsychotik.

Opatrnost je nutná u pacientů, kteří současně užívají psychostimulanty (např. methylfenidát) a
risperidon, protože extrapyramidové příznaky by se mohly objevit při úpravě dávky jednoho nebo
obou přípravků. Doporučuje se postupné vysazení léčby stimulantem (viz bod 4.5).

Neuroleptický maligní syndrom (NMS)

Při léčbě antipsychotiky byl rovněž popsán neuroleptický maligní syndrom projevující se hypertermií,
svalovou rigiditou, vegetativní labilitou, poruchami vědomí a zvýšenými plazmatickými hladinami
kreatinfosfokinázy. K dalším příznakům může patřit myoglobinurie (rhabdomyolýza) a akutní
ledvinové selhání. Při výskytu uvedených příznaků je nutné vysadit všechna antipsychotika včetně
přípravku Rileptid.

Parkinsonova choroba a demence s Lewyho tělísky

Při předepisování antipsychotik včetně risperidonu pacientům trpícím Parkinsonovou chorobou nebo
demencí s Lewyho tělísky (DLB) by měli lékaři posoudit poměr rizika a prospěchu. Parkinsonova
choroba se s risperidonem může zhoršit. U obou skupin může být zvýšené riziko neuroleptického
maligního syndromu a zvýšená citlivost k antipsychotikům; tito pacienti byli vyloučeni z klinických
hodnocení. K projevům této zvýšené citlivosti může patřit zmatenost, otupělost, posturální nestabilita
s častými pády doprovázející extrapyramidové příznaky.

Hyperglykémie a diabetes mellitus

V průběhu léčby risperidonem byly hlášeny hyperglykémie, diabetes mellitus a zhoršení již
existujícího diabetu. V některých případech byl hlášen předchozí přírůstek tělesné hmotnosti, což
mohlo být predispozičním faktorem. Spojení s ketoacidózou bylo hlášeno velmi vzácně a spojení
s diabetickým kómatem vzácně. Doporučuje se příslušné klinické monitorování v souladu s užívanými
doporučeními pro antipsychotika. U pacientů léčených jakýmkoli atypickým antipsychotikem, včetně
risperidonu, je nutno monitorovat příznaky hyperglykémie (jako jsou polydipsie, polyurie, polyfagie a
slabost) a pacienty s diabetem je nutno pravidelně monitorovat na zhoršení kontroly glukosy.

Přírůstek tělesné hmotnosti

Při užívání risperidonu byly hlášeny významné přírůstky tělesné hmotnosti. Tělesnou hmotnost je nutno
pravidelně kontrolovat.

Hyperprolaktinémie

Hyperprolaktinémie je častý nežádoucí účinek během léčby risperidonem. Je doporučeno stanovit
hladinu prolaktinu v plazmě u pacientů s prokázanými nežádoucími účinky spojených s prolaktinem
(např. gynekomastie, menstruační poruchy, anovulace, poruchy fertility, snížení libida, poruchy erekce
a galaktorea).

Studie na tkáňových kulturách ukazují, že buněčný růst v lidských nádorech prsu může být stimulován
prolaktinem. Ačkoli dosud nebyla v klinických a epidemiologických studiích prokázána přímá
souvislost s podáváním antipsychotik, u pacientů s příslušnou anamnézou je nutno postupovat opatrně.
U pacientů s existující hyperprolaktinémií a u pacientů s dokumentovanými tumory závislými na
prolaktinu je nutno Rileptid používat s opatrností.

Prodloužení QT


Strana 7 (celkem 22)
Prodloužení QT intervalu bylo v post-marketingu hlášeno velmi vzácně. Jako u jiných antipsychotik je
nutno při předepisování risperidonu postupovat opatrně u pacientů se známým kardiovaskulárním
onemocněním, prodloužením QT intervalu v rodinné anamnéze, při bradykardii nebo poruchách
elektrolytové rovnováhy (hypokalémie, hypomagnesémie), protože risperidon může zvýšit riziko
arytmogenního účinku, a také při současném užívání přípravků, které prodlužují QT interval.

Křeče

Rileptid je nutno používat opatrně u pacientů s křečemi v anamnéze nebo u jiných stavů, které
potenciálně snižují křečový práh.

Priapismus

Během léčby přípravkem Rileptid se může objevit priapismus vzhledem k blokádě alfa-adrenergního
účinku risperidonu.

Regulace tělesné teploty

Antipsychotikům je přisuzována vlastnost rušit schopnost těla snižovat tělesnou teplotu. Pacientům, u
kterých dojde k okolnostem přispívajícím ke zvýšení tělesné teploty, např. intenzivnímu cvičení,
vystavení extrémním teplotám, současné léčbě přípravky s anticholinergní aktivitou nebo dehydrataci,
je při předepisováni přípravku Rileptid nutno věnovat příslušnou péči.

Antiemetický účinek

V preklinických studiích s risperidonem byl pozorován antiemetický účinek. Pokud se tento účinek
vyskytne u lidí, může maskovat příznaky a projevy předávkování některými léčivými přípravky, nebo
stavy jako je střevní neprůchodnost, Reyův syndrom a mozkový nádor.

Porucha funkce ledvin a jater

Pacienti s poruchou funkce ledvin mají nižší schopnost eliminovat účinnou antipsychotickou složku
než dospělí s normální funkcí ledvin. Pacienti s poruchou funkce jater vykazují zvýšené plazmatické
koncentrace volné frakce risperidonu (viz bod 4.2).

Žilní tromboembolismus

V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE).
Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory
pro VTE, měly by být před i během léčby přípravkem Rileptid tyto rizikové faktory rozpoznány a
následně by měla být uplatněna preventivní opatření.

Peroperační syndrom plovoucí duhovky

U pacientů léčených léky s alfa1a-adrenergním antagonistickým účinkem, včetně risperidonu (viz bod
4.8), byl při operaci šedého zákalu pozorován peroperační syndrom plovoucí duhovky (Intraoperative
Floppy Iris Syndrome - IFIS).
IFIS může zvýšit riziko očních komplikací v průběhu operace i po operaci. Před chirurgickým
zákrokem by mělo být očnímu chirurgovi oznámeno současné i minulé užívání léků s alfa1a-
adrenergním antagonistickým účinkem. Potenciální přínos zastavení léčby alfa1 blokátory před operací
katarakty nebyl stanoven a musí být zvážen proti riziku zastavení antipsychotické léčby.

Pediatrická populace

Před předepsáním risperidonu dítěti nebo dospívajícímu s poruchou chování je nutno pečlivě zhodnotit
fyzikální a sociální příčiny agresivního chování jako je bolest nebo nepatřičné požadavky okolí.


Strana 8 (celkem 22)
Sedativní účinek risperidonu je nutno u této populace důkladně monitorovat vzhledem k možnému
vlivu na schopnost učit se. Změna doby podávání risperidonu může u dětí a dospívajících zlepšit vliv
na útlum pozornosti.

Risperidon byl spojován se středními přírůstky na tělesné hmotnosti a body mass indexu (BMI).
Doporučuje se zaznamenání výchozí váhy před zahájením léčby a její pravidelné sledování. Změny
výšky v dlouhodobé otevřené extenzní studii byly v rámci očekávaných věku příslušných norem.
Dlouhodobý vliv risperidonu na sexuální zrání a růst nebyl plně vyhodnocen.

Vzhledem k potenciálnímu vlivu hyperprolaktinémie na růst a sexuální zrání u dětí a dospívajících je
nutno uvážit pravidelné klinické posouzení endokrinologického stavu, včetně stanovení výšky,
hmotnosti, sexuální zralosti, monitorování menstruace a jiných účinků potenciálně spojených
s prolaktinem.

Výsledky z malé postmarketingové observační studie ukázaly, že jedinci ve věkovém rozmezí
8−16 let, kteří užívali risperidon, byli v průměru přibližně o 3,0 až 4,8 cm vyšší než ti, kteří užívali
jinou atypickou antipsychotickou léčbu. Tato studie nebyla dostatečná ke stanovení, zda měla
expozice risperidonu nějaký vliv na konečnou tělesnou výšku v dospělosti, nebo zda byl výsledek
způsoben přímým účinkem risperidonu na růst kostí, nebo účinkem základního onemocnění na růst
kostí nebo důsledek efektivnější kontroly základního onemocnění s následným vzestupem lineárního
růstu.

Během léčby risperidonem je nutno provádět pravidelná vyšetření extrapyramidových symptomů a
jiných poruch hybnosti.

Specifická doporučení pro dávkování u dětí a dospívajících jsou uvedena v bodu 4.2.

Pomocné látky
Rileptid obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, s úplným
nedostatkem laktázy nebo s malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Interakce související s farmakodynamikou

Léčivé látky prodlužující QT interval
Stejně jako u jiných antipsychotik je nutná opatrnost při předepisování risperidonu spolu s léčivými
přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, jako jsou antiarytmika (např. chinidin,
disopyramid, prokainamid, propafenon, amiodaron, sotalol), tricyklickými antidepresivy (např.
amitriptylin), tetracyklickými antidepresivy (např. maprotilin), některými antihistaminiky, jinými
antipsychotiky, některými antimalariky (např. chinin, meflochin) a přípravky způsobujícími poruchu
elektrolytové rovnováhy (hypokalémii, hypomagnesémii), bradykardii nebo přípravky, které inhibují
metabolismus risperidonu v játrech. Tento seznam je příkladný, nikoli úplný.

Centrálně účinkující léčivé přípravky a alkohol
Risperidon je nutno používat opatrně v kombinaci s dalšími centrálně účinkujícími léčivými přípravky
včetně alkoholu, opiátů, antihistaminik a benzodiazepinů vzhledem ke zvýšenému riziku sedace.

Levodopa a agonisté histaminu
Rileptid může zeslabit účinek levodopy a jiných agonistů dopaminu. Je-li tato kombinace nutná,
zejména v konečném stadiu Parkinsonovy choroby, je nutno předepsat nejnižší účinnou dávku obou
přípravků.

Léčivé přípravky s hypotenzním účinkem

Strana 9 (celkem 22)
V post-marketingovém období byla při současném používání risperidonu a antihypertenziv
pozorována klinicky významná hypotenze.

Paliperidon
Současné užívání perorálního přípravku Rileptid s paliperidonem se nedoporučuje, protože paliperidon
je účinným metabolitem risperidonu a jejich kombinace může vést ke zvýšené expozici
antipsychotické frakce.

Psychostimulancia
Současné užívání psychostimulancií (např. methylfenidátu) a risperidonu může vést ke vzniku
extrapyramidových symptomů po změně jedné léčby nebo obou (viz bod 4.4).

Interakce související s farmakokinetikou

Potrava neovlivňuje absorpci přípravku Rileptid.

Risperidon je metabolizován převážně prostřednictvím CYP2D6 a v menší míře prostřednictvím
CYP3A4. Jak risperidon, tak i jeho aktivní metabolit 9-hydroxyrisperidon jsou substráty P-
glykoproteinu (P-gp). Látky, které ovlivňují aktivitu CYP2D6 nebo silné inhibitory nebo induktory
aktivity CYP3A4 a/nebo P-gp mohou mít účinek na farmakokinetiku účinné antipsychotické frakce
risperidonu.

Silné inhibitory CYP2D6
Současné podávání risperidonu se silným inhibitorem CYP2D6 může zvýšit plazmatické koncentrace
risperidonu, ale méně už koncentrace účinné antipsychotické frakce. Vyšší dávky silného inhibitoru
CYP2D6 mohou zvýšit koncentraci účinné antipsychotické frakce risperidonu (např. paroxetin, viz
níže). Předpokládá se, že jiné inhibitory CYP2D6, jako je chinidin, mohou mít vliv na plazmatické
koncentrace risperidonu podobným způsobem. Při zahájení či ukončení léčby a současném užívání
paroxetinu, chinidinu nebo jiného silného inhibitoru CYP2D6, zvláště při vyšších dávkách, musí lékař
přehodnotit dávkování risperidonu.

Inhibitory CYP3A4 a/nebo P-glykoproteinu
Současné užívání risperidonu spolu se silnými inhibitory CYP3A4 a/nebo inhibitory P-gp může
podstatně zvýšit plazmatické koncentrace účinné antipsychotické frakce risperidonu. Pokud je
zahájena nebo ukončena léčba současně užívaným itrakonazolem a/nebo jiným silným inhibitorem
CYP3A4 a/nebo P-gp, měl by lékař přehodnotit dávkování risperidonu.

Induktory CYP3A4 a/nebo P-glykoproteinu
Současné užívání risperidon spolu se silnými induktory CYP3A4 a/nebo induktory P-gp může snížit
plazmatické koncentrace účinné antipsychotické frakce risperidonu. Pokud je zahájena nebo ukončena
léčba současně užívaným karbamazepinem a/nebo jiným silným induktorem CYP3A4 a/nebo P-gp,
měl by lékař přehodnotit dávkování risperidonu. Účinky induktorů CYP3A4 se projevují v závislosti
na čase a může trvat nejméně 2 týdny od zahájení léčby do dosažení maximálního účinku. Naopak při
ukončení léčby může trvat nejméně 2 týdny, než indukce CYP3A4 poklesne.

Léčivé přípravky s vysokou vazbou na proteiny
Pokud je risperidon užíván spolu s léčivými přípravky s vysokou vazbou na proteiny, není klinicky
relevantní vytlačení z vazby na plazmatické bílkoviny ani u jednoho z léčivých přípravků.

Při současném podávání těchto léčivých přípravků je třeba nahlédnout do informací o přípravku pro
informace o způsobu metabolismu a možné potřebě úpravy dávkování.

Pediatrická populace

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. Relevance výsledků z těchto studií u pediatrické
populace není známá.
Současné užívání psychostimulancií (např. methylfenidátu) spolu s risperidonem u dětí a dospívajících
neovlivnilo farmakokinetiku a účinnost přípravku Rileptid.

Strana 10 (celkem 22)

Příklady
Příklady léčivých přípravků, které se mohou potenciálně ovlivňovat, nebo u kterých nebyly prokázány
interakce s risperidonem jsou uvedeny níže:

Účinky ostatních přípravků na farmakokinetiku risperidonu:

Antibakteriální látky:
• Erythromycin, mírný inhibitor CYP3A4 a inhibitor P-gp nemění farmakokinetiku risperidonu a
účinné antipsychotické frakce.
• Rifampicin, silný induktor CYP3A4 a induktor P-gp snižuje plazmatické koncentrace účinné
antipsychotické frakce.

Anticholinesterázy:
• Donepezil a galantamin, oba substráty CYP2D6 a CYP3A4, nevykazují klinicky významný
účinek na farmakokinetiku risperidonu ani účinné antipsychotické frakce.

Antiepileptika:
• Karbamazepin, silný induktor CYP3A4 a induktor P-gp prokazatelně snižuje plazmatické
koncentrace antipsychotické frakce risperidonu. Podobný účinek může být pozorován např. u
rifampicinu, fenytoinu a fenobarbitalu, které také indukují jaterní enzymy CYP3A4 i P-
glykoprotein.
• Topiramát mírně snižuje biologickou dostupnost risperidonu, nikoli však účinné antipsychotické
frakce. Proto není pravděpodobné, že by tato interakce měla klinický význam.

Antimykotika:
• Itrakonazol, silný inhibitor CYP3A4 a inhibitor P-gp, v dávce 200 mg/den zvyšuje plazmatické
koncentrace účinné psychotické frakce přibližně o 70 % při dávce risperidonu 2 až 8 mg/den.
• Ketokonazol, silný inhibitor CYP3A4 a inhibitor P-gp, v dávce 200 mg/den zvyšuje
plazmatické koncentrace risperidonu a snižuje plazmatické koncentrace 9-hydroxyrisperidonu.

Antipsychotika:
• Fenothiaziny mohou zvyšovat plazmatické koncentrace risperidonu, nikoli však účinné
antipsychotické frakce.

Antivirotika:
• Inhibitory proteázy: nejsou dostupné údaje z oficiálního hodnocení, nicméně vzhledem k tomu,
že ritonavir je silným inhibitorem CYP3A4 a slabým inhibitorem CYP2D6, mohou ritonavir a
ritonavirem zesílené inhibitory proteázy zvýšit koncentrace účinné antipsychotické frakce
risperidonu.

Betablokátory:
• Některé betablokátory mohou zvyšovat plazmatické koncentrace risperidonu, nikoli však účinné
antipsychotické frakce.

Blokátory kalciových kanálů:
• Verapamil, mírný inhibitor CYP3A4 a inhibitor P-gp, zvyšuje plazmatické koncentrace
risperidonu a účinné antipsychotické frakce.

Gastrointestinální přípravky:
• Antagonisté H2-receptorů: cimetidin a ranitidin, oba slabé inhibitory CYP2D6 a CYP3A4,
zvyšují biologickou dostupnost risperidonu, pouze minimálně však zvyšují dostupnost účinné
antipsychotické frakce.

SSRI a tricyklická antidepresiva:

Strana 11 (celkem 22)
• Fluoxetin, silný inhibitor CYP2D6, zvyšuje plazmatickou koncentraci risperidonu, méně však
účinné antipsychotické frakce.
• Paroxetin, silný inhibitor CYP2D6, zvyšuje plazmatické koncentrace risperidonu, ale při dávce
do 20 mg/den už méně koncentrace účinné antipsychotické frakce. Vyšší dávky paroxetinu však
mohou zvýšit plazmatickou koncentraci i u účinné antipsychotické frakce.
• Tricyklická antidepresiva mohou zvyšovat plazmatické koncentrace risperidonu, nikoli však
účinné antipsychotické frakce. Amitriptylin neovlivňuje farmakokinetiku risperidonu ani účinné
antipsychotické frakce.
• Sertralin, slabý inhibitor CYP2D6, a fluvoxamin, slabý inhibitor CYP3A4, v dávce až do
100 mg/den nejsou spojovány s klinicky významnými změnami v koncentracích účinné
antipsychotické frakce risperidonu. Nicméně dávky sertralinu nebo fluvoxaminu vyšší než
100 mg/den mohou zvýšit koncentrace účinné antipsychotické frakce risperidonu.

Účinky risperidonu na farmakokinetiku ostatních přípravků:

Antiepileptika:
• Risperidon neprokázal klinicky významný účinek na farmakokinetiku valproátu nebo
topiramátu.

Antipsychotika:
• Aripiprazol, substrát CYP2D6 a CYP3A4: risperidon v tabletách nebo injekcích neovlivňuje
farmakokinetiku aripiprazolu a jeho aktivního metabolitu dehydroaripiprazolu.

Digitalisové glykosidy:
• Risperidon neprokázal klinicky významný účinek na farmakokinetiku digoxinu.

Lithium:
• Risperidon neprokázal klinicky významný účinek na farmakokinetiku lithia.

Současné užívání risperidonu s furosemidem
• Viz informace v bodě 4.4 týkající se zvýšené úmrtnosti starších pacientů s demencí, užívajících
současně furosemid.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Adekvátní údaje o podávání risperidonu těhotným ženám nejsou k dispozici. Risperidon nebyl ve
studiích na zvířatech teratogenní, ale byly pozorovány jiné typy reprodukční toxicity (viz bod 5.3).
Potenciální riziko pro člověka není známo

U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu antipsychotik (včetně
risperidonu), existuje riziko nežádoucích účinků včetně extrapyramidových příznaků a/nebo příznaků
z vysazení. Tyto příznaky se mohou lišit v délce trvání i v závažnosti. Byly hlášeny případy
agitovanosti, hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, respirační tísně nebo poruch příjmu
potravy. Proto by novorozenci měli být pečlivě monitorováni.

Rileptid nemá být během těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné. Je-li nutné přerušení
léčby během těhotenství, nesmí se léčba ukončit náhle.

Kojení
Ve studiích na zvířatech byl risperidon i 9-hydroxy-risperidon vylučován do mléka. Bylo prokázáno,
že se risperidon a 9-hydroxy-risperidon vylučují v malém množství také do lidského mateřského
mléka. O nežádoucích účincích na kojené děti nejsou dostupné údaje. Výhody kojení by proto měly
být posouzeny oproti potenciálnímu riziku pro dítě.

Fertilita

Strana 12 (celkem 22)
Stejně jako jiné léčivé přípravky, které antagonizují dopaminové D2 receptory, risperidon zvyšuje
hladiny prolaktinu. Hyperprolaktinémie může potlačit hypotalamický GnRH, což vede ke snížení
sekrece gonadotropinu hypofýzou. Toto může inhibovat reprodukční funkce narušením steroidogeneze
v gonádách jak u ženských, tak u mužských pacientů.

V neklinických studiích nebyly pozorovány žádné relevantní účinky.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Rileptid má malý nebo mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje vzhledem k jeho účinku
na nervový systém a účinku na zrak (viz bod 4.8). Proto by pacienti měli být upozorněni, aby neřídili
nebo neobsluhovali stroje, dokud nebude známa jejich individuální vnímavost.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky (výskyt ≥10 %) jsou: Parkinsonismus, sedace/ospalost,
bolest hlavy a nespavost.
Nežádoucí účinky, které se jevily jako závislé na dávce, zahrnovaly parkinsonismus a akatizii.

Dále jsou uvedeny nežádoucí účinky hlášené z klinických studií a postmarketingových zkušeností
s risperidonem podle frekvence výskytu stanovené v klinických studiích. Používána je následující
terminologie a frekvence: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1000 až
<1/100), vzácné (≥1/10000 až <1/1000) a velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů
nelze určit).

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Třídy
orgánových
systémů
Nežádoucí účinky
Četnost
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné Není známo
Infekce a
infestace
pneumonie,
bronchitida,
infekce
horních cest
dýchacích,
sinusitida,
infekce
močového
ústrojí, infekce
ucha, chřipka
infekce
dýchacích cest,
cystitida,
infekce oka,
tonsilitida,
onychomykóza,
celulitida,
lokalizovaná
infekce, virová
infekce,
akarodermatitida
infekce
Poruchy krve
a
lymfatického
systému
neutropenie,
snížení počtu
leukocytů,
trombocytopenie
, anémie,
snížený
hematokrit,
zvýšený počet
eozinofilů
agranulocytóz
ac

Poruchy
imunitního
systému
hypersensitivita anafylaktická
reakcec

Endokrinní
poruchy
hyperprolaktin
émiea
nepřiměřená
sekrece


Strana 13 (celkem 22)
antidiuretické
ho hormonu,
přítomnost
glukosy
v moči
Poruchy
metabolismu
a výživy
zvýšení
hmotnosti,
zvýšení chuti
k jídlu, snížení
chuti k jídlu
diabetes mellitus
b,
hyperglykémie,
polydipsie,
snížení
hmotnosti,
anorexie,
zvýšení
cholesterolu
v krvi
hyperhydrata
ce c,
hypoglykémi
e,
hyperinsuliné
miec, zvýšení
triglyceridů
v krvi
diabetická
ketoacidóza

Psychiatrické
poruchy
insomnied porucha
spánku,
agitovanost,
deprese, úzkost
mánie,
zmatenost,
snížené libido,
nervozita, noční
můry
katatonie,
somnabulism
us, porucha
příjmu
potravy
spojená se
spánkem,
otupělost,
anorgasmie

Poruchy
nervového
systému
sedace/
somnolence,
parkinsonism
usd, bolest
hlavy
akatizied,
dystonied,
závrať,
dyskinezed,
třes
tardivní
dyskineze,
cerebrální
ischemie,
nereagování na
podněty, ztráta
vědomí, snížená
úroveň vnímání,
křečed, synkopa,
psychomotorick
á hyperaktivita,
poruchy
rovnováhy,
abnormální
koordinace,
posturální
závratě, poruchy
pozornosti,
dysartrie,
poruchy chuti,
snížená citlivost,
parestézie
neuroleptický
maligní
syndrom,
cerebrovaskul
ární porucha,
diabetické
kóma,
titubace
závislá na
poloze hlavy

Poruchy oka rozmazané
vidění,
konjunktivitida
fotofobie, suché
oko, zvýšená
tvorba slz, oční
hyperémie
glaukom,
poruchy oční
hybnosti,
koulení
očima,
strupovitý
okraj víčka,
syndrom
plovoucí
duhovky
(peroperační)c


Strana 14 (celkem 22)
Poruchy ucha
a labyrintu
vertigo, tinnitus,
bolest ucha

Srdeční
poruchy
tachykardie atriální fibrilace,
atrioventrikulárn
í blokáda,
poruchy vedení,
prodloužení QT
intervalu na
EKG,
bradykardie,
abnormální
EKG, palpitace
sinusová
arytmie

Cévní
poruchy
hypertenze hypotenze,
ortostatická
hypotenze,
návaly
plicní
embolie, žilní
trombóza

Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
dyspnoe,
faryngolarynge
ální bolest,
kašel, epistaxe,
ucpaný nos
aspirační
pneumonie,
plicní kongesce,
kongesce
dýchacího
traktu, šelest,
sípání, dysfonie,
poruchy dýchání
syndrom
spánkové
apnoe,
hyperventilac
e

Gastrointestin
ální poruchy
bolest břicha,
abdominální
diskomfort,
zvracení,
nevolnost,
zácpa, průjem,
dyspepsie,
sucho v ústech,
bolest zubů
inkontinence
stolice, fekalom,
gastroenteritida,
dysfagie,
flatulence
pankreatitida,
obstrukce
střeva, otok
rtů, cheilitida
ileus
Poruchy jater
a žlučových
cest
zvýšení
transamináz,
zvýšení GGT,
zvýšení jaterních
enzymů
žloutenka
Poruchy kůže
a podkožní
tkáně
vyrážka,
erytém
kopřivka,
pruritus,
alopecie,
hyperkeratóza,
ekzém, suchá
kůže, změna
zbarvení
pokožky, akné,
seboroická
dermatitida,
poruchy kůže,
kožní léze
polékový
exantém, lupy
angioedém Stevens-
Johnsonův
syndrom /
toxická
epidermální
nekrolýzac
Poruchy
svalové a
kosterní
soustavy a
pojivové
tkáně
svalové křeče,
bolesti svalů a
kostí, bolest
zad, bolesti
kloubů
zvýšení
kreatinfosfokiná
zy v krvi,
abnormální
držení těla,
ztuhlost kloubů,
otok kloubů,
rhabdomyolý
za


Strana 15 (celkem 22)
svalová slabost,
bolesti krční
páteře
Poruchy
ledvin a
močových cest
inkontinence
moči
polakisurie,
retence moči,
dysurie

Stavy spojené
s těhotenstvím
, šestinedělím
a
perinatálním
obdobím
syndrom
z vysazení
léku u
novorozencůc

Poruchy
reprodukčníh
o systému a
prsu
erektilní
dysfunkce,
porucha
ejakulace,
amenorea,
poruchy
menstruaced,
gynekomastie,
galaktorea,
sexuální
dysfunkce,
bolest prsu,
prsní
diskomfort,
výtok z pochvy
priapismusc,
opožděná
menstruace,
překrvení
prsů, zvětšení
prsů, výtok
z prsů

Celkové
poruchy a
reakce v místě
aplikace
edémd,
horečka, bolest
na hrudi,
slabost, únava,
bolest
otok obličeje,
zimnice,
zvýšená tělesná
teplota, poruchy
chůze, žízeň,
tíže na hrudi,
malátnost,
abnormální
pocit,
diskomfort
hypotermie,
snížená
tělesná
teplota,
studené konce
končetin,
syndrom
z vysazení
léku,
induracec

Poranění,
otravy a
procedurální
komplikace
pád procedurální
bolest


a Hyperprolaktinémie může v některých případech vést ke gynekomastii, poruchám menstruace,
amenoree, anovulaci, galaktoree, poruše fertility, sníženému libidu, či erektilní dysfunkci.
b V placebem kontrolovaných studiích byl diabetes mellitus hlášen u 0,18 % osob léčených
risperidonem v porovnání s 0,11 % ve skupině s placebem. Celková incidence ze všech klinických
studií byla 0,43 % u všech osob léčených risperidonem.
c Nebyly pozorovány v klinických studiích, ale při použití risperidonu po uvedení na trh.
d Mohou se objevit extrapyramidové příznaky: Parkinsonismus (hypersekrece slin, muskuloskeletální
ztuhlost, parkinsonismus, slinění, fenomén ozubeného kola, bradykineze, hypokineze, ztuhlost
obličejových svalů, svalové napětí, akineze, ztuhlost šíje, svalová ztuhlost, parkinsonská chůze a
abnormální glabelární reflex, parkinsonský klidový třes), akatizie (akatizie, neklid, hyperkineze a
syndrom neklidných nohou), třes, dyskineze (dyskineze, svalové záškuby, choreoatetóza, atetóza a
myoklonus), dystonie. Dystonie zahrnuje dystonii, hypertonii, tortikolis, mimovolní svalové
kontrakce, svalové kontrakce, blefarospasmus, okulogyraci, paralýzu jazyka, faciální spasmus,
laryngospasmus, myotonii, opistotonus, orofaryngeální spasmus, pleurototonus, spasmus jazyka a
trismus. Je nutno poznamenat, že je zahrnuto širší spektrum příznaků, které nemusejí být nutně

Strana 16 (celkem 22)
extrapyramidového původu. Insomnie zahrnuje počáteční nespavost, střední nespavost; konvulze
zahrnují křeče typu Grand mal; menstruační poruchy zahrnují nepravidelnou menstruaci,
oligomenorea; edém zahrnuje generalizovaný edém, periferní edém, důlkový edém.

Nežádoucí účinky zaznamenané u paliperidonu
Paliperidon je účinným metabolitem risperidonu, a proto jsou profily nežádoucích účinků těchto
sloučenin (včetně orální i injekční formy) navzájem relevantní. Kromě výše uvedených nežádoucích
účinků, byly následující nežádoucí účinky zaznamenány při použití paliperidonu a lze očekávat, že se
objeví i v případě použití risperidonu.

Srdeční poruchy: syndrom posturální ortostatické tachykardie

Účinky třídy
Podobně jako u jiných antipsychotik byly po uvedení na trh hlášeny velmi vzácné případy prodloužení
QT intervalu. Další účinky na srdce spojené s touto skupinou přípravků hlášené u antipsychotik, které
prodlužují QT interval, zahrnují ventrikulární arytmii, ventrikulární fibrilaci, ventrikulární tachykardii,
náhlé úmrtí, zástavu srdce a torsade de pointes.

Žilní tromboembolismus
V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu včetně případů
plicní embolie a případů hluboké žilní trombózy (četnost není známa).

Přírůstek tělesné hmotnosti
Podíl pacientů se schizofrenií léčených risperidonem a placebem, kteří dosáhli přírůstku na tělesné
hmotnosti ≥7 %, byl porovnán v souhrnné analýze 6–8týdenních placebem kontrolovaných klinických
hodnocení; závěrem byl statisticky významně větší přírůstek na tělesné hmotnosti u pacientů léčených
risperidonem (18 %) oproti placebu (9 %). V souhrnné analýze 3týdenních studií u dospělých pacientů
s akutní mánií byl výskyt přírůstku na tělesné hmotnosti ≥7 % v závěru studie srovnatelný u skupiny
s risperidonem (2,5 %) a u skupiny s placebem (2,4 %) a byl mírně vyšší u skupiny s aktivní kontrolou
(3,5 %).

V populaci dětí a dospívajících s poruchami chování a jinými disruptivními poruchami chování byl
v dlouhodobých klinických studiích střední nárůst tělesné hmotnosti 7,3 kg po 12 měsících léčby.
Očekávaný přírůstek na tělesné hmotnosti normálních dětí mezi 5–12 lety je 3 až 5 kg za rok. Mezi
12.–16. rokem věku je přírůstek na tělesné hmotnosti 3 až 5 kg za rok zachován u dívek, zatímco u
chlapců je přírůstek přibližně 5 kg za rok.

Další informace u zvláštních populací
Nežádoucí účinky, které byly hlášeny s vyšším výskytem u starších pacientů s demencí nebo
pediatrických pacientů než u dospělé populace, jsou uvedeny níže:

Starší pacienti s demencí
Frekvence transientních ischemických příhod a cerebrovaskulárních příhod hlášených jako nežádoucí
účinky v klinických hodnoceních u starších pacientů byly 1,4 %, resp. 1,5 %. Dále byly s frekvencí
≥5 % a s nejméně dvojnásobnou frekvencí, než u dospělé populace hlášeny u starších pacientů
s demencí tyto nežádoucí účinky: infekce močových cest, periferní otok, letargie a kašel.

Pediatrická populace

Obecně lze očekávat, že nežádoucí účinky u dětí budou podobné nežádoucím účinkům pozorovaným u
dospělých.
U pediatrických pacientů (5 až 17 let) byly s frekvencí ≥ 5 % a s nejméně dvojnásobnou frekvencí než
v klinických studiích u dospělé populace hlášeny tyto nežádoucí účinky: somnolence/sedace, únava,
bolest hlavy, zvýšení chuti k jídlu, zvracení, infekce horních cest dýchacích, kongesce nosní sliznice,
bolest břicha, závrať, kašel, pyrexie, tremor, průjem a enuréza.
Vliv dlouhodobé léčby risperidonem na sexuální zrání a růst nebyl dostatečně studován (viz bod 4.4,
oddíl

Pediatrická populace).

Strana 17 (celkem 22)
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky

Všeobecně se jedná o příznaky vyplývající z vystupňování známých farmakologických účinků
risperidonu. Patří k nim ospalost a sedace, tachykardie a hypotenze a extrapyramidové symptomy. Při
předávkování byly hlášeny případy prolongace QT intervalu a křečí. Torsade de pointes byly hlášeny
v souvislosti s kombinovaným předávkováním risperidonem a paroxetinem.

V případě akutního předávkování je zapotřebí zjistit, zda se nejedná o současné předávkování více
přípravky.

Léčba

Je nutné udržovat průchodnost dýchacích cest a zajistit adekvátní okysličení a ventilaci. Podání
živočišného uhlí společně s laxativem, pokud byl příjem léčivého přípravku méně než před jednou
hodinou. Okamžitě je nutno zahájit monitorování kardiovaskulárních funkcí a udržovat je kontinuálně
s cílem detekce možných arytmií.

Specifické antidotum přípravku Rileptid není známo, proto je zapotřebí zahájit podpůrnou léčbu.
Hypotenzi a cirkulační kolaps je nutno léčit adekvátním způsobem – intravenózním podáním tekutin
a/nebo sympatomimetiky. Při závažných extrapyramidových příznacích by měla být podávána
anticholinergika. Pacient by měl být podroben pečlivému lékařskému dohledu a monitorován až do
normalizace stavu.

Pediatrická populace

Data týkající se dětí a dospívajících nejsou k dispozici.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Psycholeptika, jiná antipsychotika
ATC kód: N05AX
Mechanismus účinku

Risperidon je selektivní monoaminergní antagonista s jedinečnými vlastnostmi. Vyznačuje se vysokou
afinitou k serotoninergnímu 5-HT2 a dopaminergnímu D2 receptoru. Risperidon se rovněž váže na
alfa1-adrenergní receptory a s nižší afinitou na H1-histaminové a alfa2-adrenergní receptory.
Risperidon nemá afinitu k cholinergním receptorům. Ačkoliv je risperidon velmi silným Dantagonistou, s čímž souvisí jeho terapeutický účinek na pozitivní příznaky schizofrenie, ve srovnání
s klasickými antipsychotiky způsobuje nižší útlum psychomotorické aktivity a méně často navozuje
katalepsii. Vyvážený centrální serotoninový a dopaminový antagonismus může snižovat pohotovost

Strana 18 (celkem 22)
k nežádoucím extrapyramidovým účinkům a současně rozšiřovat terapeutickou účinnost na negativní a
afektivní symptomy schizofrenie.

Farmakodynamické účinky

Klinická účinnost a bezpečnost

Schizofrenie

Účinnost risperidonu v krátkodobé léčbě schizofrenie byla stanovena ve čtyřech studiích s trváním až 8 týdnů, do kterých bylo zahrnuto více než 2500 pacientů, kteří splňovali DSM-IV kritéria pro
schizofrenii. V 6týdenní placebem kontrolované studii, která zahrnovala titraci risperidonu v dávkách
až do 10 mg/den podávaných dvakrát denně, byl risperidon účinnější než placebo v celkovém
hodnocení na Brief Psychiatric Rating Scale (BPRS). V 8týdenní placebem kontrolované klinické
studii zahrnující 4 fixní dávky risperidonu (2, 6, 10 a 16 mg/den podávaných dvakrát denně), převýšily
všechny čtyři skupiny s risperidonem placebo v celkovém hodnocení na Positive and Negative
Syndrome Scale (PANSS). V 8týdenní studii porovnávající dávky, která zahrnovala pět fixních dávek
risperidonu (1, 4, 8, 12 a 16 mg/den podávaných dvakrát denně), převýšily skupiny se 4, 8 a 16 mg
risperidonu za den skupinu s 1 mg risperidonu v celkovém hodnocení na PANSS. Ve 4týdenní
placebem kontrolované studii porovnávající dávky, která zahrnovala dvě fixní dávky risperidonu (4 a
mg/den podávaných jednou denně), převýšily skupiny s oběma dávkami risperidonu placebo
v několika PANSS kritériích, včetně celkového PANSS a hodnocení odpovědi (> 20% snížení
celkového PANSS skóre). V dlouhodobém hodnocení byli dospělí ambulantní pacienti splňující DSM-
IV kritéria pro schizofrenii a klinicky stabilizovaní po nejméně 4 týdny na antipsychotické léčbě
randomizováni do skupiny s risperidonem 2 až 8 mg/den nebo haloperidolem na pozorování relapsu
po dobu 1 až 2 let. Během srovnávaného období byla doba do relapsu u pacientů léčených
risperidonem signifikantně delší než u pacientů s haloperidolem.

Manické epizody u bipolární poruchy

Účinnost monoterapie risperidonem u akutní léčby manických epizod spojených s bipolárními
poruchami I byla prokázána ve třech dvojitě slepých placebem kontrolovaných studiích s monoterapií
u přibližně 820 pacientů, kteří trpěli bipolární poruchou I, založeno na DSM-IV kritériích. Ve třech
studiích byl risperidon v dávce 1 až 6 mg/den (počáteční dávka 3 mg ve dvou studiích a 2 mg v jedné
studii) významně účinnější než placebo podle předem stanoveného výstupu, tj. změny od původního
stavu v celkovém skóre Young Mania Rating Scale (YMRS) ve 3. týdnu. Sekundární výstupy
prokazující účinnost byly konzistentní s primárním výstupem. Procento pacientů s poklesem ≥ 50 %
celkového YMRS skóre od počátečního stavu do hodnocení po 3. týdnu bylo signifikantně vyšší u
risperidonu než u placeba. Jedna z těchto studií zahrnovala i větev s haloperidolem a 9týdenní dvojitě
slepou udržovací fázi. Účinnost byla zachována po celé 9týdenní sledované období. Změna celkového
YMRS od výchozího stavu se stále zlepšovala a ve 12. týdnu byla srovnatelná pro risperidon a
haloperidol.

Účinnost risperidonu jako přídatné léčby k stabilizátorům nálady při léčbě akutní mánie byla doložena
v jedné ze dvou 3týdenních dvojitě slepých studií u přibližně 300 pacientů, kteří splňovali DSM-IV
kritéria pro bipolární poruchu I. V jedné 3týdenní studii byl risperidon podáván v dávce 1 až 6 mg/den
(počáteční dávka 2 mg/den) spolu s lithiem nebo valproátem; kombinace s risperidonem byla účinnější
než samotné lithium nebo valproát v předem stanoveném výstupu, tj. změně od výchozího stavu
v celkovém YMRS skóre ve 3. týdnu. Ve druhé 3týdenní studii nebyl risperidon v dávce 1 až
mg/den (počáteční dávka 2 mg/den) kombinovaný s lithiem, valproátem nebo karbamazepinem lepší
v redukci celkového YMRS skóre než lithium, valproát nebo karbamazepin jako monoterapie.
Možným zdůvodněním selhání této studie byla indukce clearance risperidonu a 9-hydroxy-risperidonu
karbamazepinem, která vedla k subterapeutickým hladinám risperidonu a 9-hydroxy-risperidonu. Po
vyloučení skupiny s karbamazepinem v dodatečné analýze, byl risperidon podaný spolu s lithiem nebo
valproátem účinnější ve snížení celkového YMRS skóre než samotné lithium nebo valproát.

Přetrvávající agrese při demenci

Strana 19 (celkem 22)

Účinnost risperidonu při léčbě behaviorálních a psychologických symptomů deprese (Behavioural and
Psychological Symptoms of Dementia=BPSD), které zahrnují poruchy chování jako je agresivita,
agitovanost, psychóza, poruchy aktivity a afektivity, byla prokázána ve třech dvojitě slepých placebem
kontrolovaných studiích u 1150 starších pacientů se střední nebo těžkou demencí. Jedna studie byla
s fixními dávkami risperidonu 0,5, 1 a 2 mg/den. Dvě studie byly s proměnlivými dávkami, kde byly
skupiny s dávkou risperidonu v rozmezí 0,5 až 4 mg/den, resp. 0,5 až 2 mg/den. U risperidonu se
prokázala statisticky významná a klinicky důležitá účinnost při léčbě agrese a méně konsistentní
účinnost při léčbě agitovanosti a psychózy u starších pacientů s demencí (měřeno pomocí Behavioural
Pathology in Alzheimer’s Disease Rating Scale [BEHAVE-AD] a Cohen Mansfield Agitation
Inventory [CMAI]). Léčebný účinek risperidonu nebyl závislý na skóre Mini-Mental State
Examination (MMSE) (a tím na závažnosti demence), na sedativních vlastnostech risperidonu, na
přítomnosti nebo absenci psychózy a na typu demence, Alzheimerova typu, vaskulární nebo smíšené
(viz také bod 4.4).

Pediatrická populace

Porucha chování

Účinnost risperidonu v krátkodobé léčbě disruptivního chování (DBD) byla prokázána ve dvou dvojitě
slepých placebem kontrolovaných studiích u přibližně 240 pacientů ve věku 5 až 12 let s DSM-IV
diagnózou DBD a hraničními intelektuálními funkcemi nebo slabou až střední mentální
retardací/poruchou učení. Ve dvou studiích byl risperidon v dávce 0,02 až 0,06 mg/kg/den významně
účinnější než placebo v předem stanoveném parametru, tj. změně oproti výchozímu stavu u
podstupnice problematického chování v Nisonger-Child Behaviour Rating Form (N-CBRF)
v 6. týdnu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Risperidon je metabolizován na 9-hydroxy-risperidon, který má podobnou farmakologickou účinnost
jako risperidon (viz Biotransformace a eliminace).

Absorpce

Risperidon je po perorálním podání úplně vstřebán, vrcholových plazmatických koncentrací dosahuje
během 1 až 2 hodin. Absolutní biologická dostupnost risperidonu po perorálním podání je 70 %
(CV=25 %). Relativní biologická dostupnost risperidonu z tablet je 94 % (CV=10 %) ve srovnání
s roztokem. Absorpce není ovlivněna potravou a risperidon tak lze užívat s jídlem nebo nalačno.
Rovnovážného stavu je u většiny pacientů dosaženo během 1 dne. Rovnovážného stavu 9-hydroxy-
risperidonu je dosaženo během 4–5 dní po podání.

Distribuce

Risperidon je rychle distribuován. Distribuční objem činí 1–2 l/kg. V plazmě se risperidon váže na
albumin a kyselý alfa1-glykoprotein. Podíl risperidonu vázaného na plazmatické proteiny představuje
90 %, u 9-hydroxy-risperidonu 77 %.

Biotransformace a eliminace

Risperidon je metabolizován cytochromem CYP2D6 na 9-hydroxy-risperidon, jehož farmakologický
účinek je podobný risperidonu. Risperidon a 9-hydroxy-risperidon tvoří účinnou antipsychotickou
frakci. CYP2D6 je předmětem genetického polymorfismu. Rychlí CYP2D metabolizátoři přeměňují
risperidon na 9-hydroxy-risperidon rychle, zatímco pomalí CYP2D metabolizátoři jej přeměňují
mnohem pomaleji. Ačkoli rychlí metabolizátoři mají nižší hladinu risperidonu a vyšší hladinu hydroxy-risperidonu než pomalí metabolizátoři, farmakokinetika kombinace risperidonu a 9-hydroxy-
risperidonu (tj. aktivní antipsychotické frakce) po jednorázovém a opakovaném podání je obdobná jak
u rychlých, tak i pomalých metabolizátorů CYP2D6.

Strana 20 (celkem 22)

Další cestou metabolizace risperidonu je N-dealkylace. In vitro studie na lidských jaterních
mikrozomech ukázaly, že risperidon v klinicky významných koncentracích neinhibuje podstatně
metabolismus látek metabolizovaných izoenzymy cytochromu P450 včetně CYP1A2, CYP2A6,
CYP2C8/9/10, CYP2D6, CYP2E1, CYP3A4 a CYP3A5. Jeden týden po podání je 70 % dávky
vyloučeno močí a 14 % stolicí. V moči představují risperidon a 9-hydroxy-risperidon 35–45 % dávky.
Zbývající podíl tvoří neaktivní metabolity. Po perorálním podání psychotickým pacientům je
risperidon eliminován s poločasem přibližně 3 hodiny. Eliminační poločas 9-hydroxy-risperidonu a
aktivní antipsychotické frakce činí 24 hodin.

Linearita/nelinearita

Koncentrace risperidonu v plazmě jsou v rámci terapeutického rozmezí odpovídající dávce.

Starší pacienti, porucha funkce jater a ledvin

Studie farmakokinetiky s jednorázovým podáním perorálního risperidonu prokázala v průměru o 43 %
vyšší plazmatické koncentrace účinné antipsychotické frakce, o 38 % delší poločas a snížení clearance
účinné antipsychotické frakce o 30 % u starších pacientů. U dospělých se středně závažnou poruchou
funkce ledvin byla clearance aktivní složky ~48 % hodnoty clearance u mladých zdravých dospělých.
U dospělých se závažnou poruchou funkce ledvin byla clearance aktivní složky ~31 % hodnoty
clearance u mladých zdravých dospělých. Poločas aktivní složky byl 16,7 hod. u zdravých mladých
dospělých; 24,9 hod. u dospělých se středně závažnou poruchou funkce ledvin (nebo ~1,5krát delší
než u mladých dospělých) a 28,8 hod. u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (nebo ~1,7krát
delší než u mladých dospělých). U pacientů s jaterní insuficiencí byly plazmatické koncentrace
risperidonu normální, ale průměrná volná plazmatická frakce risperidonu byla zvýšena přibližně o
37,1 %.

Clearance po perorálním podání a eliminační poločas risperidonu a jeho aktivní složky u dospělých se
středně závažnou a závažnou poruchou funkce jater nebyly významně odlišné od těchto parametrů u
mladých zdravých dospělých osob.

Pediatrická populace

Farmakokinetika risperidonu, 9-hydroxy-risperidonu a účinné antipsychotické frakce je u dětí obdobná
jako u dospělých.

Pohlaví, rasa a kouření

Analýza farmakokinetiky u populace neprokázala žádný významný vliv pohlaví, rasy nebo kouření na
farmakokinetiku risperidonu nebo účinné antipsychotické frakce.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích (sub)chronické toxicity, kdy bylo dávkování zahájeno u pohlavně nezralých laboratorních
potkanů a psů, byly v závislosti na dávce shledány účinky na samčí a samičí pohlavní ústrojí a mléčné
žlázy. Tyto účinky souvisely se zvýšenou hladinou prolaktinu způsobenou blokádou dopaminového
D2 receptoru risperidonem. Studie na tkáňových kulturách dále naznačují, že by buněčný růst
v lidských tumorech prsu mohl být stimulován prolaktinem. Risperidon nebyl teratogenní u potkanů a
králíků. V reprodukčních studiích s risperidonem u potkanů byly pozorovány nežádoucí účinky na
páření a na porodní hmotnost a přežití mláďat. U potkanů byla intrauterinní expozice risperidonu
spojena s kognitivním deficitem v dospělosti. Další antagonisté dopaminu měli při podání březím
zvířatům negativní vliv na učení a motorický vývoj mláďat. Ve studiích toxicity u mláďat potkanů
byly pozorovány vyšší mortalita mláďat a zpožďování fyzického vývoje. Ve 40týdenní studii u štěňat
bylo zpožděno pohlavní zrání. Podle AUC nebyl růst dlouhých kostí dotčen u psů při 3,6násobku
maximální humánní expozice pro dospívající (1,5 mg/den); účinky na dlouhé kosti a pohlavní zrání
byly pozorovány při 15násobku maximální humánní expozice pro dospívající.

Strana 21 (celkem 22)

Risperidon nebyl genotoxický podle celé řady testů. Ve studiích kancerogenity u perorálního podání
risperidonu potkanům a myším byl pozorován nárůst adenomu hypofýzy (myši), endokrinního
adenomu slinivky (potkani) a adenomu mléčné žlázy (oba druhy). Tyto nádory mohou být spojeny
s prodlouženým antagonismem dopamin D2 a hyperprolaktinémií. Význam nálezů těchto nádorů u
hlodavců pro člověka není znám. In vitro a in vivo modely na zvířatech ukazují, že vysoké dávky
risperidonu mohou způsobit prodloužení QT intervalu, což bylo u pacientů spojováno s teoreticky
zvýšeným rizikem torsade de pointes.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Monohydrát laktosy,
kukuřičný škrob,
mikrokrystalická celulosa,
magnesium-stearát,
koloidní bezvodý oxid křemičitý,
natrium-lauryl-sulfát.

Potahová vrstva:
Rileptid 1 mg potahované tablety
Potahová soustava Opadry Y-1-7000 bílá: hypromelosa, oxid titaničitý (E171), makrogol 400.
Rileptid 2 mg potahované tablety
Potahová soustava Opadry 03B220015 žlutá: hypromelosa, oxid titaničitý (E171), makrogol 400,
hlinitý lak chinolinové žluti (E104).
Rileptid 3 mg potahované tablety
Potahová soustava Opadry 03B21372 zelená: hypromelosa, oxid titaničitý (E171), makrogol 400,
hlinitý lak indigokarmínu (E132), hlinitý lak chinolinové žluti (E104).

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

Číslo šarže, datum výroby a doba použitelnosti přípravku jsou vytištěny na balení. Nepoužívejte tyto
tablety po uplynutí doby použitelnosti uvedené na balení.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.5 Druh obalu a obsah balení

10, 20 nebo 60 potahovaných tablet v PVC/PVDC/Al blistru a papírové krabičce.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

Strana 22 (celkem 22)

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Egis Pharmaceuticals PLC
1106 Budapešť, Keresztúri út 30-38.
Maďarsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Rileptid 1 mg potahované tablety: 68/237/06-C
Rileptid 2 mg potahované tablety: 68/238/06-C
Rileptid 3 mg potahované tablety: 68/239/06-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 4. 7. Datum posledního prodloužení registrace: 25. 5.

10. DATUM REVIZE TEXTU

17. 6.