Alendronic acid aurovitas

Absorpce
Ve srovnání s referenční intravenózní dávkou činila u žen biologická dostupnost alendronátu podaného
perorálně v dávce 5–70 mg po celonočním lačnění 2 hodiny před standardní snídaní 0,64 % získané
hodnoty. Biologická dostupnost se podobně snížila odhadem na 0,46 %, pokud se alendronát podal hodinu
před standardizovanou snídaní, a na 0,39 % při jeho podání půl hodiny před standardizovanou snídaní. Ve
studiích osteoporózy byl alendronát účinný, pokud se podal alespoň 30 minut před prvním jídlem nebo
nápojem požitým v daný den.

Biologická dostupnost alendronátu byla zanedbatelná v případě, kdy byl podán společně se standardní
snídaní nebo do dvou hodin po ní. Podání alendronátu společně s kávou či pomerančovým džusem snížilo
jeho biologickou dostupnost o 60 %.

U zdravých jedinců nevedlo perorální podávání prednisonu (20 mg třikrát denně po dobu pěti dní) ke
klinicky významné změně v perorální biologické dostupnosti alendronátu (průměrné zvýšení se
pohybovalo v rozmezí od 20 % do 44 %).
Distribuce
Studie na potkanech ukázaly, že alendronát je po podání intravenózní dávky 1 mg/kg přechodně
distribuován do měkkých tkání, poté však dochází k jeho rychlé redistribuci do kostní tkáně nebo
vyloučení močí. Průměrný distribuční objem u člověka činí v rovnovážném stavu, mimo kostní tkáň,
nejméně 28 litrů. Plazmatické koncentrace jsou po perorálním podání terapeutické dávky příliš nízké pro
analytické hodnocení (méně než 5 ng/ml). Na plazmatické proteiny se váže přibližně 78 % léčiva.

Biotransformace
Ani u člověka, ani u zvířat nebylo prokázáno, že by se alendronát metabolizoval.
Eliminace
Po podání jednotlivé intravenózní dávky alendronátu značeného radioaktivním 14C bylo přibližně 50 %
radioaktivity vyloučeno močí během 72 hodin. Radioaktivita ve stolici byla minimální nebo nebyla vůbec
detekována. Po jednorázovém intravenózním podání 10 mg alendronátu činila renální clearance 71 ml/min
a systémová clearance nepřekročila hodnotu 200 ml/min. Plazmatické koncentrace poklesly po
intravenózním podání během šesti hodin o více než 95 %. Poločas alendronátu se podle jeho uvolňování
ze skeletu odhaduje na více než deset let. Alendronát není u potkanů vylučován prostřednictvím ani
acidického, ani bazického transportního systému ledvin. Předpokládáme proto, že vylučování tohoto
léčiva u člověka neinterferuje s vylučováním ostatních léčivých přípravků těmito systémy.

11

Porucha funkce ledvin
Předklinické studie prokázaly, že léčivo, které není deponováno v kostní tkáni, je velmi rychle vyloučeno
do moči. Nebyl podán žádný důkaz o saturaci vychytávání přípravku kostí u zvířat při dlouhodobém
intravenózním podávání kumulativních dávek až do dávky 35 mg/kg. Ačkoliv nejsou k dispozici žádné
klinické údaje, lze očekávat, že stejně jako u zvířat, tak i u pacientek s poškozenými renálními funkcemi
bude vylučování alendronátu ledvinami sníženo. Proto lze očekávat poněkud zvýšenou akumulaci
alendronátu u pacientek s poruchou funkce ledvin (viz bod 4.2).