Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Anidulafungin Teva 100 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje anidulafunginum 100 mg.
Jeden ml rekonstituovaného roztoku obsahuje anidulafunginum 3,33 mg a 1 ml naředěného
roztoku obsahuje anidulafunginum 0,77 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok.
Bílý až téměř bílý prášek bez viditelné kontaminace
pH rekonstituovaného roztoku je 3,5 až 5,5.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba invazivní kandidózy u dospělých a pediatrických pacientů ve věku 1 měsíce až < 18 let
(viz body 4.4 a 5.1).

4.2 Dávkování a způsob podání

Léčba přípravkem Anidulafungin Teva má být zahájena lékařem se zkušenostmi s léčbou
invazivních mykotických infekcí.

Dávkování

Vzorky pro mykotickou kultivaci mají být odebrány ještě před zahájením léčby. Léčbu je
možné zahájit ještě předtím, než jsou známy výsledky kultivačního vyšetření a může být
podle nich upravena, jakmile jsou výsledky vyšetření k dispozici.

Dospělí (dávkování a délka trvání léčby)
První den léčby má být podána jedna nasycovací/nárazová dávka 200 mg, následována poté
dávkou 100 mg denně. Trvání léčby má být založeno na klinické odpovědi pacienta.

Obecně má antimykotická léčba pokračovat alespoň 14 dnů po poslední pozitivní kultivaci.

Údaje podporující podávání dávky 100 mg po dobu léčby delší než 35 dnů jsou nedostatečné.

Porucha funkce jater a ledvin
U pacientů s lehkou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce jater není zapotřebí žádná
úprava dávkovacího režimu. U pacientů s jakýmkoli stupněm renální insuficience, včetně
dialyzovaných pacientů není úprava dávkování potřebná. Přípravek Anidulafungin Teva může
být podáván bez ohledu na načasování hemodialýzy (viz bod 5.2).

Jiné zvláštní populace
U dospělých pacientů nejsou nutné žádné změny dávkování v závislosti na pohlaví, tělesné
hmotnosti, etnickém původu, HIV pozitivitě či pokročilejším věku (viz bod 5.2).

Pediatrická populace (1 měsíc až < 18 let) (dávkování a délka trvání léčby)
První den léčby má být podána jedna nasycovací dávka 3,0 mg/kg (maximálně 200 mg),
následována poté udržovací dávkou 1,5 mg/kg (maximálně 100 mg) jednou denně.

Trvání léčby má být založeno na klinické odpovědi pacienta.

Obecně má antimykotická léčba pokračovat po dobu alespoň 14 dní po poslední pozitivní
kultivaci.

Bezpečnost a účinnost anidulafunginu nebyly stanoveny u novorozenců (< 1 měsíc) (viz bod
4.4).

Způsob podání

Pouze intravenózní podání.

Přípravek Anidulafungin Teva má být rekonstituován vodou na injekci na koncentraci 3,mg/ml a následně naředěn na koncentraci 0,77 mg/ml na výsledný infuzní roztok. U
pediatrických pacientů se objem infuzního roztoku potřebný k podání dávky liší v závislosti
na tělesné hmotnosti dítěte. Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho
podáním je uveden v bodě 6.6. Vzhled po rekonstituci je čirý, bezbarvý až žlutý roztok.

Doporučuje se, aby maximální rychlost podání infuze přípravku Anidulafungin Teva
nepřesáhla 1,1 mg/min (odpovídá 1,4 ml/min, pokud je rekonstituován a naředěn podle
pokynů). Reakce spojené s podáním infuze se nevyskytují často, pokud rychlost podání infuze
anidulafunginu nepřesáhne 1,1 mg/min (viz bod 4.4).

Přípravek Anidulafungin Teva nesmí být podán injekčně jako bolus.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Hypersenzitivita na jiné léčivé přípravky ze třídy echinokandinů.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Anidulafungin nebyl zkoumán u pacientů s Candida endocarditis, osteomyelitidou nebo
meningitidou.

Účinnost anidulafunginu byla hodnocena pouze u omezeného počtu pacientů s neutropenií
(viz bod 5.1).

Pediatrická populace

Léčba přípravkem Anidulafungin Teva se nedoporučuje u novorozenců (< 1 měsíc). Při léčbě
novorozenců je nutno brát v úvahu terapii diseminované kandidózy zahrnující centrální
nervovou soustavu (CNS). Neklinické modely infekce naznačují, že k dostatečné penetraci
CNS jsou zapotřebí vyšší dávky anidulafunginu (viz bod 5.3), což vede i k vyšší dávce
pomocné látky přípravku - polysorbátu 80. Dle literatury jsou vysoké dávky polysorbátů
spojeny s potenciální život ohrožující toxicitou u novorozenců.

Neexistují žádné klinické údaje podporující účinnost a bezpečnost vyšších dávek
anidulafunginu, než je doporučeno v bodě 4.2.

Účinky na játra

U zdravých dobrovolníků a pacientů léčených anidulafunginem byly pozorovány zvýšené
hladiny jaterních enzymů. Klinicky významné abnormality jaterních testů se objevily u
některých pacientů se závažným základním onemocněním, kteří byli souběžně s
anidulafunginem léčeni i řadou dalších léků. Případy významné jaterní dysfunkce, hepatitidy
a jaterního selhání byly v klinických studiích méně časté. Pacienti, u kterých se během léčby
anidulafunginem objeví zvýšené hladiny jaterních enzymů, mají být během léčby pečlivě
sledováni s ohledem na známky zhoršení jaterních funkcí a má u nich být zhodnocen poměr
rizika a přínosu léčby anidulafunginem.

Anafylaktické reakce

Při podání anidulafunginu byly hlášeny anafylaktické reakce, včetně šoku. Pokud se takové
reakce objeví, musí být přerušeno podávání anidulafinginu a poskytnuta příslušná léčba.

Reakce spojené s podáním infuze

Při léčbě anidulafunginem byly hlášeny reakce spojené s podáním infuze, včetně vyrážky,
urtikarie, zrudnutí, svědění, dyspnoe, bronchospasmu a hypotenze. Reakce spojené s podáním
infuze se nevyskytují často, pokud rychlost podání infuze anidulafunginu nepřesáhne
1,1 mg/min (viz bod 4.8).

Exacerbace reakcí spojených s podáním infuze souběžně s podáním anestetik bylo
pozorováno v neklinické studii s potkany (viz bod 5.3). Klinický význam tohoto jevu není
znám. Nicméně je třeba opatrnosti, pokud je anidulafungin podáván souběžně s anestetiky.

Pomocná látka

Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné injekční lahvičce,
to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Přípravek Anidulafungin Teva může být naředěn pomocí roztoků obsahujících sodík (viz bod
6.6), což je třeba zvážit v souvislosti s celkovým množstvím sodíku ze všech zdrojů, které
bude pacientovi podáno.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Anidulafungin nepředstavuje klinicky významný substrát, induktor či inhibitor izoenzymů
cytochromu P450 (1A2, 2B6, 2C8, 2C9, 2C19, 2D6, 3A). Studie in vitro ovšem zcela
nevylučují možnost interakcí in vivo.

Byly provedeny interakční studie s anidulafunginem a ostatními pravděpodobně souběžně
podávanými léčivými přípravky. Žádná úprava dávkování se nedoporučuje u žádného z
léčivých přípravků, pokud je souběžně s anidulafunginem podáván cyklosporin, vorikonazol
nebo takrolimus, a žádná úprava dávkování se nedoporučuje pro anidulafungin, pokud se
podává souběžně s amfotericinem B nebo rifampicinem.

Pediatrická populace
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o podávání anidulafunginu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech
prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).

Podávání anidulafunginu se proto v průběhu těhotenství nedoporučuje, pokud přínos pro
matku jasně nepřevyšuje potenciální riziko pro plod.

Kojení

Není známo, zda se anidulafungin vylučuje do lidského mateřského mléka. Dostupné
farmakodynamické/toxikologické údaje u zvířat prokázaly vylučování anidulafunginu do
mléka.

Riziko pro kojené dítě nelze vyloučit. Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a
prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo přerušit/ukončit
podávání anidulafunginu.

Fertilita

Žádné účinky anidulafunginu na fertilitu nebyly pozorovány ve studiích fertility prováděných
na samcích a samicích potkanů (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Není relevantní.

4.8 Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu

V klinických studiích byly hlášeny nežádoucí účinky spojené s podáním infuze
anidulafunginu, tyto účinky zahrnovaly vyrážku, pruritus, dyspnoe, bronchospasmus,
hypotenzi (časté), zarudnutí, návaly horka a kopřivku (méně časté) a jsou shrnuty v tabulce (viz bod 4.4.).

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Následující tabulka zahrnuje nežádoucí účinky vzniklé z jakýchkoli příčin (MedDRA
termíny) u 840 subjektů , kterým byl podáván anidulafungin v dávce 100 mg, hlášené s
frekvencí odpovídající kategoriím velmi časté (≥ 1/10), časté (> 1/100 až < 1/10), méně časté
(> 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000) a ze
spontánních hlášení s frekvencí není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině
frekvence jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Tabulka 1. Tabulka nežádoucích účinků

Třída
orgánového
systému
Velmi
časté
≥ Časté
≥ až
< Méně časté
≥ až
< Vzácné
≥
1/10000 až
< Velmi
vzácné
<
Není známo
Poruchy krve a
lymfatického
systému
Koagulopatie
Poruchy imunitního
systému
Anafylaktický
šok,
anafylaktická
reakce*
Poruchy
metabolismu a
výživy
Hypokalemie Hyperglykemie
Poruchy nervového
systému
Záchvaty křečí,
bolesti hlavy

Cévní poruchy Hypotenze,
hypertenze
Zarudnutí,
návaly horka

Respirační, hrudní
a mediastinální
poruchy
Bronchospasmus,
dyspnoe

Gastrointestinální
poruchy
Průjem,
nauzea
Zvracení Bolest břicha
v epigastriu

Poruchy jater a
žlučových cest
Zvýšení
alaninaminotransf
erázy,
zvýšení alkalické
fosfatázy v krvi,
zvýšení
aspartátaminotran
sferázy,
zvýšení bilirubinu
v krvi,
cholestáza
Zvýšení
gamaglutamylt
ransferázy

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Vyrážka,
pruritus
Kopřivka
Poruchy ledvin a
močových cest
Zvýšený kreatinin
v krvi

Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Bolest
v místě
aplikace
infuze


* Viz bod 4.4.

Pediatrická populace

V rámci prospektivní, otevřené, nesrovnávací pediatrické studie byla hodnocena bezpečnost
anidulafunginu u 68 pediatrických pacientů (1 měsíc až < 18 let) s ICC (invazivní kandidózou
včetně kandidemie) (viz bod 5.1). Četnost výskytu určitých nežádoucích účinků týkajících se
poruch jater a žlučových cest, včetně zvýšení alaninaminotransferázy (ALT) a zvýšení
aspartátaminotransferázy (AST), byla u těchto pediatrických pacientů vyšší (7–10 %), než
bylo pozorováno u dospělých (2 %). Ačkoli k tomu mohla přispět určitá náhoda nebo rozdíly
v závažnosti průvodního onemocnění, nelze vyloučit, že nežádoucí účinky týkající se poruch
jater a žlučových cest se vyskytují častěji u pediatrických pacientů ve srovnání s dospělými.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Stejně jako při jakémkoli předávkování, mají být použita podpůrná opatření dle potřeby. V
případě předávkování se mohou objevit nežádoucí účinky uvedené v bodě 4.8.

Během klinických hodnocení byla omylem podána jednorázová dávka 400 mg anidulafunginu
jako dávka nasycovací. Nebyly popsány žádné nežádoucí účinky. Ve studii, kde byla zdravým dobrovolníkům podávána nasycovací dávka 260 mg následovaná dávkou 130 mg
denně, byl anidulafungin dobře snášen, bez známek toxicity, které by omezovaly dávkování.
U 3 z 10 subjektů se objevila přechodná, asymptomatická elevace aminotransferáz (nad
trojnásobek horní hranice normy).

Během klinické studie u pediatrických pacientů byly jednomu pacientovi podány dvě dávky
anidulafunginu, které činily 143 % očekávané dávky. Nebyly hlášeny žádné klinické
nežádoucí účinky.

Anidulafungin není dialyzovatelný.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antimykotika pro systémovou aplikaci, jiná antimykotika pro
systémovou aplikaci, ATC kód: J02AX
Mechanismus účinku

Anidulafungin je semisyntetický echinokandin, lipopeptid syntetizovaný fermentací produktů
plísně Aspergillus nidulans.

Anidulafungin selektivně inhibuje 1,3-β-D glukan syntázu, enzym přítomný v buňkách hub,
ale nikoli v buňkách savčích. To vede k inhibici tvorby 1,3- β-D-glukanu, esenciální složky
fungální buněčné stěny. Anidulafungin vykazuje fungicidní aktivitu proti rodu Candida a
aktivitu proti oblastem aktivního buněčného růstu hyf rodu Aspergillus fumigatus.

Účinnost in vitro

Anidulafungin in vitro působí proti C. albicans, C. glabrata, C. parapsilosis, C. krusei a C.
tropicalis. Klinický význam těchto nálezů je uveden v bodě „Klinická účinnost a bezpečnost“.

Izoláty s mutacemi v oblastech „hot spot“ cílového genu byly spojeny s klinickým selháním
léčby nebo průlomovými infekcemi. Většina klinických případů zahrnovala léčbu
kaspofunginem. V pokusech na zvířatech však tyto mutace způsobují zkříženou rezistenci ke
všem třem echinokandinům, a proto jsou tyto izoláty klasifikovány jako rezistentní na
echinokandin, dokud se nezískají další klinické zkušenosti s anidulafunginem.

Účinnost anidulafunginu in vitro vůči druhům Candida není jednotná. Konkrétně u C.
parapsilosis jsou hodnoty MIC anidulafunginu vyšší než u ostatních druhů Candida.
Standardizovaný postup testování citlivosti druhů Candida na anidulafungin stejně jako
příslušné interpretace hraničních hodnot byly stanoveny Evropskou komisí pro testování
antimikrobiální citlivosti (EUCAST).

Tabulka 2. Hraniční hodnoty EUCAST

Druhy Candida Hraniční hodnota MIC (mg/l)
≤ S (citlivý) > R (rezistentní)
Candida albicans 0,03 0,Candida glabrata 0,06 0,Candida tropicalis 0,06 0,Candida krusei 0,06 0,Candida parapsilosis 4 Jiné druhy Candida1 Nedostatek důkazů
Hraniční hodnoty nezávislé na druhu byly stanoveny především na základě údajů PK/PD a
jsou nezávislé na distribuci MIC konkrétních druhů Candida. Používají se pouze pro
organismy, které nemají specifické hraniční hodnoty.

Účinnost in vivo

Parenterálně podaný anidulafungin byl účinný proti druhům Candida u imunokompetentních
a imunokompromitovaných myších a králičích modelů. Léčba anidulafunginem prodlužovala
přežití a také zmenšovala ložiska druhů Candida v orgánech, pokud bylo o léčbě
anidulafuinginem rozhodnuto během intervalu 24 až 96 hodin po poslední léčbě.

Experimentální infekce zahrnovala diseminovanou infekci C. albicans u neutropenických
králíků, jícnovou/orofaryngeální infekci neutropenických králíků flukonazol rezistentním
kmenem C. albicans a diseminovanou infekci neutropenických myší flukonazol rezistentním
kmenem C. glabrata.

Klinická účinnost a bezpečnost

Kandidemie a jiné formy invazivní kandidózy
Bezpečnost a účinnost anidulafunginu byly hodnoceny v pivotní randomizované dvojitě
zaslepené multicentrické mezinárodní studii fáze 3 především u non-neutropenických
pacientů s kandidemií a u omezeného počtu pacientů s kandidovou infekcí hlubokých tkání
nebo s infekcí tvořící abscesy. Pacienti s kandidovou endokarditidou, osteomyelitidou či
meningitidou, nebo s infekcí způsobenou C. krusei byli ze studie vyřazeni. Randomizovaní
pacienti dostávali . anidulafungin i.v.(nasycovací dávka 200 mg následovaná každodenní
dávkou 100 mg), nebo. flukonazol i.v (nasycovací dávka 800 mg následovaná každodenní
dávkou 400 mg). Pacienti byli stratifikováni dle APACHE II skóre (≤ 20 a >20) a přítomnosti
či absence neutropenie. Léčba byla podávána alespoň 14 dní a ne déle než 42 dní.
Pacienti v obou studijních ramenech mohli přejít na perorální formu flukonazolu po alespoň
10 dnech intravenózní léčby, za předpokladu, že byli schopni tolerovat perorální léčivé
přípravky, byli afebrilní alespoň posledních 24 hodin a poslední hemokultury byly Candida -
negativní.

Pacienti, kterým byla podána alespoň jedna dávka studijního léčivého přípravku a kteří měli
před zařazením do studie pozitivní kulturu pro kandidové druhy z normálně sterilního místa,
byli zařazeni do MITT (modified intent-to-treat) populace. V primární analýze účinnosti
celkové odpovědi u MITT populace na konci intravenózní. terapie byl anidulafungin
porovnáván s flukonazolem v předem specifikovaném dvoustupňovém statistickém srovnání
(non-inferiorita, po které následuje superiorita). Úspěšná celková odpověď vyžadovala
klinické zlepšení a mikrobiologickou eradikaci. Pacienti byli sledováni 6 týdnů po ukončení
léčby.

Dvěstě padesát šest pacientů (ve věku 16-91 let) bylo randomizováno do skupin a dostalo
alespoň jednu dávku studijní medikace. Nejčastěji izolovanými kmeny při vstupu do studie
byly C. albicans (63,8 % anidulafungin, 59,3 % flukonazol), následně C. glabrata (15,7 %;
25,4 %), C. parapsilosis (10,2 %;, 13,6 %) a C. tropicalis (11,8 %;, 9,3 %) respektive s 20, a 15 izoláty posledních 3 kmenů ve skupině s anidulafunginem. Většina pacientů měla
APACHE II skóre 20 nebo méně a velmi málo jich bylo neutropenických.

Údaje o účinnosti, celkové a pro podskupiny, jsou uvedeny v tabulce 3.

Tabulka 3. Celkový úspěch u MITT populace: primární a sekundární cílové parametry
Anidulafungin Flukonazol Rozdíl mezi
skupinami a
(95% CI)
Konec i.v. léčby (1. cíl) 96/127 (75,6 %) 71/118 (60,2 %) 15,42 (3,9; 27,0)
Kandidemie pouze 88/116 (75,9 %) 63/103 (61,2 %) 14,7 (2,5; 26,9)
Ostatní sterilní místab 8/11 (72,7 %) 8/15 (53,3 %) -
Peritoneální tekutina/IAc absces 6/8 5/8
Ostatní 2/3 3/7

C. albicansd 60/74 (81,1 %) 38/61 (62,3 %) -
Non-albicans kmenyd 32/45 (71,1 %) 27/45 (60,0 %) -

Apache II skóre ≤ 20 82/101 (81,2 %) 60/98 (61,2 %) -
Apache II skóre > 20 14/26 (53,8 %) 11/20 (55,0 %) -

Bez neutropenie (ANC, buněk/mm3 >
500)
94/124 (75,8 %) 69/114 (60,5 %) -
Neutropenie (ANC, buněk/mm3 ≤ 500) 2/3 2/4 -
Ostatní cílové parametry
Konec celé léčby 94/127 (74,0 %) 67/118 (56,8 %) 17,24 (2,9; 31,6)e
týdny sledování 82/127 (64,6 %) 58/118 (49,2 %) 15,41 (0,4; 30,4)e
týdnů sledování 71/127 (55,9 %) 52/118 (44,1 %) 11,84 (-3,4; 27,0)e
a Počítáno jako anidulafungin minus flukonazol
b S nebo bez současné kandidemie
c Intraabdominální
d Údaje uvedené pro pacienty s jedním výchozím patogenem
e 98,3% intervaly spolehlivosti upravené post hoc pro několikanásobné porovnání
sekundárních cílových parametrů

Míry mortality v obou ramenech jak s anidulafunginem tak flukonazolem jsou uvedeny v
tabulce 4:

Tabulka 4. Mortalita
Anidulafungin Flukonazol
Celková mortalita ve studii 29/127 (22,8 %) 37/118 (31,4 %)
Mortalita během léčby ve studii 10/127 (7,9%) 17/118 (14,4 %)
Mortalita přisuzovaná kandidové infekci

2/127 (1,6 %) 5/118 (4,2 %)

Další údaje u pacientů s neutropenií
Účinnost anidulafunginu (intravenózní nasycovací dávka 200 mg následovaná každodenní
intravenózní dávkou 100 mg) u dospělých pacientů s neutropenií (definovaná jako absolutní
počet neutrofilů ≤ 500 buněk/mm3, počet leukocytů ≤ 500 buněk/mm3 nebo u pacientů
klasifikovaných zkoušejícím jako trpící neutropenií při vstupu do studie) s mikrobiologicky
potvrzenou invazivní kandidózou byla hodnocena v analýze souhrnných údajů z
prospektivních studií (1 srovnávací oproti kaspofunginu a 4 otevřené, nesrovnávací).
Pacienti byli léčeni po dobu minimálně 14 dnů. U klinicky stabilních pacientů bylo povoleno
převedení na terapii perorálně podávaným azolem po nejméně 5 až 10 dnech léčby
anidulafunginem. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 46 pacientů. Většina pacientů trpěla
pouze kandidemií (84,8 %; 39/46). Nejčastějšími patogeny izolovanými na začátku studie
byly C. tropicalis (34,8 %; 16/46), C. krusei (19,6 %; 9/46), C. parapsilosis (17,4 %; 8/46), C.
albicans (15,2 %; 7/46) a C. glabrata (15,2 %; 7/46). Míra úspěšné celkové odpovědi na
konci intravenózní léčby (primární cílový parametr) byla 26/46 (56,5 %) a na konci veškeré
léčby byla 24/46 (52,2 %). Mortalita z jakékoli příčiny až do konce studie (kontrolní návštěva
v 6. týdnu) byla 21/46 (45,7 %).

Účinnost anidulafunginu u dospělých pacientů s neutropenií (definovaná jako absolutní počet
neutrofilů ≤ 500 buněk/mm3 při vstupu do studie) s invazivní kandidózou byla hodnocena v
prospektivním, dvojitě zaslepeném, randomizovaném klinickém hodnocení. Způsobilí
pacienti dostávali buď anidulafungin (intravenózní nasycovací dávka 200 mg následovaná
každodenní intravenózní dávkou 100 mg) nebo kaspofungin (intravenózní nasycovací dávka
70 mg následovaná každodenní intravenózní dávkou 50 mg) (randomizace 2:1). Pacienti byli
léčeni po dobu minimálně 14 dnů. U klinicky stabilních pacientů bylo povoleno převedení na
terapii perorálně podávaným azolem po nejméně 10 dnech hodnocené léčby. Do studie bylo
zařazeno celkem 14 pacientů s neutropenií a mikrobiologicky potvrzenou invazivní
kandidózou (populace MITT) (11 používalo anidulafungin, 3 kaspofungin). Většina pacientů
trpěla pouze kandidemií. Nejčastějšími patogeny izolovanými na začátku studie byly C.
tropicalis (4 anidulafungin, 0 kaspofungin), C. parapsilosis (2 anidulafungin, 1 kaspofungin),
C. krusei (2 anidulafungin, 1 kaspofungin) a C. ciferrii (2 anidulafungin, 0 kaspofungin). Míra
úspěšné celkové odpovědi na konci intravenózní léčby (primární cílový parametr) činila (72,7 %) u anidulafunginu a 3/3 (100,0 %) u kaspofunginu (rozdíl -27,3, 95% CI -80,9, 40,3).
Míra úspěšné celkové odpovědi na konci veškeré léčby činila 8/11 (72,7 %) u anidulafunginu
a 3/3 (100,0 %) u kaspofunginu (rozdíl -27,3, 95% CI -80,9, 40,3). Mortalita z jakékoli
příčiny až do kontrolní návštěvy v 6. týdnu činila u anidulafunginu (populace MITT) (36,4 %) a u kaspofunginu 2/3 (66,7 %).

Pacienti s mikrobiologicky potvrzenou invazivní kandidózou (populace MITT) a s neutropenií
byly identifikováni v analýze souhrnných údajů ze 4 studií s podobným designem v
prospektivním, otevřeném klinickém hodnocení bez komparátoru. Účinnost anidulafunginu
(intravenózní nasycovací dávka 200 mg následovaná každodenní intravenózní
dávkou 100 mg) byla hodnocena u 35 dospělých pacientů s neutropenií, definovanou jako
absolutní počet neutrofilů ≤ 500 buněk/mm3, nebo u 22 pacientů počtem leukocytů ≤ buněk/mm3 nebo u 13 pacientů klasifikovaných zkoušejícím jako trpící neutropenií při vstupu
do studie. Pacienti byli léčeni po dobu minimálně 14 dnů. U klinicky stabilních pacientů bylo
povoleno převedení na terapii perorálním azolem po nejméně 5 až 10 dnech léčby
anidulafunginem. Většina pacientů trpěla pouze kandidemií (85,7 %). Nejčastějšími patogeny
izolovanými při vstupu do studie byly C. tropicalis (12 pacientů), C. albicans (7 pacientů), C.
glabrata (7 pacientů), C. krusei (7 pacientů) a C. parapsilosis (6 pacientů). Míra úspěšné
celkové odpovědi na konci intravenózní léčby (primární cílový parametr) byla 18/35 (51,4 %)
a na konci veškeré léčby 16/35 (45,7 %). Mortalita z jakékoli příčiny ke dni 28 činila (28,6 %). Míra úspěšné celkové odpovědi byla na konci intravenózní léčby i na konci veškeré
léčby 7/13 (53,8 %) u 13 pacientů s neutropenií hodnocenou zkoušejícím při vstupu do studie.

Další údaje u pacientů s infekcemi hlubokých tkání

Účinnost anidulafunginu (intravenózní nasycovací dávka 200 mg následovaná každodenní
intravenózní dávkou 100 mg) u dospělých pacientů s mikrobiologicky potvrzenou kandidózou
hlubokých tkání byla hodnocena v analýze souhrnných údajů z 5 prospektivních studií
(1 srovnávací a 4 otevřené). Pacienti byli léčeni po dobu minimálně 14 dnů. Ve 4 otevřených
studiích bylo povoleno převedení na terapii perorálně podávaným azolem po nejméně 5 až dnech léčby anidulafunginem. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 129 pacientů. Dvacet jedna
(16,3 %) trpělo současně kandidemií. Průměrná hodnota skóre APACHE II byla 14,(rozmezí 2-44). Mezi nejčastější místa infekce patřila peritoneální dutina (54,3 %; 70 ze 129),
žlučové cesty (7,0 %; 9 ze 129), pleurální dutina (5,4 %; 7 ze 129) a ledviny (3,1 %; 4 ze
129). Mezi nejčastější patogeny izolované z hlubokých tkání při vstupu do studie patřily C.
albicans (64,3 %; 83 ze 129), C. glabrata (31,0 %; 40 ze 129), C. tropicalis (11,6 %; 15 ze
129) a C. krusei (5,4 %; 7 ze 129). V tabulce 5 je uvedena míra úspěšné celkové odpovědi na
konci intravenózní léčby (primární cílový parametr) a na konci veškeré léčby a mortalita
z jakékoli příčiny až do kontrolní návštěvy v 6. týdnu.

Tabulka 5. Míra úspěšné celkové odpovědia a mortalita z jakékoli příčiny u pacientů
s kandidózou hlubokých tkání – sloučená analýza

Populace MITT
n/N (%)
Úspěšná celková odpověď při EOIVTb
Celkem 102/129 (79,1)
Peritoneální dutina 51/70 (72,9)
Žlučové cesty 7/9 (77,8)
Pleurální dutina 6/7 (85,7)
Ledviny 3/4 (75,0)
Úspěšná celková odpověď při EOTb 94/129 (72,9)
Mortalita z jakékoli příčiny 40/129 (31,0)
aÚspěšná celková odpověď byla definována jako klinický a mikrobiologický úspěch léčby
bEOIVT, End of Intravenous Treatment (konec intravenózní léčby); EOT, End of All Treatment (konec
veškeré léčby)

Pediatrická populace

V rámci prospektivní, otevřené, nesrovnávací, nadnárodní studie byla hodnocena bezpečnost
a účinnost anidulafunginu u 68 pediatrických pacientů ve věku 1 měsíc až < 18 let s invazivní
kandidózou včetně kandidemie (ICC). Pacienti byli rozděleni podle věku (1 měsíc až < roky, 2 roky až < 5 let a 5 let až < 18 let) a po dobu až 35 dnů dostávali jednou denně
intravenózně anidulafungin (první den nasycovací dávka 3,0 mg/kg a následně každý den
udržovací dávka 1,5 mg/kg), poté mohli být pacienti převedeni na perorální formu
flukonazolu (6–12 mg/kg/den, maximálně 800 mg/den). Po 2 a 6 týdnech od EOT proběhla
kontrola pacientů.

Z 68 pacientů, kterým byl podán anidulafungin byla u 64 pacientů mikrobiologicky potvrzena
infekce patogenem rodu Candida a zhodnocena účinnost u MITT (modified intent-to-treat)
populace. Celkem u 61 pacientů (92,2 %) byl patogen rodu Candida izolován pouze z krve.
Nejčastěji izolovanými patogeny byla Candida albicans (25 [39,1 %] pacientů), Candida
parapsilosis (17 [26,6 %] pacientů) a Candida tropicalis (9 [14,1 %] pacientů). Úspěšná
celková odpověď byla definována jako úspěšná klinická odpověď (vyléčení nebo zlepšení) a
úspěšná mikrobiologická odpověď (eradikace nebo předpokládaná eradikace). Míry úspěšné
celkové odpovědi u MITT populace jsou uvedeny v tabulce 6.


Tabulka 6. Souhrn úspěšné celkové odpovědi dle věku, MITT populace
Úspěšná celková odpověď, n (%)
Cílový
parametr
Celková
odpověď
měsíc až <
roky
(N = 16)
n (n/N, %)
roky až <
let
(N = 18)
n (n/N, %)
let až < let
(N = 30)
n (n/N, %)
Celkem
(N = 64)
n (n/N, %)
EOIVT Úspěšná 11 (68,8) 14 (77,8) 20 (66,7) 45 (70,3)
95% CI (41,3; 89,0) (52,4; 93,6) (47,2; 82,7) (57,6; 81,1)
EOT Úspěšná 11 (68,8) 14 (77,8) 21 (70,0) 46 (71,9)
95% CI (41,3; 89,0) (52,4; 93,6) (50,6; 85,3) (59,2; 82,4)
Kontrola ve
2. týdnu
Úspěšná 11 (68,8) 13 (72,2) 22 (73,3) 46 (71,9)
95% CI (41,3; 89,0) (46,5; 90,3) (54,1; 87,7) (59,2; 82,4)
Kontrola
v 6. týdnu
Úspěšná 11 (68,8) 12 (66,7) 20 (66,7) 43 (67,2)
95% CI (41,3; 89,0) (41,0; 86,7) (47,2; 82,7) (54,3; 78,4)
95% CI = interval spolehlivosti pro parametr binomického rozdělení pomocí Clopperovy-
Pearsonovy metody; EOIVT = End of Intravenous Treatment (konec intravenózní léčby);
EOT = End of All Treatment (konec veškeré léčby); FU = follow-up (kontrola); MITT =
modified intent-to-treat; N = počet subjektů v populaci; n = počet subjektů odpovídajících na
léčbu
5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Obecné farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetika anidulafunginu byla stanovena u zdravých dobrovolníků, zvláštních
populací a pacientů. Byla pozorována nízká interindividuální variabilita při systémové
expozici (koeficient variace ~ 25 %). Rovnovážný stav byl dosažen první den po podání
nasycovací dávky (dvojnásobek udržovací dávky).

Distribuce

Farmakokinetika anidulafunginu je charakterizována rychlým biologickým poločasem (0,5-hodina) a distribučním objemem 30-50 litrů, který je podobný objemu celkové tělesné
tekutiny. Anidulafungin se značně váže na lidské plazmatické proteiny (> 99%). Nebyly
prováděny žádné specifické studie týkající se distribuce anidulafunginu ve tkáních u lidí.
Nejsou proto k dispozici žádné informace ohledně penetrace/průniku anidulafunginu do
mozkomíšního moku a/nebo přes hematoencefalickou bariéru.

Biotransformace

Jaterní metabolismus anidulafunginu nebyl pozorován. Anidulafungin není klinicky
významným substrátem, induktorem či inhibitorem izoenzymů cytochromu P450. Je
nepravděpodobné, že anidulafungin bude mít klinicky významné účinky na metabolismus
léků metabolizovaných izoenzymy cytochromu P450.

Anidulafungin je při fyziologických teplotách a fyziologickém pH pomalu chemicky
degradován na peptid s otevřeným řetězcem, který postrádá antimykotickou účinnost.
Degradační poločas anidulafunginu in vitro při fyziologických podmínkách je přibližně
24 hodin. In vivo je produkt s otevřeným řetězcem postupně konvertován na peptidické štěpné
produkty a eliminován převážně biliární exkrecí.

Eliminace

Clearance anidulafunginu je přibližně 1 l/h. Anidulafungin má predominantní eliminační
poločas přibližně 24 hodin, který charakterizuje většinu časového profilu plazmatických
koncentrací. Terminální poločas anidulafunginu, který charakterizuje terminální eliminační
fázi profilu, je 40-50 hodin.

V klinické studii při podání jednorázové dávky byl zdravým dobrovolníkům podáván
radioaktivně značený (14C) anidulafungin (~88 mg). Přibližně 30 % podané radioaktivní
dávky bylo eliminováno stolicí během 9 dnů, z toho méně než 10 % jako nezměněná látka.
Méně než 1 % z podané radioaktivní dávky bylo vyloučeno močí. Koncentrace
anidulafunginu klesly pod hranici měřitelnosti 6 dní po podání jedné dávky. Zanedbatelné
množství radioaktivity dodané značenou látkou bylo eliminováno z krve, moči a stolice za týdnů po podání dávky.

Linearita

Anidulafungin vykazuje lineární farmakokinetiku v širokém rozmezí dávek podávaných
jedenkrát denně (15-130 mg).

Zvláštní populace

Pacienti s mykotickými infekcemi
Farmakokinetika anidulafunginu u pacientů s mykotickou infekcí je podobná farmakokinetice
pozorované u zdravých dobrovolníků při populační farmakokinetické analýze. Při
dávkovacím režimu 200/100 mg denně a rychlosti infuze 1,1 mg/min v rovnovážném stavu by
mohly maximální a minimální plazmatické hladiny přibližně dosahovat 7 respektive 3 mg/l, s
průměrnou plochou pod křivkou (AUC) v rovnovážném stavu přibližně 110 mg.h/l.

Tělesná hmotnost
Přestože hmotnost byla v populační farmakokinetické analýze identifikována jako zdroj
variability clearance, má jen malý klinický význam pro farmakokinetiku anidulafunginu.

Pohlaví
Plazmatické koncentrace anidulafunginu byly u zdravých mužů a žen podobné. Ve studiích
opakovaného podání byla clearance mírně rychlejší (přibližně o 22 %) u mužů.

Starší pacienti
Analýza populační farmakokinetiky ukázala, že medián clearance se mírně lišil mezi staršími
pacienty (pacienti ≥ 65, medián CL = 1,07 l/h) a populací mladších pacientů (pacienti < 65,
medián CL = 1,22 l/h), rozsah hodnot clearance však byl podobný.

Rasa
Farmakokinetika anidulafunginu byla podobná u bělochů, černochů, Asiatů a Hispánců.

HIV pozitivita
Úpravy dávkování v závislosti na HIV pozitivitě nejsou zapotřebí, bez ohledu na souběžnou
antiretrovirovou léčbu.

Porucha funkce jater
Anidulafungin není metabolizován v játrech. Farmakokinetika anidulafunginu byla
hodnocena u pacientů s poruchou funkce jater dle klasifikace Child-Pugh A, B či C.
Koncentrace anidulafunginu nebyly zvýšeny u subjektů s jakýmkoli stupněm jaterní
nedostatečnosti. Ačkoli u pacientů se stupněm Child-Pugh C bylo pozorováno mírné snížení
AUC, bylo stále v rozmezí populačních odhadů pro zdravé dobrovolníky.

Porucha funkce ledvin
Anidulafungin má zanedbatelnou renální clearance (< 1 %). V klinické studii subjektů
s lehkou, středně těžkou, těžkou či terminální (na dialýze závislou) poruchou funkce ledvin
byly farmakokinetické parametry anidulafunginu podobné těm, které byly pozorovány u
subjektů s normální renální funkcí. Anidulafungin není dialyzovatelný a může být podáván
bez ohledu na časování hemodialýz.

Pediatrická populace
Farmakokinetika anidulafunginu po alespoň 5denním dávkování byla sledována u imunokompromitovaných pediatrických (2 až 11 let) a dospívajících (12 až 17 let) pacientů s
neutropenií. Rovnovážný stav byl dosažen první den po podání nasycovací dávky
(dvojnásobek udržovací dávky) a rovnovážné Cmax a AUCss rostou v závislosti na dávce.
Systémová expozice po denní udržovací dávce 0,75 a 1,5 mg/kg/den byla u této populace
srovnatelná s expozicí pozorovanou u dospělých po dávce 50 respektive 100 mg/den. Oba
režimy byly pacienty dobře tolerovány.

V rámci prospektivní, otevřené, nesrovnávací pediatrické studie byla sledována
farmakokinetika anidulafunginu po podání nasycovací dávky 3,0 mg/kg a udržovací dávky
1,5 mg/kg/den u 66 pediatrických pacientů (1 měsíc až < 18 let) s ICC (viz bod 5.1). Na
základě populační farmakokinetické analýzy dat od dospělých i pediatrických pacientů s ICC
byly průměrné expoziční parametry (AUC0–24,ss a Cmin,ss) v ustáleném stavu u všech
pediatrických pacientů ve všech věkových skupinách (1 měsíc až < 2 roky, 2 roky až < 5 let a
let až < 18 let) srovnatelné s parametry u dospělých, kteří dostávali nasycovací dávku mg a udržovací dávku 100 mg/den. CL (l/h/kg) upravená dle tělesné hmotnosti a distribuční
objem v ustáleném stavu (l/kg) byly ve všech věkových skupinách podobné.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

V 3měsíčních studiích byla pozorována známka jaterní toxicity včetně zvýšených enzymů a
morfologických změn jak u myší tak u opic při dávkách 4 až 6krát vyšších než je očekávaná
klinická terapeutická expozice. In vitro a in vivo studie genotoxicity anidulafunginu
neposkytly žádné důkazy pro genotoxický potenciál. Dlouhodobé studie na zvířatech ke
zhodnocení karcinogenního potenciálu anidulafunginu nebyly provedeny.

Podávání anidulafunginu potkanům nemělo žádný vliv na reprodukci, včetně samčí a samičí
fertility.

Anidulafungin přecházel u potkanů přes placentární bariéru a byl detekován ve fetální
plazmě.

Byly prováděny studie toxicity embryo-fetálního vývoje s dávkami v rozmezí 0,2 a 2násobku
(u potkanů) a v rozmezí 1 a 4násobku (u králíků) navrhované terapeutické udržovací dávky
100 mg/den. Při podávání potkanům nevedl anidulafungin k žádné vývojové toxicitě ani při
nejvyšší zkoušené dávce. Účinky na vývoj pozorované u králíků (mírně snížená hmotnost
plodu) se objevovaly jen ve skupině s nejvyšší dávkou, která vedla i k projevům toxicity u
matek.

Koncentrace anidulafunginu v mozku po jednorázovém podání dávky byla u neinfikovaných
dospělých a neonatálních potkanů nízká (poměr koncentrace v mozku a plazmě byl přibližně
0,2). Nicméně koncentrace v mozku se u neinfikovaných neonatálních potkanů po pěti
denních dávkách zvýšily (poměr koncentrace v mozku a plazmě byl přibližně 0,7). Ve
studiích po opakovaném podání dávky u králíků s diseminovanou kandidózou a u myší s
kandidovou infekcí centrální nervové soustavy (CNS), se ukázalo, že anidulafungin redukuje
mykotické ložisko v mozku. Výsledky farmakokineticko-farmakodynamických studií
diseminované kandidózy a hematogenní meningoencefalitidy způsobené rodem Candida na
králičích modelech naznačily, že pro optimální léčbu infekcí tkání CNS ve srovnání s
ostatními tkáněmi (mimo CNS), jsou nutné vyšší dávky anidulafunginu (viz bod 4.4).

Potkani dostávali dávky anidulafunginu ve třech dávkových hladinách a byli anestetizovaní
během jedné hodiny použitím kombinace ketaminu a xylazinu. U potkanů ve skupině s
nejvyšší dávkou se objevily reakce spojené s podáním infuze, které se anestezií zhoršily. U
některých potkanů ze skupiny se středně vysokou dávkou se objevily podobné reakce, ale
pouze po podání anestezie. U zvířat s nízkou dávkou se neobjevily žádné nežádoucí reakce
bez ohledu na přítomnost anestezie, a žádné reakce spojené s podáním infuze se neobjevily ve
skupině se středně vysokou dávkou při absenci anestezie.

Studie provedené na juvenilních potkanech neprokázaly větší náchylnost k hepatotoxicitě
anidulafunginu ve srovnání s dospělými zvířaty.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Sacharóza
Polysorbát 80 (E 433)
Kyselina vinná
Hydroxid sodný (E 524) (pro úpravu pH)
Kyselina chlorovodíková (E 507) (pro úpravu pH)

6.2 Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky nebo elektrolyty s
výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.

6.3 Doba použitelnosti

roky

Připouští se odchylky při teplotách až do 25 ºC po dobu až 96 hodin a prášek lze zpětně vrátit
do chladničky.

Rekonstituovaný roztok
Rekonstituovaný roztok je možné uchovávat při teplotě do 25 ºC po dobu až 24 hodin.
Chraňte před mrazem.

Chemická a fyzikální stabilita rekonstituovaného roztoku po otevření před použitím byla
prokázána po dobu 24 hodin při 25 ºC.

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Pokud není použit okamžitě,
jsou doba a podmínky uchovávání po otevření před použitím v odpovědnosti uživatele.

Infuzní roztok
Infuzní roztok je možné uchovávat při 25 ºC po dobu 48 hodin. Chraňte před mrazem.

Chemická a fyzikální stabilita infuzního roztoku po otevření před použitím byla prokázána
po dobu 48 hodin při 25 ºC.

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Pokud není použit okamžitě,
jsou doba a podmínky uchovávání v odpovědnosti uživatele.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v chladničce (2 ºC – 8 ºC).
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci a naředění jsou uvedeny
v bodě 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Bezbarvá skleněná injekční lahvička (třída I), uzavřena zátkou z butylové pryže (typ I) a
hliníkovým uzávěrem s polypropylenovým krytem.

Velikost balení 1 injekční lahvička.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.

Přípravek Anidulafungin Teva musí být rekonstituován vodou pro injekci a následně
naředěn POUZE 0,9% infuzním roztokem (9 mg/ml) chloridu sodného nebo 5% infuzním
roztokem (50 mg/ml) glukosy. Kompatibilita rekonstituovaného přípravku Anidulafungin
Teva s intravenózními substancemi, aditivy nebo léčivými přípravky jinými než 0,9% infuzní
roztok (9 mg/ml) chloridu sodného nebo 5% infuzní roztok (50 mg/ml) glukosy nebyla
stanovena. Infuzní roztok nesmí být zmrazen.

Rekonstituce
Jedna injekční lahvička rekonstituovaná za aseptických podmínek ve 30 ml vody pro injekci
má koncentraci 3,33 mg/ml. Rekonstituce může trvat až 5 minut. Pokud jsou po následujícím
ředění identifikovány částice nebo nežádoucí zabarvení, roztok musí být zlikvidován.
Rekonstitucí vznikne čirý, bezbarvý až žlutý roztok.

Naředění a infuze
Parenterální léčivé přípravky je třeba před podáním vizuálně zkontrolovat, zda nejsou
přítomny částice a zda nedošlo k zabarvení, a to vždy, když to roztok a balení umožňuje.
Pokud identifikujete částice či zabarvení, roztok zlikvidujte.

Dospělí pacienti

Transferem rekonstituovaných obsahů injekční lahvičky/injekčních lahviček za aseptických
podmínek do i.v. vaku (nebo lahve) obsahující buď 0,9% infuzní roztok (9 mg/ml) chloridu
sodného nebo 5% infuzní roztok (50 mg/ml) glukosy je za stálého mírného promíchávání
dosaženo příslušné koncentrace anidulafunginu. V níže uvedené tabulce je popsáno ředění na
koncentraci 0,77 mg/ml pro výsledný infuzní roztok a pokyny k infuzi pro jednotlivé dávky.

Požadavky na ředění pro podání přípravku Anidulafungin Teva

Dávka Počet
injekčních
lahviček s
práškem
Celkový
rekonstituovaný
objem
Objem
infuze A
Celkový
objem
infuzeB
Rychlost
infuze
Minimální
doba trvání
infuze
100 mg 1 30 ml 100 ml 130 ml 1,4 ml/min
nebo
84 ml/hod
90 min
200 mg 2 60 ml 200 ml 260 ml 1,4 ml/min
nebo
84 ml/hod
180 min
A Buď 0,9% infuzní roztok chloridu sodného (9 mg/ml) nebo 5% infuzní roztok glukózy (mg/ml).
B Koncentrace infuzního roztoku je 0,77 mg/ml.

Rychlost podání infuze přípravku Anidulafungin Teva nesmí přesáhnout 1,1 mg/min
(odpovídá 1,4 ml/min nebo 84 ml/hod, pokud je přípravek rekonstituován a naředěn podle
pokynů), (viz body 4.2, 4.4 a 4.8).

Pediatričtí pacienti
U pediatrických pacientů ve věku od 1 měsíce do < 18 let se objem infuzního roztoku
potřebný k podání dávky bude lišit v závislosti na tělesné hmotnosti pacienta.
Rekonstituovaný roztok musí být dále naředěn na koncentraci 0,77 mg/ml pro výsledný
infuzní roztok. Doporučuje se použít programovatelnou injekční stříkačku nebo infuzní
pumpu. Rychlost infuze nemá překročit 1,1 mg/min (což odpovídá 1,4 ml/min nebo ml/hod, je-li rekonstituce a ředění provedeno dle pokynů) (viz body 4.2 a 4.4).

1. Vypočítejte dávku pro daného pacienta a proveďte rekonstituci požadované injekční
lahvičky (injekčních lahviček) podle pokynů k rekonstituci, aby bylo dosaženo
koncentrace 3,33 mg/ml (viz body 2 a 4.2).

2. Vypočítejte objem (ml) potřebného rekonstituovaného anidulafunginu:
• Objem anidulafunginu (ml) = dávka anidulafunginu (mg) ÷ 3,33 mg/ml

3. Vypočítejte celkový objem dávkovaného roztoku (ml) potřebného pro dosažení
výsledné koncentrace 0,77 mg/ml:
• Celkový objem dávkovaného roztoku (ml) = dávka anidulafunginu (mg) ÷
0,77 mg/ml

4. Vypočítejte objem ředicího roztoku [0,9% infuzní roztok chloridu sodného (9 mg/ml)
(běžný fyziologický roztok) nebo 5% infuzní roztok glukosy (50 mg/ml)]
požadovaného k přípravě roztoku:

• Objem ředicího roztoku (ml) = celkový objem dávkovaného roztoku (ml) –
objem anidulafunginu (ml)

5. Požadované objemy (ml) anidulafunginu a 0,9% infuzního roztoku chloridu sodného
(9 mg/ml) (běžný fyziologický roztok) nebo 5% infuzního roztoku glukosy (mg/ml) přeneste za aseptických podmínek do infuzní injekční stříkačky nebo i.v.
infuzního vaku potřebných k podání.


Pouze pro jednorázové použití. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být
zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.
Radlická 3185/1c
150 00 Praha Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

26/019/17-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 14. 3. Datum posledního prodloužení registrace:

10. DATUM REVIZE TEXTU

24. 11.