Celecoxib accord
Absorpce
Celekoxib je dobře absorbován a dosahuje maximálních plazmatických koncentrací během 2–3 hodin.
Podání s jídlem (s vysokým obsahem tuku) zpomaluje absorpci celekoxibu zhruba o 1 hodinu, což má
za následek dosažení Tmax za 4 hodiny a zvýšení biologické dostupnosti asi o 20 %.
U zdravých dospělých dobrovolníků byla celková systémová expozice (AUC) celekoxibu stejná bez
ohledu na to, zda byl celecoxib podáván jako neporušená tobolka nebo byl obsah tobolky rozptýlen na
dušených jablkách. Po podání obsahu tobolky na dušených jablkách nedošlo k žádným významným
změnám v Cmax, Tmax nebo T1/2.
Distribuce
Vazba na plazmatické bílkoviny činí při terapeutických plazmatických koncentracích zhruba 97% a
léčivá látka se preferenčně neváže na erytrocyty.
Biotransformace
Metabolismus celekoxibu je primárně zprostředkován izoenzymem CYP2C9 cytochromu P450. V
plazmě člověka byly identifikovány 3 metabolity, neaktivní jako inhibitory COX-1 nebo COX-2, tj.
primární alkohol, příslušná karboxylová kyselina a její konjugát glukuronát.
Aktivita cytochromu P450 2C9 je snížena u jedinců s genetickým polymorfismem, který způsobuje
sníženou aktivitu enzymů, jako homozygotní polymorfismus CYP2C9*3.
Ve farmakokinetické studii s celekoxibem v dávce 200 mg 2× denně se zdravými dobrovolníky, s
genotypem buď CYP2C9*1/*1, CYP2C9*1/*3, nebo CYP2C9*3/*3, byl medián Cmax a AUC0-celekoxibu sedmý den u subjektů s genotypem CYP2C9*3/*3 v porovnání s ostatními genotypy
přibližně 4násobný resp. 7násobný. Ve třech samostatných studiích s jednou dávkou, zahrnující
celkem 5 subjektů s genotypem CYP2C9*3/*3, se AUC0-24 po jedné dávce zvýšila přibližně 3násobně
v porovnání s normálními metabolizéry. Odhaduje se, že četnost homozygotního genotypu *3/*3 je
0,3–1,0% v různých etnických skupinách.
Pacientům, kteří jsou nebo by mohli být slabými metabolizátory CYP2C9 na základě dřívějších
zkušeností s jinými CYP2C9 substráty, je třeba podávat celekoxib s opatrností (viz bod 4.2).
Nebyly zjištěny žádné klinicky významné rozdíly mezi staršími osobami černošské a bělošské
populace v oblasti farmakokinetiky parametrů celekoxibu.
Plazmatická koncentrace celekoxibu je u starších žen (>65 let) zvýšena asi o 100 %.
U pacientů s mírným stupněm jaterní nedostatečnosti se objevil průměrný nárůst Cmax celekoxibu o
53% a AUC o 26% v porovnání se subjekty s normální funkcí jater. Odpovídající hodnoty u pacientů
se středním stupněm jaterní nedostatečnosti byly 41%, resp. 146%. Metabolická kapacita u pacientů s
mírným až středním stupněm jaterního selhání nejlépe korelovala s jejich hodnotami albuminu. U
pacientů se středním stupněm jaterní nedostatečnosti (sérový albumin 25–35 g/l) má být léčba
zahájena s polovinou doporučené dávky. Studie nebyly prováděny u pacientů se závažnou jaterní
nedostatečností (sérový albumin pod 25 g/l) a v této skupině pacientů je celekoxib kontraindikován.
Je jen málo zkušeností s celekoxibem u nedostatečnosti ledvin. Farmakokinetika celekoxibu u
pacientů s nedostatečností ledvin nebyla studována, nepředpokládá se však, že by u těchto pacientů
byla výrazně změněna. Při léčbě pacientů s nedostatečností ledvin je tudíž nutná obezřetnost. Léčba u
pacientů se závažnou nedostatečností ledvin je kontraindikována.
Eliminace
Celekoxib v převážné míře podléhá metabolizmu, méně než 1% podané látky se vylučuje v nezměněné
formě močí. Interindividuální variabilita expozice celekoxibu je přibližně desetinásobná. V rozsahu
terapeutických dávek má celekoxib farmakokinetiku nezávislou na dávce a
času. Eliminační poločas je 8–12 hodin. Ustálených plazmatických koncentrací je dosaženo po pěti
dnech léčby.