Asicord

Milrinon se nedoporučuje ihned po akutním infarktu myokardu, dokud pro tuto indikaci nebude
prokázaná bezpečnost a účinnost. Použití pozitivně inotropních látek, jako je milrinon, během
akutních fází infarktu myokardu může vést k nežádoucímu zvýšení spotřeby kyslíku myokardem
(MVO2). Přestože milrinon nezvyšuje MVO2 u pacientů s chronickým srdečním selháváním, u
pacientů v akutní fázi infarktu myokardu je zapotřebí zvýšená opatrnost.

Během léčby přípravkem Asicord je nutné pečlivé monitorování včetně sledování krevního tlaku,
srdeční frekvence, klinického stavu, elektrokardiogramu, rovnováhy tekutin, elektrolytů a renální
funkce (tj. sérového kreatininu). Musí být k dispozici vybavení k okamžité léčbě potenciálních
nežádoucích kardiálních účinků (např. život ohrožujících komorových arytmií).

U pacientů se závažným obstrukčním onemocněním aortální či pulmonární chlopně nebo
hypertrofickou subaortální stenózou (KMP) milrinon nemá být používán místo chirurgického řešení
obstrukce. Stejně jako všechny léky s inotropními/vasodilatačními vlastnostmi může milrinon zhoršit
výtokovou obstrukci u těchto stavů.

U vysoce rizikové populace léčené milrinonem byly pozorovány supraventrikulární a komorové
arytmie. Někdy byl pozorován vzestup komorové ektopie včetně nesetrvalé komorové tachykardie.
Vzhledem k potenciálnímu nebezpečí arytmií, které vždy existuje u srdečního selhávání a které se dále
zvyšuje podáváním dalších léků a jejich kombinací, je třeba pacienty léčené milrinonem pečlivě
během podávání infúze monitorovat a infúze má být ukončena při výskytu arytmií.

Může dojít ke zrychlení komorové odpovědi u pacientů s nekontrolovaným flutterem nebo fibrilací
síní. Proto má být u těchto pacientů zvážena možnost digitalizace nebo jiné léčby prodlužující A-V
vedení, neboť milrinon vyvolává mirné zvýšení vodivosti A-V uzlu.

Milrinon může vyvolat hypotenzi v důsledku vasodilatačního účinku, proto je třeba opatrnosti při
podávání přípravku Asicord pacientům, kteří jsou již před léčbou hypotenzní. U pacientů, u nichž po
podání přípravku Asicord dojde k nadměrnému snížení krevního tlaku, má být léčba ukončena, dokud
hypotenzivní účinek nevyprchá, a potom může být léčba v nutném případě znovu zahájena, ale při
nižší rychlosti infúze.

Pokud se předpokládá signifikantní pokles srdečního plnícího tlaku v důsledku předchozí intenzívní
diuretické terapie, musí být milrinon podáván se zvýšenou opatrností a za pečlivého monitorování
krevního tlaku, srdeční frekvence a dalších klinicky relevantních symptomů.

Během léčby je třeba monitorovat změny tekutin a elektrolytů a hladinu sérového kreatininu. Zlepšení
minutového srdečního výdeje s následným vzestupem diurézy vyžaduje snížení dávky diuretik. Ztráty
draslíku způsobené nadměrnou diurézou mohou vést u digitalizovaných pacientů k arytmiím. Proto je
třeba hypokalémii korigovat suplementací draslíkem před nebo v průběhu léčby přípravkem Asicord.

Při srdečním selhání často dochází k poklesu hladin hemoglobinu včetně anémie. Vzhledem k riziku
trombocytopenie nebo anémie je u pacientů se sníženým počtem trombocytů nebo sníženou hladinou
hemoglobinu zapotřebí pečlivé sledování příslušných laboratorních parametrů.

Nejsou k dispozici zkušenosti z kontrolovaných studií s infúzemi milrinonu po dobu delší než
48 hodin. Během intravenózní léčby milrinonem byly hlášeny případy reakcí v místě infúze (viz bod
4.8). Proto je třeba pečlivé monitorování místa podání infúze, aby se zabránilo případné extravazaci.

Pediatrická populace:
Následující informace je třeba brát v úvahu společně s upozorněními a opatřeními uvedenými pro
použití u dospělých pacientů:

U novorozenců po otevřené operaci srdce, je nutno během podávání přípravku Asicord sledovat
srdeční frekvenci a rytmus, systémový arteriální krevní tlak sledovaný pomocí pupečního arteriálního
katétru nebo periferního katétru, centrální žilní tlak, srdeční index, srdeční výdej, systémovou cévní
rezistenci, plicnicový tlak a síňový tlak. K laboratorním hodnotám, které je třeba sledovat, patří počet
krevních destiček, draslík v séru, funkce jater a ledvin.
Frekvence sledování je dána dle počátečních hodnot a je třeba vyhodnotit odpověď novorozence na
změny v terapii.

Literatura uvádí, že u pediatrických pacientů s porušenou funkcí ledvin bylo zaznamenáno výrazné
narušení clearance milrinonu a klinicky významné nežádoucí účinky, avšak specifická clearance
kreatininu, při které musí být upraveno dávkování u pediatrických pacientů, není jasně dána, a proto se
nedoporučuje použití u těchto pacientů (viz bod 4.2).

Podávání milrinonu pediatrickým pacientům má být zahájeno pouze v případě, že je pacient
hemodynamicky stabilní.

Opatrnost musí být věnována novorozencům s rizikovými faktory pro intraventrikulární hemoragii
(jako jsou předčasně narození kojenci, novorozenci s nízkou porodní váhou), protože milrinon může
vyvolat trombocytopenii. V klinických studiích u pediatrických pacientů se signifikantně zvýšilo
riziko trombocytopenie úměrně s dobou podávání infúze. Klinická data naznačují, že trombocytopenie
v souvislosti s milrinonem je častější u dětí než u dospělých (viz bod 4.8).

V klinických studiích s milrinonem bylo zjištěno zpomalené uzavření ductus arteriosus u
pediatrických pacientů. Proto je nutné u předčasně narozených a v termínu narozených dětí s rizikem
rozvoje otevřeného ductus arteriosus nebo s již existujícím otevřeným ductus arteriosus zvážit nutnost
terapie oproti potenciálním rizikům (viz body 4.2, 4.8, 5.2 a 5.3).

Zvláštní skupiny pacientů:
Neexistují žádná speciální doporučení ohledně podávání starším pacientům (viz bod 4.2). Žádný vliv
věku na výskyt nežádoucích účinků nebyl pozorován. Kontrolované farmakokinetické studie
neprokázaly žádné změny farmakokinetiky milrinonu u starších pacientů.

Asicord má být používán s opatrností u pacientů s poruchou funkce jater.

U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin je třeba upravit dávkování (viz bod 4.2).

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné dávce, tj. v podstatě je „bez
sodíku“.