Pirfenidon zentiva
Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity a kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní riziko
pro člověka.
Ve studiích toxicity po opakovaném podávání byl pozorován přírůstek hmotnosti jater u myší,
potkanů a psů, často doprovázený centrilobulární hypertrofií jater. Po skončení léčby byl pozorován
návrat do původního stavu (reverzibilita). Ve studiích kancerogenity prováděných u potkanů a myší
byl pozorován zvýšený výskyt nádorů jater. Tyto jaterní nálezy odpovídají indukci jaterních
mikrozomálních enzymů, což je účinek, který nebyl u pacientů užívajících pirfenidon pozorován.
Tyto nálezy se nepovažují za relevantní u lidí.
U samiček potkanů byl pozorován statisticky významný nárůst počtu nádorů dělohy po podání
dávky 1500 mg/kg/den, která je 37krát vyšší než lidská dávka 2403 mg/den. Výsledky
mechanistických studií ukazují, že výskyt nádorů dělohy pravděpodobně souvisí s chronickou
nerovnováhou pohlavních hormonů zprostředkovanou dopaminem, na které se podílí druhově
specifický endokrinní mechanismus u potkanů, který se u člověka nevyskytuje.
Studie reprodukční toxicity neprokázaly u potkanů žádné nežádoucí účinky na samčí ani samičí
fertilitu a postnatální vývoj mláďat a nebyly nalezeny ani důkazy teratogenního působení u potkanů
(1000 mg/kg/den) ani králíků (300 mg/kg/den). U zvířat dochází k přenosu pirfenidonu a/nebo jeho
metabolitů placentou a k potenciálnímu hromadění pirfenidonu a/nebo jeho metabolitů v plodové
vodě. Samice potkanů vykazovaly při vysokých dávkách (≥ 450 mg/kg/den) prodloužení estrického
cyklu a častý výskyt nepravidelného cyklu. Při vysokých dávkách přípravku (≥ 1000 mg/kg/den)
docházelo u samic potkanů k prodloužení doby gestace a snížení životaschopnosti plodu. Studie
u laktujících samic potkanů ukazují, že pirfenidon a/nebo jeho metabolity se vylučují v mléce
a může dojít k jejich nahromadění v mléce.
Pirfenidon nevykazoval žádné mutagenní ani genotoxické působení v rámci série standardních testů
a nebyl mutagenní při testování po expozici UV záření. Při testování po expozici UV záření byl
pirfenidon pozitivní ve stanovení fotoklastogenních účinků u plicních buněk čínských křečků.
U morčat byla po perorálním podání pirfenidonu a expozici UVA/UVB záření zaznamenána
fototoxicita a podráždění. Závažnost fototoxických lézí byla snížena nanesením opalovacího krému.