Anagrelid mylan
Absorpce
Po perorálním podání anagrelidu se u člověka absorbuje minimálně 70 % z gastrointestinálního traktu.
U subjektů, kterým byl přípravek podáván na lačno, se nejvyšší hladina v plasmě dostavuje přibližně
po 1 hodině od podání. Farmakokinetické údaje získané od zdravých jedinců potvrdily, že potravou se
snižuje Cmax anagrelidu o 14 %, ale AUC se zvyšuje o 20 %. Potrava taktéž snížila Cmax účinného
metabolitu, 3hydroxy anagrelidu, o 29 %, přestože na AUC neměla žádný vliv.
Biotransformace
Anagrelid je primárně metabolizován CYP1A2 za tvorby 3hydroxyanagrelidu, který je dále
metabolizován CYP1A2 na neúčinný metabolit, 2amino-5, 6dichloro-3, 4dihydrochinazolin.
Vliv omeprazolu, induktoru CYP1A2, na farmakokinetiku anagrelidu byl hodnocen u 20 zdravých
dospělých subjektů po opakovaném podávání dávky 40 mg jedenkrát denně. Výsledky ukázaly, že
za přítomnosti omeprazolu se snížila AUCOdpovídající hodnoty 3-hydroxyanagrelidu, metabolitu anagrelidu, se snížily o 13 %, 14 % resp. 18 %.
Eliminace
Plasmatický poločas anagrelidu je krátký, přibližně 1,3 hodiny a jak se předpokládalo na základě
poločasu, neexistují důkazy o kumulaci anagrelidu v plasmě. Méně než 1 % je vyloučeno močí jako
anagrelid. Průměrná koncentrace 2amino-5, 6dichloro-3, 4dihydrochinazolinu v moči je přibližně
18–35 % podané dávky.
Dále tyto výsledky neprokazují autoindukci clearance anagrelidu.
Linearita
Proporčnost dávky se projevuje v dávkovém rozmezí 0,5 mg až 2 mg.
Pediatrická populace
Farmakokinetické údaje pocházející od dětí a dospívajících exponovaných na lačno až16 leta AUC anagrelidu byly v porovnání s dospělými u dětí/dospívajících spíš vyšší. Rovněž existoval
trend k vyšší expozici aktivnímu metabolitu při normalizované dávce.
Starší pacienti
Farmakokinetické údaje pocházející od starších pacientů na lačno s esenciální trombocytemií v porovnání s dospělými pacienty ukazují, že Cmax a AUC anagrelidu byly vyšší o 36 %, respektive o 61 % u starších pacientů, zatímco
Cmax a AUC aktivního metabolitu 3hydroxyanagrelidu byly nižší o 42 %, respektive 37 % u starších
pacientů. Tyto rozdíly byly pravděpodobně způsobeny nižším presystémovým metabolizmem
anagrelidu na 3hydroxyanagrelid u starších pacientů.