Cabazitaxel fresenius kabi
Nežádoucí účinky, které nebyly pozorovány v klinických studiích, ale vyskytly se u psů po jednorázovém
podání, při podávání 5 dní a při podávání jednou týdně po expozicích nižších než klinických, a
pravděpodobně jsou důležité pro klinické použití, byly následující: arteriolární/periarterolární nekróza
jater, hyperplazie žlučovodů a/nebo hepatocelulární nekróza (viz bod 4.2).
Nežádoucí účinky, které nebyly pozorovány v klinických studiích, ale vyskytly se ve studiích toxicity po
opakovaném podávání u potkanů při expozicích vyšších než klinických, a pravděpodobně jsou důležité
pro klinické použití, byly poruchy zraku charakterizované otokem/degenerací subkapsulárních vláken v
čočce. Tyto účinky byly po 8 týdnech částečně reverzibilní.
Studie kancerogenity nebyly s kabazitaxelem provedeny.
V testu bakteriální reverzní mutace (Amesův test) kabazitaxel nenavozoval mutace. V in vitro testu
v lymfocytech člověka nebyl klastogenní (nedošlo k indukci strukturálních chromozomálních aberací, byl
však zvýšen počet polyploidních buněk) a indukoval zvýšení počtu mikronukleů v in vivo testech u
potkanů. Tyto nálezy genotoxicity jsou však dány farmakologickým účinkem léčivé látky (inhibice
depolymerizace tubulinu) a byly pozorovány již u léčivých přípravků se stejnou farmakologickou
aktivitou.
U samců potkanů nemělo podávání kabazitaxelu vliv na schopnost páření ani na fertilitu. Nicméně ve stu-
diích toxicity opakovaného podávání byla u potkanů pozorována degenerace semenných váčků a atrofie
semenotvorných kanálků varlat a u psů testikulární degenerace (minimální nekróza jednotlivých epiteliál-
ních buněk v nadvarleti). Expozice u zvířat byly podobné nebo nižší než expozice pozorované u osob,
jimž byly podávány odpovídající klinické dávky kabazitaxelu.
Při intravenózním podávání samicím potkanů jednou denně od