Lodronat 520

Akutní toxicita
myš, samice LD50 236 mg/kg i.v.
 2000 mg/kg p.o.
myš, samec LD50 238 mg/kg i.v.
 2000 mg/kg p.o.
potkan, samice LD50 i.v. nezjišťováno
 1798 mg/kg p.o.
potkan, samec LD50 65 mg/kg i.v.
1635 mg/kg p.o.

Subchronická a chronická toxicita
Při i.v. dávkování déle než 4 týdny byly dávky 45 mg/kg (psi) a 80 mg/kg (potkani) stále v tolerovaných
mezích.
Kyselina klodronová vykazuje relativně malou toxicitu při denním perorálním podání. U psů byla dávka
40mg/kg chronicky (9 měsíců perorálního podání) v tolerovaném rozmezí.
Při denním perorálním užívání v časovém období delším než 52 týdnů u potkanů se ukázala dávka mg/kg jako mezní v rámci tolerance. U selat (1 rok) byla denní dávka 300 mg/kg perorálně snášena bez
známek toxicity.
Při vyšším dávkování, v závislosti na druhu a způsobu užívání, se projevily změny mukózy a submukózy
gastrointestinálního traktu a rovněž známky začínající jaterní parenchymatozní reakce spojené se
zvýšenou aktivitou jaterních enzymů v séru. Poškození ledvin je spojeno se vzrůstem koncentrace BUN
nebo výskytem proteinů v tubulech (jen při vysokých i.v. dávkách). V toxikologických studiích nebyly
nalezeny významnější hematologické změny.

Kancerogenita a mutagenita
Ve studiích provedených na potkanech a myších při použití dávek, které jsou již částečně toxické a
vyvolávají výrazné změny kostní struktury (dávky do 200 mg/kg/den u potkanů a do 400 mg/kg/den u
myší) nebyl prokázán jakýkoli onkogenní potenciál kyseliny klodronové.
Nebyly zjištěny žádné mutagenní vlastnosti většího rozsahu kyseliny klodronové při zkouškách in vitro
a in vivo.