Montelukast medreg

Ve studiích toxicity na zvířatech byly pozorovány menší sérové biochemické změny hladin ALT,
glukosy, fosforu a triacylglycerolů, jež byly přechodné povahy. Projevy toxicity u zvířat představovaly
zvýšenou sekreci slin, gastrointestinální symptomy, řídkou stolici a iontovou nerovnováhu. K těmto
jevům docházelo při dávkách, které dávaly > 17násobek systémové expozice pozorované při klinickém
dávkování. U opic se nežádoucí účinky objevily při dávkách od 150 mg/kg/den (> 232násobek
systémové expozice pozorované při klinické dávce). Ve studiích na zvířatech montelukast při systémové
expozici přesahující klinickou systémovou expozici více než 24násobně neovlivňoval fertilitu ani
reprodukční schopnosti. Ve studii samičí fertility na potkanech v dávkách 200 mg/kg/den (> 69násobek
klinické systémové expozice) byl zaznamenán mírný pokles tělesné hmotnosti mláďat. Ve studiích na
králících byla, v porovnání s kontrolními zvířaty, při systémové expozici více než 24násobně přesahující
klinickou systémovou expozici pozorovanou při klinické dávce pozorována vyšší incidence
nekompletní osifikace. U potkanů nebyly pozorovány žádné abnormality. Bylo prokázáno, že
montelukast prostupuje placentární bariérou a je vylučován do mateřského mléka zvířat.

Po jednorázové perorální dávce sodné soli montelukastu v dávkách až 5 000 mg/kg u myší a potkanů
(15 000 mg/m2 u myší a 30 000 mg/m2 u potkanů), což byla nejvyšší testovaná dávka, nedošlo k žádnému
úhynu. Tato dávka je ekvivalentní 25 000násobku doporučené denní dávky pro dospělé (vztaženo k
tělesné hmotnosti dospělého pacienta 50 kg).

Bylo zjištěno, že montelukast není pro myši při dávkách až 500 mg/kg/den (přibližně > 200násobek
systémové expozice) fototoxický při UVA, UVB nebo viditelném světle.

Montelukast nebyl při in vitro a in vivo testech na hlodavcích ani mutagenní, ani tumorigenní.