Metformin vitabalans

Monoterapie a kombinace s inzulínem
• Metformin Vitabalans mohou užívat děti od 10 let věku a dospívající.
• Obvyklá počáteční dávka je 500 mg nebo 850 mg metformin-hydrochloridu jednou denně podávaná
během jídla nebo po jídle.

Po 10 až 15 dnech má být dávka upravena podle měřené hladiny glykémie. Pomalé zvyšování dávky
může zlepšit snášenlivost v gastrointestinálním traktu. Maximální doporučovaná dávka metformin-
hydrochloridu je 2 g denně, rozdělena do dvou nebo tří dávek.

Způsob podání
Přípravek Metformin Vitabalans potahované tablety je určen pouze pro perorální podání.



4.3 Kontraindikace

Metformin Vitabalans je kontaindikován u pacientů při:
• hypersenzitivitě na metformin-hydrochlorid nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• jakémkoli typu akutní metabolické acidózy (jako je laktátová acidóza, diabetická ketoacidóza)
• diabetické prekóma
• závažném renálním selhání (GFR < 30 ml/min)
• akutních stavech s rizikem poruchy renálních funkcí jako je:
− dehydratace
− těžká infekce
− šok
− intravaskulární podání jódových kontrastních látek (viz bod 4.4).
• akutním nebo chronickém onemocnění, které může vyvolat tkáňovou hypoxii jako je:
− srdeční nebo dechové selhání
− nedávno prodělaný infarkt myokardu
− šok
• poruše funkce jater, akutní otravě alkoholem a alkoholismu

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Laktátová acidóza

Laktátová acidóza je velmi vzácná, ale vážná metabolická komplikace, která se nejčastěji vyskytuje
při akutním zhoršení renální funkce nebo při kardiorespiračním onemocnění či sepsi. K akumulaci
metforminu dochází při akutním zhoršení renální funkce; tím se pak zvyšuje riziko laktátové acidózy.

V případě dehydratace (závažný průjem nebo zvracení, horečka nebo snížený příjem tekutin) má být
metformin dočasně vysazen a doporučuje se kontakt se zdravotnickým odborníkem.

Podávání léčivých přípravků, které mohou akutně narušit renální funkci (jako jsou antihypertenziva,
diuretika a NSAID), má být u pacientů léčených metforminem zahajováno s opatrností. Další rizikové
faktory laktátové acidózy jsou nadměrné požívání alkoholu, jaterní insuficience, nedostatečně
kontrolovaný diabetes, ketóza, dlouhotrvající hladovění a jakékoli stavy související s hypoxií, stejně
jako souběžné užívání léčivých přípravků, které mohou způsobit laktátovou acidózu (viz body 4.3 a
4.5).

Pacienti a/nebo pečovatelé mají být informováni o riziku laktátové acidózy. Laktátová acidóza je
charakterizována acidotickou dušností, bolestí břicha, svalovými křečemi, astenií a hypotermií
následovanou kómatem. V případě suspektních příznaků má pacient ukončit užívání metforminu a
vyhledat okamžitě lékařskou pomoc. Diagnostické laboratorní nálezy zahrnují snížené pH krve (<
7,35), zvýšenou plazmatickou hladinu laktátu (> 5 mmol/l) a zvýšenou aniontovou mezeru a poměr
laktát/pyruvát.

Podávání jódových kontrastních látek
Intravaskulární podání jódových kontrastních látek může vést k nefropatii indukované kontrastní
látkou s následnou akumulací metforminu a zvýšeným rizikem laktátové acidózy. Metformin má být
vysazen před nebo v době provedení zobrazovacího vyšetření a jeho podávání nesmí být znovu
zahájeno nejméně 48 hodin po provedení vyšetření za předpokladu, že byla znovu vyhodnocena
renální funkce a bylo zjištěno, že je stabilní, viz body 4.2 a 4.5.

Renální funkce
Rychlost glomerulární filtrace má být vyšetřena před zahájením léčby a následně v pravidelných
intervalech, viz bod 4.2. Metformin je kontraindikován u pacientů s GFR < 30 ml/min a má být
dočasně vysazen při výskytu stavů, které mění renální funkci, viz bod 4.3.

Srdeční funkce
U pacientů se srdečním selháním je větší riziko hypoxie a poruchy funkce ledvin. Pacienti se stabilním
chronickým srdečním selháním mohou užívat metformin pouze tehdy, jsou-li pravidelně
monitorovány jejich srdeční a renální funkce.

U pacientů s akutním a nestabilním srdečním selháním je metformin kontraindikován (viz bod 4.3).

Operace
Podávání metforminu musí být ukončeno během operace v celkové, spinální nebo epidurální anestézii.
Léčba může být znovu zahájena nejdříve 48 hodin po operaci nebo obnovení perorální výživy a za
předpokladu, že renální funkce byla znovu vyhodnocena a bylo zjištěno, že je stabilní.

Pediatrická populace

Před zahájením léčby metformin-hydrochloridem má být potvrzena diagnóza diabetu mellitu 2. typu.

V kontrolovaných klinických studiích trvajících jeden rok nebyl prokázán žádný vliv metformin-
hydrochloridu na růst a pubertu, avšak nejsou k dispozici dlouhodobější údaje týkající se těchto
konkrétních bodů. Proto je tedy doporučováno pečlivé sledování vlivu metformin-hydrochloridu na
tyto parametry u dětí léčených metforminem, zvláště u dětí v prepubertě.

Děti ve věku 10 až 12 let
Do kontrolovaných klinických studií provedených u dětí a dospívajících bylo zařazeno pouze jedinců ve věku 10 až 12 let. Ačkoli účinnost a bezpečnost metformin-hydrochloridu se u těchto dětí
neliší od účinnosti a bezpečnosti metforminu u starších dětí, je doporučována zvláštní opatrnost při
předepisování metformin-hydrochloridu dětem ve věku 10 až 12 let.

Další upozornění

Všichni pacienti mají pokračovat v dietních opatřeních s pravidelným rozložením příjmu cukru
v průběhu dne. Pacienti s nadváhou mají pokračovat v dietě omezující příjem energie.

Pravidelně má být prováděno laboratorní sledování parametrů diabetu mellitu.

Samotný metformin nikdy nevyvolává hypoglykémii, je však doporučována opatrnost při používání
v kombinaci s inzulínem nebo s ostatními perorálními antidiabetiky (např. deriváty sulfonylurey nebo
meglitinidy).