Camdero

Absorpce a distribuce

Kandesartan
Po perorálním podání je kandesartan-cilexetil přeměňován na léčivou látku kandesartan.
Po perorálním podání roztoku kandesartan-cilexetilu je absolutní biologická dostupnost asi 40 %.
Relativní biologická dostupnost po podání tablet je v porovnání se stejným perorálním roztokem 34 %
s velmi malou variabilitou. Odhadovaná absolutní biologická dostupnost tabletové lékové formy je
tudíž 14 %. Střední hodnoty maximální plazmatické koncentrace (Cmax) je dosaženo 3 až 4 hodiny po
podání tablety. Plazmatické koncentrace kandesartanu se v rozmezí terapeutických dávek lineárně
zvyšují s dávkou. Nebyly pozorovány rozdíly ve farmakokinetice kandesartanu v závislosti na pohlaví.
Plocha pod křivkou koncentrací kandesartanu v plazmě v závislosti na čase (AUC) není významně
ovlivněna příjmem potravy.

Kandesartan se silně váže na plazmatické bílkoviny (z více než 99 %). Zdánlivý distribuční objem
kandesartanu je 0,1 l/kg.

Biologická dostupnost kandesartanu není ovlivněna příjmem potravy.

Amlodipin


Po perorálním podání v terapeutických dávkách je amlodipin dobře resorbován s dosažením vrcholové
plazmatické koncentrace za 6–12 hodin po podání. Absolutní biologická dostupnost se pohybuje
v rozmezí 64–80 %. Distribuční objem je přibližně 21 l/kg. Studie in vitro prokázaly, že přibližně
97,5 % cirkulujícího amlodipinu je navázáno na plazmatické bílkoviny.
Příjem potravy neovlivňuje biologickou dostupnost amlodipinu.

Biotransformace a eliminace
Kandesartan
Kandesartan se eliminuje převážně v nezměněné formě močí a žlučí a pouze v menší míře se
metabolizuje v játrech (CYP2C9). Dostupné studie vzájemného působení neuvádějí žádný účinek na
CYP2C9 a CYP3A4. Na základě údajů in vitro se nepředpokládá žádná interakce in vivo u léků,
jejichž metabolismus závisí na isoenzymech CYP1A2, CYP2A6, CYP2C9, CYP2C19, CYP2D6,
CYP2E1 či CYP3A4 cytochromu P450. Konečný poločas eliminace kandesartanu činí přibližně
hodin. Po opakovaném podání nedochází ke kumulaci léčiva.

Celková plazmatická clearance kandesartanu je asi 0,37 ml/min/kg, přičemž renální clearance je asi
0,19 ml/min/kg. K renální eliminaci kandesartanu dochází jak glomerulární filtrací, tak aktivní
tubulární sekrecí. Po perorálním podání kandesartan-cilexetilu značeného 14C je 26 % dávky
vyloučeno močí jako kandesartan a 7 % jako neaktivní metabolity, zatímco 56 % dávky je vyloučeno
stolicí jako kandesartan a 10 % jako neaktivní metabolit.

Amlodipin
Terminální plazmatický eliminační poločas činí 35–50 hodin a je při jedné denní dávce konzistentní.
Amlodipin je ve značné míře metabolizován na inaktivní metabolity v játrech. Močí se vylučuje
z 10 % v podobě nezměněné substance a ze 60 % ve formě metabolitů.

Starší populace
Kandesartan
U starších osob (nad 65 let) se ve srovnání s mladými zvyšuje hodnota kandesartanu Cmax o 50 %
a AUC o 80 %. Vliv podané dávky kandesartan-cilexetilu na krevní tlak i frekvenci výskytu
nežádoucích účinků jsou však v obou věkových skupinách podobné (viz bod 4.2).

Amlodipin
Doba potřebná k dosažení vrcholových plazmatických koncentrací amlodipinu je u starších a mladších
subjektů obdobná. Clearance amlodipinu se snižuje, což má za následek zvýšení AUC a prodloužení
eliminačního poločasu u starších pacientů. Podle očekávání došlo v závislosti na věku studované
skupiny u nemocných s městnavým srdečním selháním ke zvýšení AUC a eliminačního poločasu.

Porucha funkce ledvin
Kandesartan
Ve srovnání s pacienty s normální funkcí ledvin bylo u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou
funkce ledvin po opakovaném podání přípravku pozorováno zvýšení hodnot Cmax o 50 % a AUC
o 70 %, ale hodnoty t1/2 nebyly změněny. Odpovídající změny u pacientů s těžkou poruchou funkce
ledvin byly přibližně 50 %, resp. 110 %.
Terminální t1/2 kandesartanu bylo u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin přibližně dvakrát delší.
AUC kandesartanu je u hemodialyzovaných pacientů podobná jako u pacientů s těžkou renální
insuficiencí.

Amlodipin
Změny v koncentraci amlodipinu v plazmě nesouvisí s mírou poruchy funkce ledvin, proto se
doporučuje normální dávkování. Amlodipin nelze odstranit dialýzou.

Porucha funkce jater
Kandesartan
Ve dvou studiích zahrnujících pacienty s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater došlo
k nárůstu průměrného AUC kandesartanu o přibližně 20 % v jedné studii a 80 % ve druhé studii (viz


bod 4.2). Nejsou k dispozici zkušenosti s pacienty s těžkou poruchou funkce jater.

Amlodipin
O podávání amlodipinu pacientům s poruchou funkce jater existují pouze velmi omezené klinické
údaje. Pacienti s jaterní nedostatečností mají sníženou clearance amlodipinu, což má za následek delší
poločas a nárůst AUC o přibližně 40–60 %.