Lodronat 520

Jako u všech bisfosfonátů je střevní resorpce kyseliny klodronové při perorálním užívání nízká
(1-3 %). Z absorbovaného množství je 70 % vylučováno ledvinami. Většina zbývajícího množství je
vázána na kostní tkáň. Pro vysokou afinitu k minerálu kostí působí kyselina klodronová selektivně na
kostní tkáň. Látka se nemetabolizuje, ale je nezměněná vylučována močí.
Když je koncentrace kyseliny klodronové stanovována po dostatečně dlouhém období, nalezneme
několik poločasů, svědčících o jejím multikompartmentálním chování. Byly nalezeny tři poločasy:
hod., 5-6 hod. a 10-16 hod. Na základě zjištěných poločasů a dlouhodobých pozorování se při
doporučených denních dávkách neočekává žádná kumulace. Zvýšená úvodní dávka není nutná, neboť
účinného léčení je možno dosáhnout perorálním užíváním a doporučených denních dávek. Pro nízkou
absorpci kyseliny klodronové je silnější a rychlejší účinek dosahován počáteční intravenózní dávkou.
Klinický účinek kyseliny klodronové závisí na koncentraci látky v místě působení, tj. v kostní tkáni. U
pacientů s metastázami do kostí a s různým stupněm poškození ledvin je renální clearance kyseliny
klodronové závislá na funkci ledvin. U pacientů s clearance kreatininu mezi 10 až 50 ml/min je nutno
snížit dávkování.
Poločas kyseliny klodronové v kostech závisí na rychlosti změn v kostní tkáni. Když je léčivá látka
vázaná na kostní tkáň uvolňována během resorpce z kosti, místně působící koncentrace vzrůstají v místě
osteolýzy a to má přímý inhibiční účinek na osteoklast a jiné buňky resorbující kosti.

Biologická dostupnost
Medián biologické dostupnosti kyseliny klodronové ve formě tablet je přibližně 3 až 7,5 %.