Sp. zn. sukls70680/2019, sukls70681/2019, sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Mytolente 60 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Mytolente 90 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Mytolente 120 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Lanreotidum 60 mg, 90 mg nebo 120 mg (jako lanreotidum acetas).
Jedna předplněná injekční stříkačka obsahuje supersaturovaný roztok lanreotid-acetátu, odpovídající
0,246 mg lanreotidové báze/mg roztoku, což zajišťuje skutečnou injekční dávku 60 mg, 90 mg resp.
120 mg lanreotidu.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce.
Bílá až světle žlutá polotuhá hmota prakticky bez cizích částic.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Mytolente je indikován:
• k dlouhodobé léčbě pacientů s akromegalií, kde cirkulující hladiny GH (růstového hormonu) a/nebo
IGF-1 (inzulínu podobného růstového faktoru-1) zůstávají abnormální po chirurgické léčbě a/nebo
radioterapii, nebo pro pacienty, kteří jinak vyžadují farmakologickou léčbu.
• k léčbě gastroenteropankreatických neuroendokrinních nádorů (GEP-NET) stupně 1 a podskupiny
stupně 2 (index Ki67 až do 10 %) středního střeva, pankreatu nebo s neznámou lokalizací, u kterých
byl vyloučen původ v zadním střevě, u dospělých pacientů s inoperabilním lokálně pokročilým nebo
metastatickým onemocněním (viz bod 5.1).
• k léčbě symptomů spojených s neuroendokrinními (zejména karcinoidními) nádory.
4.2 Dávkování a způsob podávání
Dávkování
Akromegalie
Doporučená zahajovací dávka je 60 mg až 120 mg podaných každých 28 dní.
Dávka se může měnit podle pacientovy odpovědi (posuzováno podle symptomatologie a/nebo
biochemického účinku) nebo podle případných pacientových zkušeností s analogy somatostatinu.
Je-li například dosud pacient léčen lanreotidem v dávce 30 mg každých 14 dní, má být počáteční
dávka přípravku Mytolente 60 mg každých 28 dní a u pacientů původně léčených lanreotidem v dávce
30 mg každých10 dní, má být počáteční dávka přípravku Mytolente 90 mg každých 28 dní.
Poté má být dávka individualizována podle odpovědi pacienta (hodnoceno jako snížení symptomů
a/nebo snížení hodnot GH anebo IGF-l).
Pro pacienty, u nichž klinické příznaky a biochemické parametry nejsou adekvátně kontrolovány, se
může dávka přípravku Mytolente zvýšit na maximální dávku 120 mg po 28denních intervalech.
Je-li dosaženo kompletní kontroly onemocnění (na základě hodnoty GH pod 1 ng/ml, normalizace
hladin IGF1 a/nebo vymizení příznaků), dávka může být snížena.
Pacienti dobře kompenzovaní analogem somatostatinu mohou být léčeni přípravkem Mytolente
120 mg každých 42-56 dní (6 až 8 týdnů).
Dlouhodobé monitorování příznaků, hodnot GH a IGF-1 se má provádět rutinně u všech pacientů.
Léčba gastroenteropankreatických neuroendokrinních nádorů stupně 1 a podskupiny stupně (index Ki67 až do 10 %) středního střeva, pankreatu nebo s neznámou lokalizací, u kterých byl
vyloučen původ v zadním střevě, u dospělých pacientů s inoperabilním lokálně pokročilým nebo
metastatickym onemocněním.
Doporučená dávka je jedna injekce přípravku Mytolente v dávce 120 mg podaná každých 28 dní.
Léčba přípravkem Mytolente má pokračovat tak dlouho, jak je potřeba pro kontrolu nádoru.
Léčba symptomů spojených s neuroendokrinními nádory
Doporučená počáteční dávka je 60 mg až 120 mg podaných každých 28 dní.
Dávka má být přizpůsobena podle stupně dosažené symptomatické úlevy.
Porucha funkce jater a/nebo ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater není nutná žádná úprava dávky díky širokému
terapeutickému oknu lanreotidu (viz bod 5.2).
Starší pacienti
U starších pacientů není nutná žádná úprava dávky díky širokému terapeutickému oknu lanreotidu (viz
bod 5.2).
Pediatrická populace
Přípravek Mytolente se nedoporučuje u dětí a dospívajících v důsledku nedostatku údajů o bezpečnosti
a účinnosti.
Způsob podání
Přípravek Mytolente se podává hlubokou subkutánní injekcí do horního zevního kvadrantu hýždě nebo
do horní zevní části stehna.
U pacientů, kteří dostávají stabilní dávku přípravku Mytolente, může být po odpovídajícím zaškolení
přípravek podán buď pacientem, nebo vyškolenou osobou. V případě, že si pacient aplikuje injekci
sám, má být injekce podána do horní zevní části stehna.
O podání pacientem nebo vyškolenou osobou rozhoduje zdravotnický pracovník.
Bez ohledu na místo aplikace injekce nemá být kůže zřasena a jehla má být vpravena rychle a celou
svou délkou kolmo ke kůži.
Místo aplikace injekce se má střídat mezi pravou a levou stranou.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na lanreotid, somatostatin nebo příbuzné peptidy nebo na kteroukoli pomocnou látku
uvedenou v bodě 6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Lanreotid může snižovat motilitu žlučníku a vést ke vzniku žlučových kamenů. Proto mají být pacienti
pravidelně sledováni. Po uvedení na trh byly hlášeny případy žlučových kamenů vedoucích ke
komplikacím včetně cholecystitidy, cholangoitidy a pankreatitidy, které u pacientů používajících
lanreotid vyžadovaly cholecystektomii. Pokud máte podezření na komplikace cholelitiázy, přerušte
léčbu lanreotidem a zaveďte vhodnou léčbu.
Farmakologické studie na zvířatech a u lidí ukazují, že lanreotid, stejně jako somatostatin a jeho
analoga, snižuje sekreci inzulínu a glukagonu. Z tohoto důvodu se může u pacientů léčených
lanreotidem objevit hypoglykemie nebo hyperglykemie. Při zahájení léčby lanreotidem nebo při
změně dávky je třeba kontrolovat hladinu glukózy v krvi a jakoukoli antidiabetickou léčbu je třeba
podle toho přizpůsobit.
Během léčby lanreotidem bylo u pacientů s akromegalií pozorováno mírné snížení funkce štítné žlázy,
ačkoliv klinický hypotyreoidismus je vzácný (<1 %). Vyšetření thyreoidních funkcí má být provedeno
tam, kde je to klinicky indikováno.
U pacientů bez základních kardiálních problémů může vést lanreotid ke snížení pulsové frekvence,
aniž by tato nutně dosáhla hranice bradykardie. U pacientů trpících na srdeční poruchy před léčbou
lanreotidem se může objevit sinusová bradykardie. Opatrnosti je třeba, pokud se zahajuje léčba
lanreotidem u pacientů s bradykardií (viz bod 4.5).
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Farmakologické gastrointestinální účinky lanreotidu mohou vést ke snížení střevní absorpce současně
podaných léků včetně cyklosporinu. Souběžné podání cyklosporinu s lanreotidem může snížit relativní
biologickou dostupnost cyklosporinu, což může k udržení terapeutických hladin vyžadovat úpravu
dávky cyklosporinu.
Interakce s léky s vysokou vazbou na plasmu jsou nepravděpodobné vzhledem k mírné vazbě
lanreotidu na sérové proteiny.
Limitovaná publikovaná data naznačují, že souběžné podání somatostatinových analog a
bromokriptinu může zvýšit dostupnost bromokriptinu.
Souběžné podání bradykardizujících léků (např. betablokátorů) může mít aditivní účinek na mírné
snížení srdeční frekvence spojené s lanreotidem. Dávku takových souběžných léků může být nutné
upravit.
Limitovaná dostupná publikovaná data naznačují, že somatostatinová analoga mohou snížit
metabolickou clearance látek metabolizovaných enzymy cytochromu P450, což může být v důsledku
suprese růstového hormonu. Jelikož není možné vyloučit tento účinek lanreotidu, jiné léky
metabolizované především CYP3A4 a mající nízký terapeutický index (např. chinidin, terfenadin) se
proto mají používat s opatrností.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Studie na zvířatech neprokázaly žádné známky teratogenních účinků souvisejících s používáním
lanreotidu během organogeneze.
Údaje získané u omezeného počtu těhotných žen nenaznačují žádné nežádoucí účinky lanreotidu na
těhotenství nebo na zdraví plodu/novorozence. Dosud nejsou k dispozici žádné jiné relevantní
epidemiologické údaje.
Vzhledem k tomu, že studie na zvířatech nejsou vždy prediktivní pro odpověď u člověka, má se
lanreotid podávat těhotným ženám pouze v případě, že je to nezbytně nutné.
Kojení
Není známo, zda je přípravek vylučován do mateřského mléka.
Vzhledem k tomu, že je mnoho léků vylučováno do mateřského mléka, je třeba opatrnosti, pokud se
lanreotid podává v období kojení.
Fertilita
U samic potkanů byla pozorována snížená fertilita v důsledku inhibice sekrece GH v dávkách
převyšujících dávky dosažené u člověka v terapeutických dávkách.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Mytolente má mírný nebo střední vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Studie hodnotící
účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny.
Při použití přípravku Mytolente byla hlášena závrať (viz bod 4.8). Pokud se toto u pacienta projeví,
nesmí řídit nebo obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky hlášené u pacientů, kteří trpí akromegalií a GEP-NET léčených lanreotidem
v klinických studiích jsou uvedeny v odpovídající třídě orgánových systémů dle následující
klasifikace:
velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100).
Nejčastěji očekávané nežádoucí účinky po léčbě lanreotidem jsou gastrointestinální poruchy
(nejčastěji hlášené jsou průjem a bolest břicha, obvykle mírné nebo střední a přechodné), cholelitiáza
(často asymptomatická) a reakce v místě injekce (bolest, noduly a indurace).
Profil nežádoucích účinků je podobný pro všechny indikace.
Třída orgánových
systémů
Velmi časté (≥
1/10)
Časté (≥1/100 až < 1/10) Méně časté
(≥1/1 000 až <
1/100)
Postmarketingové
bezpečnostní
zkušenosti
(frekvence není
známo)
Infekce a infestace Absces v místě injekce
Poruchy
metabolismu a
výživy
Hypoglykemie, snížení
chuti k jídlu**,
hyperglykemie, diabetes
mellitus
Psychiatrické Insomnie*
poruchy
Poruchy nervového
systému
Závrať, bolest hlavy,
letargie**
Srdeční poruchy Sinusová bradykardie*
Cévní poruchy Návaly horka*
Gastrointestinální
poruchy
Průjem, řídká
stolice*,
abdominální
bolest
Nauzea, zvracení, zácpa,
flatulence, distenze břicha,
břišní diskomfort,
dyspepsie, steatorea**
Změna barvy stolice* Pankreatitida
Poruchy jater a
žlučových cest
Žlučové kameny Biliární dilatace* Cholecystitida,
cholangoitida
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Muskuloskeletální
bolest**, myalgie**
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Alopecie, hypotrichóza*
Celkové poruchy a
lokální reakce v
místě aplikace
Astenie, únava, reakce
v místě injekce (bolest,
rezistence, indurace, nodul,
pruritus)
Vyšetření Zvýšení ALT*, abnormální
AST*, abnormální ALT*,
zvýšení bilirubinu v krvi*,
zvýšení glukózy v krvi*,
zvýšení glykovaného
hemoglobinu*, pokles
tělesné hmotnosti, pokles
pankreatických enzymů**
Zvýšení AST*,
zvýšení alkalické
fosfatázy v krvi*,
abnormální bilirubin
v krvi*, snížení
sodíku v krvi*
Poruchy imunitního
systému
Alergické reakce
(zahrnující
angioedém, anafylaxi,
hypersenzitivitu)
* na základě souhrnu studií provedených u pacientů s akromegalií
** na základě souhrnu studií provedených u pacientů s GEP-NET
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48,
100 41 Praha 10 webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.
4.9 Předávkování
Pokud dojde k předávkování, je indikována symptomatická léčba.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: hypofyzární a hypotalamické hormony a analoga, somatostatin a
analoga, ATC kód: H01CB
Lanreotid je oktapeptidový analog přirozeného somatostatinu. Stejně jako somatostatin je lanreotid
inhibitor různých endokrinních, neuroendokrinních, exokrinních a parakrinních funkcí. Lanreotid
vykazuje vysokou vazebnou afinitu k lidským receptorům pro somatostatin (SSTR) 2 a 5, a
redukovanou afinitu k lidským SSTR 1, 3 a 4. Účinek na lidský SSTR 2 a 5 je hlavním mechanismem
účinku zodpovědným za snížení GH. Lanreotid je aktivnější než přirozený somatostatin a prokazuje
delší trvání účinku.
Lanreotid, stejně jako somatostatin, vykazuje všeobecný exokrinní antisekretorický účinek. Snižuje
bazální sekreci motilinu, žaludečního inhibičního peptidu a pankreatiekého polypeptidu, ale nemá
signifikantní účinek na sekretin nalačno nebo na sekreci gastrinu. Dále snižuje hladiny plasmatického
chromograninu A a močové 5-HIAA (kyselina 5-hydroxyindoloctová) u pacientů s GEP-NET a
zvýšenými hladinami těchto nádorových markerů. Lanreotid zjevně snižuje jídlem indukované zvýšení
průtoku v arteria mesenterica superior a ve vena portae. Lanreotid signifikantně snižuje
prostaglandinem El stimulovanou jejunální sekreci vody, sodíku, draslíku a chloru. Lanreotid snižuje
hladinu prolaktinu u dlouhodobě léčených pacientů s akromegalií.
V otevřené studii byl lanreotid v dávce 120 mg podáván každých 28 dní po dobu 48 týdnů 90 dosud
neléčeným pacientům s akromegalií s diagnostikovaným hypofyzárním makroadenomem. Pacienti, u
kterých se v průběhu trvání studie očekávala potřeba operace hypofýzy nebo radioterapie, byli
vyloučeni.
Snížení objemu tumoru o ≥ 20 % bylo pozorováno u 63 % pacientů (95% CI: 52 % - 73 %). Ve 48.
týdnu bylo průměrné procento snížení objemu tumoru 26,8 %, hladiny GH byly pod 2,5 ug/l u 77,8 %
pacientů a hladiny IGF-1 se normalizovaly u 50 %. Normalizované hladiny IGF-1 v kombinaci s
hladinami GH pod 2,5 ug/l byly pozorovány u 43,5 % pacientů. Většina pacientů hlásila jasnou úlevu
od příznaků akromegalie, jako je únava, nadměrné pocení, artralgie a otoky měkkých tkání.
Od 12. týdne bylo pozorováno jak časné, tak trvalé snižování objemu nádoru, stejně jako hladiny GH a
IGF-1.
Randomizovaná, dvojitě zaslepená, multicentrická, placebem kontrolovaná studie fáze III s fixní
dobou trvání 96 týdnů s lanreotidem byla provedena u pacientů s gastroenteropankreatickými
neuroendokrinními tumory za účelem hodnocení antiproliferativního účinku lanreotidu.
Pacienti byli randomizováni v poměru 1:1 tak, že dostávali buď lanreotid v dávce 120 mg každých dní (n=101) nebo placebo (n=103). Randomizace byla rozvrstvena dle předchozí terapie při vstupu a
přítomnosti/absenci progrese na počátku podle hodnocení RECIST 1.0 (Response Evaluation Criteria
in Solid Tumors) během 3 až 6 měsíců screeningové fáze.
Pacienti měli metastatické a/nebo lokálně pokročilé inoperabilní onemocnění s histologicky
potvrzeným dobře nebo středně dobře diferencovaným tumorem primárně lokalizovaným v pankreatu
(44,6 % pacientů), středním střevě (35,8 %), zadním střevě (6,9 %) nebo jiné/neznámé primární
lokalizace (12,7 %).
69 % pacientů s GEP-NET mělo nádor stupně 1 (G1), definovaný buď indexem proliferace Ki67< 2 %
(50,5 % z celkové populace pacientů) nebo mitotický index < 2 mitózy/10 HPF (18,5 % z celkové
populace pacientů) a 30 % pacientů s GEP-NET mělo nádor v nižším rozsahu stupně 2 (G2)
(definováno indexem Ki67> 2 % - < 10 %). Stupeň nebyl k dispozici u 1 % pacientů. Ze studie byli
vyloučeni pacienti s G2 GEP-NET s vyšším buněčným indexem proliferace (Ki 67 >10 % - < 20 %) a
G3 GEP neuroendokrinním karcinomem (Ki 67 index > 20 %).
Celkově mělo 52,5 % pacientů nálož tumoru v játrech <10 %, 14,5 % mělo nálož tumoru v játrech >
10 a <25 % a 33 % mělo nálož tumoru v játrech >25 %.
Primárním cílem bylo přežití bez progrese (PFS) měřeno buď jako doba do progrese dle RECIST 1.nebo doba do úmrtí během 96 týdnů od prvního podání léčby. Analýza PFS využila nezávislého
centrálně hodnoceného radiologického hodnocení progrese.
Tabulka 1: Výsledky účinnosti studie fáze III
Medián přežití bez progrese
(týdny)
Poměr rizika
(95% IS)
Snížení rizika
progrese nebo
úmrtí
Hodnota p
lanreotid
(n=101)
placebo
(n=103)
> 96 týdnů 72,00 týdnů
(95 % IS: 48,57, 96,00)
0.470
(0,304, 0,729)
53% 0,
Obrázek 1: Křivky přežití bez progrese dle Kaplan-Meiera
(Progression-free Survival Probability - pravděpodobnost přežití bez progrese, Number of subjects still
at risk – počet subjektů stále v riziku, Time (weeks) – čas (týdny), Median=not reached –
medián=nedosažen, Median=72 weeks – medián=72 týdnů, Hazard ratio – poměr rizik)
Příznivý účinek lanreotidu na snížení rizika progrese nebo úmrtí byl konzistentní bez ohledu na
lokalizaci primárního tumoru, nálož tumoru v játrech, předchozí chemoterapii, počátečním Ki67,
stupeň tumoru nebo dalších předem specifikovaných vlastnostech, jak ukazuje obrázek 2.
Klinicky relevantní přínos léčby s lanreotidem byl pozorován u pacientů s tumory pankreatu, středního
střeva a jiného/neznámého původu, jak bylo v celkové populaci studie. Omezený počet pacientů s
tumory zadního střeva (14/204) přispěl k obtížnosti interpretace výsledků v této podskupině. Dostupná
data naznačovala nulový přínos lanreotidu u těchto pacientů.
Obrázek 2 - Výsledky Coxovy analýzy proporcionálních rizik proměnných PFS
K přechodu mezi placebem a nezaslepeným lanreotidem v prodloužení studie došlo u 45,6 % (47/103)
pacientů.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s
referenčním léčivým přípravkem obsahujícím lanreotid u všech podskupin pediatrické populace s
akromegalií a hypofyzárním gigantismem (viz bod 4.2, informace o použití u dětí). Evropská agentura
pro léčivé přípravky zařadila gastroenteropankreatické neuroendokrinní nádory (mimo neuroblastom,
neuroganglioblastom, feochromocytom) na seznam třídy výjimek.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Vlastní farmakokinetické parametry lanreotidu po intravenózním podání u zdravých dobrovolníků
ukázaly limitovanou extravaskulámí distribuci, s ustáleným stavem distribuce 16,1 l. Celková
clearance byla 23,7 1/h, terminální poločas byl 1,14 h a průměrná doba zdržení byla 0,68 h.
Ve studiích hodnotících exkreci bylo méně než 5 % lanreotidu vyloučeno do moči a méně než 0,5 %
se objevilo v nezměněné formě ve stolici, což naznačuje určitou biliární exkreci.
Po hlubokém subkutánním podání lanreotidu v dávce 60, 90 a 120 mg zdravým dobrovolníkům
koncentrace lanreotiodu stoupá, až dosáhne průměrnou maximální sérovou koncentraci 4,25, 8,resp. 6,79 ng/ml. Tyto hodnoty Cmax jsou dosaženy během prvního dne 8, 12 a 7 hodin po podání
(střední hodnoty). Od vrcholu sérová hladina koncentrace lanreotidu pomalu klesá podle kinetiky
prvního řádu s terminálním eliminačním poločasem 23,3, 27,4 resp. 30,1 dne. 4 týdny po podání byly
průměrné sérové hladiny lanreotidu 0,9, 1,11 resp. 1,69 ng/ml. Absolutní biologická dostupnost byla
73,4, 69,0 resp. 78,4 %.
Po hlubokém subkutánním podání lanreotidu v dávce 60, 90 a 120 mg pacientům s akromegalií
koncentrace lanreotidu stoupá, až dosáhne průměrnou maximální sérovou koncentraci 1,6, 3,5 resp.
3,1 ng/ml. Tyto hodnoty Cmax jsou dosaženy během prvního dne 6, 6 a 24 hodin po podání. Od vrcholu
sérová hladina koncentrace lanreotidu pomalu klesá podle kinetiky prvního řádu a 4 týdny po podání
byly průměrné sérové hladiny lanreotidu 0,7, 1,0 resp. 1,4 ng/ml.
Ustáleného stavu sérových hladin lanreotidu bylo dosaženo v průměru po 4 injekcích každé 4 týdny.
Po opakovaném podání dávky každé 4 týdny byly průměrné hodnoty Cmax v ustáleném stavu 3,8, 5,7 a
7,7 ng/ml pro 60, 90 resp. 120 mg. Fluktuační index maximálních dolních hladin byl střední a
pohyboval se od 81 do 108 %.
Po hlubokém subkutánním podání lanreotidu v dávce 60, 90 a 120 mg pacientům s akromegalií byl
pozorován lineární farmakologický profil uvolňování.
Dno sérových hladin lanreotidu získaných po třech hlubokých subkutánních injekcích lanreotidu
v dávce 60, 90 nebo 120 mg podaných každých 28 dní jsou podobné ustálenému stavu sérových hladin
lanreotidu získaných u pacientů s akromegalií předtím léčených intramuskulárním podáním lanreotidu
v dávce 30 mg - formy s prodlouženým uvolňováním každých 14, 10 nebo 7 dní.
V populační farmakokinetické analýze provedené u 290 pacientů s GEP-NET léčených lanreotidem
v dávce 120 mg, bylo pozorováno rychlé počáteční uvolňování s průměrnými hodnotami Cmax 7,49 ±
7,58 ng/ml, kterých bylo dosaženo během prvního dne po podání jediné injekce. Koncentrace
rovnovážného stavu byly dosaženy po 5 injekcích lanreotidu v dávce 120 mg podaných každých dní a udržely se až do posledního hodnocení (až 96 týdnů po první injekci). Při rovnovážném stavu
byly průměrné hodnoty Cmax 13,9 ± 7,44 ng/ml a průměrné minimální sérové hladiny byly 6,56 ± 1,ng/ml. Průměrný zdánlivý terminální poločas byl 49,8 ± 28,0 dnů.
Porucha funkce ledvin/jater
Subjekty s těžkou poruchou funkce ledvin vykazují zhruba dvojnásobný pokles celkové sérové
clearance lanreotidu s následným zvýšením poločasu a AUC. U subjektů se středně těžkou a těžkou
poruchou funkce jater bylo pozorováno snížení clearance (30 %). Distribuční objem a průměrná doba
zdržení se zvýšily u subjektů se všemi stupni hepatální insuficience.
Nebyl pozorován žádný účinek na clearance lanreotidu v rámci populační farmakokinetieké analýzy
pacientů s GEP-NET zahrnující 165 pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (a 59 v tomto pořadí) léčených lanreotidem. Pacienti s GEP-NET s těžkou poruchou funkce ledvin
nebyli hodnoceni.
Pacienti s GEP-NET s poruchou funkce jater (dle Child-Pugh skóre) nebyli hodnoceni.
Není nutné měnit počáteční dávku u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater, jelikož očekávaná
sérová koncentrace lanreotidu u těchto populací je v rozmezí sérových koncentrací bezpečně
tolerovaných u zdravých subjektů.
Starší pacienti
Starší subjekty vykazují zvýšení poločasu a průměrné doby zdržení v porovnání s mladými zdravými
subjekty. Není nutné měnit počáteční dávku u starších pacientů, jelikož očekávaná sérová koncentrace
lanreotidu u této populace je v rozmezí sérových koncentrací bezpečně tolerovaných u zdravých
subjektů.
V populační farmakokinetieké analýze pacientů s GEP-NET zahrnující 122 pacientů ve věku od do 85 let nebyl pozorován žádný účinek na clearance a distribuční objem lanreotidu.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Účinky v neklinických studiích byly pozorovány pouze po expozicích dostatečně převyšujících
maximální expozici u člověka, což svědčí o malém významu při klinickém použití.
V bioanalytických studiích karcinogenity provedených na potkanech a myších nebyly pozorovány
žádné systémové nádorové změny při dávkách převyšujících dávky dosažené u člověka
v terapeutických dávkách. Zvýšená incidence subkutánních nádorů byla pozorována v místech injekce
pravděpodobně v důsledku zvýšené frekvence dávky u zvířat (denně) ve srovnání s měsíčním
dávkováním u člověka, a proto nemusí být klinicky relevantní.
V řadě standardních testů, včetně testů in vitro a in vivo, nevykazoval lanreotid žádný genotixický
potenciál.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Voda pro injekci
Ledová kyselina octová (k úpravě pH)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky
Po otevření ochranného aluminiového obalu se má produkt okamžitě podat.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C) v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Přípravek lze za předpokladu, že byl uchováván v uzavřeném obalu při maximální teplotě do 40 °C po
dobu nejvýše 24 hodin, navrátit do chladničky pro další uchovávání a pozdější použití (počet výkyvů
teploty nesmí překročit tři).
6.5 Druh obalu a obsah balení
Přípravek Mytolente se dodává v předplněné injekční stříkačce (polypropylen
uzavřený termoplastickým elastomerním pryžovým pístem s polypropylenovým víčkem) umístěné
v plastovém výlisku a zatavené v hliníkovém přebalu a se samostatně balenou automatickou
jednorázovou bezpečnostní jehlou. Obojí je baleno společně do krabičky.
Krabička s jednou 0,5ml injekční stříkačkou s jednou přibalenou bezpečnostní jehlou (1,2 mm x mm).
Vícečetné balení s 3 krabičkami, každá obsahující 0,5ml injekční stříkačku s jednou přibalenou
bezpečnostní jehlou (1,2 mm x 20 mm).
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce je připraven k přímému použití.
Pro okamžité a jednorázové použití po prvním otevření. Nepoužívejte, je-li obal poškozený nebo
otevřený.
Je důležité, aby se injekce přípravku podávala přesně dle pokynů v příbalové informaci.
Použitá injekční stříkačka se má likvidovat v nádobě určené na ostré předměty.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Amdipharm Limited
Burlington Road
Dublin 4,
Irsko
Amdipharm Limited je součástí skupiny ADVANZ PHARMA Group.
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA
Mytolente 60 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce: 56/082/19-C
Mytolente 90 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce: 56/083/19-C
Mytolente 120 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce: 56/084/19-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
20. 5.
10. DATUM REVIZE TEXTU
20. 5.
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Mytolente 60 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Mytolente 90 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
Mytolente 120 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Lanreotidum 60 mg, 90 mg nebo 120 mg (jako lanreotidum acetas).
Jedna předplněná injekční stříkačka obsahuje supersaturovaný roztok lanreotid-acetátu, odpovídající
0,246 mg lanreotidové báze/mg roztoku, což zajišťuje skutečnou injekční dávku 60 mg, 90 mg resp.
120 mg lanreotidu.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce.
Bílá až světle žlutá polotuhá hmota prakticky bez cizích částic.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Mytolente je indikován:
• k dlouhodobé léčbě pacientů s akromegalií, kde cirkulující hladiny GH (růstového hormonu) a/nebo
IGF-1 (inzulínu podobného růstového faktoru-1) zůstávají abnormální po chirurgické léčbě a/nebo
radioterapii, nebo pro pacienty, kteří jinak vyžadují farmakologickou léčbu.
• k léčbě gastroenteropankreatických neuroendokrinních nádorů (GEP-NET) stupně 1 a podskupiny
stupně 2 (index Ki67 až do 10 %) středního střeva, pankreatu nebo s neznámou lokalizací, u kterých
byl vyloučen původ v zadním střevě, u dospělých pacientů s inoperabilním lokálně pokročilým nebo
metastatickým onemocněním (viz bod 5.1).
• k léčbě symptomů spojených s neuroendokrinními (zejména karcinoidními) nádory.
4.2 Dávkování a způsob podávání
Dávkování
Akromegalie
Doporučená zahajovací dávka je 60 mg až 120 mg podaných každých 28 dní.
Dávka se může měnit podle pacientovy odpovědi (posuzováno podle symptomatologie a/nebo
biochemického účinku) nebo podle případných pacientových zkušeností s analogy somatostatinu.
Je-li například dosud pacient léčen lanreotidem v dávce 30 mg každých 14 dní, má být počáteční
dávka přípravku Mytolente 60 mg každých 28 dní a u pacientů původně léčených lanreotidem v dávce
30 mg každých10 dní, má být počáteční dávka přípravku Mytolente 90 mg každých 28 dní.
Poté má být dávka individualizována podle odpovědi pacienta (hodnoceno jako snížení symptomů
a/nebo snížení hodnot GH anebo IGF-l).
Pro pacienty, u nichž klinické příznaky a biochemické parametry nejsou adekvátně kontrolovány, se
může dávka přípravku Mytolente zvýšit na maximální dávku 120 mg po 28denních intervalech.
Je-li dosaženo kompletní kontroly onemocnění (na základě hodnoty GH pod 1 ng/ml, normalizace
hladin IGF1 a/nebo vymizení příznaků), dávka může být snížena.
Pacienti dobře kompenzovaní analogem somatostatinu mohou být léčeni přípravkem Mytolente
120 mg každých 42-56 dní (6 až 8 týdnů).
Dlouhodobé monitorování příznaků, hodnot GH a IGF-1 se má provádět rutinně u všech pacientů.
Léčba gastroenteropankreatických neuroendokrinních nádorů stupně 1 a podskupiny stupně (index Ki67 až do 10 %) středního střeva, pankreatu nebo s neznámou lokalizací, u kterých byl
vyloučen původ v zadním střevě, u dospělých pacientů s inoperabilním lokálně pokročilým nebo
metastatickym onemocněním.
Doporučená dávka je jedna injekce přípravku Mytolente v dávce 120 mg podaná každých 28 dní.
Léčba přípravkem Mytolente má pokračovat tak dlouho, jak je potřeba pro kontrolu nádoru.
Léčba symptomů spojených s neuroendokrinními nádory
Doporučená počáteční dávka je 60 mg až 120 mg podaných každých 28 dní.
Dávka má být přizpůsobena podle stupně dosažené symptomatické úlevy.
Porucha funkce jater a/nebo ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater není nutná žádná úprava dávky díky širokému
terapeutickému oknu lanreotidu (viz bod 5.2).
Starší pacienti
U starších pacientů není nutná žádná úprava dávky díky širokému terapeutickému oknu lanreotidu (viz
bod 5.2).
Pediatrická populace
Přípravek Mytolente se nedoporučuje u dětí a dospívajících v důsledku nedostatku údajů o bezpečnosti
a účinnosti.
Způsob podání
Přípravek Mytolente se podává hlubokou subkutánní injekcí do horního zevního kvadrantu hýždě nebo
do horní zevní části stehna.
U pacientů, kteří dostávají stabilní dávku přípravku Mytolente, může být po odpovídajícím zaškolení
přípravek podán buď pacientem, nebo vyškolenou osobou. V případě, že si pacient aplikuje injekci
sám, má být injekce podána do horní zevní části stehna.
O podání pacientem nebo vyškolenou osobou rozhoduje zdravotnický pracovník.
Bez ohledu na místo aplikace injekce nemá být kůže zřasena a jehla má být vpravena rychle a celou
svou délkou kolmo ke kůži.
Místo aplikace injekce se má střídat mezi pravou a levou stranou.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na lanreotid, somatostatin nebo příbuzné peptidy nebo na kteroukoli pomocnou látku
uvedenou v bodě 6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Lanreotid může snižovat motilitu žlučníku a vést ke vzniku žlučových kamenů. Proto mají být pacienti
pravidelně sledováni. Po uvedení na trh byly hlášeny případy žlučových kamenů vedoucích ke
komplikacím včetně cholecystitidy, cholangoitidy a pankreatitidy, které u pacientů používajících
lanreotid vyžadovaly cholecystektomii. Pokud máte podezření na komplikace cholelitiázy, přerušte
léčbu lanreotidem a zaveďte vhodnou léčbu.
Farmakologické studie na zvířatech a u lidí ukazují, že lanreotid, stejně jako somatostatin a jeho
analoga, snižuje sekreci inzulínu a glukagonu. Z tohoto důvodu se může u pacientů léčených
lanreotidem objevit hypoglykemie nebo hyperglykemie. Při zahájení léčby lanreotidem nebo při
změně dávky je třeba kontrolovat hladinu glukózy v krvi a jakoukoli antidiabetickou léčbu je třeba
podle toho přizpůsobit.
Během léčby lanreotidem bylo u pacientů s akromegalií pozorováno mírné snížení funkce štítné žlázy,
ačkoliv klinický hypotyreoidismus je vzácný (<1 %). Vyšetření thyreoidních funkcí má být provedeno
tam, kde je to klinicky indikováno.
U pacientů bez základních kardiálních problémů může vést lanreotid ke snížení pulsové frekvence,
aniž by tato nutně dosáhla hranice bradykardie. U pacientů trpících na srdeční poruchy před léčbou
lanreotidem se může objevit sinusová bradykardie. Opatrnosti je třeba, pokud se zahajuje léčba
lanreotidem u pacientů s bradykardií (viz bod 4.5).
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Farmakologické gastrointestinální účinky lanreotidu mohou vést ke snížení střevní absorpce současně
podaných léků včetně cyklosporinu. Souběžné podání cyklosporinu s lanreotidem může snížit relativní
biologickou dostupnost cyklosporinu, což může k udržení terapeutických hladin vyžadovat úpravu
dávky cyklosporinu.
Interakce s léky s vysokou vazbou na plasmu jsou nepravděpodobné vzhledem k mírné vazbě
lanreotidu na sérové proteiny.
Limitovaná publikovaná data naznačují, že souběžné podání somatostatinových analog a
bromokriptinu může zvýšit dostupnost bromokriptinu.
Souběžné podání bradykardizujících léků (např. betablokátorů) může mít aditivní účinek na mírné
snížení srdeční frekvence spojené s lanreotidem. Dávku takových souběžných léků může být nutné
upravit.
Limitovaná dostupná publikovaná data naznačují, že somatostatinová analoga mohou snížit
metabolickou clearance látek metabolizovaných enzymy cytochromu P450, což může být v důsledku
suprese růstového hormonu. Jelikož není možné vyloučit tento účinek lanreotidu, jiné léky
metabolizované především CYP3A4 a mající nízký terapeutický index (např. chinidin, terfenadin) se
proto mají používat s opatrností.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Studie na zvířatech neprokázaly žádné známky teratogenních účinků souvisejících s používáním
lanreotidu během organogeneze.
Údaje získané u omezeného počtu těhotných žen nenaznačují žádné nežádoucí účinky lanreotidu na
těhotenství nebo na zdraví plodu/novorozence. Dosud nejsou k dispozici žádné jiné relevantní
epidemiologické údaje.
Vzhledem k tomu, že studie na zvířatech nejsou vždy prediktivní pro odpověď u člověka, má se
lanreotid podávat těhotným ženám pouze v případě, že je to nezbytně nutné.
Kojení
Není známo, zda je přípravek vylučován do mateřského mléka.
Vzhledem k tomu, že je mnoho léků vylučováno do mateřského mléka, je třeba opatrnosti, pokud se
lanreotid podává v období kojení.
Fertilita
U samic potkanů byla pozorována snížená fertilita v důsledku inhibice sekrece GH v dávkách
převyšujících dávky dosažené u člověka v terapeutických dávkách.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Mytolente má mírný nebo střední vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Studie hodnotící
účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny.
Při použití přípravku Mytolente byla hlášena závrať (viz bod 4.8). Pokud se toto u pacienta projeví,
nesmí řídit nebo obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky hlášené u pacientů, kteří trpí akromegalií a GEP-NET léčených lanreotidem
v klinických studiích jsou uvedeny v odpovídající třídě orgánových systémů dle následující
klasifikace:
velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100).
Nejčastěji očekávané nežádoucí účinky po léčbě lanreotidem jsou gastrointestinální poruchy
(nejčastěji hlášené jsou průjem a bolest břicha, obvykle mírné nebo střední a přechodné), cholelitiáza
(často asymptomatická) a reakce v místě injekce (bolest, noduly a indurace).
Profil nežádoucích účinků je podobný pro všechny indikace.
Třída orgánových
systémů
Velmi časté (≥
1/10)
Časté (≥1/100 až < 1/10) Méně časté
(≥1/1 000 až <
1/100)
Postmarketingové
bezpečnostní
zkušenosti
(frekvence není
známo)
Infekce a infestace Absces v místě injekce
Poruchy
metabolismu a
výživy
Hypoglykemie, snížení
chuti k jídlu**,
hyperglykemie, diabetes
mellitus
Psychiatrické Insomnie*
poruchy
Poruchy nervového
systému
Závrať, bolest hlavy,
letargie**
Srdeční poruchy Sinusová bradykardie*
Cévní poruchy Návaly horka*
Gastrointestinální
poruchy
Průjem, řídká
stolice*,
abdominální
bolest
Nauzea, zvracení, zácpa,
flatulence, distenze břicha,
břišní diskomfort,
dyspepsie, steatorea**
Změna barvy stolice* Pankreatitida
Poruchy jater a
žlučových cest
Žlučové kameny Biliární dilatace* Cholecystitida,
cholangoitida
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Muskuloskeletální
bolest**, myalgie**
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Alopecie, hypotrichóza*
Celkové poruchy a
lokální reakce v
místě aplikace
Astenie, únava, reakce
v místě injekce (bolest,
rezistence, indurace, nodul,
pruritus)
Vyšetření Zvýšení ALT*, abnormální
AST*, abnormální ALT*,
zvýšení bilirubinu v krvi*,
zvýšení glukózy v krvi*,
zvýšení glykovaného
hemoglobinu*, pokles
tělesné hmotnosti, pokles
pankreatických enzymů**
Zvýšení AST*,
zvýšení alkalické
fosfatázy v krvi*,
abnormální bilirubin
v krvi*, snížení
sodíku v krvi*
Poruchy imunitního
systému
Alergické reakce
(zahrnující
angioedém, anafylaxi,
hypersenzitivitu)
* na základě souhrnu studií provedených u pacientů s akromegalií
** na základě souhrnu studií provedených u pacientů s GEP-NET
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48,
100 41 Praha 10 webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.
4.9 Předávkování
Pokud dojde k předávkování, je indikována symptomatická léčba.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: hypofyzární a hypotalamické hormony a analoga, somatostatin a
analoga, ATC kód: H01CB
Lanreotid je oktapeptidový analog přirozeného somatostatinu. Stejně jako somatostatin je lanreotid
inhibitor různých endokrinních, neuroendokrinních, exokrinních a parakrinních funkcí. Lanreotid
vykazuje vysokou vazebnou afinitu k lidským receptorům pro somatostatin (SSTR) 2 a 5, a
redukovanou afinitu k lidským SSTR 1, 3 a 4. Účinek na lidský SSTR 2 a 5 je hlavním mechanismem
účinku zodpovědným za snížení GH. Lanreotid je aktivnější než přirozený somatostatin a prokazuje
delší trvání účinku.
Lanreotid, stejně jako somatostatin, vykazuje všeobecný exokrinní antisekretorický účinek. Snižuje
bazální sekreci motilinu, žaludečního inhibičního peptidu a pankreatiekého polypeptidu, ale nemá
signifikantní účinek na sekretin nalačno nebo na sekreci gastrinu. Dále snižuje hladiny plasmatického
chromograninu A a močové 5-HIAA (kyselina 5-hydroxyindoloctová) u pacientů s GEP-NET a
zvýšenými hladinami těchto nádorových markerů. Lanreotid zjevně snižuje jídlem indukované zvýšení
průtoku v arteria mesenterica superior a ve vena portae. Lanreotid signifikantně snižuje
prostaglandinem El stimulovanou jejunální sekreci vody, sodíku, draslíku a chloru. Lanreotid snižuje
hladinu prolaktinu u dlouhodobě léčených pacientů s akromegalií.
V otevřené studii byl lanreotid v dávce 120 mg podáván každých 28 dní po dobu 48 týdnů 90 dosud
neléčeným pacientům s akromegalií s diagnostikovaným hypofyzárním makroadenomem. Pacienti, u
kterých se v průběhu trvání studie očekávala potřeba operace hypofýzy nebo radioterapie, byli
vyloučeni.
Snížení objemu tumoru o ≥ 20 % bylo pozorováno u 63 % pacientů (95% CI: 52 % - 73 %). Ve 48.
týdnu bylo průměrné procento snížení objemu tumoru 26,8 %, hladiny GH byly pod 2,5 ug/l u 77,8 %
pacientů a hladiny IGF-1 se normalizovaly u 50 %. Normalizované hladiny IGF-1 v kombinaci s
hladinami GH pod 2,5 ug/l byly pozorovány u 43,5 % pacientů. Většina pacientů hlásila jasnou úlevu
od příznaků akromegalie, jako je únava, nadměrné pocení, artralgie a otoky měkkých tkání.
Od 12. týdne bylo pozorováno jak časné, tak trvalé snižování objemu nádoru, stejně jako hladiny GH a
IGF-1.
Randomizovaná, dvojitě zaslepená, multicentrická, placebem kontrolovaná studie fáze III s fixní
dobou trvání 96 týdnů s lanreotidem byla provedena u pacientů s gastroenteropankreatickými
neuroendokrinními tumory za účelem hodnocení antiproliferativního účinku lanreotidu.
Pacienti byli randomizováni v poměru 1:1 tak, že dostávali buď lanreotid v dávce 120 mg každých dní (n=101) nebo placebo (n=103). Randomizace byla rozvrstvena dle předchozí terapie při vstupu a
přítomnosti/absenci progrese na počátku podle hodnocení RECIST 1.0 (Response Evaluation Criteria
in Solid Tumors) během 3 až 6 měsíců screeningové fáze.
Pacienti měli metastatické a/nebo lokálně pokročilé inoperabilní onemocnění s histologicky
potvrzeným dobře nebo středně dobře diferencovaným tumorem primárně lokalizovaným v pankreatu
(44,6 % pacientů), středním střevě (35,8 %), zadním střevě (6,9 %) nebo jiné/neznámé primární
lokalizace (12,7 %).
69 % pacientů s GEP-NET mělo nádor stupně 1 (G1), definovaný buď indexem proliferace Ki67< 2 %
(50,5 % z celkové populace pacientů) nebo mitotický index < 2 mitózy/10 HPF (18,5 % z celkové
populace pacientů) a 30 % pacientů s GEP-NET mělo nádor v nižším rozsahu stupně 2 (G2)
(definováno indexem Ki67> 2 % - < 10 %). Stupeň nebyl k dispozici u 1 % pacientů. Ze studie byli
vyloučeni pacienti s G2 GEP-NET s vyšším buněčným indexem proliferace (Ki 67 >10 % - < 20 %) a
G3 GEP neuroendokrinním karcinomem (Ki 67 index > 20 %).
Celkově mělo 52,5 % pacientů nálož tumoru v játrech <10 %, 14,5 % mělo nálož tumoru v játrech >
10 a <25 % a 33 % mělo nálož tumoru v játrech >25 %.
Primárním cílem bylo přežití bez progrese (PFS) měřeno buď jako doba do progrese dle RECIST 1.nebo doba do úmrtí během 96 týdnů od prvního podání léčby. Analýza PFS využila nezávislého
centrálně hodnoceného radiologického hodnocení progrese.
Tabulka 1: Výsledky účinnosti studie fáze III
Medián přežití bez progrese
(týdny)
Poměr rizika
(95% IS)
Snížení rizika
progrese nebo
úmrtí
Hodnota p
lanreotid
(n=101)
placebo
(n=103)
> 96 týdnů 72,00 týdnů
(95 % IS: 48,57, 96,00)
0.470
(0,304, 0,729)
53% 0,
Obrázek 1: Křivky přežití bez progrese dle Kaplan-Meiera
(Progression-free Survival Probability - pravděpodobnost přežití bez progrese, Number of subjects still
at risk – počet subjektů stále v riziku, Time (weeks) – čas (týdny), Median=not reached –
medián=nedosažen, Median=72 weeks – medián=72 týdnů, Hazard ratio – poměr rizik)
Příznivý účinek lanreotidu na snížení rizika progrese nebo úmrtí byl konzistentní bez ohledu na
lokalizaci primárního tumoru, nálož tumoru v játrech, předchozí chemoterapii, počátečním Ki67,
stupeň tumoru nebo dalších předem specifikovaných vlastnostech, jak ukazuje obrázek 2.
Klinicky relevantní přínos léčby s lanreotidem byl pozorován u pacientů s tumory pankreatu, středního
střeva a jiného/neznámého původu, jak bylo v celkové populaci studie. Omezený počet pacientů s
tumory zadního střeva (14/204) přispěl k obtížnosti interpretace výsledků v této podskupině. Dostupná
data naznačovala nulový přínos lanreotidu u těchto pacientů.
Obrázek 2 - Výsledky Coxovy analýzy proporcionálních rizik proměnných PFS
K přechodu mezi placebem a nezaslepeným lanreotidem v prodloužení studie došlo u 45,6 % (47/103)
pacientů.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s
referenčním léčivým přípravkem obsahujícím lanreotid u všech podskupin pediatrické populace s
akromegalií a hypofyzárním gigantismem (viz bod 4.2, informace o použití u dětí). Evropská agentura
pro léčivé přípravky zařadila gastroenteropankreatické neuroendokrinní nádory (mimo neuroblastom,
neuroganglioblastom, feochromocytom) na seznam třídy výjimek.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Vlastní farmakokinetické parametry lanreotidu po intravenózním podání u zdravých dobrovolníků
ukázaly limitovanou extravaskulámí distribuci, s ustáleným stavem distribuce 16,1 l. Celková
clearance byla 23,7 1/h, terminální poločas byl 1,14 h a průměrná doba zdržení byla 0,68 h.
Ve studiích hodnotících exkreci bylo méně než 5 % lanreotidu vyloučeno do moči a méně než 0,5 %
se objevilo v nezměněné formě ve stolici, což naznačuje určitou biliární exkreci.
Po hlubokém subkutánním podání lanreotidu v dávce 60, 90 a 120 mg zdravým dobrovolníkům
koncentrace lanreotiodu stoupá, až dosáhne průměrnou maximální sérovou koncentraci 4,25, 8,resp. 6,79 ng/ml. Tyto hodnoty Cmax jsou dosaženy během prvního dne 8, 12 a 7 hodin po podání
(střední hodnoty). Od vrcholu sérová hladina koncentrace lanreotidu pomalu klesá podle kinetiky
prvního řádu s terminálním eliminačním poločasem 23,3, 27,4 resp. 30,1 dne. 4 týdny po podání byly
průměrné sérové hladiny lanreotidu 0,9, 1,11 resp. 1,69 ng/ml. Absolutní biologická dostupnost byla
73,4, 69,0 resp. 78,4 %.
Po hlubokém subkutánním podání lanreotidu v dávce 60, 90 a 120 mg pacientům s akromegalií
koncentrace lanreotidu stoupá, až dosáhne průměrnou maximální sérovou koncentraci 1,6, 3,5 resp.
3,1 ng/ml. Tyto hodnoty Cmax jsou dosaženy během prvního dne 6, 6 a 24 hodin po podání. Od vrcholu
sérová hladina koncentrace lanreotidu pomalu klesá podle kinetiky prvního řádu a 4 týdny po podání
byly průměrné sérové hladiny lanreotidu 0,7, 1,0 resp. 1,4 ng/ml.
Ustáleného stavu sérových hladin lanreotidu bylo dosaženo v průměru po 4 injekcích každé 4 týdny.
Po opakovaném podání dávky každé 4 týdny byly průměrné hodnoty Cmax v ustáleném stavu 3,8, 5,7 a
7,7 ng/ml pro 60, 90 resp. 120 mg. Fluktuační index maximálních dolních hladin byl střední a
pohyboval se od 81 do 108 %.
Po hlubokém subkutánním podání lanreotidu v dávce 60, 90 a 120 mg pacientům s akromegalií byl
pozorován lineární farmakologický profil uvolňování.
Dno sérových hladin lanreotidu získaných po třech hlubokých subkutánních injekcích lanreotidu
v dávce 60, 90 nebo 120 mg podaných každých 28 dní jsou podobné ustálenému stavu sérových hladin
lanreotidu získaných u pacientů s akromegalií předtím léčených intramuskulárním podáním lanreotidu
v dávce 30 mg - formy s prodlouženým uvolňováním každých 14, 10 nebo 7 dní.
V populační farmakokinetické analýze provedené u 290 pacientů s GEP-NET léčených lanreotidem
v dávce 120 mg, bylo pozorováno rychlé počáteční uvolňování s průměrnými hodnotami Cmax 7,49 ±
7,58 ng/ml, kterých bylo dosaženo během prvního dne po podání jediné injekce. Koncentrace
rovnovážného stavu byly dosaženy po 5 injekcích lanreotidu v dávce 120 mg podaných každých dní a udržely se až do posledního hodnocení (až 96 týdnů po první injekci). Při rovnovážném stavu
byly průměrné hodnoty Cmax 13,9 ± 7,44 ng/ml a průměrné minimální sérové hladiny byly 6,56 ± 1,ng/ml. Průměrný zdánlivý terminální poločas byl 49,8 ± 28,0 dnů.
Porucha funkce ledvin/jater
Subjekty s těžkou poruchou funkce ledvin vykazují zhruba dvojnásobný pokles celkové sérové
clearance lanreotidu s následným zvýšením poločasu a AUC. U subjektů se středně těžkou a těžkou
poruchou funkce jater bylo pozorováno snížení clearance (30 %). Distribuční objem a průměrná doba
zdržení se zvýšily u subjektů se všemi stupni hepatální insuficience.
Nebyl pozorován žádný účinek na clearance lanreotidu v rámci populační farmakokinetieké analýzy
pacientů s GEP-NET zahrnující 165 pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (a 59 v tomto pořadí) léčených lanreotidem. Pacienti s GEP-NET s těžkou poruchou funkce ledvin
nebyli hodnoceni.
Pacienti s GEP-NET s poruchou funkce jater (dle Child-Pugh skóre) nebyli hodnoceni.
Není nutné měnit počáteční dávku u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater, jelikož očekávaná
sérová koncentrace lanreotidu u těchto populací je v rozmezí sérových koncentrací bezpečně
tolerovaných u zdravých subjektů.
Starší pacienti
Starší subjekty vykazují zvýšení poločasu a průměrné doby zdržení v porovnání s mladými zdravými
subjekty. Není nutné měnit počáteční dávku u starších pacientů, jelikož očekávaná sérová koncentrace
lanreotidu u této populace je v rozmezí sérových koncentrací bezpečně tolerovaných u zdravých
subjektů.
V populační farmakokinetieké analýze pacientů s GEP-NET zahrnující 122 pacientů ve věku od do 85 let nebyl pozorován žádný účinek na clearance a distribuční objem lanreotidu.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Účinky v neklinických studiích byly pozorovány pouze po expozicích dostatečně převyšujících
maximální expozici u člověka, což svědčí o malém významu při klinickém použití.
V bioanalytických studiích karcinogenity provedených na potkanech a myších nebyly pozorovány
žádné systémové nádorové změny při dávkách převyšujících dávky dosažené u člověka
v terapeutických dávkách. Zvýšená incidence subkutánních nádorů byla pozorována v místech injekce
pravděpodobně v důsledku zvýšené frekvence dávky u zvířat (denně) ve srovnání s měsíčním
dávkováním u člověka, a proto nemusí být klinicky relevantní.
V řadě standardních testů, včetně testů in vitro a in vivo, nevykazoval lanreotid žádný genotixický
potenciál.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Voda pro injekci
Ledová kyselina octová (k úpravě pH)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky
Po otevření ochranného aluminiového obalu se má produkt okamžitě podat.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C) v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Přípravek lze za předpokladu, že byl uchováván v uzavřeném obalu při maximální teplotě do 40 °C po
dobu nejvýše 24 hodin, navrátit do chladničky pro další uchovávání a pozdější použití (počet výkyvů
teploty nesmí překročit tři).
6.5 Druh obalu a obsah balení
Přípravek Mytolente se dodává v předplněné injekční stříkačce (polypropylen
uzavřený termoplastickým elastomerním pryžovým pístem s polypropylenovým víčkem) umístěné
v plastovém výlisku a zatavené v hliníkovém přebalu a se samostatně balenou automatickou
jednorázovou bezpečnostní jehlou. Obojí je baleno společně do krabičky.
Krabička s jednou 0,5ml injekční stříkačkou s jednou přibalenou bezpečnostní jehlou (1,2 mm x mm).
Vícečetné balení s 3 krabičkami, každá obsahující 0,5ml injekční stříkačku s jednou přibalenou
bezpečnostní jehlou (1,2 mm x 20 mm).
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce je připraven k přímému použití.
Pro okamžité a jednorázové použití po prvním otevření. Nepoužívejte, je-li obal poškozený nebo
otevřený.
Je důležité, aby se injekce přípravku podávala přesně dle pokynů v příbalové informaci.
Použitá injekční stříkačka se má likvidovat v nádobě určené na ostré předměty.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Amdipharm Limited
Burlington Road
Dublin 4,
Irsko
Amdipharm Limited je součástí skupiny ADVANZ PHARMA Group.
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA
Mytolente 60 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce: 56/082/19-C
Mytolente 90 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce: 56/083/19-C
Mytolente 120 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce: 56/084/19-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
20. 5.
10. DATUM REVIZE TEXTU
20. 5.
Více o léku Mytolente
Mytolente
Selection of products in our offer from our pharmacy
|
In stock | Shipping from 79 CZK 375 CZK |
|
In stock | Shipping from 79 CZK 1 290 CZK |
|
In stock | Shipping from 79 CZK 19 CZK |
