Moxtenz
Bezpečnost a účinnost MOXTENZ u dětí a dospívajících nebyla dosud stanovena.
Způsob podání
Perorální podání
Moxonidin může být podáván s jídlem nebo bez jídla.
4.3 Kontraindikace
- hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.- sick sinus syndrom
- bradykardie (pod < 50 tepů/minutu v klidu)
- AV blok 2. nebo 3. stupně
- srdeční selhání
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Při postmarketingovém použití byly hlášeny případy AV bloku různého stupně u pacientů léčených
moxonidinem. Na základě těchto případů nelze úplně vyloučit kauzální roli moxonidinu v prodloužení
atrioventrikulárního vedení. Proto je při léčbě pacientů s možnou predispozicí k rozvoji AV bloku
doporučována opatrnost.
Je-li moxonidin používán u pacientů s AV blokem 1. stupně, má být věnována zvláštní péče tomu, aby
nenastala bradykardie. Moxonidin nesmí být používán u pacientů s AV bloky vyššího stupně (viz bod
4.3).
Je-li moxonidin používán u pacientů se závažným onemocněním koronárních arterií nebo nestabilní
anginou pectoris, má být pacientům věnována zvláštní péče, protože s touto skupinou pacientů jsou jen
omezené zkušenosti.
Při podávání moxonidinu pacientům s poruchou funkce ledvinje třeba opatrnosti, protože moxonidin se
vylučuje především ledvinami. U těchto pacientů se doporučuje opatrné titrování dávky, a to zvláště na
počátku léčby. Dávka má začít 0,2 mg denně a může být zvýšeno maximálně na 0,4 mg denně u
pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (GFR > 30 ml/min - < 60 ml/min) a maximálně na
0,3 mg u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (GFR < 30 ml/min), pokud je to klinicky
indikováno a léčba je dobře snášena.
Je-li moxonidin užíván současně s betablokátory a léčba oběma léky má být ukončena, vysazuje se
betablokátor jako první a pak po několika dnech moxonidin.
Dosud nebyl po přerušení léčby moxonidinem pozorován rebound fenomén na krevní tlak. Avšak
náhlé přerušení léčby moxonidinem se nedoporučuje; dávka má být snižována postupně v průběhu
dvou týdnů.
Starší populace může být citlivější na kardiovaskulární účinky léků snižujících krevní tlak. Proto má
léčba začít nejnižší možnou dávkou a zvyšování dávkování má být prováděno opatrně, aby se předešlo
závažným důsledkům, které tyto reakce mohou vyvolat.
MOXTENZ obsahuje monohydrát laktosy.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo
malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.