Bondulc

v různých podskupinách pediatrických pacientů byly rovněž podobné (viz bod 5.1). Nejčastěji
hlášenými nežádoucími účinky v pediatrické populaci byla oční hyperemie (16,9 %) a růst očních řas
(6,5 %). V podobné 3měsíční studii s dospělými pacienty se tyto příhody vyskytovaly s incidencí
11,4 %, resp. 0,0 %.

Další hlášené nežádoucí účinky přípravku u pediatrických pacientů v 3měsíční pediatrické studii (n = 77),
v porovnání s obdobnou studií s dospělými pacienty (n = 185), zahrnovaly erytém očního víčka,
keratitidu, zvýšené slzení a fotofobii; všechny byly hlášeny jako jednorázové příhody s incidencí
1,3 % oproti 0,0 % u dospělých.


Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Žádné případy předávkování nebyly hlášeny. Místní předávkování je nepravděpodobné a není
spojováno s toxicitou. Větší podaná dávka přípravku Bondulc do oka má být z oka (očí)
vypláchnuta vlažnou vodou. Dojde-li k požití přípravku Bondulc, má léčba být symptomatická a
podpůrná.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Vzácné

bolest svalů a kostí, artralgie

Poruchy ledvin a močových
cest Není známo dysurie, močová inkontinence
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace Vzácné astenie
Vyšetření Není známo
zvýšená hladina prostatického specifického
antigenu




5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: oftalmologika-antiglaukomatika a miotika-analogy prostaglandinů.

ATC kód: S01E E
Mechanismus účinku

Travoprost, analog prostaglandinu F2α, je vysoce selektivním agonistou s vysokou afinitou k
prostaglandinovému receptoru FP a snižuje nitrooční tlak zvýšením výtoku komorové vody
prostřednictvím trabekulární sítě a uveosklerálních cest. Snížení nitroočního tlaku začíná zhruba 2 hodiny
po podání a maximálního účinku dosahuje po 12 hodinách. Výrazné snížení nitroočního tlaku lze udržet
jedinou dávkou po dobu delší než 24 hodin.

Klinická účinnost a bezpečnost
V klinické studii bylo u pacientů s glaukomem s otevřeným úhlem nebo oční hypertenzí, kteří byli léčeni
travoprostem podávaným jedenkrát denně večer, prokázáno snížení nitroočního tlaku o 8 až 9 mmHg (v
průměru o 33 %) oproti výchozí hodnotě 24 až 26 mmHg. V průběhu klinických studií byla shromážděna
data o kombinovaném podávání travoprostu společně s 0,5% timololem a částečná data o podávání s 0,2%
brimonidinem, která prokázala aditivní účinek travoprostu k těmto lékům proti glaukomu. O současném
používání spolu s jinými přípravky snižujícími nitrooční tlak nejsou údaje k dispozici.

Sekundární farmakologie

Travoprost významně zvyšuje průtok krve v oblasti hlavového optického nervu u králíků v
sedmi dnech po lokálním očním podání (1,4 mikrogramu, jednou denně).

Pediatrická populace
Účinnost travoprostu u pediatrických pacientů ve věku od 2 měsíců do méně než 18 let
byla prokázána v 12týdenní dvojitě maskované klinické studii travoprostu v porovnání s timololem,
která zahrnovala 152 pacientů s diagnostikovanou oční hypertenzí nebo dětským glaukomem. Pacienti
dostávali buď 0,004% travoprost jednou denně, nebo 0,5% timolol (nebo 0,25% u subjektů mladších
let) dvakrát denně. Primárním cílovým parametrem účinnosti byla změna nitroočního tlaku (IOP)
ve 12. týdnu studie oproti počáteční hodnotě. Průměrné snížení IOP ve skupinách léčených
travoprostem a timololem byla obdobná (viz tabulka 1).

Ve věkových skupinách 3 až < 12 let (n = 36) a 12 až < 18 let (n = 26) bylo snížení IOP ve 12. týdnu
ve skupině léčené travoprostem podobné jako ve skupině léčené timololem. Průměrné snížení IOP ve
12. týdnu ve věkové skupině 2 měsíce až < 3 let bylo 1,8 mmHg ve skupině léčené travoprostem
a 7,3 mmHg ve skupině léčené timololem. Snížení IOP pro tuto skupinu vycházela pouze z údajů od
pacientů ve skupině léčené timololem a 9 pacientů ve skupině léčené travoprostem, přičemž
pacienti ve skupině travoprostu a 0 pacientů ve skupině timololu neměli žádné relevantní průměrné
snížení IOP ve 12. týdnu. Nejsou dostupné žádné údaje o použití u dětí ve věku do 2 měsíců.

Účinek na IOP byl pozorován po druhém týdnu léčby a byl konzistentně udržován po celé 12týdenní
období studie ve všech věkových skupinách.

Tabulka 1 – Porovnání průměrné změny IOP ve 12. týdnu oproti počáteční hodnotě (mmHg)

Travoprost Timolol
N Průměrná N Průměrná Průměrný (95 % IS)



(SO) (SO) rozdíla
53 -6,4 60 -5,8 -0,5 (-2,1; 1,0)
(1,05) (0,96)
SO = standardní odchylka; IS = interval spolehlivosti
a Průměrný rozdíl je travoprost –timolol. Odhady založené na průměrných hodnotách nejmenších
čtverců odvozených ze statistického modelu, který počítá s korelovaným měřením IOP u jednotlivých
pacientů, kde jsou strata primární diagnózy a počáteční hodnoty IOP součástí modelu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Travoprost je esterové proléčivo. Absorbuje se rohovkou, kde se izopropylester hydrolyzuje na aktivní
volnou kyselinu. Studie na králících prokázaly vrcholové koncentrace 20 ng/ml volné kyseliny v komorové
vodě jednu až dvě hodiny po lokálním podání přípravku. Koncentrace v komorové vodě klesaly s
poločasem přibližně 1,5 hodiny.

Distribuce
Po lokálním podání travoprostu do oka zdravým dobrovolníkům byla prokázána nízká systémová
expozice aktivní volné kyselině. Nejvyšší koncentrace aktivní volné kyseliny v plazmě ve výši 25 pg/ml
nebo méně byla pozorována v době od 10 do 30 minut po podání dávky. Poté klesly hodnoty v plazmě
rychle na hodnoty pod limit zkoušky 10 pg/ml dříve než jednu hodinu po podání. Vzhledem k nízkým
koncentracím v plazmě a rychlému vylučování po lokálním podání nemohl být poločas eliminace aktivní
volné kyseliny u člověka stanoven.

Biotransformace
Metabolismus představuje pro travoprost i volnou kyselinu hlavní způsob vylučování. Systémové
metabolické cesty jsou paralelní s cestami endogenního prostaglandinu F2α, které jsou charakterizovány
redukcí dvojné vazby v místě 13-14, oxidací 15-hydroxylu a β-oxidativním štěpením horního bočního
řetězce.

Eliminace
Volná kyselina travoprostu a její metabolity se vylučují převážně ledvinami. Studie s travoprostem
probíhaly i u pacientů trpících mírným až těžkým poškozením jater a u pacientů s mírnou až těžkou
poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu pouze 14 ml/min). U těchto pacientů není nutná žádná
úprava dávky.

Pediatrická populace
Farmakokinetická studie s pediatrickými pacienty ve věku od 2 měsíců do < 18 let prokázala velmi
nízkou plazmatickou expozici volné kyselině travoprostu; koncentrace se pohybovaly v rozmezí od
hodnoty pod hranicí hodnotitelnosti 10 pg/ml (BLQ) do 54,5 pg/ml. Ve 4 předchozích studiích
systémové farmakokinetiky u dospělé populace se plazmatické koncentrace volné kyseliny travoprostu
pohybovaly od BLQ do 52,0 pg/ml. Přestože většinu plazmatických údajů ze všech studií nebylo
možné kvantifikovat a statistické porovnání systémové expozice napříč věkovými skupinami bylo
tudíž neproveditelné, celkový trend ukazuje, že plazmatická expozice volné kyselině travoprostu po
topickém podání travoprostu je extrémně nízká ve všech hodnocených věkových
skupinách.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích oční toxicity na opicích se prokázalo, že podání travoprostu v dávce 0,45 mikrogramu
dvakrát denně vyvolává zvýšení palpebrálních fisur. Lokální oční podání travoprostu opicím v
koncentracích až 0,012% do pravého oka dvakrát denně po dobu jednoho roku nevyvolalo žádnou



systémovou toxicitu.

Studie reprodukční toxicity byly provedeny na potkanech, myších a králících systémovým podáním.
Nálezy souvisí s agonistickou aktivitou FP-receptoru v děloze s časnou embryoletalitou,
postimplantační ztrátou, fetotoxicitou. U březích potkaních samic vyvolávalo systémové podání
travoprostu v dávkách více než 200krát převyšujících klinickou dávku v průběhu organogeneze
zvýšený výskyt malformací. V amniotické kapalině a tkáních plodu březích potkaních samic, jimž byl
podán 3H- travoprost, byly naměřeny nízké hladiny radioaktivity. Reprodukční studie a studie vývoje
prokázaly silný účinek na ztrátu plodu s vysokým podílem, nalezeným u potkanů a myší (180 pg/ml,
resp. 30 pg/ml v plazmě), při expozicích přesahujících klinickou expozici 1,2 až 6krát (až do
25 pg/ml).

Posouzení rizika pro životní prostředí
Travoprost je považován za perzistentní, bioakumulativní a toxickou (PBT) látku. Proto, i přes velmi
malé množství travoprostu používaného pacienty v očních kapkách, nelze riziko pro životní prostředí
vyloučit.