Předávkování levosimendanem může vyvolat hypotenzi a tachykardii. V klinických studiích s levosimendan byla hypotenze úspěšně léčena vazopresorickými látkami (např. dopaminem u pacientů s městnavým srdečním selháním a adrenalinem u pacientů po kardiochirugickém výkonu). Excesivní pokles srdečního plnícího tlaku může omezit odpověď na levosimendan a lze ho řešit parenterálním podáním tekutin. Vysoké dávky přípravku (0,4 μg/kg/min. a více) a infuze trvající déle než 24 hodin zvyšují srdeční frekvenci a jsou někdy spojeny s prodloužením intervalu QTc. V případě předávkování levosimendanem musí být zajištěno nepřetržité monitorování EKG, opakované vyšetření sérových hladin elektrolytů a invazivní hemodynamické monitorování. Předávkování levosimendanem vede ke zvýšeným plazmatickým koncentracím aktivního metabolitu, které mohou vést k výraznějšímu a protrahovanému účinku na srdeční frekvenci vyžadujícímu odpovídající prodloužení období sledování pacienta.