Vocabria
Farmakoterapeutická skupina: Antivirotika pro systémovou aplikaci, inhibitor integrázy, ATC kód:
J05AJ04.
Mechanismus účinku
Kabotegravir inhibuje HIV integrázu vazbou na aktivní místo integrázy a blokováním transferových
postupů integrace retrovirové deoxyribonukleové kyseliny cyklus HIV.
Farmakodynamické účinky
Antivirová účinnost v buněčných kulturách
Kabotegravir vykazoval antivirovou účinnost proti laboratorním kmenům divokého typu HIV-1,
přičemž průměrná koncentrace kabotegraviru nezbytná k redukci replikace viru o 50 % dosahovala hodnoty 0,22 nmol v mononukleárních buňkách z periferní krve mononuclear cells, PBMCkultuře byla u kabotegraviru prokázána antivirová účinnost u panelu 24 klinických izolátů HIV-1 od každého z podtypů A, B, C, D, E, F a G ve skupině M a 3 ve skupině Ou HIV-1 pohybovaly v rozmezí 0,02 nmol až 1,06 nmol. Při použití kabotegraviru se hodnoty ECu tří klinických izolátů HIV-2 pohybovaly v rozmezí 0,10 nmol až 0,14 nmol. Pokud jde o pacienty
s HIV-2, nejsou k dispozici žádné klinické údaje.
Antivirová účinnost v kombinaci s jinými léčivými přípravky
Žádná léčiva s vlastní anti-HIV aktivitou neměla antagonistický účinek na antiretrovirovou účinnost
kabotegraviru tenofovirem a emtricitabinem
Rezistence in vitro
Izoláty divokého typu HIV-1 a účinnost proti rezistentním kmenům: Během 112denního pasážování
kmene IIIB nebyly při aplikaci kabotegraviru pozorovány viry s více než 10násobným nárůstem
hodnoty EC50. Po pasážování divokého typu HIV-1 kabotegraviru se objevily následující mutace související s integrázou v rozmezí 1,3–4,6uvedeno výše, detekce T124A spočívá v selekci již existující minoritní varianty, která nevykazuje
diferenciální citlivost na kabotegravir. Při pasážování divokého typu HIV-1 NL-432 za přítomnosti
6,4 nmol kabotegraviru nebyly k 56. dni selektovány žádné aminokyselinové substituce v oblasti
integrázy.
Mezi vícenásobnými mutacemi byla nejvyšší násobná změna pozorována u mutací obsahujících
Q148K nebo Q148R. U mutace E138K/Q148H došlo k 0,92násobnému snížení citlivosti na
kabotegravir, zatímco mutace E138K/Q148R vedla k 12násobnému snížení citlivosti a E138K/Q148K
k 81násobnému snížení citlivosti na kabotegravir. Mutace G140C/Q148R a G140S/Q148R vedly
k 22násobnému a 12násobnému snížení citlivosti na kabotegravir. Zatímco u mutace N155H nedošlo
ke změně citlivosti na kabotegravir, mutace N155H/Q148R vedla k 61násobnému snížení citlivosti na
kabotegravir. Mezi další vícenásobné mutace, které vedly k násobné změně T66K/L74M 5,3
Rezistence in vivo
Počet subjektů s potvrzeným virologickým selháním byl v souhrnných studiích FLAIR a ATLAS
nízký. V souhrnné analýze došlo celkem k 7 potvrzeným virologickým selháním u pacientů, kterým
byla podávána kombinace kabotegravir + rilpivirin selháním u pacientů, jimž byl dále podáván dosavadní antiretrovirový režim FLAIR měli tři pacienti s potvrzeným virologickým selháním, u nichž byla zaznamenána rezistence,
ve skupině, které byl podáván kabotegravir + rilpivirin, podtyp A1. Kromě toho se u dvou ze tří
případů potvrzeného virologického selhání jednalo o pacienty, u nichž se vyskytla substituce Q148R
spojená s rezistencí k inhibitorům integrázy projevující se během léčby, zatímco u jednoho ze tří
případů se vyskytla mutace G140R se sníženou fenotypovou citlivostí ke kabotegraviru. U všech tří
případů potvrzeného virologického selhání se vyskytovala jedna substituce spojená s rezistencí na
rilpivirin: K101E, E138E/A/K/T nebo E138K, a dva z uvedených tří případů vykazovaly sníženou
fenotypovou citlivost k rilpivirinu. Uvedené tři subjekty ve studii ATLAS, u nichž došlo
k potvrzenému virologickému selhání, měly podtyp A, A1 a AG. V jednom z těchto tří případů
potvrzeného virologického selhání se při selhání vyskytla substituce N155H spojená s rezistencí k INI
se sníženou citlivostí fenotypu ke kabotegraviru. U všech tří případů potvrzeného virologického
selhání se při selhání vyskytovala jedna substituce spojená s rezistencí na rilpivirin: E138A, E138E/K
nebo E138K, a vykazovaly sníženou fenotypovou citlivost k rilpivirinu. Ve dvou z těchto tří případů
potvrzeného virologického selhání byly substituce spojené s rezistencí na rilpivirin pozorované při
selhání pozorovány také při výchozí analýze HIV-1 DNA v PBMC. V sedmém případě potvrzeného
virologického selhání
Substituce spojené s rezistencí na dlouhodobě působící injekci kabotegraviru, pozorované
v souhrnných studiích ATLAS a FLAIR, byly G140R
Ve studii ATLAS-2M splnilo kritérium potvrzeného virologického selhání do 48. týdne 10 subjektů:
subjektů týdnech. Osm subjektů dosáhlo kritéria potvrzeného virologického selhání nejpozději ke konci
24. týdne.
V rameni s podáním po 8 týdnech mělo ve výchozím stavu 5 subjektů mutace Y181Y/C + H221H/Y,
Y188Y/F/H/L, Y188L, E138A nebo E138E/A spojené s rezistencí na rilpivirin a 1 subjekt vykazoval
mutaci G140G/R s rezistencí na kabotegravir s rezistencí na rilpivirintýdnech 6 subjektů mutace spojené s rezistencí na rilpivirin, přičemž od výchozího momentu do
momentu suspektního virologického selhání se u 2 subjektů objevila navíc mutace K101E a u jednoho
subjektu E138E/K. Násobná změna u rilpivirinu dosahovala vyšší než biologické mezní hodnoty
u 7 subjektů, u nichž se pohybovala v rozmezí 2,4 až 15. Pět z uvedených 6 subjektů se substitucemi
spojenými s rezistencí k rilpivirinu rovněž vykazovalo substituce spojené s rezistencí k INSTI, a to
N155H zaznamenána u 4 ze 7 subjektů. U jednoho subjektu vyšel neúspěšný genotypový a fenotypový test
rezistence k integráze, u jednoho dalšího byl nedostupný fenotypový test kabotegraviru. U subjektů
s podáním po 8 týdnech se hodnoty násobné změny pohybovaly v rozmezí 0,6 až 9,1 pro kabotegravir,
0,8 až 2,2 pro dolutegravir a 0,8 až 1,7 pro biktegravir.
V rameni s podáním po 4 týdnech se ve výchozím stavu u žádného ze subjektů nevyskytovala
substituce spojená s rezistencí k rilpivirinu ani INSTI. U jednoho subjektu se vyskytovala
NNRTI substituce G190Q v kombinaci s NNRTI polymorfismem V189I. V okamžiku suspektního
virologického selhání se u jednoho subjektu v průběhu léčby vyskytly mutace K101E + M230L
spojené s rezistencí k rilpivirinu, u druhého přetrvala NNRTI substituce G190Q + V189I a přidala se
V179V/I. Oba subjekty vykázaly sníženou fenotypovou citlivost k rilpivirinu. U obou subjektů se
v okamžiku suspektního virologického selhání vyskytovaly rovněž mutace spojené s rezistencí
k INSTI, a to buď Q148R + E138E/K nebo N155N/H, a jeden subjekt vykazoval sníženou citlivost ke
kabotegraviru. U žádného z uvedených subjektů se nevyskytovala substituce L74I spojená s INSTI.
U subjektů s podáním po 4 týdnech se hodnoty násobné změny pohybovaly v rozmezí 1,8 a 4,6 pro
kabotegravir; 1,0 a 1,4 pro dolutegravir a 1,1 a 1,5 pro biktegravir.
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost kombinace přípravku Vocabria + rilpivirin byla hodnocena ve dvou randomizovaných,
multicentrických, aktivním komparátorem kontrolovaných, otevřených studiích fáze III hodnotících
noninferioritu, s paralelními rameny, a to FLAIR analýza byla provedena poté, co všechny subjekty dosáhly konce 48. týdne, případně účast ve studii
předčasně ukončily.
Virologicky suprimovaní pacienti V rámci studie FLAIR byla 629 subjektům infikovaným HIV-1, které doposud nebyly léčeny
antiretrovirotiky, podávána po dobu 20 týdnů léčba na bázi inhibitoru přenosu řetězce integrázou
v případě HLA-B*5701 pozitivních subjektů, dolutegravir + 2 další NRTIsubjekty podávána léčba sestávající z kombinace přípravku Vocabria + rilpivirin, a do skupiny, jež byla
ponechána v dosavadním léčebném antiretrovirovém režimu. U subjektů randomizovaných do
skupiny, jíž byla podávána léčba sestávající z kombinace přípravku Vocabria + rilpivirin, byla léčba
zahájena perorální úvodní léčbou jednou 30mg tabletou přípravku Vocabria a jednou 25mg tabletou
rilpivirinu denně po dobu alespoň 4 týdnů s následnou léčbou injekcemi přípravku Vocabria 600mg injekce, od 2. měsíce: 400mg injekce2. měsíce: 600mg injekce96 týdnů.
Virologicky suprimovaní pacienti měsícůVe studii ATLAS bylo randomizováno < 50 kopií/mlměsícůpokračovala v dosavadním léčebném antiretrovirovém režimu. U subjektů randomizovaných do
skupiny, jíž byla podávána léčba sestávající z kombinace přípravku Vocabria + rilpivirin, byla léčba
zahájena perorální úvodní léčbou jednou 30mg tabletou přípravku Vocabria a jednou 25mg tabletou
rilpivirinu denně po dobu alespoň 4 týdnů s následnou léčbou injekcemi přípravku Vocabria 600mg injekce, od 2. měsíce: 400mg injekce2. měsíce: 600mg injekcesubjektům před randomizací jako třetí složka výchozí léčby podávány NNRTI
Souhrnné údaje
Dle souhrnné analýzy za výchozího stavu v rameni, jemuž byl podáván přípravek Vocabria +
rilpivirin, dosahoval medián věku subjektů 38 let, 27 % byly ženy, 27 % osoby jiné než bílé pleti, 1 %
byly osoby ve věku 65 let a více a 7 % mělo počet CD4+ lymfocytů nižší než 350 buněk/mm3. Tyto
charakteristiky byly podobné v obou ramenech studie.
Primárním hodnoceným cílovým parametrem obou studií byl podíl subjektů s HIV-1 RNA v plazmě
ve 48. týdnu na úrovni ≥ 50 kopií/ml
V souhrnné analýze dvou nejdůležitějších studií byla ve 48. týdnu léčba kombinací přípravkuVocabria
+ rilpivirinu noninferiorní vůči léčbě dosavadním antiretrovirovým režimem, pokud jde o podíl
subjektů vykazujících HIV-1 RNA v plazmě na úrovni ≥ 50 kopií/ml léčebný rozdíl zjištěný v rámci souhrnné analýzy mezi skupinou dostávající přípravek Vocabria +
rilpivirin a skupinou s dosavadním antiretrovirovým režimem noninferiority
Primární cílový parametr a další výsledky studií FLAIR a ATLAS ve 48. týdnu, včetně výsledků dle
klíčových výchozích faktorů, jsou uvedeny v tabulkách 8 a 9.
Tabulka 8 Virologické výsledky randomizované léčby ve studiích FLAIR a ATLAS ve
48. týdnu FLAIR Vocabria
+ RPV
N = Dosavadní
ART
N = Vocabria
+ RPV
N = Dosavadní
ART
N = Vocabria +
RPV
N = Dosavadní
ART
N = HIVLéčebný rozdíl %
HIV-1 RNA < kopií/ml 265 Léčebný rozdíl %
0,4
Bez virologických
údajů v časovém okně
48. W ê G Q H 12 Důvody
Ukončení
účasti/podávání
hodnoceného přípravku
z důvodu nežádoucí
příhody nebo úmrtí Ukončení
účasti/podávání
hodnoceného přípravku
z M L Q p K R Subjekty ve studii, ale
pro dané časové okno
chybí údaje 0 0 0 0 * Upraveno dle výchozích stratifikačních faktorů.
† Zahrnuje subjekty vyřazené z důvodu nedostatečné účinnosti, vyřazené bez virové suprese.
N = počet subjektů v každé léčebné skupině, CI = interval spolehlivosti, dosavadní ART = dosavadní
antiretrovirová léčba
Tabulka 9 Podíl subjektů s HIV-1 RNA v plazmě ve 48. týdnu na úrovni ≥ 50 kopií/ml dle
klíčových výchozích faktorů Výchozí faktory
Souhrnné údaje ze studií FLAIR a ATLAS
Vocabria + RPV
N = n/N Dosavadní ART
N = n/N Výchozí počet CD4+
< 350 ≥PohlavíRasaČerné
pleti/Afroameričané
2/109 Asiaté/ostatní≥Věk ≥Výchozí faktory
Souhrnné údaje ze studií FLAIR a ATLAS
Vocabria + RPV
N = n/N Dosavadní ART
N = n/N Výchozí antivirová
léčba při randomizaci
PI 1/51 乎刀吀BMI = index tělesné hmotnosti
PI = inhibitor proteázy
INI = inhibitor integrázy
NNRTI = nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy
Ve studii FLAIR i ve studii ATLAS byly rozdíly v léčbě napříč výchozími charakteristikami CD4+, pohlaví, rasa, BMI, věk, typ třetí léčivé látky výchozí léčby96. týden studie FLAIR
Výsledky studie FLAIR v 96. týdnu zůstaly konzistentní s výsledky ve 48. týdnu. Podíl subjektů
s HIV-1 RNA v plazmě ≥ 50 kopií/ml ve skupině léčené kombinací přípravku Vocabria + rilpivirin
antiretrovirovým režimem [0,0; 95% CI: -2,9; 2,9]< 50 kopií/ml ve skupině léčené kombinací přípravku Vocabria + rilpivirin a ve skupině léčené
dosavadním antiretrovirovým režimem byl 87 %, resp. 89 % přípravku Vocabria + rilpivirin a dosavadním antiretrovirovým režimem [-2,8; 95% CI: -8,2; 2,5]
124. týden studie FLAIR a přímé injekční podání vs. úvodní perorální léčba.
Ve studii FLAIR bylo ve 124. týdnu provedeno hodnocení bezpečnosti a účinnosti u pacientů, kteří si
v prodloužené fázi studie zvolili převedení přípravek Vocabria + rilpivirin. Subjekty dostaly možnost přejít s úvodní perorální léčbou nebo bez ní,
čímž se vytvořila skupina s úvodní perorální léčbou podání
Ve 124. týdnu byl podíl subjektů s HIV-1 RNA v plazmě ≥ 50 kopií/ml 0,8 % ve skupině s úvodní
perorální léčbou a 0,9 % ve skupině s přímým injekčním podáním. Míra virologické suprese
Dávkování ve dvouměsíčním intervalu
Virologicky suprimovaní pacienti měsícůÚčinnost a bezpečnost injekcí přípravku Vocabria aplikovaných každé dva měsíce byly hodnoceny
v jedné randomizované, multicentrické, otevřené studii fáze IIIb hodnotící noninferioritu, s paralelními
rameny – ATLAS-2M konce 48. týdne, případně účast ve studii předčasně ukončily.
V rámci studie ATLAS-2M bylo randomizováno infikovaných HIV-1 se zkušeností s antiretrovirovou léčbou, přičemž jedna skupina podstoupila léčbu
injekcí přípravku Vocabria + rilpivirinu aplikovanou každé dva měsíce a druhá jednou měsíčně.
Subjektům, jež dosud nepodstupovaly léčbu kabotegravirem + rilpivirinem, byla podána úvodní
perorální léčba sestávající z jedné 30mg tablety přípravku Vocabria + jedné 25mg tablety rilpivirinu
denně po dobu alespoň 4 týdnů. Subjekty randomizované k měsíčnímu intervalu podávání injekcí
kabotegraviru injekce, od 2. měsíce: 600mg injekcek dvouměsíčnímu intervalu podávání injekcí kabotegraviru vždy po dvou měsícíchpodstupovaly léčbu dalších 44 týdnů. Před randomizací dostávalo léčbu přípravkem Vocabria +
rilpivirinu po dobu 0 týdnů 63 % subjektů, po dobu 1 až 24 týdnů 13 % subjektů a po dobu > 24 týdnů
24 % subjektů.
Za výchozího stavu byl medián věku subjektů 42 let, 27 % byly ženy, 27 % osoby jiné než bílé pleti,
% byly osoby ve věku 65 let a více 6 % mělo počet CD4+ T-lymfocytů nižší než 350 buněk/mm3;
tyto charakteristiky byly obdobné v obou ramenech studie.
Primárním hodnoceným cílovým parametrem studie ATLAS-2M byl podíl subjektů s HIV-1 RNA
v plazmě ve 48. týdnu na úrovni ≥ 50 kopií/ml
Ve studii ATLAS-2M se přípravek Vocabria + rilpivirin podávaný ve dvouměsíčních intervalech
prokázal jako noninferiorní ve srovnání s přípravkem Vocabria + rilpivirinem podávaným jednou za
měsíc, hodnoceno dle podílu subjektů s HIV-1 RNA v plazmě ve 48. týdnu na úrovni ≥ 50 kopií/ml
dvouměsíčním a jednoměsíčním intervalu
Tabulka 10 Virologické výsledky randomizované léčby ve studii ATLAS-2M ve 48. týdnu
Dávkování ve
dvouměsíčním intervalu