Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Onirex 10 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Každá potahovaná tableta obsahuje zolpidemi tartras 10 mg

Pomocná látka se známým účinkem:
Jedna potahovaná tableta obsahuje 90,4 mg monohydrátu laktózy. Jedna potahovaná tableta obsahuje
méně než 1 mmol sodíku (23 mg).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Tableta je bílá, podlouhlá, bikonvexní potahovaná s půlicí rýhou na obou stranách, z jedné strany
vyryto „ZIM“ a „10“. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Zolpidem je indikován ke krátkodobé léčbě nespavosti u dospělých.
Benzodiazepiny nebo benzodiazepinům podobná léčiva jsou indikovány pouze tehdy, když je porucha
vážná, vyřazuje pacienta z činnosti, nebo jej vystavuje extrémnímu stresu.

4.2 Dávkování a způsob podání

Léčba má být co nejkratší, nemá překročit, včetně doby vysazování, čtyři týdny.
V některých nutných případech může být překročení maximální doby terapie nutné. K tomuto
prodloužení léčby je nutné přehodnotit stav pacienta, jelikož riziko zneužití a vzniku závislosti se
s prodlužující se dobou léčby zvyšuje (viz bod 4.4).

Dávkování

Dospělí
Dávku je nutno užít najednou a neužívat další během téže noci. Doporučená denní dávka pro dospělé
je 10 mg a užívá se bezprostředně před spaním. Je třeba podávat nejnižší účinnou denní dávku
zolpidemu a maximální denní dávka nesmí překročit 10 mg.

Starší pacienti a pacienti s poruchou funkce jater
U starších nebo oslabených pacientů, kteří mohou být obzvlášť citliví k účinkům zolpidemu, je
doporučovaná denní dávka 5 mg. Totéž platí pro pacienty s poruchou funkce jater, kteří nevylučují
léčivo tak rychle jako ostatní pacienti. Tato dávka může být překročena pouze ve zvláštních
případech. Celková denní dávka zolpidemu nesmí u žádného pacienta překročit 10 mg.

Pediatrická populace
Vzhledem k nedostatku dat, která by podpořila užití v této věkové skupině, se zolpidem nedoporučuje
podávat dětem a dospívajícím do 18 let. Dostupné výsledky placebem kontrolovaných studií jsou
uvedeny v bodě 5.1.

Chronická respirační nedostatečnost
U pacientů s chronickou respirační nedostatečností je doporučena nižší dávka (viz bod 4.4).

Způsob podání
Přípravek se užívá těsně před ulehnutím.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Závažná jaterní insuficience.
- Akutní a/nebo závažná respirační insuficience.
- Myasthenia gravis.
- Syndrom spánkové apnoe.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Upozornění
Poruchy dýchání
Při předepisování zolpidemu pacientům s respirační insuficiencí je třeba opatrnosti, protože bylo
prokázáno, že benzodiazepiny poškozují dýchací cesty.

Riziko ze současného užívání opioidů
Současné užívání zolpidemu a opioidů může vést k sedaci, útlumu dýchání, kómatu a úmrtí.
Vzhledem k těmto rizikům by souběžné předepisování sedativních léčivých přípravků, jako jsou
benzodiazepiny nebo příbuzné léky, jako je zolpidem, s opioidy, mělo být vyhrazeno pacientům, pro
které nejsou alternativní možnosti léčby možné. Pokud je rozhodnuto předepisovat současně s opioidy
zolpidem, měla by být použita nejnižší účinná dávka a trvání léčby by mělo být co nejkratší (viz také
obecné doporučení týkající se dávkování v bodě 4.2).

Pacienti by měli být pečlivě sledováni, pokud jde o příznaky útlumu dýchání a sedace. V tomto
ohledu se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele o případných příznacích (viz
bod 4.5).

Porucha funkce jater
Zolpidem nesmí být užíván u pacientů se závažnou poruchou funkce jater, protože může přispívat
k encefalopatii (viz body 4.2, 4.3 a 4.8).

Opatření
Obecné
Příčina insomnie by měla být identifikována, pokud je to možné. Před předpisem hypnotika by měly
být nejprve léčeny faktory, které způsobují insomnii. Pokud insomnie neustoupí po 7-14 dnech
terapie, může to indikovat přítomnost primární psychiatrické nebo somatické poruchy a pacienti musí
být v pravidelných intervalech pečlivě kontrolováni.

Starší nebo oslabení pacienti
Viz doporučené dávkování.

Psychotická onemocnění
Benzodiazepiny a benzodiazepinům podobné přípravky nejsou doporučovány pro primární léčbu
psychotických onemocnění.

Amnézie
Benzodiazepiny nebo benzodiazepinům podobné přípravky mohou indukovat vznik anterográdní
amnézie. Tyto příznaky se nejčastěji objeví několik hodin po užití přípravku. Aby se snížilo toto
riziko, je třeba zajistit, aby pacienti mohli spát bez přerušení 8 hodin (viz bod 4.8).

Deprese a sebevražedné chování
Stejně jako jiná sedativa/hypnotika, má být zolpidem u pacientů s příznaky deprese užíván s
opatrností. Mohou se objevit sebevražedné tendence. Kvůli možnosti úmyslného předávkování by se
těmto pacientům mělo předepisovat co nejmenší množství přípravku. Užívání zolpidemu může odhalit
skrytou depresi. Jelikož nespavost může být příznakem deprese, pacient musí být v případě
přetrvávající nespavosti znovu vyšetřen.

Benzodiazepiny a benzodiazepinům podobné přípravky by se neměly užívat bez vhodné terapie
deprese nebo úzkosti spojené s depresí (u těchto pacientů mohou tyto přípravky vyvolat sebevražedné
tendence).

Další psychiatrické a „paradoxní“ reakce
Při užívání benzodiazepinů nebo benzodiazepinům podobných přípravků, jako je zolpidem, se mohou
objevit příznaky jako neklid, zhoršená nespavost, agitovanost, podrážděnost, agresivita, bludy,
záchvaty vzteku, noční můry, halucinace, psychózy, somnambulismus, nevhodné chování, zhoršení
insomnie a ostatní nežádoucí poruchy chování. V případě, že se objeví tyto příznaky, má být terapie
ukončena. Tyto reakce se častěji objevují u starších pacientů (a dětí).

Somnambulismus a související chování
U pacientů, kteří užívali zolpidem a nebyli zcela probuzeni, byla hlášena náměsíčnost a s ní spojené
chování, jako např. „řízení vozidla“, příprava a konzumace jídla, telefonování nebo soulož. Pacient si
tuto činnost zpětně nepamatoval. Riziko výskytu takového chování se zvyšuje při užití zolpidemu
s alkoholem a dalšími látkami tlumícími centrální nervový systém, stejně jako při překročení
maximální doporučené dávky zolpidemu. V případě výskytu takového chování (například řízení) by
mělo být důrazně zváženo přerušení léčby zolpidemem kvůli rizikům pro pacienta a okolí (viz body
4.5 a 4.8).

Tolerance
Ztráta hypnotického účinku krátkodobě působících benzodiazepinů a benzodiazepinům podobných
přípravků, jako je zolpidem, se může vyvinout při opakovaném užívání po dobu několika týdnů.

Závislost
Užívání zolpidemu může vést k vývoji zneužívání a/nebo somatické a psychické závislosti. Riziko
vzniku závislosti stoupá s dávkou a trváním léčby a je také větší u pacientů s anamnézou
psychiatrických poruch a/nebo alkoholového, lékového nebo drogového abúzu. Zolpidem musí být
používán s extrémní opatrností u pacientů zneužívajících nebo závislých na alkoholu, lécích nebo
drogách, i v anamnéze.

Jakmile se jednou vyvine somatická závislost, náhlé ukončení terapie je doprovázeno abstinenčními
příznaky. Jedná se o bolesti hlavy, svalů, extrémní úzkost, tenzi, neklid, zmatenost a podrážděnost. V
závažných případech se mohou vyvinout tyto příznaky: derealizace, depersonalizace, hyperakuze,
necitlivost a brnění končetin, hypersenzitivita na světlo, hluk a fyzický kontakt, halucinace nebo
epileptické záchvaty.

Návrat nespavosti
Při vysazení léčby hypnotiky se mohou znovu přechodně objevit příznaky, které k léčbě
benzodiazepiny a benzodiazepinům podobnými látkami vedly, a to ve zvýšené intenzitě. Přítomny
mohou být i další reakce, včetně změn nálad, úzkosti a neklidu.
Je důležité, aby pacient o této možnosti věděl a neměl obavy, pokud po vysazení léčiva k těmto
příznakům dojde.
Jsou důkazy, že v případě benzodiazepinů a benzodiazepinům podobných přípravků s krátkodobým
účinkem mohou vzniknout abstinenční příznaky i během intervalu mezi dávkami.
Při vysazování přípravku je doporučeno postupné snižování dávky, aby se minimalizovalo riziko
vzniku abstinenčních příznaků/návratu insomnie.

Porucha psychomotorických funkcí v následující den
Stejně jako jiná sedativa/hypnotika, tlumí zolpidem činnost CNS. Riziko poruchy psychomotorických
funkcí, včetně zhoršené schopnosti řízení, je v následující den vyšší, pokud:
 je zolpidem užit méně než 8 hodin před provozováním aktivit vyžadujících duševní bdělost (viz
bod 4.7);
 je užitá dávka vyšší než doporučená;
 je zolpidem kombinován s jinými přípravky tlumícími činnost CNS, přípravky zvyšujícími
hladinu zolpidemu v krvi, alkoholem nebo drogami (viz body 4.5 a 4.7).

Dávku zolpidemu je nutno užít najednou bezprostředně před spaním a během téže noci neužívat další.

Pády
Užívání benzodiazepinů, jako je zolpidem, je spojeno se zvýšeným rizikem pádu. Pád může být
důsledkem nežádoucích účinků benzodiazepinů, jako je ataxie, svalová slabost, závratě, ospalost a
únava. Riziko pádu je větší u starších pacientů a při užívání vyšších dávek, než je doporučeno.

Pacienti se syndromem dlouhého QT intervalu
In vitro studie prokázala, že v experimentálních podmínkách za použití velmi vysokých koncentrací
může dojít k redukci aktivity draslíkových kanálů vztahující se k hERG. Nejsou známy možné
následky této skutečnosti u pacientů s vrozeným syndromem dlouhého QT intervalu. Jako preventivní
opatření se u pacientů se známým vrozeným syndromem dlouhého QT intervalu doporučuje při léčbě
zolpidemem pečlivě zvážit poměr mezi přínosem a rizikem.

Trvání léčby
Trvání léčby má být co nejkratší (viz bod 4.2) a nemá překročit 4 týdny včetně procesu vysazování
terapie. Prodloužení této délky léčby se nemá dít bez přehodnocení stavu pacienta. Na začátku terapie
je užitečné informovat pacienta, že terapie bude pouze dočasná a přesně jej informovat o postupném
snižování dávky před ukončení léčby.

Pomocné látky
Tento přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy,
vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nesmějí užívat tento přípravek.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Alkohol
Současné užívání s alkoholem se nedoporučuje. Sedativní efekt může být zvýšen, pokud je přípravek
užíván v kombinaci s alkoholem. V důsledku toho dochází k ovlivnění schopnosti řídit a obsluhovat
stroje.

Kombinace s přípravky tlumícími CNS
Ke zvýraznění centrálního tlumivého účinku může dojít v případě současného užívání
s antipsychotiky (neuroleptiky), hypnotiky, anxiolytiky/sedativy, antidepresivy, narkotickými
analgetiky, antiepileptiky, anestetiky a sedativními antihistaminiky.
Užívání zolpidemu s těmito léky může proto zvýšit ospalost a poruchu psychomotorických funkcí
v následující den, včetně zhoršené schopnosti řízení (viz body 4.4 a bod 4.7). U pacientů užívajících
zolpidem v kombinaci s antidepresivy včetně bupropionu, desipraminu, fluoxetinu, sertralinu a
venlafaxinu byly také hlášeny ojedinělé případy zrakových halucinací.

Současné podávání fluvoxaminu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace
nedoporučuje.
V případě narkotických analgetik se může objevit zvýšená euforie, která může vést ke zvýšení
psychické závislosti.

Opioidy
Současné užívání sedativních přípravků, jako jsou benzodiazepiny nebo benzodiazepinům podobné
přípravky, jako je zolpidem, a opioidů zvyšuje riziko sedace, útlumu dýchání, kómatu a smrti
v důsledku aditivního tlumivého účinku na CNS. Dávkování a trvání současného užívání by mělo být
omezeno (viz bod 4.4).

Inhibitory a induktory CYPZolpidem je metabolizován některými enzymy ze skupiny cytochromu P450, hlavní enzym je
CYP3A4, dále také CYP1A2.Induktory CYP3A4 jako rifampicin nebo třezalka tečkovaná indukují
metabolismus zolpidemu, a tím snižují maximální plazmatickou koncentraci zolpidemu a mohou tak
snížit jeho účinek. Současné užívání není doporučeno. Podobné účinky mohou být očekávány také u
současného užívání silných induktorů cytochromu CYP3A4, jako je karbamazepin a fenytoin. Po
náhlém přerušení podávání induktorů CYP hladina zolpidemu znovu vzroste a mohou se objevit
příznaky předávkování.

Látky inhibující jaterní enzymy (obzvlášť CYP3A4), jako grapefruitový džus, mohou zvyšovat
plazmatické koncentrace a aktivitu zolpidemu. Nicméně v případě, že je zolpidem současně užíván v
kombinaci s itrakonazolem (inhibitorem CYP3A4), není významně ovlivněna ani farmakokinetika ani
farmakodynamika zolpidemu. Klinický význam těchto skutečností není znám.

Při současném podávání zolpidemu a ketokonazolu (200 mg dvakrát denně), který je silným CYP3Ainhibitorem, je zvýšena AUC (celková expozice) zolpidemu 1,83krát ve srovnání se samotným
zolpidemem. Není nutné upravit pravidelné dávkování přípravku, ale pacienti by měli být informováni
o možném zvýšení sedativního účinku při současném užívání ketokonazolu a zolpidemu.

Současné podávání ciprofloxacinu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, souběžné podávání není
doporučeno.

Současné podávání se svalovými relaxancii může zvýšit svalově relaxační účinek a riziko pádů,
zejména u starších pacientů a při užívání vyšších dávek (vit bod 4.4).

Další léčivé přípravky
Při podávání zolpidemu s ranitidinem nebyly prokázány významné farmakokinetické interakce.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Během těhotenství se nedoporučuje užívat zolpidem.

Studie na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky s ohledem na reprodukční
toxicitu.

Zolpidem prostupuje placentou.

Údaje získané z rozsáhlého souboru těhotných žen (více než 1000 ukončených těhotenství) z
kohortových studií neprokázaly výskyt malformací. Po expozici benzodiazepinům nebo
benzodiazepinům podobných přípravků během prvního trimestru těhotenství Avšak některé případové
studie vykazovaly zvýšený výskyt rozštěpu rtu a patra spojený s užíváním benzodiazepinů během
těhotenství.

Po podání benzodiazepinů nebo benzodiazepinům podobných přípravků během druhého a/nebo třetího
trimestru těhotenství byly popsány případy snížené pohyblivosti plodu a variability fetální srdeční
frekvence. Podávání zolpidemu během pozdní fáze těhotenství nebo během porodu bylo vzhledem k
farmakologickému působení přípravku spojeno s účinky na novorozence, jako jsou hypotermie,
hypotonie, obtíže s krmením a respirační deprese. Byly hlášeny případy těžké neonatální respirační
deprese.
U dětí narozených matkám, které chronicky užívaly sedativa / hypnotika během posledních stadií
těhotenství, se může vyvinout fyzická závislost a existuje u nich v postnatálním období riziko rozvoje
abstinenčních příznaků. V postnatálním období se doporučuje novorozence odpovídajícím způsobem
sledovat.

Jestliže je zolpidem předepisován ženě ve fertilním věku, musí být upozorněna, aby kontaktovala
svého lékaře kvůli vysazení přípravku, pokud plánuje otěhotnět nebo má podezření, že je těhotná.

Kojení
Malé množství zolpidemu proniká do mateřského mléka. Podávání zolpidemu kojícím matkám se
proto nedoporučuje.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Zolpidem má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Řidiče vozidel a obsluhu strojů je nutno varovat, že přípravek, stejně jako ostatní hypnotika, může
ráno po užití způsobovat ospalost, delší reakční čas, závratě, spavost, rozmazané/dvojité vidění,
snížení pozornosti a narušení schopnosti řídit vozidla (viz bod 4.8). Ke snížení tohoto rizika se po
užívání zolpidemu doporučuje nejméně 8 hodin odpočinku před řízením vozidel, obsluhou strojů či
prací ve výškách.

Po podávání samotného zolpidemu v terapeutických dávkách došlo v minulosti k narušení schopnosti
řízení a k „řízení ve spánku“.

Toto riziko se dále zvyšuje při kombinaci zolpidemu s alkoholem a dalšími léky tlumícími činnost
CNS (viz bod 4.4 a 4.5). Pacienti mají být upozorněni, aby při užívání zolpidemu nekonzumovali
alkohol a neužívali jiné psychoaktivní látky.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jako ospalost během dne, otupělost emocí, snížená úroveň bdělosti, zmatenost,
únava, bolesti hlavy, závratě, svalová slabost, problémy se svalovou koordinací (ataxie) a dvojité
vidění se vyskytují zejména na počátku léčby a obvykle během léčby vymizí. Jsou hlášeny také další
nežádoucí účinky jako obtíže se zažíváním, změny libida a kožní reakce.

Existují náznaky, že výskyt nežádoucích účinků spojených s užíváním zolpidemu je závislý na dávce;
zvláště to platí pro nežádoucí účinky projevující se v souvislosti s centrálním nervovým systémem.

Pozorovány byly následující nežádoucí účinky, které jsou seřazeny podle třídy orgánových systémů a
frekvence výskytu od nejčastějšího: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z
dostupných údajů nelze určit).

Infekce a nákazy
Časté: infekce horních cest dýchacích, infekce dolních cest dýchacích.

Poruchy imunitního systému
Není známo: angioneurotický (Quinckeho) edém.

Poruchy metabolismu a výživy
Méně časté: porucha chuti k jídlu.

Psychiatrické poruchy
Časté: halucinace3, agitovanost3, noční můry3, zhoršení nespavosti, deprese2 (viz bod 4.4).
Méně časté: zmatenost, podrážděnost3, neklid, agresivita, somnambulismus (chození nebo řízení ve
spánku, viz také bod 4.4), euforická nálada.
Vzácné: poruchy libida.
Velmi vzácné: halucinace, závislost4.
Není známo: paradoxní reakce3 jako záchvaty vzteku, abnormální chování a psychóza, závislost4.

Poruchy nervového systému
Časté: somnolence, otupění emocí, bolesti hlavy, závratě, poruchy vnímání jako amnézie1.
Méně časté: parestézie, třes, poruchy pozornosti, poruchy řeči.
Vzácné: snížená bdělost, ataxie.

Poruchy oka
Méně časté: dvojité vidění, rozmazané vidění
Velmi vzácné: zrakové postižení.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Velmi vzácné: respirační deprese (viz bod 4.4).

Gastrointestinální poruchy
Časté: průjem, nauzea, zvracení, bolest břicha.

Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté: zvýšená hladina jaterních enzymů.
Vzácné: hepatocelulární, cholestatické nebo smíšené poškození jater (viz body 4.2, 4.3 a 4.4).

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté: vyrážka, pruritus, hyperhidróza.
Vzácné: kopřivka.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Časté: bolest zad.
Méně časté: artralgie, myalgie, svalové křeče, bolest šíje, svalová slabost.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté: únava.
Vzácné: poruchy chůze.
Není známo: léková tolerance.

Poranění, otravy a procedurální komplikace
Není známo: pády (převážně u starších pacientů a při nesprávném užívání přípravku při nedodržování
preskripčních doporučení) (viz bod 4.4.).

1) Amnézie
Při terapeutických dávkách může dojít k anterográdní amnézii; jejíž riziko se zvyšuje při vyšších
dávkách. Amnézie může být spojena s nevhodným chováním (viz bod 4.4).

2) Deprese
Při užívání benzodiazepinů nebo látek podobných benzodiazepinům může dojít k odhalení projevů
dříve existující deprese.

3) Psychiatrické a „paradoxní“ reakce
Při užívání benzodiazepinů nebo látek podobných benzodiazepinům se mohou objevit reakce jako
neklid, agitovanost, podrážděnost, agrese, bludy, vztek, noční můry, halucinace, psychózy, nevhodné
chování a jiné poruchy chování. Ve vzácných případech mohou být tyto reakce poměrně závažné.
Možnost těchto reakcí je větší u dětí a starších osob.

4) Závislost
Užívání (dokonce i v terapeutických dávkách) může mít za následek fyzickou závislost: ukončení
léčby může mít za následek abstinenční příznaky nebo návrat původních příznaků (viz bod 4.4).
Psychická závislost je možná také. Bylo hlášeno zneužívání u drogově závislých, kteří jsou závislí na
různých lécích.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9. Předávkování

Příznaky
Při předávkování samotným zolpidemem nebo v kombinaci s dalšími látkami tlumícími CNS (včetně
alkoholu) bylo hlášeno poškození vědomí zahrnující stavy od ospalosti až ke kómatu, včetně fatálních
následků. Pacienti se plně uzdravili z předávkování více než 400 mg zolpidemu, což je 40násobek
doporučené dávky.

Léčba
Jako pomoc je třeba všeobecná symptomatická a podpůrná léčba, spolu s opatřeními ke snížení
vstřebávání, s vyvoláním zvracení nebo s gastrickou laváží (pouze krátce po požití, během jedné
hodiny, v případě potenciálně závažné intoxikace), s podáním aktivního uhlí a laxativ.

Lze zvážit podání flumazenilu. I přes jeho krátký eliminační poločas je nutné pacienta pečlivě
sledovat, jelikož flumazenil může přispět k neurologickým projevům (křeče). Je třeba vzít v úvahu i
příznaky z vysazení. V léčbě předávkování kterýmkoli lékem je třeba vzít v úvahu, že otrava mohla
být způsobena více přípravky. Zolpidem nelze dialyzovat.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva podobná benzodiazepinům
ATC kód: N05CF
Zolpidem, imidazopyridin, je benzodiazepinu podobné hypnotikum. V experimentálních studiích bylo
prokázáno, že má sedativní účinky v nižších dávkách, než je třeba pro dosažení antikonvulsivního,
myorelaxačního nebo anxiolytického efektu. Tyto účinky souvisejí se specifickým agonistickým
působením na centrální receptory náležící ke komplexu makromolekulárních receptorů „GABA-
omega“ (BZ1 & BZ2), které regulují otvírání chloridových iontových kanálů. Zolpidem účinkuje
primárně na omega (BZ1) subtyp receptorů. Klinická relevance těchto mechanismů není známa.

Randomizované studie přinesly pouze přesvědčivé důkazy o účinnosti 10 mg zolpidemu.

V randomizované dvojitě zaslepené studii u 462 zdravých dobrovolníků mladšího či středního věku s
přechodnou nespavostí se při podání 10 mg zolpidemu snížil průměrný čas do usnutí o 10 minut
oproti placebu, u 5 mg zolpidemu to byly 3 minuty.

V randomizované dvojitě zaslepené studii u 114 pacientů mladšího či středního věku s chronickou
nespavostí byl průměrný čas do usnutí při podání 10 mg zolpidemu o 30 minut kratší než u placeba, u
mg zolpidemu to bylo 15 minut.

U některých pacientů může být účinná i nižší dávka 5 mg.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost zolpidemu nebyla u dětí mladších 18 let stanovena. V randomizované,
placebem kontrolované studii u 201 dětí ve věku 6 - 17 let s nespavostí spojenou s poruchou
pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) se neprokázala účinnost zolpidemu 0,25 mg/kg/den (s maximální
dávkou 10 mg/den) v porovnání s placebem. Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky pozorované u
zolpidemu oproti placebu zahrnovaly psychiatrické a nervové poruchy – závratě (23,5 % versus 1,%), bolest hlavy (12,5 % versus 9,2 %) a halucinace (7,4 % versus 0 %) (viz body 4.2).

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Zolpidem je rychle absorbován a má rychlý nástup hypnotického efektu. Biologická dostupnost je
70% po perorálním podání. V rozmezí terapeutických dávek vykazuje lineární kinetiku. Maximální
plazmatická koncentrace je dosažena během 0,5 až 3 hodin.

Distribuce
Distribuční objem u dospělých je 0,54 l/kg a klesá na 0,34 l/kg u starších pacientů.
Vazba na plazmatické proteiny je 92%. First pass efekt metabolismu je přibližně 35%. Opakované
podání nemodifikuje vazbu na plazmatické proteiny, a to znamená, že nedochází ke kompetici mezi
zolpidemem a jeho metabolity o vazebná místa. Terapeutická plazmatická hladina je mezi 80 a ng/ml.

Eliminace
Průměrný poločas eliminace je 2,4 hodiny a účinek trvá až 6 hodin.
Všechny metabolity jsou farmakologicky neúčinné a jsou eliminovány močí (56 %) a stolicí (37 %).
U pacientů s poruchou funkce ledvin je pozorováno mírné snížení clearance (nezávisle na možné
dialýze). Ostatní farmakokinetické vlastnosti zůstávají nezměněny. Zolpidem není podle studií
dialyzovatelný.

Zvláštní skupiny pacientů
U starších pacientů a u pacientů s poruchou funkce jater je zvýšená biologická dostupnost zolpidemu.
Clearance je snížena a poločas eliminace je prodloužen (přibližně 10 hodin).

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu, reprodukční a vývojové
toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Předklinické účinky v neklinických studiích byly
pozorovány pouze po expozicích dostatečně převyšujících maximální expozici u člověka, což svědčí o
malém významu při klinickém použití.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
Monohydrát laktózy
Mikrokrystalická celulóza
Sodná sůl karboxymetylškrobu (typ A)
Magnesium-stearát
Hypromelóza

Potahová vrstva tablety:
Hypromelóza (E 464)
Oxid titaničitý (E 171)
Makrogol 400.

6.2. Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3. Doba použitelnosti

roky

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním obalu.

6.5. Druh obalu a obsah balení

Potahované tablety jsou baleny v:
- PVC/PE/PVDC/Al blistrech v papírových krabičkách.
- HDPE kontejnerech s PP dětským bezpečnostním uzávěrem
- V jednodávkových blistrech (PVC/PE/PVDC/Al).

Velikost balení:
- krabičky obsahující 10, 14, 15, 20, 28, 30 a 100 tablet balených v blistrech.
- krabičky obsahující 50 tablet v nemocničním balení.
- kontejnery s dětským bezpečnostním uzávěrem obsahující 30, 100, nebo 500 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Orion Corporation
Orionintie FI-02200 Espoo
Finsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

57/690/08-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 10. 12. Datum posledního prodloužení registrace: 8. 4.
10. DATUM REVIZE TEXTU

15. 3.