Piperacillin/tazobactam olikla

Infekce
V následující tabulce je shrnuta frekvence léčby a dávky ve vztahu k tělesné hmotnosti u pediatrických
pacientů ve věku 2–12 let podle indikace nebo stavu:

Dávka podle tělesné hmotnosti a frekvence
léčby
Indikace/stav
80 mg piperacilinu/10 mg tazobaktamu na 1 kg
tělesné hmotnosti/každých 6 hodin
Děti s febrilní neutropenií, u níž existuje
podezření, že je způsobena bakteriální infekcí*
100 mg piperacilinu/12,5 mg tazobaktamu na
kg tělesné hmotnosti/každých 8 hodin
Komplikované intraabdominální infekce *
*nesmí být překročena dávka 4 g/0,5 g během 30 minut.

Porucha funkce ledvin
Intravenózní dávku je potřeba přizpůsobit podle stupně aktuálního poškození ledvin následujícím
způsobem (každého pacienta je potřeba pečlivě sledovat kvůli známkám toxicity léčivé látky; dávku
léčivého přípravku a interval podání je potřeba adekvátně přizpůsobit):

Clearence kreatininu (ml/min) Piperacilin / tazobaktam (doporučené dávkování)
> 50 Není nutná úprava dávky.
≤ 50 70 mg piperacilinu/8,75 mg tazobaktamu/kg každých 8 hodin.

U dětí na hemodialýze je potřeba po každé dialýze podat jednu dávku 40 mg piperacilinu/5 mg
tazobaktamu/kg navíc.

Použití u dětí do 2 let
Bezpečnost a účinnost přípravku piperacilin/tazobaktam nebyla u dětí ve věku 0–2 let stanovena.
Žádné údaje z kontrolovaných klinických studií nejsou k dispozici.

Délka léčby
Obvyklá délka léčby pro většinu indikací je v rozmezí 5–14 dní. Délka léčby se však má řídit
závažností infekce, patogenem a klinickou a bakteriologickou odpovědí pacienta na léčbu.

Způsob podání
Piperacillin/Tazobactam Olikla se podává intravenózní infuzí (v průběhu 30 minut).
Návod k rekonstituci a ředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivé látky, jakékoliv jiné penicilinové antibiotikum nebo na kteroukoli
pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě 6.1.
Akutní závažná alergická reakce na jakékoliv jiné beta-laktamy (např. cefalosporin, monobaktam nebo
karbapenem) v anamnéze.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Při volbě piperacilinu/tazobaktamu k léčbě jednotlivých pacientů má být vzata v úvahu vhodnost
použití širokospektrého semisyntetického penicilinu v závislosti na faktorech, jako jsou závažnost
infekce a prevalence rezistence na jiná vhodná antibakteriální agens.

Před zahájením léčby přípravkem Piperacillin/Tazobactam Olikla mají být pečlivě zjištěny předchozí
hypersenzitivní reakce na peniciliny, jiné beta-laktamy (např. cefalosporin, monobaktam nebo
karbapenem) a další alergeny. U pacientů léčených peniciliny, včetně piperacilinu/tazobaktamu, byly
hlášeny závažné a někdy fatální hypersenzitivní (anafylaktické/anafylaktoidní [včetně šoku]) reakce.
Tyto reakce se pravděpodobněji objevují u osob s polyvalentní alergií v anamnéze. Závažné
hypersenzitivní reakce vyžadují přerušení podávání antibiotika a mohou vyžadovat podání epinefrinu
a další neodkladná opatření.

U pacientů léčených kombinací piperacilin/tazobaktam byly hlášeny závažné kožní reakce, např.
Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, léková reakce s eozinofilií
a systémovými příznaky a akutní generalizovaná pustulóza (viz bod 4.8). Pokud se u pacientů objeví
kožní vyrážka, mají být pečlivě monitorováni, a pokud léze progredují, přípravek
Piperacillin/Tazobactam Olikla má být vysazen.
Pseudomembranózní kolitida vyvolaná antibiotiky se může projevit závažným, přetrvávajícím
průjmem, který může být život ohrožující. První příznaky pseudomembranózní kolitidy se mohou
objevit v průběhu antibakteriální léčby nebo po jejím ukončení. V takových případech je třeba
podávání přípravku Piperacillin/Tazobactam Olikla ukončit.

Léčba piperacilinem/tazobaktamem může mít za následek vznik rezistentních mikroorganismů, které
mohou způsobovat superinfekce.

U některých pacientů léčených beta-laktamovými antibiotiky se objevily krvácivé projevy. Tyto
reakce byly někdy spojeny s abnormalitami v koagulačních testech, například doby srážlivosti,
agregace trombocytů a protrombinového času a jsou pravděpodobnější u pacientů se selháním ledvin.
Pokud se krvácivé projevy objeví, je třeba léčbu antibiotiky přerušit a zahájit vhodnou terapii.

Zejména při dlouhodobé terapii se může objevit leukopenie a neutropenie. Proto je třeba provádět
pravidelné kontroly krevního obrazu.

Podobně jako při léčbě jinými peniciliny se mohou při podávání vysokých dávek objevit neurologické
komplikace ve formě křečí, zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin.

Jedna injekční lahvička přípravku Piperacillin/Tazobactam Olikla 2 g/0,25 g obsahuje 4,8 mmol
(110 mg) sodíku. To odpovídá 5,5 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou
podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

Jedna injekční lahvička přípravku Piperacillin/Tazobactam Olikla 4 g/0,5 g obsahuje 9,6 mmol
(220 mg) sodíku. To odpovídá 11 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou
podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

U pacientů s nízkými zásobami draslíku nebo u pacientů, kteří souběžně užívají léky, které mohou
snižovat hladiny draslíku, se může objevit hypokalemie. U těchto pacientů je vhodné pravidelné
stanovování koncentrace elektrolytů.

Porucha funkce ledvin
Vzhledem k potenciální nefrotoxicitě (viz bod 4.8) má být piperacilin/tazobaktam používán
s opatrností u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo u hemodialyzovaných pacientů. Intravenózní
dávky a intervaly podávání je třeba upravit podle stupně poruchy funkce ledvin (viz bod 4.2).

V sekundární analýze s použitím údajů z rozsáhlé multicentrické randomizované kontrolované studie,
kdy byla vyšetřována rychlost glomerulární filtrace (GFR) po podání často používaných antibiotik
u kriticky nemocných pacientů, bylo použití piperacilinu/tazobaktamu spojeno s nižším počtem
reverzibilních zlepšení GFR v porovnání s jinými antibiotiky. Tato sekundární analýza dospěla
k závěru, že kombinace piperacilin/tazobaktam byla u těchto pacientů příčinou zpožděné renální
obnovy.

Kombinované používání piperacilinu/tazobaktamu a vankomycinu může být spojeno se zvýšeným
výskytem akutního poškození ledvin (viz bod 4.5).

Hemofagocytární lymfohistiocytóza (HLH)
U pacientů léčených piperacilinem/tazobaktamem byly hlášeny případy hemofagocytární
lymfohistiocytózy, často po léčbě delší než 10 dnů. Hemofagocytární lymfohistiocytóza je život
ohrožující syndrom patologické imunitní aktivace, který je charakterizován klinickými známkami
a příznaky rozsáhlého systémového zánětu (jako jsou horečka, hepatosplenomegalie,
hypertriacylglycerolemie, hypofibrinogenemie, vysoká hladina feritinu v séru, cytopenie
a hemofagocytóza). Pacienty, u nichž se objeví časné projevy patologické imunitní aktivace, je třeba
okamžitě vyšetřit. Pokud je diagnostikována hemofagocytární lymfohistiocytóza, je třeba léčbu
piperacilinem/tazobaktamem ukončit.