Micafungin teva

Farmakoterapeutická skupina: Antimykotika pro systémovou aplikaci, jiná antimykotika pro
systémovou aplikaci. ATC kód: J02AX
Mechanismus účinku
Mikafungin nekompetitivně inhibuje syntézu 1,3-β-D-glukanu, který je hlavní složkou buněčné stěny
plísní. 1,3-β-D-glukan není přítomen v buňkách savců.
Mikafungin vykazuje fungicidní účinky proti většině organismů rodu Candida a významně inhibuje
aktivně rostoucí hyfy rodu Aspergillus.
Farmakodynamické účinky
Na zvířecích modelech kandidózy byla pozorována korelace mezi expozicí mikafunginu dělenou MIC
(AUC/MIC) a účinností, definovaná jako požadovaný poměr k prevenci progresivního růstu plísní. Pro
C. albicans a C. glabrata byl v těchto modelech požadován poměr ~2400 resp. ~1300. Tyto poměry
jsou dosažitelné v doporučených terapeutických dávkách mikafunginu pro běžné rozložení divokých
typů Candida spp.
Mechanismus rezistence
Jako u všech antimikrobiálních látek byly zaznamenány případy snížené citlivosti a rezistence a
zkříženou rezistenci s jinými echinokandiny nelze vyloučit. Snížená citlivost na echinokandiny byla
spojována s mutacemi kódování genů Fks1 a Fks 2 pro hlavní podjednotku glukan-syntázy.
Hraniční hodnoty
Hraniční hodnoty dle EUCAST
Candida species Hraniční hodnoty MIC (mg/l)
≤C (citlivé) >R (resistentní)
Candida albicans 0,016 0,Candida glabrata 0,03 0,Candida parapsilosis 0,002 Candida tropicalis1 Nedostatečná evidence

Candida krusei1 Nedostatečná evidence
Candida guilliermondii1 Nedostatečná evidence
Other Candida spp. Nedostatečná evidence
1MICs pro C. tropicalis jsou o 1-2 dvojnásobné stupně ředění vyšší než pro C. albicans a C. glabrata.
Úspěšný výsledek byl v klinické studii numericky mírně nižší pro C. tropicalis než pro C. albicans v
obou dávkách (100 a 150 mg denně). Nicméně rozdíl nebyl statisticky významný, a zda tento výsledek
znamená relevantní klinický rozdíl, není známo. MICs pro C. krusei jsou o 3 dvojnásobné stupně
ředění vyšší než pro C. albicans a pro C.guilliermondii jsou vyšší o 8 dvojnásobných stupňů ředění.
Navíc, tyto druhy zahrnoval v klinických studiích pouze malý počet případů. To znamená, že je
nedostatečná evidence ukazující, zda populace divokého typu těchto patogenů mohou být považovány
za citlivé k mikafunginu.

Klinická účinnost a bezpečnost
Kandidemie a invazivní kandidóza: Mikafungin (100 mg/den nebo 2 mg/kg/den) byl stejně účinný a lépe
tolerovaný než lipozomální amfotericin B (3 mg/kg) jako léčba první volby pro kandidemii a invazivní
kandidózu v randomizované dvojitě zaslepené mezinárodní studii non-inferiority.
Mikafungin a lipozomální amfotericin B byly podávány po medián doby trvání 15 dnů (rozmezí od do 42 dnů u dospělých a 12 až 42 dnů u dětí a dospívajících).
Non-inferiorita byla prokázána u dospělých pacientů a podobné nálezy byly prokázány pro pediatrické
subpopulace (včetně novorozenců a předčasně narozených dětí). Nálezy účinnosti byly konzistentní
nezávisle na vyvolávajícím druhu kandidy, primárním místě infekce a stavu neutropenie (viz tabulka).
Mikafungin ukázal menší průměrný maximální pokles glomerulární filtrace stanovené během léčby (p
< 0,001) a nižší incidenci reakcí souvisejících s infuzí (p = 0,001) než lipozomální amfotericin B.

Celková úspěšnost léčby v souboru per protocol, studie invazivní kandidózy
Mikafungin Lipozomální
amfotericin B
Rozdíl v %
[95% CI]
n n (%) n n (%)
Dospělí pacienti
Celková úspěšnost léčby 202 181 (89,6) 190 170 (89,5) 0,1 [-5,9; 6,1]†
Celková úspěšnost léčby podle stavu neutropenie
Výchozí stav s
neutropenií
24 18 (75,0) 15 12 (80,0) 0,7 [-5,3; 6,7]‡
Výchozí stav bez
neutropenie
178 163 (91,6) 175 158 (90,3)
Pediatričtí pacienti
Celková úspěšnost léčby 48 35 (72,9) 50 38 (76,0) -2,7 [-17,3; 11,9]§
Děti do 2 let věku 26 21 (80,8) 31 24 (77,4)
Předčasně narozené děti 10 7 (70,0) 9 6 (66,7)
Novorozenci (0 dnů až <
týdny)
7 (100) 5 4 (80)
Děti a dospívající od do 15 let
22 14 (63,6) 19 14 (73,7)
Dospělí a děti v kombinaci, celková úspěšnost léčby dle druhu kandid
Candida albicans 102 91 (89,2) 98 89 (90,8)
Non-albicans species ¶: all 151 133 (88,1) 140 123 (87,9)
C. tropicalis 59 54 (91,5) 51 49 (96,1)
C. parapsilosis 48 41 (85,4) 44 35 (79,5)
C.glabrata 23 19 (82,6) 17 14 (82,4)
C. krusei 9 8 (88,9) 7 6 (85,7)
† Úspěšnost mikafunginu mínus úspěšnost lipozomálního amfotericinu B a oboustranný 95% interval
spolehlivosti pro rozdíl v celkové míře úspěšnosti na základě normální aproximace na velkém vzorku.
‡ Upraveno podle stavu neutropenie; primární cílový parametr.
§ U pediatrické populace nebylo možné vzhledem k její velikosti provést testy non-inferiority.
¶ Klinická účinnost byla také sledována (< 5 pacientů) u následujících druhů kandidy: C. guilliermondii,
C. famata, C. lusitaniae, C. utilis, C. inconspicua a C. dubliniensis.
Ezofageální kandidóza: V randomizované, dvojitě zaslepené studii porovnávající mikafungin s
flukonazolem při léčbě první volby ezofageální kandidózy dostalo 518 pacientů nejméně jednu dávku
studovaného léku. Medián doby trvání léčby činil u obou skupin 14 dní a medián průměrné denní dávky
činil 150 mg u mikafunginu (n = 260) a 200 mg u flukonazolu (n = 258). Endoskopický stupeň (endoskopické vyléčení) na konci léčby byl pozorován u 87,7 % (228/260) a 88,0 % (227/258) pacientů
ve skupině s mikafunginem, resp. flukonazolem (95% interval spolehlivosti pro rozdíl: [-5,9 %; 5,3 %]).
Dolní mez intervalu spolehlivosti 95% byla nad předdefinovanou hranicí noninferiority -10 %, což
prokázalo non-inferioritu. Charakter a incidence nežádoucích účinků byly v léčených skupinách
obdobné.
Profylaxe: Mikafungin byl účinnější než flukonazol v prevenci invazivní mykotické infekce u populace
pacientů s vysokým rizikem rozvoje systémové mykotické infekce (pacienti podstupující transplantaci
hematopoetických kmenových buněk [HSCT] v randomizované dvojitě zaslepené multicentrické
studii). Úspěšnost léčby byla definována jako absence prokázané, pravděpodobné nebo suspektní
systémové mykotické infekce do skončení léčby a absence prokázané nebo pravděpodobné systémové
mykotické infekce do konce studie. Většina pacientů (97 %, n = 882) měla ve výchozím stavu
neutropenii (< 200 neutrofilů/μl). Medián trvání neutropenie byl 13 dnů. Fixní denní dávka byla 50 mg
(1,0 mg/kg) pro mikafungin a 400 mg (8 mg/kg) pro flukonazol. Průměrná doba léčby byla 19 dnů u
mikafunginu a 18 dnů u flukonazolu u dospělé populace (n = 798) a 23 dnů pro obě léčené skupiny
pediatrické populace (n = 84).
Úspěšnost léčby byla statisticky významně vyšší u mikafunginu než u flukonazolu (1,6 % vs 2,4 %
vzplanutí infekcí). Vzplanutí infekce způsobené rodem Aspergillus bylo pozorováno u 1 vs 7 pacientů
a prokázané nebo pravděpodobné vzplanutí kandidové infekce bylo pozorováno u 4 vs 2 pacientů ve
skupinách s mikafunginem resp. flukonazolem. Další vzplanutí infekce byla způsobena rody Fusarium
(1 resp. 2 pacienti) a Zygomycetes (1 resp. 0 pacientů). Charakter a incidence nežádoucích účinků byly
v léčených skupinách obdobné.