ALENDRONIC ACID AUROVITAS -

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Alendronic acid Aurovitas 70 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje acidum alendronicum 70 mg (odpovídá natrii alendronas trihydricus 91,363 mg).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Bílé až téměř bílé, oválné, bikonvexní tablety s vyraženým „F“ na jedné a „21“ na druhé straně. Velikost
tablety je 12.8 mm X 7.0 mm.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Alendronic acid Aurovitas je určen k léčbě postmenopauzální osteoporózy.
Alendronic acid Aurovitas snižuje riziko fraktur obratlů a celkového proximálního femuru.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Doporučená dávka je 70 mg 1x týdně.

Pacientky mají být poučeny, že pokud vynechají dávku přípravku Alendronic acid Aurovitas jednou týdně,
mají užít jednu tabletu ráno poté, co si vzpomněly. Nemají užívat dvě tablety ve stejný den, ale mají se
vrátit k užívání jedné tablety jednou týdně, jak bylo původně plánováno v jimi zvolený den.

Optimální délka léčby bisfosfonáty u osteoporózy nebyla zatím stanovena. Nutnost pokračování v léčbě je
třeba pravidelně opakovaně hodnotit s ohledem na prospěch a možná rizika alendronátu u každé pacientky
individuálně, a to zvláště po 5 letech léčby a později.

Starší pacientky
V klinických studiích nebyl zjištěn žádný rozdíl profilu účinnosti ani bezpečnosti alendronátu v závislosti
na věku. Proto není nutno dávkování u starších pacientek nijak upravovat.

Porucha funkce ledvin
U pacientek s hodnotou clearance kreatininu nad 35 ml/min není nutno dávkování nijak upravovat.
Vzhledem k nedostatku zkušeností se alendronát nedoporučuje pacientkám s poruchou funkce ledvin,
když je hodnota clearance kreatininu pod 35 ml/min.

Pediatrická populace

Nedoporučuje se používání alendronátu u dětí mladších 18 let z důvodu nedostatečných údajů o
bezpečnosti a účinnosti u stavů spojených s dětskou osteoporózou (viz bod 5.1).

Způsob podání
Perorální podání.

K zajištění dostatečného vstřebávání alendronátu:
Přípravek Alendronic acid Aurovitas je nutno užívat minimálně 30 minut před prvním jídlem, nápojem
nebo léčivým přípravkem daného dne, pouze s čistou vodou. Ostatní nápoje (včetně minerální vody),
potraviny i některé léčivé přípravky pravděpodobně snižují absorpci alendronátu (viz bod 4.5).

Pro usnadnění průchodu tablety do žaludku a zabránění možnému lokálnímu podráždění
jícnu/nežádoucím účinkům (viz bod 4.4):
• Přípravek Alendronic acid Aurovitas se musí užívat až poté, co pacientka vstane, a je nutno jej zapít
plnou sklenicí vody (minimálně 200 ml).
• Pacientky musí spolknout tabletu přípravku Alendronic acid Aurovitas celou. Pacientky nesmí tabletu
drtit, žvýkat nebo nechat rozpustit v ústech kvůli možnosti orofaryngeální ulcerace.
• Pacientky si nesmí po užití přípravku Alendronic acid Aurovitas lehnout po dobu alespoň 30 minut a
až do doby po prvním jídle.
• Přípravek Alendronic acid Aurovitas se nesmí užívat před spaním nebo před tím, než pacientka ráno
vstane.

Je-li příjem vápníku a vitaminu D v dietním režimu neadekvátní, pak by pacientky měly dostávat
doplňkově kalcium a vitamin D (viz bod 4.4).

Přípravek Alendronic acid Aurovitas v dávkování 70 mg jednou týdně nebyl studován v léčbě
glukokortikoidy indukované osteoporózy.

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Abnormality jícnu a další faktory, které zpomalují jeho vyprazdňování, jako je striktura nebo
achalázie.
- Neschopnost stát nebo sedět vzpřímeně alespoň 30 minut.
- Hypokalcémie.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Nežádoucí účinky v horní části gastrointestinálního traktu
Alendronát může způsobit lokální podráždění sliznice horní části gastrointestinálního traktu. Vzhledem k
možnosti zhoršení základního onemocnění je opatrnost nutná v případech, kdy se alendronát podává
pacientkám s aktivními poruchami funkce horní části gastrointestinálního traktu, jako je dysfagie,
onemocnění jícnu, gastritida, duodenitida, vředy, případně závažné onemocnění gastrointestinálního traktu
v nedávné minulosti (v posledním roce), jako jsou peptické vředy nebo aktivní krvácení do
gastrointestinálního traktu nebo operace v horní části gastrointestinálního traktu, kromě pyloroplastiky
(viz bod 4.3). U pacientek se známým Barettovým jícnem musí lékař individuálně zvážit přínosy a možná
rizika alendronátu.

U pacientek užívajících alendronát byly popsány reakce jícnu (někdy závažné a vyžadující hospitalizaci)
jako například ezofagitida, jícnové vředy a eroze jícnu, po nichž ojediněle následovala striktura jícnu.
Lékaři proto musí pozorně sledovat jakékoli případné známky nebo symptomy upozorňující na možnou
reakci jícnu a pacientky je nutno poučit o tom, aby – pokud by se u nich objevily příznaky podrážení
jícnu, jako je dysfagie, bolest při polykání nebo retrosternální bolest, nově pálení žáhy nebo by se pálení
žáhy zhoršilo – alendronát vysadily a vyhledaly lékařskou pomoc (viz bod 4.8).

Riziko závažné nežádoucí reakce je zřejmě vyšší u pacientek, které nedodržují správný způsob užívání
alendronátu, a/nebo které pokračují v užívání alendronátu i po objevení se symptomů, které mohou
znamenat dráždění jícnu. Proto je velice důležité, aby pacientky dostaly všechny pokyny k užívání a aby
jim porozuměly (viz bod 4.2). Pacientky je nutné informovat, že zanedbání těchto pokynů může zvýšit
riziko ezofageálních problémů.

V rozsáhlých klinických studiích nebylo pozorováno zvýšené riziko, ale po uvedení na trh byly vzácně
hlášeny žaludeční a jícnové vředy, některé z nich závažné a s komplikacemi (viz bod 4.8).

Osteonekróza čelisti
Osteonekróza čelisti, obecně v souvislosti s extrakcí zubu a/nebo s místní infekcí (včetně osteomyelitidy),
byla hlášena u pacientek s rakovinou, které dostávaly léčebné režimy zahrnující bisfosfonáty podávané
zejména intravenózně. Mnoho z těchto pacientek také dostávalo chemoterapii a kortikosteroidy.
Osteonekróza čelisti byla také hlášena u pacientek s osteoporózou, které dostávaly perorální bisfosfonáty.

Při hodnocení individuálního rizika rozvoje osteonekrózy čelisti je třeba zvážit následující rizikové
faktory:
• účinnost bisfosfonátu (nejvyšší u kyseliny zoledronové), způsob podání (viz výše) a kumulativní
dávka
• nádorové onemocnění, chemoterapie, radioterapie, kortikosteroidy, inhibitory angiogeneze a kouření
• onemocnění zubů v anamnéze, špatná ústní hygiena, peridentální onemocnění , invazivní zubní
zákroky a špatně přiléhající zubní protézy.

Před zahájením léčby perorálními bisfosfonáty je nutno u pacientek se špatným stavem zubů zvážit
preventivní stomatologické vyšetření.

Pokud je to možné, měly by se tyto pacientky při léčbě vyhnout invazivním stomatologickým výkonům. U
pacientek, u kterých se při léčbě bisfosfonáty objevila osteonekróza čelisti, může stomatochirurgický
výkon zhoršit stav. Pro pacientky, které potřebují stomatologické výkony, nejsou žádné dostupné údaje,
které by naznačovaly, zda přerušení léčby bisfosfonáty snižuje riziko osteonekrózy čelisti. Klinické
posouzení ošetřujícího lékaře by se mělo řídit plánem postupu pro každou pacientku založeném na
individuálním hodnocení poměru přínos/riziko.

Během léčby bisfosfonáty by všechny pacientky měly být vedeny k tomu, aby dodržovaly dobrou ústní
hygienu, docházely na pravidelné zubní prohlídky a hlásily jakékoli příznaky, které souvisí s ústy, jako je
pohyblivost zubů, bolestivost nebo otok.

Osteonekróza zevního zvukovodu
V souvislosti s léčbou bisfosfonáty byla hlášena osteonekróza zevního zvukovodu, zejména při
dlouhodobém podávání. Mezi možné rizikové faktory osteonekrózy zevního zvukovodu patří
používání steroidů a chemoterapie a/nebo lokální rizikové faktory, jako například infekce nebo trauma.
Možnost vzniku osteonekrózy zevního zvukovodu je třeba zvážit u pacientů léčených bisfosfonáty,
kteří mají ušní symptomy jako je bolest nebo výtok, nebo chronických infekcí ucha.

Bolest svalů a kostí
U pacientek užívajících bisfosfonáty byly popsány bolesti kostí, kloubů a/nebo svalů. Podle zkušeností
získaných po uvedení na trh byly tyto symptomy jen vzácně závažné a/nebo invalidizující (viz bod 4.8).
Doba do nástupu symptomů se pohybovala od jednoho dne až do několika měsíců od zahájení léčby. U
většiny pacientek došlo po vysazení léku ke zmírnění symptomů. U části pacientek došlo při nové
expozici stejnému léku nebo jinému bisfosfonátu k recidivě symptomů.

Atypické zlomeniny femuru
V souvislosti s léčbou bisfosfonáty byly hlášeny atypické subtrochanterické a diafyzární zlomeniny
femuru, zejména u pacientek dlouhodobě léčených pro osteoporózu. Tyto příčné nebo krátké šikmé
zlomeniny se mohou objevit kdekoli v celé délce femuru od oblasti těsně pod malým trochanterem až do
části těsně nad suprakondylickým rozšířením. Tyto zlomeniny se objevují po minimálním traumatu nebo
bez souvislosti s ním a u některých pacientů se mohou projevovat bolestí ve stehně nebo třísle, často
sdružené na zobrazovacích vyšetřeních s obrazem typickým pro stresové zlomeniny (neobvyklé
nízkotraumatické zlomeniny, v angličtině známé jako “insufficiency fractures”), týdny až měsíce před
manifestací kompletní zlomeniny femuru. Zlomeniny jsou často oboustranné, proto je nutné u pacientek
léčených bisfosfonáty, které utrpěly zlomeninu diafýzy femuru, vyšetřit i kontralaterální femur. Rovněž
bylo zaznamenáno špatné hojení těchto zlomenin. U pacientek, u kterých je podezření na atypickou
zlomeninu femuru, je třeba při hodnocení jejich stavu zvážit i přerušení léčby bisfosfonáty, a to na základě
zhodnocení prospěchu a rizika léčby u jednotlivé pacientky.

Pacientky je třeba poučit, aby během léčby bisfosfonáty hlásily jakoukoli bolest v oblasti stehna, kyčle
nebo třísla, a všechny pacientky, u kterých se tyto příznaky objeví, je třeba vyšetřit s ohledem na možnou
inkompletní zlomeninu femuru.


Porucha funkce ledvin
Nedoporučuje se podávání alendronátu pacientkám s poruchou funkce ledvin v případech, kdy je hodnota
clearance kreatininu nižší než 35 ml/min (viz bod 4.2).

Metabolizmus kostí a minerálů
Je třeba vzít v úvahu jiné příčiny osteoporózy než deficit estrogenu a stárnutí.
Hypokalcémie musí být upravena před začátkem terapie alendronátem (viz bod 4.3).

Jiné poruchy minerálního metabolizmu (jako je nedostatek vitaminu D a hypoparatyreoidismus) mají být
také účinně léčeny před zahájením léčby tímto přípravekm. U pacientek s uvedenými typy postižení je
nutno během léčby přípravkem Alendronic acid Aurovitas sledovat sérové koncentrace vápníku a příznaky
hypokalcémie.

Vzhledem k pozitivním účinkům alendronátu na zvyšování kostní mineralizace může dojít k poklesu
sérových koncentrací kalcia a fosfátu, zvláště u pacientek, které užívají glukokortikoidy, u nichž může být
vstřebávání vápníku zhoršeno. Tento pokles je obvykle malý a asymptomatický. Byly však zaznamenány
ojedinělé zprávy o symptomatické hypokalcémii, která byla občas závažná a často se vyskytla u pacientek
s predisponujícími onemocněními (např. hypoparatyreoidismem, nedostatkem vitaminu D a malabsorpcí
vápníku).
Zajištění dostatečného přívodu kalcia a vitaminu D je obzvláště důležité u pacientek užívajících
glukokortikoidy.
Alendronic acid Aurovitas obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Je pravděpodobné, že absorpce alendronátu je zhoršena podáním společně s jídlem a nápoji (včetně
minerální vody), doplňky kalcia, antacidy a některými perorálně užívanými léčivými přípravky. Proto
musí pacientky po užití alendronátu počkat alespoň 30 minut před tím, než perorálně užijí nějaký další lék
(viz body 4.2 a 5.2).

Žádné další klinicky významné interakce s léčivými přípravky se nepředpokládají. V klinických studiích
dostávala řada nemocných současně s alendronátem estrogen (intravaginálně, transdermálně nebo
perorálně). Nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky, které by bylo možno připisovat jejich
současnému užívání.
Jelikož užívání nesteroidních antirevmatik (NSAID) je spojeno s drážděním gastrointestinálního traktu, je
při jejich současném podávání s alendronátem nutná opatrnost.
I když konkrétní studie interakcí nebyly provedeny, byl v klinických studiích alendronát užíván současně s
celou řadou běžně předepisovaných léků bez důkazů klinických nežádoucích interakcí.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Údaje o podávání alendronátu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici. Studie na zvířatech
prokázaly reprodukční toxicitu. Alendronát podávaný březím potkaním samicím vyvolával dystokii
související s hypokalcémií (viz bod 5.3).
Alendronát nemá být během těhotenství užíván.

Kojení
Není známo, zda se alendronát/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Riziko prokojené
novorozence/děti nelze vyloučit. Alendronát se během kojení nemá podávat.

Fertilita
Bisfosfonáty jsou inkorporovány do kostní matrix, z níž se postupně uvolňují po řadu let. Množství
bisfosfonátu inkorporované do dospělé kosti, a tedy množství, které je k dispozici ke zpětnému uvolňování
do systémové cirkulace, je přímo závislé na dávce a době, po kterou je bisfosfonát užíván (viz bod 5.2).
Ohledně rizika pro lidský plod nejsou k dispozici žádné údaje. Existuje však teoretické riziko poškození
plodu, zejména kostry, pokud žena po dokončení léčby bisfosfonáty otěhotní. Vliv proměnných, jako je
doba mezi ukončením léčby bisfosfonáty a otěhotněním, konkrétní užívaný bisfosfonát a cesta podání
(intravenózní versus perorální), na míru rizika nebyl hodnocen.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Alendronic acid Aurovitas nemá žádný nebo má zanedbatelný přímý vliv na schopnost řídit
nebo obsluhovat stroje. Pacientky mohou zaznamenat některé nežádoucí účinky (např. rozmazané vidění,
závratě a silné bolesti svalů a kloubů (viz bod 4.8)), které mohou ovlivnit schopnost řídit nebo obsluhovat
stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu
V jednoleté studii u postmenopauzálních žen s osteoporózou byly celkové profily bezpečnosti přípravku
alendronátu 1x týdně 70 mg (n = 519) a alendronátu 10 mg/den (n = 370) podobné.
Ve dvou tříletých studiích prakticky shodného uspořádání, provedených u postmenopauzálních žen
(alendronát 10 mg:
n = 196, placebo: n = 397), byl celkový profil bezpečnosti alendronátu 10 mg/den a placeba podobný.
Nežádoucí účinky, které byly hlášeny hodnotícími lékaři jako možná, pravděpodobně nebo určitě
související s užíváním léku, jsou uvedeny dále v případě, že se vyskytly u ≥ 1 % případů v jedné z
léčebných skupin v jednoleté studii, nebo u ≥ 1 % pacientek léčených alendronátem 10 mg/den a s vyšší
incidencí než u pacientek užívajících placebo ve tříletých studiích:

Jednoletá studie Tříletá studie
Alendronát mg (n=519) %
Alendronát
10 mg/den
(n=370) %
Alendronát
10 mg/den
(n=196) %
Placebo
(n=397) %
Gastrointestinální
poruchy

Bolest břicha 3,7 3,0 6,6 4,8
Dyspepsie 2,7 2,2 3,6 3,5
Regurgitace kyselého 1,9 2,4 2,0 4,3
žaludečního obsahu
Nauzea 1,9 2,4 3,6 4,0
Distenze břicha 1,0 1,4 1,0 0,8
Zácpa 0,8 1,6 3,1 1,8
Průjem 0,6 0,5 3,1 1,8
Dysfagie 0,4 0,5 1,0 0,0
Flatulence 0,4 1,6 2,6 0,5
Gastritida 0,2 1,1 0,5 1,3
Žaludeční vřed 0,0 1,1 0,0 0,0
Jícnový vřed 0,0 0,0 1.5 0,0
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně

Muskuloskeletální
bolesti (kostí, svalů
nebo kloubů)


2,9


3,2


4,1


2,5
Svalové křeče 0,2 1,1 0,0 1,0
Poruchy nervového
systému

Bolest hlavy 0,4 0,3 2,6 1,5

Tabulární přehled nežádoucích účinků
Během klinických studií a/nebo po uvedení na trh byly popsány následující nežádoucí účinky:

Četnosti výskytu jsou definovány jako: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100, <1/10), méně časté (≥1/1 000,
<1/100), vzácné (≥1/10 000, <1/1 000), velmi vzácné (<1/10000 včetně izolovaných případů)


Poruchy imunitního systému: Vzácné: hypersenzitivní reakce včetně kopřivky
a angioedému
Poruchy metabolismu a výživy: Vzácné: symptomatická hypokalcemie, často ve
spojení s predisponujícími onemocněními§.
Poruchy nervového systému: Časté: bolest hlavy, závratě†
Méně časté: dysgeuzie
Poruchy oka: Méně časté: oční záněty (uveitida, scleritida,
episcleritida)
Poruchy ucha a labyrintu: Časté: vertigo†
Velmi vzácné: osteonekróza zevního zvukovodu
(skupinový nežádoucí účinek bisfosfonátů)
Gastrointestinální poruchy: Časté: bolest břicha, dyspepsie, zácpa, průjem,
plynatost, jícnový vřed*, dysfagie*, nadýmání
břicha, regurgitace kyselého obsahu žaludku
Méně časté: nauzea, zvracení, gastritida,
oesophagitida*, jícnové eroze*, melena†
Vzácné: striktura jícnu*, orofaryngeální
ulcerace*,
výskyt syndromu PUB (perforace, tvorba vředů,
krvácení) v horní části gastrointestinálního
traktu§
Poruchy kůže a podkožní tkáně: Časté: alopecie†, pruritus†
Méně časté: vyrážka, erytém
Vzácné: vyrážka s fotosenzitivitou, závažné
kožní reakce včetně Stevens-Johnsonova
syndromu a toxické epidermální nekrolýzy‡
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové
tkáně:
Velmi časté: muskuloskeletální bolest (kostí,
svalů nebo kloubů), která je někdy závažnᆧ
Časté: otoky kloubů†
Vzácné: osteonekróza čelisti‡§, atypické
subtrochanterické a diafyzární zlomeniny femuru
(skupinový nežádoucí účinek bisfosfonátů)

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace: Časté: astenie†, periferní edém†
Méně časté: přechodné symptomy jako při
odpovědi na akutní fázi (myalgie, malátnost a
vzácně horečka), typicky v souvislosti se
zahájením léčby

§Viz bod 4.4
†Frekvence v klinických studiích byla podobná ve skupině s alendronátem a ve skupině s placebem *Viz
body 4.2 a 4.4
‡Tento nežádoucí účinek byl zjištěn během postmarketingového sledování. Frekvence vzácné byla
odhadnuta na základě příslušných klinických studií


Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky
Výsledkem předávkování při perorálním podání může být hypokalcémie, hypofosfatémie a nežádoucí
účinky na horní část gastrointestinálního traktu, jako je žaludeční nevolnost, pyróza, ezofagitida, gastritida
nebo tvorba vředů.

Léčba
Ohledně léčby předávkování alendronátem nejsou k dispozici žádné konkrétní informace. Má se podat
mléko nebo antacida, které vážou alendronát. Vzhledem k riziku podráždění jícnu se nemá vyvolávat
zvracení a pacientka má zůstat ve vzpřímené poloze.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: bisfosfonáty, léčiva k terapii nemocí kostí
ATC kód: M05BA04

Mechanizmus účinku
Léčivá látka přípravku Alendronic acid Aurovitas, trihydrát natrium-alendronátu, je bisfosfonát, který
inhibuje osteoklastickou resorpci kosti bez přímého účinku na tvorbu kostí. Předklinické studie prokázaly
preferenční lokalizaci alendronátu v místech aktivní resorpce. Aktivita osteoklastů je inhibována, ale
shromažďování ani připojování osteoklastů není ovlivněno. Kost vytvořená během léčby alendronátem
vykazuje normální kvalitu.

Klinická účinnost a bezpečnost
Léčba postmenopauzální osteoporózy

Osteoporóza je definována jako kostní densita (BMD = bone mineral density) páteře nebo celkového
proximálního fermuru 2,5 SD pod průměrnou hodnotou normální mladé populace nebo jako
předchozí zlomenina křehké kosti bez ohledu na BMD.

Terapeutická rovnocennost alendronátu 1x týdně 70 mg (n = 519) a alendronátu 10 mg denně (n = 370)
byla prokázána v jednoleté multicentrické studii u postmenopauzálních žen s osteoporózou. Průměrné
zvýšení vůči výchozí hodnotě BMD bederní páteře po jednom roce dosáhlo 5,1 % (95% CI: 4,8–5,4 %) ve
skupině s dávkou 70 mg jednou týdně a 5,4 % (95% CI: 5,0–5,8 %) ve skupině 10 mg jednou denně.
Průměrné zvýšení hodnoty BMD dosáhlo v krčku stehenní kosti ve výše uvedených skupinách 2,3 % a
2,9 % a v celém proximálním femuru 2,9 % a 3,1 %. Co se týče zvýšení hodnot BMD na jiných místech
kostry, byly si obě léčebné skupiny také podobné.

Účinky alendronátu na kostní hmotu a výskyt fraktur u postmenopauzálních žen byly hodnoceny ve dvou
počátečních studiích účinnosti shodného uspořádání (n = 994) a ve studii FIT (Fracture Intervention Trial,
n = 6 459).

V počátečních studiích účinnosti se průměrná hodnota BMD zvýšila při podávání alendronátu v dávce mg/den ve srovnání s placebem po třech letech o 8,8 % v páteři, o 5,9 % v krčku stehenní kosti a o 7,8 % v
trochanteru. Významně se zvýšila i celková hodnota BMD. U pacientek léčených alendronátem došlo ve
srovnání s pacientkami, které dostávaly placebo, ke 48 % snížení (alendronát 3,2 % versus placebo 6,2 %)
častosti zlomenin jednoho nebo více obratlů. Ve dvouleté prodloužené fázi těchto studií se hodnota BMD
v páteři a v trochanteru dále zvyšovala, přičemž hodnoty BMD v krčku stehenní kosti a celé kostry zůstaly
zachovány.

Studie FIT sestávala ze dvou placebem kontrolovaných studií s denním podáváním alendronátu (5 mg
denně po dobu dvou let a 10 mg denně buď jeden, nebo dva další roky):

• FIT 1: tříletá studie, do které bylo zařazeno 2 027 pacientek, které měly před výchozím vyšetřením
minimálně jednu (kompresivní) zlomeninu obratle. V této studii snížil denně podávaný alendronát
incidenci ≥ 1 nové zlomeniny obratle o 47 % (alendronát 7,9 % oproti placebu 15,0 %). Navíc bylo
zjištěno statisticky významné snížení výskytu zlomenin kyčle (1,1 % oproti 2,2 %, snížení o 51 %).

• FIT 2: čtyřletá studie, do které bylo zařazeno 4 432 pacientek s nízkou hodnotou kostní hmoty, ale bez
zlomeniny obratle před výchozím vyšetřením. V této studii byl při analýze podskupin žen s
osteoporózou (37 % celkové populace, které odpovídají výše uvedené definici osteoporózy)
pozorován statisticky významný rozdíl v incidenci zlomenin celkového proximálního femuru
(alendronát 1,0 % versus placebo 2,2 %, snížení o 56 %) a v incidenci ≥ 1 zlomeniny obratle (2,9 %
versus 5,8 %, snížení o 50 %).
10


Nálezy při laboratorních vyšetřeních:
V klinických studiích byl pozorován asymptomatický přechodný a mírný pokles sérového kalcia přibližně
u 18 % a fosfátu přibližně u 10 % pacientek užívajících alendronát v dávce 10 mg/den na rozdíl od
přibližně 12 % (kalcium) a 3 % (fosfát) pacientek užívajících placebo. Incidence poklesu hladiny sérového
kalcia na 8,0 mg/100 ml (2,0 mmol/l) a sérového fosfátu na 2,0 mg/100 ml (0,65 mmol/l) však byla
podobná u obou léčených skupin.


Pediatrické pacientky:
Alendronát sodný byl studován u malého počtu pacientek s osteogenesis imperfecta mladších 18 let.
Výsledky nejsou dostatečné k podpoře jeho užívání u dětí s osteogenesis imperfecta.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Ve srovnání s referenční intravenózní dávkou činila u žen biologická dostupnost alendronátu podaného
perorálně v dávce 5–70 mg po celonočním lačnění 2 hodiny před standardní snídaní 0,64 % získané
hodnoty. Biologická dostupnost se podobně snížila odhadem na 0,46 %, pokud se alendronát podal hodinu
před standardizovanou snídaní, a na 0,39 % při jeho podání půl hodiny před standardizovanou snídaní. Ve
studiích osteoporózy byl alendronát účinný, pokud se podal alespoň 30 minut před prvním jídlem nebo
nápojem požitým v daný den.

Biologická dostupnost alendronátu byla zanedbatelná v případě, kdy byl podán společně se standardní
snídaní nebo do dvou hodin po ní. Podání alendronátu společně s kávou či pomerančovým džusem snížilo
jeho biologickou dostupnost o 60 %.

U zdravých jedinců nevedlo perorální podávání prednisonu (20 mg třikrát denně po dobu pěti dní) ke
klinicky významné změně v perorální biologické dostupnosti alendronátu (průměrné zvýšení se
pohybovalo v rozmezí od 20 % do 44 %).
Distribuce
Studie na potkanech ukázaly, že alendronát je po podání intravenózní dávky 1 mg/kg přechodně
distribuován do měkkých tkání, poté však dochází k jeho rychlé redistribuci do kostní tkáně nebo
vyloučení močí. Průměrný distribuční objem u člověka činí v rovnovážném stavu, mimo kostní tkáň,
nejméně 28 litrů. Plazmatické koncentrace jsou po perorálním podání terapeutické dávky příliš nízké pro
analytické hodnocení (méně než 5 ng/ml). Na plazmatické proteiny se váže přibližně 78 % léčiva.

Biotransformace
Ani u člověka, ani u zvířat nebylo prokázáno, že by se alendronát metabolizoval.
Eliminace
Po podání jednotlivé intravenózní dávky alendronátu značeného radioaktivním 14C bylo přibližně 50 %
radioaktivity vyloučeno močí během 72 hodin. Radioaktivita ve stolici byla minimální nebo nebyla vůbec
detekována. Po jednorázovém intravenózním podání 10 mg alendronátu činila renální clearance 71 ml/min
a systémová clearance nepřekročila hodnotu 200 ml/min. Plazmatické koncentrace poklesly po
intravenózním podání během šesti hodin o více než 95 %. Poločas alendronátu se podle jeho uvolňování
ze skeletu odhaduje na více než deset let. Alendronát není u potkanů vylučován prostřednictvím ani
acidického, ani bazického transportního systému ledvin. Předpokládáme proto, že vylučování tohoto
léčiva u člověka neinterferuje s vylučováním ostatních léčivých přípravků těmito systémy.

11

Porucha funkce ledvin
Předklinické studie prokázaly, že léčivo, které není deponováno v kostní tkáni, je velmi rychle vyloučeno
do moči. Nebyl podán žádný důkaz o saturaci vychytávání přípravku kostí u zvířat při dlouhodobém
intravenózním podávání kumulativních dávek až do dávky 35 mg/kg. Ačkoliv nejsou k dispozici žádné
klinické údaje, lze očekávat, že stejně jako u zvířat, tak i u pacientek s poškozenými renálními funkcemi
bude vylučování alendronátu ledvinami sníženo. Proto lze očekávat poněkud zvýšenou akumulaci
alendronátu u pacientek s poruchou funkce ledvin (viz bod 4.2).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity a hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní
riziko pro člověka. Studie na potkanech ukázaly, že podávání alendronátu v březosti vedlo u samic během
porodu k dystokii (těžký porod), která souvisela s hypokalcémií. Vysoké dávky podávané potkanům ve
studiích vedly ke zvýšené incidenci neúplné osifikace plodu. Význam tohoto zjištění pro člověka není
jasný.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Mikrokrystalická celulosa
Kukuřičný škrob
Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
Povidon K30
Magnesium-stearát

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

Blistr a HDPE lahvička:
roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Tablety přípravku Alendronic acid Aurovitas jsou dostupné v blistrovém balení z PVC/PE/PVdC-Al a
v bílé, neprůhledné, kulaté HDPE lahvičce s bílým, neprůhledným, polypropylenovým uzávěrem.

Velikost balení:
Blistr: 2, 4, 8, 12, 20, 30, 40, 50 a 60 tablet.
HDPE lahvička: 30, 50, 60 a 250 tablet.

12

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Aurovitas, spol. s r.o.
Karlovarská 161 00 Praha Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

87/234/14-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 26. 11. 2014
Datum posledního prodloužení registrace: 12. 9. 2014


10. DATUM REVIZE TEXTU

21. 4.