Kyselina zoledronová genthon

Obecná
Před podáním přípravku Kyselina zoledronová Genthon musí být posouzen stav hydratace pacientů, a
v případě potřeby musí být hydratace adekvátně upravená.
U pacientů s rizikem srdečního selhání je nutné zabránit nadměrnému přívodu tekutin.
Po zahájení terapie přípravkem Kyselina zoledronová Genthon mají být pečlivě sledovány standardní
metabolické parametry související s hyperkalcemií, jako jsou sérové hladiny kalcia, fosfátu a
magnesia. Pokud se objeví hypokalcemie, hypofosfatemie nebo hypomagnesemie, může být nezbytná
krátkodobá suplementace. Pacienti s neléčenou hyperkalcemií mají obvykle do jisté míry poškozenou
funkci ledvin, proto je nutné uvažovat o pečlivém sledování ledvinných funkcí.


Pacienti léčení přípravkem Kyselina zoledronová Genthon nemají být současně léčeni jinými
přípravky obsahujícími kyselinou zoledronovou nebo jinými bisfofonáty, protože kombinované
účinky těchto látek nejsou známy.
Porucha funkce ledvin
U pacientů s TIH a zjištěným zhoršováním funkcí ledvin má být velmi dobře posouzen jejich stav a
zváženo, zda přínos léčby přípravkem Kyselina zoledronová Genthon převáží možné riziko léčby.
Při rozhodnutí léčit pacienty s kostními metastázami pro prevenci kostních příhod se má vzít v úvahu,
že nástup léčebného účinku je za 2 až 3 měsíce.
Léčba přípravkem Kyselina zoledronová Genthon byla spojena s hlášením poruch funkce ledvin.
Mezi faktory, které mohou zvyšovat riziko zhoršení ledvinných funkcí, patří dehydratace a již
existující porucha funkce ledvin, opakované cykly podávání kyseliny zoledronové nebo jiných
bisfosfonátú stejně jako jiných nefrotoxických léčivých přípravků. Přestože je toto riziko sníženo při
podávání kyseliny zoledronové v dávce 4 mg po dobu delší než 15 minut, může se poškození ledvin
přesto vyskytnout. Bylo hlášeno zhoršení ledvinných funkcí a progrese do ledvinného selhání s
nutností dialýzy u pacientů po úvodní nebo jednorázové dávce 4 mg kyseliny zoledronové. Zvýšení
kreatininu v séru se může u některých pacientů vyskytnout po opakovaném podání kyseliny
zoledronové v dávkách, doporučených k prevenci kostních příhod, i když méně často.
Před každou aplikací přípravku Kyselina zoledronová Genthon má být pacientům stanovená hladina
sérového kreatininu. U pacientů s kostními metastázami a s mírnou až středně těžkou poruchou
funkce ledvin se doporučuje zahájit léčbu nižšími dávkami kyseliny zoledronové. U pacientů, u
kterých bylo v průběhu léčby přípravkem Kyselina zoledronová Genthon prokázáno zhoršení funkce
ledvin, musí být léčba přípravkem Kyselina zoledronová Genthon přerušená do doby, než se hladina
sérového kreatininu vrátí na hodnoty, které se nebudou lišit o více než 10 % od výchozí hodnoty.
Léčba kyselinou zoledronovou má pokračovat stejnou dávkou, jaká byla podávaná před přerušením
léčby.
Vzhledem k možnému vlivu kyseliny zoledronové na funkci ledvin se pro nedostatek klinických údajů
o bezpečnosti podávání u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin již před zahájením léčby (v
klinických studiích definovaných hladinou kreatininu v séru ≥ 400 μmol/l nebo ≥ 4,5 mg/dl u pacientů s
ТIH a ≥ 265 μmol/l nebo ≥ 3,0 mg/dl u pacientů s karcinomem a kostními metastázami) a pouze
omezenému množství farmakokinetických údajů u těchto pacientů (clearance kreatininu < 30 ml/min)
se podávání přípravku Kyselina zoledronová Genthon pacientům se závažnou poruchou funkce ledvin
nedoporučuje.
Porucha funkce jater
U pacientů se závažnou poruchou funkce jater je k dispozici jen omezené množství klinických údajů,
a proto nemůže být dáno specifické doporučení pro tuto skupinu pacientů.
Osteonekróza
Osteonekróza čelisti
U pacientů používajících přípravek Kyselina zoledronová Genthon byly v klinických studiích
výjimečně hlášeny případy osteonekrózy čelisti (OČ).

Zkušenosti po uvedení přípravku na trh a dostupná literatura naznačují různou frekvenci hlášení
osteonekrózy čelisti v závislosti na typu nádoru (pokročilý karcinom prsu, mnohočetný myelom). V
jedné studii se ukázalo, že výskyt osteonekrózy čelisti byl vyšší u pacientů s mnohočetným
myelomem v porovnání s ostatními nádory (viz bod 5.1).

U pacientů s nehojícími se lézemi měkkých tkání v ústech by mělo být s výjimkou akutních
medicínských stavů zahájení léčby nebo nového cyklu léčby odloženo. Před zahájením léčby


bisfosfonáty je u pacientů s konkomitantními rizikovými faktory doporučené příslušné vyšetření
s preventivním ošetřením a individuálním vyhodnocením poměru prospěchu-rizika.

Při vyhodnocení individuálního rizika vzniku OČ mají být zvažovány následující rizikové faktory:
- Potenciál bisfosfonátů (vyšší riziko pro vysoce účinné složky), cesta podání (vyšší riziko pro
parenterální podání) a kumulovaná dávka bisfosfonátů
- Maligní nádorové onemocnění, komorbidity (např. anémie, koagulopatie, infekce), kouření.
- Konkomitantní terapie: chemoterapie, inhibitory angiogeneze (viz bod 4.5), radioterapie krku a
hlavy, kortikosteroidy.
- Stomatologická onemocnění v anamnéze, špatná ústní hygiena, periodontální onemocnění,
invazivní stomatologické zákroky (např. extrakce zubů) a špatně naléhající zubní protézy
Všichni pacienti mají být vyzváni, aby během léčby přípravkem Kyselina zoledronová Genthon
udržovali dobrou ústní hygienu, absolvovali rutinní vyšetření chrupu a okamžitě hlásili jakékoli
příznaky v ústech, jako je kývání zubů, bolest nebo otoky nebo nehojící se vředy nebo výtok. Během
léčby mají být invazivní stomatologické procedury prováděny pouze po pečlivém vyhodnocení a při
nastávajícím podávání kyseliny zoledronové mají být vyloučena. U pacientů, kde se osteonekróza
čelisti vyvine během bisfosfonátové léčby, může stomatologický výkon zhoršit stav. Neexistují data,
která by dokládala, že vysazení bisfosfonátové léčby snižuje u pacientů vyžadujících stomatologický
výkon riziko osteonekrózy čelisti.
Plán léčby pacientů s OČ by měl být navržen v úzké spolupráci mezi ošetřujícím lékařem a dentistou
nebo zubním chirurgem s odbornou znalostí OČ. Dokud se stav nezlepší a pokud možno nevymizí
příspívající rizikové faktory, mělo by být zváženo dočasné přerušení léčby kyselinou zoledronovou.
Osteonekróza lokalizovaná v jiných částech těla
V souvislosti s léčbou bisfosfonáty byla hlášena osteonekróza zevního zvukovodu, zejména při
dlouhodobém podávání. Mezi možné rizikové faktory osteonekrózy zevního zvukovodu patří
používání steroidů a chemoterapie a/nebo lokální rizikové faktory, jako například infekce nebo
trauma. Možnost vzniku osteonekrózy zevního zvukovodu je třeba zvážit u pacientů léčených
bisfosfonáty, kteří mají ušní symptomy včetně chronických infekcí ucha.
Navíc došlo ke sporadickým hlášením osteonekrózy jiných částí skeletu, zahrnující osteonekrózu
kyčle a stehenní kosti, hlášených převážně u dospělých pacientů s nádorem léčených přípravkem
Kyselina zoledronová Genthon.
Bolesti muskuloskeletálního systému
Z postmarketingových zkušeností byly hlášeny silné bolesti kostí, kloubů a/nebo svalů občas
zneschopňující pacienty užívající kyselinu zoledronovou. Nicméně tato hlášení byla řídká. Doba do
počátku nástupu projevů nežádoucích účinků od zahájení léčby je rozličná, od jednoho dne až po
několik měsíců. Jakmile byla léčba přerušena, pacientům se od příznaků ulevilo. Podskupina pacientů
zaznamenala opětovný návrat symptomů poté, co byla znovu léčena kyselinou zoledronovou nebo
jiným bisfosfonátem.
Atypické zlomeniny femuru
V souvislosti s léčbou bisfosfonáty byly hlášeny atypické subtrochanterické a diafyzární zlomeniny
femuru, zejména u pacientů dlouhodobě léčených pro osteoporózu. Tyto příčné nebo krátké šikmé
zlomeniny se mohou objevit kdekoli v celé délce femuru od oblasti těsně pod malým trochanterem až
do části těsně nad suprakondylickým rozšířením. Tyto zlomeniny se objevují po minimálním traumatu
nebo bez souvislosti s ním a u některých pacientů se mohou projevovat bolestí ve stehně nebo třísle,
často sdružené na zobrazovacích vyšetřeních s obrazem typickým pro stresové zlomeniny (neobvyklé
nízkotraumatické zlomeniny, v angličtině známé jako „insufficiency fractures“), týdny až měsíce před
manifestací kompletní zlomeniny femuru. Zlomeniny jsou často oboustranné, proto je nutné u


pacientů léčených bisfosfonáty, kteří utrpěli zlomeninu diafýzy femuru, vyšetřit i kontralaterální
femur. Rovněž bylo zaznamenáno špatné hojení těchto zlomenin. U pacientů, u kterých je podezření na
atypickou zlomeninu femuru, je třeba při hodnocení jejich stavu zvážit i přerušení léčby bisfosfonáty,
a to na základě zhodnocení prospěchu a rizika léčby u jednotlivého pacienta.
Pacienty je třeba poučit, aby během léčby bisfosfonáty hlásili jakoukoli bolest v oblasti stehna, kyčle
nebo třísla, a všechny pacienty, u kterých se tyto příznaky objeví, je třeba vyšetřit s ohledem na
možnou inkompletní zlomeninu femuru.

Hypokalcemie
U pacientů léčených kyselinou zoledronovou byla hlášena hypokalcemie. Srdeční arytmie a
neurologické nežádoucí účinky (zahrnující křeče, hypoestezii a tetanii) byly hlášeny v důsledku těžké
hypokalcemie. Byly hlášeny případy závažné hypokalcemie vyžadující hospitalizaci. V některých
případech může být hypokalcemie život ohrožující (viz bod 4.8). Při podávání přípravku Kyselina
zoledronová Genthon spolu s léčivými přípravky, které mohou způsobit hypokalcemii, je nutné dbát
opatrnosti, protože mohou mít synergní účinek vyúsťující v závažnou hypokalcemii (viz bod 4.5).
Před zahájením léčby přípravkem Kyselina zoledronová Genthon má být změřena hladina vápníku v
séru a upravena hypokalcemie. Pacientům má být dodáváno přiměřené množství vápníku a vitamínu
D.
Pomocné látky se známým účinkem:

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné ampulce (5ml), to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. Pokud je však pro ředění kyseliny zoledronovépřed jejím
podáním použit roztok obyčejné soli (0,9% roztok chloridu sodného), potom by byla dávka přijatého
sodíku vyšší.