Furosemid xantis
Příznaky předávkování
Klinický obraz akutního nebo chronického předávkování závisí na rozsahu deplece vody a elektrolytů.
Předávkování může vést k hypotenzi, poruchám ortostatické regulace, elektrolytové nerovnováze
(hypokalemie, hyponatremie, hypochloremie) nebo alkalóze. Závažná ztráta tekutin může mít za
následek výraznou hypovolemii, dehydrataci, oběhový kolaps a hemokoncentraci s rizikem trombózy.
Při rychlé ztrátě tekutin a elektrolytů může nastat delirium. Vzácně se může vyskytnout anafylaktický
šok (příznaky: pocení, nauzea, cyanóza, závažná hypotenze, ztráta vědomí, kóma).
Léčba předávkování
V případě předávkování nebo při výskytu příznaků hypovolemie (hypotenze, poruchy ortostatické
regulace) je nutno furosemid okamžitě vysadit.
Pokud došlo k perorálnímu podání v nedávné době, doporučuje se použít primární opatření pro léčbu
otravy (vyvolání zvracení, výplach žaludku) a opatření na snížení vstřebávání (živočišné uhlí).
V závažných případech je třeba sledovat životní funkce, opakovaně vyhodnocovat rovnováhu tekutin a
elektrolytů a acidobazickou rovnováhu, hladiny krevní glukózy a látek vylučovaných ledvinami a
provést všechna nezbytná nápravná opatření.
U pacientů s poruchami močení (např. s prostatickou hypertrofií) je třeba udržovat volný průtok moči,
protože náhlý přítok moči by mohl vést k anurii s nadměrným rozšířením močového měchýře.
Léčba hypovolemie: zvýšení objemu.
Léčba hypokalemie: substituce draslíku.
Léčba oběhového kolapsu: protišoková poloha, v případě potřeby šoková terapie.
Okamžitá léčebná opatření v případě anafylaktického šoku:
Při prvních příznacích, např. kožních reakcích jako kopřivka, zrudnutí, agitace, bolest hlavy, pocení,
nauzea a cyanóza):
• Vytvořte žilní přístup.
• Kromě opatření obvyklých při intoxikaci se má pacient položit s nohama ve zvýšené poloze, nad
úrovní hlavy a těla. Má být zachována průchodnost dýchacích cest pacienta a provedena
kyslíková terapie.
• Mohou být nutná i další opatření, včetně opatření intenzivní péče (mimo jiné podání adrenalinu,
substituce objemu, glukokortikoidy).