Lakosamid +pharma

Souhrnný bezpečnostní profil

Podle analýzy souhrnných výsledků placebem kontrolovaných klinických studií přídatné léčby u pacientů s parciálními záchvaty uvedlo celkem 61,9 % pacientů randomizovaných k léčbě
lakosamidem a 35,2 % pacientů randomizovaných k užívání placeba alespoň jeden nežádoucí účinek.
Nejčastěji uváděnými nežádoucími účinky (≥ 10 %) při léčbě lakosamidem byly závratě, bolest hlavy,
nauzea a diplopie, které byly obvykle mírné nebo střední intenzity. Některé souvisely s výší dávky a
snížením dávky je bylo možné zmírnit. Výskyt a závažnost nežádoucích účinků na centrální nervový
systém (CNS) a gastrointestinální trakt se obvykle časem snižovaly.
Ve všech těchto kontrolovaných klinických studiích byl lék vysazen kvůli nežádoucím účinkům u
12,2 % pacientů užívajících lakosamid a u 1,6 % pacientů ve skupině placeba. Nejčastějším
nežádoucím účinkem vedoucím k ukončení léčby lakosamidem byly závratě.
Výskyt nežádoucích účinků postihujících CNS, jako je závrať, může být po nasycovací dávce vyšší.


Na základě analýzy údajů klinické studie non-inferiority monoterapie porovnávající lakosamid s
karbamazepinem s prodlouženým uvolňováním (CR) byly nejčastěji pozorovanými nežádoucími
účinky lakosamidu (≥ 10 %) bolest hlavy a závratě. Frekvence přerušení léčby z důvodu nežádoucích
účinků byla u pacientů léčených lakosamidem 10,6 %, u pacientů léčených karbamazepinem CR
15,6 %.

Bezpečnostní profil lakosamidu hlášený ve studii prováděné u pacientů ve věku od 4 let s idiopatickou
generalizovanou epilepsií s primárně generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty (PGTCS) byl v
souladu s bezpečnostním profilem hlášeným ze souhrnných placebem kontrolovaných klinických
studií s parciálními záchvaty. Mezi další nežádoucí účinky hlášené u pacientů s PGTCS patřila
myoklonická epilepsie (2,5 % ve skupině s lakosamidem a 0 % ve skupině s placebem) a ataxie (3,% ve skupině s lakosamidem a 0 % ve skupině s placebem). Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky byly
závratě a somnolence. Nejčastějšími nežádoucími účinky vedoucími k ukončení léčby lakosamidem
byly závratě a sebevražedné představy. Výskyt přerušení léčby v důsledku nežádoucích účinků byl
9,1 % u skupiny s lakosamidem a 4,1 % u skupiny s placebem.

Seznam nežádoucích účinků v tabulce

V následující tabulce je uvedena frekvence výskytu nežádoucích účinků hlášených v klinických
studiích a po uvedení přípravku na trh. Frekvence jsou definovány následovně: velmi časté (≥1/10),
časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100) a není známo (četnost nelze z dostupných
údajů určit). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Třídy orgánových
systémů
Velmi
časté
Časté

Méně časté Není známo
Poruchy krve a
lymfatického
systému
Agranulocytóza(1)
Poruchy
imunitního
systému
Léková
hypersenzitivita(1)
Léková reakce
s eozinofilií a
systémovými
příznaky
(DRESS)(1,2)
Psychiatrické
poruchy
Deprese
Stavy zmatenosti
Insomnie(1)
Agresivita
Agitovanost(1)
Euforická nálada(1)
Psychotická
porucha(1)
Sebevražedný
pokus(1)
Sebevražedné
představy
Halucinace(1)


10
Poruchy nervového
systému
Závratě
Bolest
hlavy

Myoklonické
záchvaty(3)
Ataxie
Poruchy rovnováhy
Poruchy paměti
Kognitivní poruchy
Somnolence
Třes
Nystagmus
Hypoestezie
Dysartrie
Poruchy pozornosti
Parestezie
Synkopa(2)
Poruchy
koordinace
Dyskineze
Konvulze
Poruchy oka Diplopie Rozmazané vidění
Poruchy ucha a
labyrintu
Vertigo
Tinitus

Srdeční poruchy Atrioventrikulární
blokáda(1,2)
Bradykardie(1,2)
Fibrilace síní(1,2)
Flutter síní(1,2)
Ventrikulární
tachyarytmie(1)
Poruchy
gastrointestinálního
traktu
Nauzea

Zvracení
Zácpa
Flatulence
Dyspepsie
Sucho v ústech
Průjem

Poruchy jater a
žlučových cest
Abnormální
výsledky jaterních
testů(2)
Zvýšené hodnoty
jaterních enzymů
(> 2x ULN)(1)

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Pruritus
Vyrážka(1)
Angioedém(1)
Kopřivka(1)
Stevensův-
Johnsonův
syndrom(1)
Toxická
epidermální
nekrolýza(1)
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Svalové křeče
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Poruchy chůze a
držení těla
Astenie
Únava
Podrážděnost
Pocit opilosti


11
Poranění, otravy a
procedurální
komplikace
Pády
Lacerace
kůže
Pohmožděniny

(1) Nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh.
(2) Viz Popis vybraných nežádoucích účinků.
(3) Hlášeno ve studiích PGTCS.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Užívání lakosamidu je spojeno s prodloužením PR intervalu v závislosti na dávce. Mohou se
vyskytnout nežádoucí účinky související s prodloužením PR intervalu (např. atrioventrikulární
blokáda, synkopa, bradykardie).
V klinických studiích přídatné terapie u pacientů s epilepsií je výskyt atrioventrikulární blokády
prvního stupně méně častý a dosahuje hodnot 0,7 % pro lakosamid v dávce 200 mg, 0 % pro
lakosamid v dávce 400 mg, 0,5 % pro lakosamid v dávce 600 mg a 0 % pro placebo. V těchto
studiích nebyl zaznamenán výskyt AV blokády druhého nebo vyššího stupně. Po uvedení přípravku
na trh však byly ve spojení s léčbou lakosamidem hlášeny případy AV blokády druhého nebo třetího
stupně. V klinických studiích monoterapie porovnávající lakosamid s karbamazepinem CR byl
rozsah prodloužení PR intervalu u lakosamidu a karbamazepinu srovnatelný.
Frekvence výskytu synkopy hlášená ze souhrnných klinických studií přídatné terapie je méně častá a
neliší se u pacientů s epilepsií (n=944), kterým byl podáván lakosamid (0,1 %) a pacientů s epilepsií
(n=364) s placebem (0,3 %). V klinických studiích monoterapie porovnávajících lakosamid s
karbamazepinem CR byla synkopa hlášena u 7/444 (1,6 %) pacientů s lakosamidem a u 1/442 (0,%) pacientů s karbamazepinem CR.
Fibrilace nebo flutter síní nebyly hlášeny v krátkodobých klinických studiích, nicméně obojí bylo
hlášeno v otevřených studiích epilepsie a po uvedení přípravku na trh.

Abnormální výsledky laboratorních testů
V placebem kontrolovaných klinických studiích s lakosamidem u dospělých pacientů s parciálními
záchvaty, kteří užívali současně 1 až 3 antiepileptika, byly pozorovány abnormální výsledky testů
jaterních funkcí. U 0,7 % (7/935) pacientů léčených lakosamidem a u 0 % (0/356) pacientů, kterým
bylo podáváno placebo, se vyskytovalo zvýšení ALT na ≥ 3x ULN.

Multiorgánové hypersenzitivní reakce
U pacientů léčených některými antiepileptiky byly hlášeny multiorgánové hypersenzitivní reakce (také
známé jako léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky, DRESS). Tyto reakce se projevují
různě, obvykle však horečkou a vyrážkou a mohou být spojeny s postižením různých orgánových
systémů. Při podezření na multiorgánovou hypersenzitivní reakci se má lakosamid vysadit.

Pediatrická populace
Bezpečnostní profil lakosamidu v placebem kontrolovaných (255 pacientů od 1 měsíce do méně než 4 let a
343 pacientů od 4 let do méně než 17 let) a otevřených klinických studiích (847 pacientů ve věku od měsíce do 18 let) u přídatné léčby u pediatrických pacientů s parciálními záchvaty odpovídal
bezpečnostnímu profilu u dospělých. Jelikož dostupné údaje o podávání pediatrickým pacientům mladším let jsou omezené, lakosamid není v této věkové skupině indikován.

Dodatečnými nežádoucími účinky pozorovanými u pediatrické populace byly pyrexie, nazofaryngitida,
faryngitida, snížená chuť k jídlu, abnormální chování a letargie. Somnolence byla hlášena častěji u
pediatrické populace (≥ 1/10) než u dospělé populace (≥ 1/100 až < 1/10).

Starší pacienti


12
Ve studii monoterapie srovnávající lakosamid s karbamazepinem CR se typy nežádoucích účinků ve
vztahu k lakosamidu u starších pacientů (≥ 65 let) jevily jako srovnatelné s těmi pozorovanými u
pacientů mladších než 65 let. U starších pacientů byl však ve srovnání s mladšími dospělými
pacienty pozorován vyšší výskyt pádů, průjmu a třesu (rozdíl ≥5 %). Nejčastějším kardiálním
nežádoucím účinkem pozorovaným u starších pacientů ve srovnání s mladší dospělou populací byla
AV blokáda prvního stupně. Ta byla hlášena u lakosamidu ve 4,8 % (3/62) u starších pacientů v
porovnání s 1,6 % (6/382) u mladších dospělých pacientů. Četnost přerušení léčby v důsledku
nežádoucích účinků byla pozorovaná u lakosamidu v 21,0 % (13/62) u starších pacientů oproti 9,% (35/382) u mladších dospělých pacientů. Tyto rozdíly mezi staršími a mladšími dospělými
pacienty byly podobné těm pozorovaným v aktivní srovnávací skupině.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat
ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek