Bortezomib hospira

Farmakoterapeutická skupina: Cytostatika, jiná cytostatika, ATC kód: L01XGMechanismus účinku
Bortezomib je proteazomový inhibitor. Byl specificky navržen tak, aby inhiboval chymotrypsinu
podobnou aktivitu proteazomu 26S vsavčích buňkách. Proteazom 26S je rozsáhlý proteinový
komplex, který odbourává ubikvitované proteiny. Ubikvitin-proteazomová cesta hraje
nepostradatelnou úlohu v řízení odbourávání specifických proteinů a tím udržení homeostázy uvnitř
buněk. Inhibice proteazomu 26S zabraňuje této cílené proteolýze a ovlivňuje mnohočetnou
signalizační kaskádu uvnitř buněk, což nakonec vede k odumření nádorových buněk.
Bortezomib je vysoce selektivní pro proteazom. Při koncentraci 10 μMbortezomib neinhibuje žádný
ze širokého spektra sledovaných receptorů a proteáz a je více než 1 500krát selektivnější pro
proteazom než pro další preferovaný enzym. Kinetika inhibice proteazomu byla hodnocena in vitro a
bylo zjištěno, že bortezomib disociuje z proteazomu s t½20 minut, což prokazuje, že inhibice
proteazomu bortezomibem je reverzibilní.
Inhibice proteazomu vyvolaná bortezomibem ovlivňuje nádorové buňky mnoha způsoby, které
zahrnují, ale nejsou omezeny na alteraci regulačních proteinů, které kontrolují progresi buněčného
cyklua aktivaci nukleárního faktoru kappa B buněčného cyklu a apoptóze. NF-kB je transkripční faktor, jehož aktivace je vyžadována pro mnoho
aspektů tumorogeneze, včetně buněčného růstu a přežívání, angiogeneze, interakcí mezi buňkami a
tvorby metastáz. U myelomu ovlivňuje bortezomib schopnost myelomových buněk interagovat
smikroprostředím kostní dřeně.
Experimenty ukázaly, že bortezomib je cytotoxický pro různé druhy nádorových buněk a že nádorové
buňky jsou citlivější na proapoptotický účinek proteazomové inhibice než buňky normální.
Bortezomib snižuje růst nádorů in vivo u mnoha modelových nádorů používaných vpreklinických
testech včetně mnohočetného myelomu.
Údaje z in vitro, ex-vivo a na zvířecích modelechsbortezomibem naznačují, že bortezomib zvyšuje
diferenciaci a aktivitu osteoblastů a inhibuje funkci osteoklastů. Tyto účinky byly pozorovány
upacientů s mnohočetným myelomem při pokročilém osteolytickém onemocnění a léčbě
bortezomibem.
Klinická účinnostu pacientů s dosud neléčeným mnohočetným myelomem
Byla provedena prospektivní mezinárodní randomizovaná 3002VISTAmnohočetným myelomem při podání bortezomibu smelfalanem prednisonem podávána po dobu maximálně 9cyklů progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity. Medián věku pacientů ve studii byl 71 let, 50 % byli
muži, 88 % byli běloši a medián výkonnostního stavu podle Karnofského byla 80. Pacienti měli
myelom IgG/IgA/lehkých řetězců v 63 %/25 %/8 % případů se střední hodnotou hemoglobinu 105 g/l
a středním počtem trombocytů 221,5x 109/l. Podobný podíl pacientů měl clearance kreatininu
≤30ml/min V předem specifikované době průběžné analýzy bylo dosaženo primárního cílového parametru, TTP, a
pacientům v rameni s M+P byla nabídnuta léčba B+M+P. Střední doba dalšího sledování byla 16,měsíců. Konečné vyhodnocení přežití bylo provedeno po mediánu doby dalšího sledování
60,1měsíce. Byl pozorován statisticky signifikantní přínos u přežití ve skupině B+M+P p= 0,00043proskupinu léčenou B+M+P byl 56,4 měsíce ve srovnání s 43,1 měsíce ve skupině M+P. Výsledky
účinnosti jsou uvedeny v tabulce Tabulka 11: Výsledky účinnosti po konečném vyhodnocení přežití ve studii VISTA
Cílový parametr účinnostiB+M+P
n=M+P
n=Doba do progrese
Příhody n MediánaPříhody n MediánaPoměr rizikabPříhody p-hodnotac 0,Výskyt odpovědi
populaceen=668 n=337n=CRfn PRfn nCR n p-hodnotad< 10-Snížení sérového M-proteinu
populacegn=667 n=336n=>=90% n Medián 1,4 měsíce 4,2 měsíce
hCRf 24,0 měsíce 12,8 měsíce
CR+PRf 19,9 měsíce 13,1 měsíce
Doba do další léčby
Příhody n MediánaPoměr rizikabp-hodnotac< 0,aodhad podle Kaplan-Meiera.
b Odhad poměru rizika je založen na Coxově modelu proporcionálního rizika přizpůsobeném prostratifikační
faktory:
β2-mikroglobulin, albumin a oblast. Poměr rizika menší než 1 naznačuje výhodu pro VMP
cp-hodnota založená na stratifikovaném log-rank testu přizpůsobeném pro stratifikační faktory:
β2-mikroglobulin, albumin a oblast
dp-hodnota pro výskyt odpovědi přizpůsobeného pro stratifikační faktory
e Reagující populace zahrnuje pacienty, kteří měli prokazatelné onemocnění na počátku
f CR = úplná odpověď; PR = částečná odpověď. EBMT kritéria
g Všichni randomizovaní pacienti se sekretorickým onemocněním
* Aktualizace přežití je založena na střední době dalšího sledování 60,1 měsíce
CI = interval spolehlivosti
Pacienti, u nichž je vhodná transplantace kmenových buněk
K průkazu bezpečnosti a účinnosti bortezomibu ve dvojkombinaci nebo trojkombinaci s dalšími
chemoterapeutiky byly provedeny dvě randomizované otevřené multicentrické studie fáze III 2005-01, MMY-3010transplantací kmenových buněk.
Ve studii IFM-2005-01 byl bortezomib v kombinaci s dexamethasonem skombinací vinkristin/doxorubicin/dexamethason čtyři 21denní cykly, z nichž každý sestával zbortezomibu dvakrát týdně ve dnech 1,4,8 a 11Autologní transplantáty kmenových buněk byly přijaty u 198 Demografické charakteristiky a počáteční charakteristiky onemocnění byly u obou skupin pacientů
podobné. Medián věku pacientů ve studii byl 57 let, 55 % byli muži a 48 % pacientů mělo vysoce
rizikovou cytogenetiku. Medián trvání léčby byl 13 týdnů u skupiny s VDDx a 11 týdnů uskupiny
sBDx. Medián počtu podaných cyklů byl u obou skupin 4 cykly.
Primárním cílovým parametrem účinnosti studie byl poměr odpovědí CR + nCR po indukci.
Statisticky významný rozdíl odpovědí sbortezomibem vkombinaci s dexamethasonem Sekundární cílové parametry účinnosti zahrnovaly
výskyt odpovědi účinnosti jsou uvedeny v tabulce Tabulka 12: Výsledky účinnosti ze studie IFM-2005-Cílové parametryBDx VDDx OR; 95% CI;
p-hodnotaa
IFM-2005-01 n=240 RR *CR+nCR
CR+nCR+VGPR+PR
% 14,6 77,1 6,2 60,7 2,58 0,2,18 0,RR 0[cm0[
0[cm0[cO]D[cD[
C TZzC 0Vj-řz Tjkř4PřPPk
křj4 TPř,-Přk-Z
CI=interval spolehlivosti; CR=kompletní odpověď; nCR=téměř kompletní odpověď; ITT=intent to treat;
RR=výskyt odpovědi;
B=bortezomib; BDx=bortezomib, dexamethason;VDDx = vinkristin, doxorubicin, dexamethason; VGPR =
velmi dobrá částečná odpověď; PR = částečná odpověď; OR = odds ratio
*Primární cílový parametr
aOR pro výskyt odpovědi založený na Mantelově-Haenszelově stanovení poměru rizik pro stratifikované
tabulky; p-hodnoty podle Cochran Mantel-Haenszelova testu.
bVýskyt odpovědi po druhé transplantaci u subjektů, které dostaly druhou transplantaci BDx skupiny a 52/242 [21 %] u skupiny VDDxPoznámka: OR > 1 ukazuje na výhodu indukční léčby obsahující bortezomib.
Ve studii MMY-3010 byla srovnávána indukční léčba bortezomibem vkombinaci s thalidomidem a
dexamethasonem veskupině s BTDx dostali 6 čtyřtýdenních cyklů, z nichž se každý skládal zbortezomibu thalidomidu vednech 15 –28 a dále na 200 mg denněJednorázová autologní transplantace kmenových buněk byla podána 105 sBTDx a 78 charakteristiky onemocnění byly u obou skupin pacientů podobné. Medián věku pacientů ve skupině
sBTDx byl 57 let, ve skupině s TDx 56 let, 99 %, resp. 98 % pacientů byli běloši a 58 %, resp. 54 %
byli muži. Ve skupině s BTDx bylo 12 % pacientů cytogeneticky klasifikováno jako vysoce rizikoví
oproti 16 % pacientů ve skupině s TDx. Medián trvání léčby byl 24 týdnů a medián počtu přijatých
léčebných cyklů byl 6 a byl konzistentní ve všech léčebných skupinách.
Primárním cílovým parametrem účinnosti studie byl výskyt odpovědí po indukci a po transplantaci
bortezomibem vkombinaci s dexamethasonem a thalidomidem. Sekundární cílové parametry
účinnosti zahrnovaly PFS a OS. Hlavní výsledky účinnosti jsou uvedeny v tabulce Tabulka 13: Výsledky účinnosti ze studie MMY Cílové parametryBTDx TDx OR; 95% CI;
p-hodnotaa
MMY-3010 n=130 *RR CR+nCR 49,2 0,001a
CR+nCR+PR %
84,6 0,001a
*RR CR+nCR 55,4 CR+nCR+PR %
77,7 0,001a
CI = interval spolehlivosti; CR = kompletní odpověď; nCR = téměř kompletní odpověď; ITT=intenton to treat;
RR = výskyt odpovědí;
B=bortezomib; BTDx=bortezomib thalidomid, dexamethason; TDx = thalidomid, dexamethason; PR = částečná
odpověď,
OR = odds ratio
*Primární cílový paramet
aOR pro výskyt odpovědi založený na Mantelově-Haenszelově stanovení poměru rizik prostratifikované
tabulky; p-hodnoty podle Cochranova Mantelova-Haenszelova testu.
Poznámka: OR > 1 ukazuje na výhodu indukční léčby obsahující bortezomib.
Klinická účinnost u pacientů s relabujícím nebo refrakterním mnohočetným myelomem
Bezpečnost a účinnost bortezomibu přidoporučené dávce 1,3 mg/m2: v randomizované, srovnávací studii fáze III dexamethason podstoupili 1 –3 předchozí léčby a v jednoramenné studii fáze II, do které bylo zahrnuto 202 pacientů
srelabujícím a refrakterním mnohočetným myelomem, kteří podstoupili nejméně 2 předchozí léčby, a
u kterých nastala při poslední léčbě progrese onemocnění.
Ve studii fáze III vedla léčba bortezomibem k prodloužení TTPonemocnění, významně prodloužila
přežití a významně zvýšila výskyt odpovědi ve srovnání sléčbou dexamethasonem všech pacientů včetně pacientů, kteří obdrželi jednu předchozí léčbu. Dle výsledku předem plánované
průběžné analýzy bylo na doporučení monitorovací komise uzavřeno rameno s dexamethasonem a
všem pacientům zařazeným do skupiny sdexamethasonem byla nabídnuta léčba bortezomibem bez
ohledu na stav jejich onemocnění. Z důvodů této časné změny byl medián trvání dalšího sledování
poslední předcházející léčbu, tak i těch, kteří byli citliví k léčbě, bylo OSvýznamně delší a výskyt
odpovědi na léčbu byl významně vyšší v rameni pacientů, kteří dostávali bortezomib.
Z 669 pacientů zařazených do studie bylo 245 byly parametry odpovědi i TTP významně lepší u bortezomibu. Bez ohledu navýchozí hladiny βmikroglobulinu byly všechny parametry účinnosti rameni s bortezomibem.
U refrakterní populace pacientů studie fáze II byly odpovědi hodnoceny nezávislou hodnotitelskou
komisí dřeně, European Bone Marrow Transplant Group. Medián přežití všech zařazených pacientů byl měsíců předpokládaný pro stejnou populaci pacientů konzultanty zkoušejících. Multivariační analýzou bylo
zjištěno, že poměr odpovědí byl nezávislý na typu myelomu, stupni výkonnosti stavu delece 13. chromozomu, počtu nebo typu předchozích terapií. U pacientů, kteří dostali 2 až předchozí léčby, byl výskyt odpovědi 32 % terapií, byl výskyt odpovědi 31% Tabulka 14: Souhrn výsledků onemocnění ze studií fáze III Fáze IIIFáze IIIFáze IIIFáze II
Všichni pacienti1 předchozí léčba> 1 předchozí léčba
≥ předchozí
léčby
Události závislé
na čase
B
n=333a
Dex
n=336a
B
n=132a
Dex
n=119a
B
n=200a
Dex
n=217a
B
n=202a
TTP, dny
[95% CI]
189b
[148;
106b
[86;
212d
[188;
169d
[105;
148b
[129;
87b
[84;
[154; Přežití 1 rok %
[95% CI]
80d
[74,66d
[59,89d
[82,72d
[62,[64,[53,Nejlepší
odpověď B
n=315c
Dex
n=312c
B
n=Dex
n=B
n=Dex
n=B
n=CR 20 CR+nCR 41 CR+nCR+PR 121 CR+nCR+
PR+MR 146 Medián trvání
Dny odpovědi
CR + PR bp-hodnotaze stratifikovaného log-rank testu; analýza podle léčby s vyloučením stratifikace proléčebnou
anamnézu p < 0,creagující populace, včetně pacientů, kteří měli patrné onemocnění na začátku léčby a obdrželi alespoň dávku sledovaného léčivého přípravku.
dp-hodnota z Cochranova-Mentelova-Haenszelofova chi-kvadrátového testu přizpůsobeného pro
stratifikační faktory; analýza podle léčby s vyloučením stratifikace pro léčebnou anamnézu
*CR+PR+MR **CR=CR, NA = neuplatňuje se, NE = nestanoveno
TTP = doba do progrese
CI = interval spolehlivosti
B=bortezomib; Dex=dexamethason
CR = úplná odpověď; nCR = téměřúplná odpověď
PR = částečná odpověď; MR = minimální odpověď
Ve studii fáze II mohli pacienti, u kterých nebylo dosaženo optimálníodpovědi při samostatné léčbě
bortezomibem, dostat vysokou dávku dexamethasonu společně sbortezomibem. Protokol dovoloval,
pokud nebylo u pacientů léčených samostatně bortezomibem dosaženo optimální léčebné odpovědi,
přidat dexamethason. Dexamethason v kombinaci sbortezomibem dostávalo celkem
74hodnotitelných pacientů. Při kombinované léčbě vykázalo nebo dosáhlo zlepšení odpovědi 18 %
pacientů [MR Klinická účinnost bortezomibu po subkutánním podání u pacientů s relabujícím/refrakterním
mnohočetným myelomem
Účinnost a bezpečnost subkutánního podání bortezomibu oproti intravenóznímu podání srovnávala
otevřená randomizovaná non-inferiorní studie fáze III. Tato studie zahrnovala 222 pacientů
srelabujícím/refrakterním mnohočetným myelomem, kteří byli randomizováni v poměru 2 : 1 tak, že
dostávali 1,3mg/m2bortezomibu buď subkutánně, nebo intravenózně po dobu 8 cyklů. U pacientů,
ukterých nedošlo po 4 cyklech k optimální odpovědi [nižší než kompletní odpověď response = CR20mg denně v den podání bortezomibu a následující den. Vyloučeni byli pacienti s výchozí periferní
neuropatií stupně ≥ 2 nebo počtem trombocytů < 50 000/μl. Odpověď bylo možné vyhodnotit upacientů.
Tato studie dosáhla primárního cíle noninferiority odpovědi bortezomibem jak u subkutánního tak i intravenózního podání, 42 % v obou skupinách. Také
sekundární cílové parametry účinnosti související s odpovědí na léčbu a dobou do příhody byly
konzistentní pro subkutánní a intravenózní podání Tabulka 15: Souhrn analýzy účinnosti srovnávající subkutánní a intravenózní podání bortezomibu
Bortezomib intravenózní
rameno
Bortezomib subkutánní
rameno
Populace s hodnotitelnou odpovědín=73 n=Výskyt léčebné odpovědi po 4cyklech
n ORR 31 n ORR p-hodnotad
0,839 p-hodnotad
0,824 intravenózního
bStudie se účastnilo 222 pacientů, 221 pacientů bylo léčeno bortezomibem
cOdhad poměru rizika je založen na Coxově modelu proporcionálního rizika přizpůsobeném pro
stratifikační faktory: ISS staging a počet předchozích linií léčby.
dLog rank test přizpůsobený pro stratifikační faktory: ISS staging a počet předchozích linií léčby
eStřední doba sledování je 11,8 měsíce.
Kombinovaná léčba bortezomibem s pegylovaným liposomálním doxorubicinem Bylo provedeno randomizované, otevřené, multicentrické klinické hodnocení fáze III sparalelními
skupinami, do něhož bylozařazeno 646 pacientů. V tomto klinickém hodnocení se porovnávala
bezpečnost a účinnost bortezomibu vkombinaci s pegylovaným liposomálním doxorubicinem a
monoterapie bortezomibem u pacientů s mnohočetným myelomem, kteří absolvovali nejméně jednu
předchozí léčbu, a u nichž nedocházelo k progresi při léčbě na bázi antracyklinů. Primárním cílovým
parametrem účinnosti byla TTP, sekundární cílové parametry účinnosti byly OS a ORR použití kritérií European Group for Blood and Marrow Transplantation transplantace krve a kostní dřeněNa základě předběžné analýzy definované protokolem kpředčasnému ukončení klinického hodnocení z důvodu účinnosti. Tato předběžná analýza prokázala
snížení rizika TTP o 45 % bortezomibem a pegylovaným liposomálním doxorubicinem. Medián TTP byl 6,5 měsíců v případě
pacientů na monoterapii bortezomibem, v porovnání s 9,3 měsíci u pacientů s kombinovanou terapií
bortezomibem plus pegylovaný liposomální doxorubicin. Tyto výsledky, přestože byly zjištěny před
vlastním dokončením, představovaly finální analýzu definovanou protokolem.
Závěrečná analýza u OS byla provedena při mediánu doby sledování 8,6 roku a neprokázala
významný rozdíl v OS mezi oběma léčebnými rameny. Medián OS byl 30,8 měsíců skombinovanou terapií bortezomibemplus pegylovaným liposomálním doxorubicinem.
Kombinovaná léčba bortezomibem s dexamethasonem
Za nepřítomnosti přímého srovnání bortezomibu a bortezomibu v kombinaci s dexamethasonem
upacientů s progresivním mnohočetným myelomem byla za účelem porovnánívýsledků
znerandomizovaného ramene bortezomibu v kombinaci sdexamethasonem hodnocení fáze II, MMY-2045randomizovaných klinických hodnocení fáze III přistejné indikaci provedena statistická analýza párové shody.
Analýza párové shody je statistická metoda, jejímž prostřednictvím se dosáhne srovnatelnosti pacientů
v léčebné skupině skupině subjektů. Tím dojde k minimalizaci vlivu pozorovaných matoucích faktorů při odhadu účinků léčby
zapoužití nerandomizovaných dat.
Bylo identifikováno sto dvacet sedm párových shod pacientů. Tato analýza prokázala zlepšení ORR
[poměr rizik] 0,511; 95 % CI 0,309-0,845; p = 0,008p= 0,001Jsou k dispozici omezené informace o opakované léčbě relabujícího mnohočetného myelomu
bortezomibem.
Byla provedena jednoramenná, otevřená klinická studie fáze II MMY-2036 stanovení účinnosti a bezpečnosti opakované léčby bortezomibem. Sto třicet pacientů smnohočetným myelomem, kteří již dříve měli alespoň částečnou odpověď na léčebný režim
obsahující bortezomib, bylo opakovaně léčeno až do progrese. Nejméně 6 měsíců po předchozí léčbě,
byla zahájena léčba bortezomibem na poslední tolerované dávce 1,3 mg/m2 vkombinaci s dexamethasonem dle standardu péče. Dexamethason byl podáván v kombinaci
sbortezomibem až 83 pacientům v cyklu 1 a dalších 11 pacientů dostávalo dexamethason v průběhu
opakovaných cyklů léčby bortezomibem.
Primárním cílovým parametrem byla nejlepší potvrzená odpověď na opakovanou léčbu podle
hodnocení EMBT kritérií. Celková nejlepší odpověď byla 38,5 % Klinická účinnost u dosud neléčeného lymfomu z plášťových buněk
Studie LYM-3002 byla randomizovanou, otevřenou studií fáze III porovnávající účinnost a bezpečnost
kombinace bortezomibu, rituximabu, cyklofosfamidu, doxorubicinu a prednisonu skombinací rituximabu, cyklofosfamidu, doxorubicinu, vinkristinu a prednisonu udospělých pacientů s dosud neléčeným lymfomem z plášťových buněk Pacienti v rameni BR-CAP dostávali bortezomib mezi 12. a 21. dnemaž 5. den 21denního léčebného cyklu bortezomibem. Pacientům s odpovědí poprvé doloženou v 6.
cyklu byly podány dva další cykly.
Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo přežití bez progrese nemoci, které bylo založeno
nahodnoceníIRC. Sekundární cílové parametry hodnocení zahrnovaly TPP, dobu do další
protilymfomové léčby výskyt úplné odpovědi Demografické a výchozí charakteristiky nemoci byly mezi dvěma léčebnými rameny dobře vyváženy:
medián věku pacientů byl 66 let, 74 % byli muži, 66 % byli běloši a 32 % Asiaté, 69 % pacientů mělo
pozitivní aspirát kostní dřeně a/nebo pozitivní biopsii kostní dřeně pokud jde o lymfom zplášťových
buněk, 54 % pacientů mělo skóre mezinárodního prognostického indexu Index -IPInásledného sledování obou léčebných ramenech dostali léčbu s mediánem 6 cyklů, přičemž 14 % subjektů veskupině BR-
CAP a 17 % pacientů ve skupině R-CHOP dostalo dva další cykly. Většina pacientů vobou skupinách
léčbu dokončila, 80 % ve skupině BR-CAP a 82 % ve skupině R-CHOP. Výsledky účinnosti jsou
uvedeny vtabulce Tabulka 16: výsledky účinnosti ze studie LYM-Cílový parametr účinnostiBR-CAPR-CHOP
n: ITT všichni zařazení
pacienti
Přežití bez progrese nemoci Příhody n n: pacienti shodnotitelnou
odpovědí
Celková úplná odpověď
122 211 bOdhad poměru rizik je založen na Coxově modelu stratifikovaném podle rizika dle mezinárodního
prognostického indexu a stadia choroby. Poměr rizik < 1 ukazuje na výhodu BR-CAP.
cNa základě Kaplan-Meierova odhadu funkce přežití.
dZaloženo na log rank testu stratifikovaném pomocí rizika dle mezinárodního prognostického
indexu a stadia choroby..
ePoužil se Mantel-Haenszelův odhad běžného odds ratio pro stratifikované tabulky, s rizikem dle
mezinárodního prognostického indexu a stadiem choroby jako stratifikačními faktory. Odds ratio ukazuje na výhodu BR-CAP.
fZahrnuje všechny CR + CRu, podle nezávislé posudkové komise, kostní dřeně a LDH.
gp-hodnota z Cochranova-Mentelova-Haenszelova chi-kvadrátového testu s mezinárodním prognostickým
indexem a stadiem chorobyjako stratifikačními faktory.
hZahrnuje všechny radiologické CR + CRu + PR, podle nezávislé posudkové komise, bez ohledu na
verifikaci zkostní dřeně a LDH.
CR = úplná odpověď; CRu = nepotvrzená úplná odpověď; PR = částečná odpověď; CI = interval spolehlivosti,
HR = poměr rizik;
OR = Odds Ratio; ITT = intent to treat
Medián PFS podle hodnocení zkoušejícího byl 30,7 měsíce ve skupině BR-CAP a 16,1 měsíců
veskupině R-CHOP veprospěch skupiny léčené BR-CAP oproti R-CHOP byl pozorován u TTP úplné odpovědi byl ve skupině BR-CAP 42,1 měsíce v porovnání seskupinou R-CHOP 18měsíců.
Trvání celkové odpovědi bylo o 21,4 měsíce delší ve skupině BR-CAP 15,1 měsíce ve skupině R-CHOP.
Po mediánu následného sledování v délce 82 měsíců byla provedena konečná analýza celkového
přežití. Medián celkového přežití byl 90,7 měsíce ve skupině léčené BR-CAP v porovnání s 55,měsíce ve skupině léčené R-CHOP celkovém přežití mezi těmito dvěma léčebnými skupinami byl35 měsíců.
Pacienti s dříve léčenou amyloidózou s produkcí lehkých řetězců Byla provedena otevřená nerandomizovaná studie fáze I/II, aby se stanovila bezpečnost a účinnost
bortezomibu u pacientů s dříve léčenou amyloidózou s produkcí lehkých řetězců. Během studie nebyla
zaznamenána nová bezpečnostní rizika a bortezomib nezhoršoval poškození cílových orgánů ledvin a jatertýden a 1,3 mg/m2dvakrát týdně došlo k odpovědi na léčbu, měřené jako hematologická odpověď proteinjednoletého přežití byla v těchto kohortách s výše uvedeným dávkováním 88,1 %.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií
s bortezomibem u všech podskupin pediatrické populace v indikaci mnohočetný myelom a
lymfom z plášťových buněk Ve studii fáze II s jedním aktivním ramenem sledující bezpečnost, účinnost a farmakokinetiku,
prováděné skupinou Children ́s Oncology Group, která hodnotila účinnost způsobenou přidáním
bortezomibu ke kombinované reindukční chemoterapii u pediatrických a mladých dospělých pacientů
slymfoidními malignitami ALL a T-lymfoblastická leukemie [LL]byl podáván ve 3 blocích. Bortezomib byl podáván pouze v bloku 1 a 2, aby se v bloku 3 předešlo
případnému toxickému překrývání se současně podávanými přípravky.
Celková odpověď byla vyhodnocena na konci bloku 1. U pacientů s B-ALL s relapsem vprůběhu
18měsíců od stanovení diagnózy případů celkového přežití byl 44 % od stanovení diagnózy přežití bez onemocnění byl 73 % buněčnou ALL onemocnění byl 67 % Bylo přijato140 pacientů s ALL nebo LL hodnocených z hlediska bezpečnosti; medián věku byl 10 let
populace přidán ke standardní léčbě pre-B buněčné ALL k režimu chemoterapie vprvní linii.
Následující nežádoucí účinky režimu sbortezomibem ve srovnání s předchozí kontrolní studií, kde byl režim chemoterapie v první
linii léčby podáván samostatně: v bloku 1 periferní senzorická neuropatie následcích nebo rozsahu periferní neuropatie. Vyšší incidence byla také zaznamenána v některých
blocích s infekcí se stupněm ≥ 3 pro neutropenii 24 % versus 19 % v bloku 1 a 22 % versus 11 %
vbloku 221% versus 12 % v bloku 2