Fluoxetine aurovitas

Farmakoterapeutická skupina: selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu
ATC kód: N06A B03.

Mechanismus účinku
Fluoxetin je selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu, což je pravděpodobně hlavním
mechanizmem jeho účinku. Fluoxetin nemá prakticky žádnou afinitu k dalším receptorům, jako jsou
α1-, α2- a β-adrenergní, serotonergní, dopaminergní, histaminergní, muskarinové a GABA receptory.

Klinická účinnost a bezpečnost


Depresivní epizody: Klinické studie u pacientů s depresivními epizodami byly provedeny proti
placebu i aktivním komparátorům. Prokázalo se, že fluoxetin je signifikantně účinnější než placebo
měřeno pomocí Hamiltonovy stupnice pro posuzování deprese (HAM-D). V těchto studiích vykazoval
fluoxetin signifikantně větší podíl odpovědi na léčbu (definovaná jako 50% snížení HAM-D skóre) a
remise ve srovnání s placebem.

Odpověď na dávku: Studie s fixními dávkami u pacientů s depresivními epizodami poskytují plochou
křivku odpovědi na dávku, což nenaznačuje výhody ve smyslu vyšší účinnosti pro použití vyšších
dávek než doporučených. Nicméně je klinickou zkušeností, že zvyšování dávky může být u některých
pacientů prospěšné.

Obsedantně-kompulzivní porucha: v krátkodobých klinických studiích (méně než 24 týdnů) byl
fluoxetin signifikantně účinnější než placebo. Terapeutický účinek byl při dávce 20 mg/den, ale vyšší
dávky (40 nebo 60 mg/den) ukázaly vyšší četnost odpovědi na léčbu. V dlouhodobých studiích (tři
pokračovací fáze krátkodobých studií a studie prevence relapsu) nebyla účinnost prokázána.

Mentální bulimie: v krátkodobých klinických studiích (méně než 16 týdnů) byl u ambulantních
pacientů splňujícících kritéria DSM-III-R pro mentální anorexii fluoxetin v dávce 60 mg/den
signifikantně účinnější než placebo při redukci záchvatovitého přejídání, zvracení a vyprazdňovacích
aktivit.

Premenstruální dysforická porucha: U pacientek splňujících kritéria DSM-IV pro premenstruální
dysforickou poruchu (PMDD) byly provedeny dvě placebem kontrolované klinické studie. Pacientky
byly zařazeny v případě příznaků dostatečné závažnosti narušení sociálních a pracovních funkcí a
vztahů s ostatními. Pacientky užívající perorální kontraceptiva byly vyloučeny. V první studii s 20 mg
denně podávanými kontinuálně podobu 6 cyklů bylo pozorováno zlepšení v primárním parametru
účinnosti (iritabilita, anxieta a dysforie). Ve druhé studii s přerušením léčby v luteální fázy (20 mg
denně po dobu 14 dnů) po dobu 3 cyklů bylo pozorováno zlepšení v primárním parametru účinnosti
(denní záznam závažnosti na stupnici problémů). Nicméně z těchto studií nemohou být odvozeny
definitivní závěry týkající se účinnosti a trvání léčby.

Pediatrická populace
Depresivní epizody: byly provedeny klinické studie u dětí a dospívajících ve věku 8 let a více oproti
placebu. Fluoxetin se v dávce 20 mg ukázal signifikantně účinnější než placebo ve dvou krátkodobých
pivotních studiích podle snížení celkového skóre na Dětské stupnici pro posuzování deprese –
revidované (CDRS-R) a skóre na stupnici Globální klinický dojem zlepšení (CGI-I). V obou studiích
pacienti splnili kritéria pro středně těžkou až těžkou depresivní epizodu (DSM-III nebo DSM-IV) ve
třech rozdílných hodnoceních praktikujícími dětskými psychiatry. Účinnost fluoxetinu ve studi může
záviset na zařazení selektivní populace pacientů (pacienti, kteří se spontánně neuzdraví v průběhu 3-týdnů a u nichž deprese přetrvává navzdory značné péči). Existují pouze omezená data týkající se
bezpečnosti a účinku při užívání delším než 9 týdnů. Obecně byla účinnost fluoxetinu mírná. Poměr
odpovědi na léčbu (primární cílový parametr definovaný jako 30% snížení CDRS-R skóre) prokázal
statisticky signifikantní rozdíl v jedné ze dvou pivotních studií (58 % pro fluoxetin oproti 32 % pro
placebo, p=0,013 a 6 5% pro fluoxetin oproti 54 % u placeba, p=0,093). V těchto dvou hodnoceních
byly průměrné hodnoty absolutních změn CDRS-R skóre oproti výchozím hodnotám 20 pro fluoxetin
oproti 11 pro placebo, p=0,002 a 22 pro fluoxetin oproti 15 pro placebo, p<0,001.

Účinky na růst, viz body 4.4 a 4.8: Po 19 týdnech léčby dosáhli dětští pacienti v klinických studiích
léčení fluoxetinem v průměru o 1,1 cm menšího přírůstku výšky (p=0,004) a 1,1 kg menšího přírůstku
tělesné hmotnosti (p=0,008) oproti pacientům léčeným placebem.

V retrospektivní srovnávací studii pediatrických pacientů léčených fluoxetinem průměrně 1,8 roku
nebyl zaznamenán žádný rozdíl v růstu v porovnání s očekávaným růstem u neléčené kontrolní
skupiny (0,0 cm, p = 0,9673).