Cabazitaxel fresenius kabi

Neexistuje žádné opodstatnění k používání kabazitaxelu u pediatrické populace.
Bezpečnost a účinnost kabazitaxelu u dětí a dospívajících do 18 let nebyla stanovena (viz bod 5.1).

Způsob podání
Přípravek Cabazitaxel Fresenius Kabi je určen k intravenóznímu podání.
Návod k přípravě a podání léčivého přípravku viz bod 6.6.
Nesmí se používat infuzní vaky z PVC a polyuretanové infuzní sety.
Přípravek Cabazitaxel Fresenius Kabi se nesmí mísit s žádnými jinými léčivými přípravky s výjimkou
přípravků uvedených v bodě 6.
4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na kabazitaxel, na jiné taxany, na polysorbát 80 nebo na kteroukoli pomocnou
látku uvedenou v bodě 6.1.
• Počet neutrofilů nižší než 1 500/mm3.
• Těžká porucha funkce jater (celkový bilirubin > 3 x ULN).
• Současné očkování vakcínou proti žluté zimnici (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hypersenzitivní reakce
Před zahájením infuze kabazitaxelu musí být všichni pacienti premedikováni (viz bod 4.2).
Pacienti mají být pečlivě sledováni z hlediska hypersenzitivních reakcí, zvláště během první a druhé
infuze. Hypersenzitivní reakce se mohou vyskytnout během několika minut po zahájení infuze
kabazitaxelu, proto musí být na pracovišti k dispozici zařízení vybavení k léčbě hypotenze a
bronchospasmu. Mohou se vyskytnout těžké reakce zahrnující generalizovanou vyrážku/erytém, hypotenzi
a bronchospasmus. Těžké hypersenzitivní reakce vyžadují okamžité přerušení podávání kabazitaxelu a
příslušnou léčbu. U pacientů s hypersenzitivní reakcí musí být léčba kabazitaxelem ukončena (viz bod
4.3).

Útlum kostní dřeně
Může se vyskytnout útlum kostní dřeně projevující se jako neutropenie, anémie, trombocytopenie nebo
pancytopenie (viz „Riziko neutropenie“ a „Anémie“ v bodě 4.4 níže).

Riziko neutropenie
Pacientům léčeným kabazitaxelem může být podle doporučení ASCO (American Society of Clinical
Oncology) a/nebo podle současných lokálně platných doporučení profylakticky podáván G-CSF ke
snížení rizika nebo ke zvládnutí neutropenických kompikací (febrilní neutropenie, dlouhodobá
neutropenie nebo neutropenická infekce).
Primární profylaxy G-CSF je třeba zvážit u pacientů z vysoce rizikových klinických skupin
(věk > 65 let, špatný celkový stav, předchozí epizody febrilní neutropenie, rozsáhlá dřívější radiace,
špatný nutriční stav nebo jiné závažné komorbidity), které jsou predispozicí k častějším komplikacím
z dlouhodobé neutropenie. Bylo prokázáno, že použití G-CSF omezuje incidenci a závažnost neutropenie.
Neutropenie je nejčastějším nežádoucím účinkem kabazitaxelu (viz bod 4.8). Každotýdenní kontrola
kompletního krevního obrazu je nezbytně nutná během cyklu 1 a nadále před každým léčebným cyklem
poté, aby bylo možné dávku v případě potřeby upravit.
Dávku je třeba snížit v případě febrilní neutropenie nebo u neutropenie přetrvávající navzdory příslušné
léčbě (viz bod 4.2).
Léčba má být znovu zahájena, pouze pokud se počet neutrofilů vrátí na hodnoty ≥ 1 500/mm3 (viz bod
4.3)

Gastrointestinální poruchy

Příznaky jako je bolest a citlivost břicha, horečka, přetrvávající zácpa, průjem s neutropenií nebo bez
neutropenie mohou být časnými projevy závažné gastrointestinální toxicity a musí být ihned vyšetřeny a
léčeny. Může být nutné léčbu kabazitaxelem odložit nebo ukončit.

Riziko nauzey, zvracení, průjmu a dehydratace
Jestliže se u pacientů po podání kabazitaxelu vyskytne průjem, mohou být léčeni obvykle používanými
léky proti průjmům. Mají být zavedena vhodná opatření pro rehydrataci pacientů. Průjem se může
vyskytnout častěji u pacientů, kteří dříve podstoupili ozařování břicha a pánve. K dehydratace dochází
častější u pacientů ve věku 65 let a starších. Je zapotřebí zavést vhodná opatření k rehydrataci pacientů a
ke sledování a úpravě hladin elektrolytů v séru, zejména hladinu draslíku. V případě průjmu stupně ≥ 3.
stupně může být nutné odložit léčbu nebo snížit dávku (viz bod 4.2). Vyskytne-li se u pacientů nauzea
nebo zvracení, je možné podat obvyklá antiemetika.

Riziko závažných gastrointestinálních nežádoucích účinků
U pacientů léčených kabazitaxelem bylo hlášeno gastrointestinální krvácení a perforace, ileus, kolitida,
včetně fatálních případů (viz bod 4.8). Opatrnost je nutná zejména při léčbě pacientů s rizikem gastrointes-
tinálních komplikací: pacienti s neutropenií, starší lidé, u pacientů současně užívajících NSAID, antia-
gregační léčbu nebo antikoagulancia a u pacientů s předchozí anamnézou radioterapie pánve nebo gastro-
intestinálního onemocnění, jako je ulcerace a gastrointestinální krvácení.

Periferní neuropatie
U pacientů léčených kabazitaxel byly pozorovány případy periferní neuropatie, periferní senzorické
neuropatie (např. parestezie, dysestezie) a periferní motorické neuropatie. Pacienty léčené kabazitaxelem
je třeba poučit, aby před pokračováním léčby informovali svého lékaře, pokud se u nich vyskytnou
příznaky neuropatie, jako je bolest, pálení, mravenčení, necitlivost nebo slabost. Lékaři mají před každou
léčbou posoudit přítomnost nebo zhoršení neuropatie. Léčba má být odložena do zlepšení příznaků. Při
přetrvávající periferní neuropatii stupně ≥ 2 má být dávka kabazitaxelu snížena z 25 mg/m2 na 20 mg/m(viz bod 4.2).

Anémie
Byla pozorována anémie u pacientů léčených kabazitaxelem (viz bod 4.8). Hemoglobin a hematokrit se
mají zkontrolovat před zahájením léčby kabazitaxelem a pokud pacienti vykazují známky nebo příznaky
anémie nebo ztráty krve. U pacientů s hladinou hemoglobinu <10 g/dl je zapotřebí postupovat opatrně a v
případě klinické indikace zavést vhodná opatření.

Riziko selhání ledvin
Poruchy ledvin byly hlášeny v souvislosti se sepsí, závažnou dehydratací způsobenou průjmem, zvracením
a obstrukční uropatií. Bylo pozorováno selhání ledvin včetně fatálních případů. Pokud tato situace nastane,
je vhodné zavést příslušná opatření ke zjištění příčiny a intenzivně pacienty léčit.
Během léčby kabazitaxelem má být zajištěna dostatečná hydratace pacienta. Pacient má být upozorněn,
aby okamžitě hlásil jakékoliv významné změny v denním objemu moči. Na počátku léčby má být
stanovena hladina kreatininu v séru a vyšetřen krevní obraz, a totéž vždy, když pacient hlásí změnu ve
vylučování moči. Léčba kabazitaxelem má být přerušena v případě jakéhokoli zhoršení renálních funkcí či
selhání ledvin ≥ stupně 3 dle CTCAE 4,0.

Respirační poruchy
Byly hlášeny případy intersticiální pneumonie/pneumonitidy a intersticiálního plicního onemocnění a
mohou být spojeny s fatálními následky (viz bod 4.8).
Pokud se objeví nové nebo se zhorší stávající plicní příznaky, pacienti musí být ihned vyšetření, pečlivě
sledování a vhodným způsobem léčeni. Doporučuje se přerušit léčbu kabazitaxelem do doby, než je
stanovena diagnóza. Včasné použití podpůrných opatření může pomoci zlepšit stav. Přínos obnovení léčby
kabazitaxelem musí být pečlivě zhodnocen.

Riziko srdečních arytmií
Byly hlášeny případy srdeční arytmie, nejčastěji tachykardie a fibrilace síní (viz bod 4.8).


Starší pacienti
U starších pacientů (≥ 65 let) může být vyšší pravděpodobnost výskytu určitých nežádoucích účinků
včetně neutropenie a febrilní neutropenie (viz bod 4.8).

Pacienti s poruchou funkce jater
Léčba přípravkem Cabazitaxel Fresenius Kabi je kontraindikována u pacientů s těžkou poruchou funkce
jater (celkový bilirubin > 3 x ULN) (viz body 4.3 a 5.2).
U pacientů s lehkou poruchou funkce jater má být dávka snížena (celkový bilirubin > 1 až ≤ 1,5 x ULN
nebo AST > 1,5 x ULN) (viz body 4.2 a 5.2).

Interakce
Je třeba se vyvarovat současného podávání se silnými inhibitory CYP3A, protože mohou zvyšovat
plazmatickou koncentraci kabazitaxelu (viz body 4.2 a 4.5). Pokud se současnému podávání silných
inhibitorů CYP3A nelze vyhnout, je třeba pečlivě sledovat toxicitu a snížit dávku kabazitaxelu (viz body
4.2 a 4.5).
Je třeba se vyvarovat se současnému podávání se silnými induktory CYP3A, protože mohou snížit
plazmatickou koncentraci kabazitaxelu (viz body 4.2 a 4.5).

Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje 395 mg alkoholu (ethanolu) v 1 ml, což odpovídá 39,5 % w/v. Množství
ve 2,25ml dávce odpovídá 23 ml piva nebo 9 ml vína.

Dávka 45 mg tohoto přípravku podaná dospělému o hmotnosti 70 kg by vedla k expozici 12,7 mg/kg
ethanolu, což může způsobit zvýšení koncentrace alkoholu v krvi o přibližně 2,12 mg/100 ml.