Anidulafungin teva

V 3měsíčních studiích byla pozorována známka jaterní toxicity včetně zvýšených enzymů a
morfologických změn jak u myší tak u opic při dávkách 4 až 6krát vyšších než je očekávaná
klinická terapeutická expozice. In vitro a in vivo studie genotoxicity anidulafunginu
neposkytly žádné důkazy pro genotoxický potenciál. Dlouhodobé studie na zvířatech ke
zhodnocení karcinogenního potenciálu anidulafunginu nebyly provedeny.

Podávání anidulafunginu potkanům nemělo žádný vliv na reprodukci, včetně samčí a samičí
fertility.

Anidulafungin přecházel u potkanů přes placentární bariéru a byl detekován ve fetální
plazmě.

Byly prováděny studie toxicity embryo-fetálního vývoje s dávkami v rozmezí 0,2 a 2násobku
(u potkanů) a v rozmezí 1 a 4násobku (u králíků) navrhované terapeutické udržovací dávky
100 mg/den. Při podávání potkanům nevedl anidulafungin k žádné vývojové toxicitě ani při
nejvyšší zkoušené dávce. Účinky na vývoj pozorované u králíků (mírně snížená hmotnost
plodu) se objevovaly jen ve skupině s nejvyšší dávkou, která vedla i k projevům toxicity u
matek.

Koncentrace anidulafunginu v mozku po jednorázovém podání dávky byla u neinfikovaných
dospělých a neonatálních potkanů nízká (poměr koncentrace v mozku a plazmě byl přibližně
0,2). Nicméně koncentrace v mozku se u neinfikovaných neonatálních potkanů po pěti
denních dávkách zvýšily (poměr koncentrace v mozku a plazmě byl přibližně 0,7). Ve
studiích po opakovaném podání dávky u králíků s diseminovanou kandidózou a u myší s
kandidovou infekcí centrální nervové soustavy (CNS), se ukázalo, že anidulafungin redukuje
mykotické ložisko v mozku. Výsledky farmakokineticko-farmakodynamických studií
diseminované kandidózy a hematogenní meningoencefalitidy způsobené rodem Candida na
králičích modelech naznačily, že pro optimální léčbu infekcí tkání CNS ve srovnání s
ostatními tkáněmi (mimo CNS), jsou nutné vyšší dávky anidulafunginu (viz bod 4.4).

Potkani dostávali dávky anidulafunginu ve třech dávkových hladinách a byli anestetizovaní
během jedné hodiny použitím kombinace ketaminu a xylazinu. U potkanů ve skupině s
nejvyšší dávkou se objevily reakce spojené s podáním infuze, které se anestezií zhoršily. U
některých potkanů ze skupiny se středně vysokou dávkou se objevily podobné reakce, ale
pouze po podání anestezie. U zvířat s nízkou dávkou se neobjevily žádné nežádoucí reakce
bez ohledu na přítomnost anestezie, a žádné reakce spojené s podáním infuze se neobjevily ve
skupině se středně vysokou dávkou při absenci anestezie.

Studie provedené na juvenilních potkanech neprokázaly větší náchylnost k hepatotoxicitě
anidulafunginu ve srovnání s dospělými zvířaty.