Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Loperamide Aurovitas 2 mg tvrdé tobolky


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tvrdá tobolka obsahuje loperamidi hydrochloridum 2 mg.

Pomocná látka se známým účinkem
Jedna tvrdá tobolka obsahuje 144,6 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka.

Tvrdé želatinové tobolky o velikosti „4“ s bílým neprůhledným víčkem a bílým neprůhledným tělem
potištěné černým inkoustem „2“ na víčku a potiskem „L“ na těle naplněné bílým až téměř bílým
práškem.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Symptomatická léčba akutního průjmu u dospělých a dospívajících ve věku 12 let a starší.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí a dospívající od 12 let:
Počáteční dávka činí dvě tobolky, následuje jedna tobolka po každé řídké stolici, avšak nelze překročit
maximální dávku šesti tobolek v průběhu 24 hodin.

Děti do 12 let: Nedoporučuje
se.

Starší pacienti
Úprava dávkování u starších pacientů není zapotřebí.

Porucha funkce ledvin
Úprava dávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin není zapotřebí.
Porucha funkce jater
I přesto, že farmakokinetické údaje u pacientů s poruchou funkce jater nejsou k dispozici, je u těchto
pacientů zapotřebí užívat loperamid-hydrochlorid s opatrností vzhledem ke sníženému metabolizmu
prvního průchodu játry (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).


Způsob podání
Perorální podání.
Tento lék nemá být bez lékařského doporučení a dohledu užíván déle než 2 dny.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Loperamid nemá být užíván jako lék první volby:
- U dětí do 12 let.
- U pacientů s akutní ulcerózní kolitidou.
- U pacientů s bakteriální enterokolitidou způsobenou invazivními organizmy, k nimž patří např.
Salmonella, Shigella a Campylobacter.
U pacientů s akutní dyzenterii charakterizovanou přítomností krve ve stolici a horečkou.
- Je-li třeba zabránit inhibici gastrointestinální peristaltiky, jako je tomu u subileusu, megakolonu,
toxického megakolonu a některých intoxikacích.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Léčba průjmu loperamidem je pouze symptomatická. V případech, kde lze stanovit etiologii průjmu, má
být v případě potřeby zahájena odpovídající léčba.

U pacientů s průjmem, zejména u malých dětí a starších lidí, se může objevit deplece tekutin a
elektrolytů. V takovém případě je nejdůležitějším opatřením podávání vhodné terapeutické náhrady
tekutin a elektrolytů (perorální rehydratační roztoky, ORS). Sucho v ústech může být také projevem
dehydratace. U dítěte se dehydratace může projevit závratěmi a zvracením. I v tomto případě je podávání
vhodné terapeutické náhrady tekutin a elektrolytů nejdůležitějším opatřením.

Není-li u akutního průjmu pozorováno klinické zlepšení do 48 hodin, má být podávání loperamidu
přerušeno a pacient má vyhledat lékaře.

Užívání loperamidu má být ukončeno, jakmile se stolice stane pevnější nebo se neobjeví po dobu delší
než 12 hodin.

Pokud se objeví zácpa, abdominální distenze nebo subileus musí být léčba loperamid-hydrochloridem
okamžitě ukončena.

Pokud je doporučená dávka překročena, šance rozvinutí ileu se zvyšuje.

Vzhledem k tomu, že perzistentní průjem může být indikátorem potenciálně vážnějšího onemocnění,
loperamid-hydrochlorid nemá být užíván delší dobu, dokud příčina průjmu nebyla prozkoumána.
I přesto, že farmakokinetické údaje u pacientů s poruchou funkce jater nejsou k dispozici, je vzhledem
ke sníženému metabolizmu prvního průchodu játry u těchto pacientů zapotřebí užívat loperamid s
opatrností, jelikož může vést k relativnímu předávkování vedoucímu k toxititě centrálního nervového
systému (CNS). Loperamid-hydrochlorid má být užíván pod lékařským dohledem u pacientů s těžkou
poruchou funkce jater.

U pacientů s AIDS, u nichž je průjem léčen loperamid-hydrochloridem, má být léčba ukončena při
prvních známkách abdominální distenze. U pacientů s AIDS současně s infekční kolitidou způsobenou
virovými i bakteriálními patogeny, kteří byli léčeni loperamid-hydrochloridem, se vyskytla izolovaná
hlášení výskytu toxického megakolonu.
Jelikož loperamid není vylučován močí, úprava dávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin není
zapotřebí.

Loperamid-hydrochlorid nemá být používán k léčbě chronického průjmu, který vyžaduje kontrolu u
lékaře.

V souvislosti s předávkováním byly hlášeny srdeční příhody včetně prodloužení QT intervalu a QRS
komplexu a torsades de pointes. Předávkování může odhalit přítomnost Brugadova syndromu. Některé
případy měly fatální následky (viz bod 4.9). Pacienti nemají překračovat doporučenou dávku a / nebo
doporučenou délku léčby.

Informace o pomocné látce
Loperamide Aurovitas obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s
intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento
přípravek užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Neklinická data prokázala, že loperamid je substrátem P-glykoproteinu. Současné užití loperamidu
(jednorázové dávky 16 mg) s chinidinem nebo ritonavirem, patřícím k inhibitorům P-glykoproteinu,
vedlo k 2 až 3násobné zvýšení plazmatických hladin loperamidu. Klinický význam této
farmakokinetické interakce s inhibitory P-glykoproteinu při doporučeném dávkování loperamidu není
znám.

Současné užití loperamidu (jednorázové dávky 4 mg) a itrakonazolu, inhibitoru CYP3A4 a
Pglykoproteinu, způsobilo 3 až 4násobné zvýšení plazmatických koncentrací loperamidu. Inhibitor
CYP2C8 gemfibrozil zvýšil ve stejné studii loperamid přibližně dvojnásobně. Kombinace itrakonazolu
a gemfibrozilu způsobil 4 násobné zvýšení vrcholových plazmatických hladin loperamidu a 13 násobné
zvýšení celkové plazmatické expozice. Tato zvýšení nesouvisela s účinkem na centrální nervový systém
(CNS) měřeno psychomotorickými testy (např. subjektivní ospalosti a testem Digit Symbol Substitution
Test).

Současné užívání loperamidu (jednotlivé dávky 16 mg) a ketokonazolu, inhibitoru CYP3A4 a
Pglykoproteinu, způsobilo 5 násobné zvýšení plazmatických koncentrací loperamidu. Toto zvýšení
nesouviselo se zvýšeným farmakodynamickým účinkem měřeným pupilometrií.

Současná léčba perorálním desmopresinem způsobila 3násobné zvýšení plazmatických hladin
desmopresinu, pravděpodobně vzhledem ke snížené gastrointestinální motilitě.

Lze očekávat, že léky se stejnými farmakologickými vlastnostmi mohou zvyšovat účinek loperamidu, a
že léky, které zrychlují gastrointestinální pasáž, mohou účinek snižovat.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Dostupné je omezené množství dat týkajících se použití loperamidu u těhotných žen. V jedné ze dvou
epidemiologických studií byla naznačena souvislost možného mírného zvýšení rizika hypospadie s
používáním loperamidu v časném stádiu těhotenství. Nicméně, zvýšené riziko závažných malformací
nemohlo být identifikováno. Studie na zvířatech neprokázaly přímé nebo nepřímé škodlivé účinky
vzhledem k reprodukční toxicitě (viz bod 5.3). Ačkoliv studie na zvířatech neprokázaly žádné
teratogenní nebo embryotoxické účinky loperamid-hydrochloridu, bezpečnost v těhotenství u člověka
nebyla dosud stanovena.

Pokud možno, používání loperamidu v prvním trimestru se má vyhnout, nicméně loperamid může být
užíván v průběhu druhého a třetího trimestru těhotenství.

Kojení
Malá množství loperamidu se mohou objevit v lidském mateřském mléce. Proto se užívání tohoto léku
v období kojení nedoporučuje. Těhotným a kojícím ženám je zapotřebí doporučit konzultaci s lékařem
týkající se vhodné léčby.

Fertilita
Nejsou k dispozici žádné údaje o účincích loperamid-hydrochloridu na fertilitu u člověka. Výsledky
studií na zvířatech nenaznačují žádný účinek loperamid-hydrochloridu v terapeutických dávkách na
fertilitu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Loperamid-hydrochlorid má mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Při léčbě průjmu
loperamid-hydrochloridem se mohou objevit ztráta vědomí, snížený stav vědomí, únava, závratě nebo
ospalost.

Proto se při řízení vozidel nebo obsluze strojů doporučuje opatrnost (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky).

4.8 Nežádoucí účinky

Dospělí a dospívající ve věku 12 let a starší
Bezpečnost loperamid-hydrochloridu byla hodnocena u 2 755 dospělých a dospívajících ve věku ≥ let, kteří se účastnili 26 kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studií léčby akutního průjmu
loperamid-hydrochloridem.

Nejčastěji hlášené (tj. s incidencí ≥ 1 %) nežádoucí účinky (adverse drug reactions, ADR) v klinických
studiích s loperamid-hydrochloridem u akutního průjmu byly: zácpa (2,7 %), flatulence (1,7 %), bolest
hlavy (1,2 %) a nauzea (1,1 %).

Tabulka 1 uvádí nežádoucí účinky hlášené jak při užívání loperamid-hydrochloridu v klinických studiích
(u akutního průjmu), tak z postmarketingových sledování.

Frekvence výskytu jsou řazeny dle následující konvence: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10);
méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000) a velmi vzácné (< 1/10 000) a není
známo (frekvenci výskytu nelze z dostupných údajů určit).

Tabulka 1 Nežádoucí účinky


Třídy
orgánových
systémů
Frekvence
Časté Méně časté Vzácné Není známo
Poruchy
imunitního
systému
Hypersenzitivní reakcea
Anafylaktická reakce
(včetně anafylaktického
šoku)a
Anafylaktoidní reakcea

Poruchy
nervového
systému
Bolest
hlavy
Závrať
Somnolencea Ztráta vědomía
Stupora
Snížený stupeň vědomía
Hypertoniea
Abnormalita koordinacea

Poruchy oka Miózaa
Gastrointestinální
poruchy
Zácpa
Nauzea
Flatulence
Bolest
břicha
Břišní
diskomfort
Sucho v
ústech
Bolest v
epigastriu
Zvracení
Dyspepsiea
Ileusa (včetně paralytického
ilea)
Megakolona (včetně
toxického megakolonb)
Glosodyniea
Břišní distenze
Akutní
pankreatitida
Poruchy kůže a
podkožní tkáně

Vyrážka Bulózní erupcea (včetně
Stevensova-Johnsonova
syndromu, toxické
epidermální nekrolýzy a
erythema multiforme)
Angioedéma
Kopřivkaa
Pruritusa

Poruchy ledvin a
močových cest Močová retencea

Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
Únavaa


a Tyto nežádoucí účinky byly hlášeny po uvedení loperamid-hydrochloridu na trh. Protože tato hlášení
nerozlišovala mezi indikací akutního a chronického průjmu nebo u užití dospělých a dětí, je frekvence
výskytu odhadována podle všech klinických studií s loperamid-hydrochloridem (akutní a chronické)
včetně studií s dětmi do 12 let (N=3683).
b viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pediatrická populace
Bezpečnost loperamid-hydrochloridu byla hodnocena u 607 pacientů ve věku 10 dní až 13 let, kteří se
zúčastnili 13 kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studií léčby akutního průjmu loperamid-
hydrochloridem. Profil nežádoucích účinků byl u této populace všeobecně podobný profilu
zaznamenanému v klinických studiích s podáváním loperamid-hydrochloridu u dospělým a dětem
starším 12 let.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek


4.9 Předávkování

Symptomy
Po požití nadměrné dávky se mohou vyskytnout gastrointestinální potíže, jako jsou nauzea a zvracení,
bolest břicha a křeče v břiše a také sucho v ústech.

V případě předávkování (včetně relativního předávkování způsobeného jaterní dysfunkcí) se může
objevit deprese CNS (stupor, poruchy koordinace, somnolence, mióza, svalová hypertonie a respirační
deprese), retence moči a ileus. Děti mohou být citlivější k účinkům na CNS než dospělí.

U jedinců, kteří požili nadměrné dávky loperamidu, byly pozorovány srdeční příhody, jako je
prodloužení QT intervalu a QRS komplexu, torsades de pointes, závažné komorové arytmie, srdeční
zástava a synkopa (viz bod 4.4). Rovněž byly hlášeny případy úmrtí. Předávkování může odhalit
přítomnost Brugadova syndromu.

Léčba
V případě předávkování má být zahájeno monitorování prodloužení QT intervalu pomocí EKG. Pokud
se objeví CNS příznaky předávkování, může se jako antidotum podat naloxon. Pokud se do 10 minut
nedostaví žádný účinek, je třeba zvážit i jinou příčinu. Protože délka trvání účinku loperamidu je delší
než účinek naloxonu (1-3 hodiny), může být nutné podat naloxon opakovaně. Proto je potřeba pacienta
pečlivě monitorovat po dobu nejméně 48 hodin, aby se odhalily případné příznaky deprese CNS.

U dětí je dávka naloxonu 0,01 mg/kg, s maximální celkovou dávkou 10 mg. Pokud není dosaženo
žádného výsledku, nejedná se o morfinomimetický účinek.

V případě respirační deprese ventilujte, pokud je to třeba. Ostatní příznaky mají být léčeny jako takové
odpovídajícím způsobem.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antipropulziva, ATC kód: A07DA03

Loperamid-hydrochlorid se váže na opiátové receptory ve střevní stěně. V důsledku toho inhibuje
uvolňování acetylcholinu a prostaglandinů, čímž snižuje propulzní peristaltiku a prodlužuje dobu
střevního průchodu. Loperamid zvyšuje absorpci vody a elektrolytů, zejména v ileu. Toho je dosaženo
zvýšením kotransportu NaCl nebo přímo zablokováním sekrece závislé na vápníku. Může také snížit
gastrointestinální sekreci, což vede ke zmírnění symptomů průjmu.

Loperamid také snižuje tonus análního sfinkteru a snižuje tak inkontinenci stolice a nutkání na stolici.
Nástup protiprůjmového účinku se dostavil během jedné hodiny od podání dávky 4 mg loperamidu.

V dvojitě zaslepené randomizované studii byl u 56 pacientů s akutním průjmem, kterým byla podána
jednorázová dávka 4 mg loperamidu, zaznamenán nástup protiprůjmového účinku během 1. hodiny.
Klinické srovnání s dalšími antidiaroiky tento mimořádně rychlý nástup účinku loperamidu potvrdilo.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Loperamid-hydrochlorid se dobře vstřebává ve střevu, ale v důsledku výrazného metabolismu prvního
průchodu játry je systémová biologická dostupnost pouze přibližně 0,3 %.

Distribuce
Studie distribuce u potkanů prokazují vysokou afinitu ke střevní stěně s přednostní vazbou na receptory
longitudinální svalové vrstvy. Vazba loperamidu na plazmatické bílkoviny je přibližně 95 %, především
na albumin. Neklinické údaje ukázaly, že loperamid je substrátem P glykoproteinů.

Biotransformace
Loperamid je téměř úplně vychytáván a metabolizován játry, kde je konjugován a vylučován žlučí.
Hlavní metabolickou cestou loperamidu je oxidativní N-demethylace a je zprostředkována především
CYP3A4 a CYP2C8. Vysoká afinita loperamidu ke střevní stěně a jeho vysoký metabolismus prvního
průchodu způsobuje, že velmi malé množství loperamid-hydrochloridu de dostane do systémové
cirkulace.

Eliminace
Biologický poločas loperamid-hydrochloridu představuje u člověka přibližně 11 hodin v rozmezí 9-hodin. Exkrece se děje převážně stolicí.

Pediatrická populace
U pediatrické populace nebyly provedeny žádné farmakokinetické studie. Očekává se však, že
farmakokinetika a interakce s jinými léky jsou u této skupiny pacientů podobné jako u dospělých
pacientů.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu, reprodukční a vývojové
toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Akutní a chronické studie loperamidu neprokázaly žádnou specifickou toxicitu.
Perorální podání loperamidu potkaním samcům v dávkách až do přibližně 40 mg/kg před pářením
nemělo žádný vliv na fertilitu. U samic, kterým byl podán loperamid v dávce přibližně 40 mg/kg,
nedošlo k žádné březosti. Nižší dávky (přibližně 10 a 2,5 mg/kg) neměly na samičí fertilitu vliv. U samic
králíků, kterým byla podána perorální dávka až do 40 mg/kg nebyl pozorován žádný rozdíl v četnosti
březosti.

Nebyly zaznamenány žadné malformace u potomků potkanů a králíků, kterým byla podána dávka až do
40 mg/kg. Loperamid nevykazoval genotoxický potenciál.

V 18měsíční studii kancerogenity na potkanech, kterým byly podávány dávky až do 100násobku
maximální dávky u člověka, nebyly nalezeny žádné důkazy kancerogeneze.

Předklinické účinky byly pozorovány pouze při expozicích, které významně překračují maximální
expozici u člověka, což naznačuje malý klinický význam.

Z neklinického in vitro a in vivo hodnocení loperamidu nevyplývají v rámci jeho terapeuticky
relevantního rozsahu koncentrací ani v souvislosti s podstatnými násobky tohoto rozsahu (až 47násobku)
žádné významné srdeční elektrofyziologické účinky. Avšak při extrémně vysokých koncentracích v
souvislosti s předávkováním (viz bod 4.4) má loperamid srdeční elektrofyziologické účinky, které
spočívají v inhibici proudění draslíku (human Ether–a-go-go Related Gene, hERG) a sodíku a rozvoji
arytmií.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Obsah tobolek:
Monohydrát laktosy
Kukuřičný škrob
Mastek (E 553b)
Magnesium-stearát (E 470b)

Tobolka:
Oxid titaničitý (E 171)
Želatina (E 441)

Potisk:
Šelak (E 904)
Černý oxid železitý (E 172)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl
přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Loperamide Aurovitas je dostupný v čirém PVC/Al blistru.

Velikosti balení:
Blistr: 6, 10, 12, 20, 30, 60 a 200 tobolek.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Aurovitas, spol. s r.o.
Karlovarská 77/12
161 00 Praha 6
Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

49/179/17-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 5. 12. 2018


10. DATUM REVIZE TEXTU

11. 5.