Sevelamer carbonate heaton

Neklinické údaje získané pro sevelamer na základě konvenčních studií farmakologie bezpečnosti,
toxicity po opakovaném podávání nebo genotoxicity, neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Byly provedeny studie kancerogenity s perorálním podáváním sevelamer hydrochloridu u myší (v
dávkách do 9 g/kg/den) a potkanů (0,3, 1 nebo 3 g/kg/den). Ve skupině s vysokým dávkováním byla
pozorována zvýšená incidence papilomu z přechodných buněk močového měchýře u samců potkanů
(ekvivalentní dávka u člověka se rovná dvojnásobku maximální dávky u člověka podané v rámci
klinické studie, což bylo 14,4 g). U myší nebyla pozorována zvýšená incidence tumorů (ekvivalentní
dávka u člověka se rovná trojnásobku maximální dávky u člověka podané v rámci klinické studie).

V cytogenetických testech in vitro na savčích buňkách s metabolickou aktivací sevelamer-
hydrochlorid způsoboval statisticky významný nárůst počtu strukturálních chromozomálních aberací.
Sevelamer-hydrochlorid nebyl mutagenní v Amesově testu bakteriálních mutací.

U psů a potkanů sevelamer snižoval vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích D, E a K (koagulační
faktory) a kyseliny listové.

Při středně vysokých a vysokých dávkách sevelameru (ekvivalentní dávka u člověka je menší než
maximální dávka podaná v rámci klinické studie, což bylo 14,4 g) byla u samičích plodů potkanů na
několika místech pozorována deficitní osifikace skeletu. Může se jednat o sekundární důsledek
deplece vitaminu D.

U březích králíků, kterým byl během organogeneze podáván sevelamer hydrochlorid žaludeční
sondou, došlo ke zvýšení časné resorpce ve skupině s vysokým dávkováním (ekvivalentní dávka u
člověka se rovná dvojnásobku maximální dávky u člověka podané v rámci klinické studie).

Sevelamer-hydrochlorid nepoškozoval fertilitu samců ani samic potkanů ve studii s podáváním v
potravě, kde byla látka podávána samicím 14 dnů před pářením a během gestace a samcům 28 dnů
před pářením. Nejvyšší dávka v této studii byla 4,5 g/kg/den (ekvivalentní dávka u člověka se rovná
dvojnásobku maximální dávky 13 g/den podané u člověka v rámci klinické studie, na základě srovnání
relativní BSA).