Vizidor

Dorzolamid nebyl studován u pacientů s poruchou jaterních funkcí, a proto má být u těchto pacientů
používán s opatrností.

Léčení pacientů s akutním glaukomem s uzavřeným úhlem vyžaduje kromě podávání látek snižujících
nitrooční tlak i terapeutické intervence. U pacientů s akutním glaukomem s uzavřeným úhlem nebylo
použití dorzolamidu studováno.

Dorzolamid obsahuje sulfonamidovou skupinu, která se vyskytuje u sulfonamidů, a ačkoli se podává
místně, vstřebává se systémově. Proto se mohou při lokální aplikaci vyskytnout stejné nežádoucí
reakce jako při podávání sulfonamidů, zahrnující Steven-Johnsonův synrdrom a toxickou epidermální
nekrolýzu. Vyskytnou-li se známky závažných reakcí nebo dojde-li k hypersenzitivní reakci, je nutné
přestat přípravek používat.

Terapie perorálními inhibitory karboanhydrázy byla kvůli poruchám acidobazické rovnováhy spojena
s urolitiázou, a to zvláště u pacientů s urolitiázou v anamnéze. I když nebyly při použití dorzolamidu
evidovány žádné poruchy acidobazické rovnováhy, urolitiáza se zřídka uváděla. Vzhledem k tomu, že
dorzolamid je lokální inhibitor karboanhydrázy se systémovým vstřebáváním, může při jeho používání
u pacientů s tvorbou ledvinových kamenů v anamnéze existovat zvýšené riziko urolitiázy.
V případě výskytu alergických reakcí (např. konjunktivitidy a reakce očních víček) je nutné zvážit
případné přerušení léčby dorzolamidem.


U pacientů užívajících perorální inhibitory karboanhydrázy a dorzolamid existuje potenciální
nebezpečí aditivního účinku. Současné podávání dorzolamidu a perorálně podávaného inhibitoru
karboanhydrázy se nedoporučuje.

U pacientů s již přítomnými chronickými defekty rohovky a/nebo s nitrooční operací v anamnéze byly
při používání dorzolamidu ve formě vícedávkového balení (s konzervační látkou) popsány otoky
rohovky a ireverzibilní dekompenzace rohovky. Dorzolamid podávaný lokálně je nutno těmto
pacientům aplikovat opatrně.

Bylo popsáno odchlípení chorioidey současně s oční hypotonií po filtračních procedurách při
současném podání přípravků potlačujících tvorbu komorové tekutiny.

Pacienti s kontaktní hypersenzitivitou na stříbro v anamnéze nemají přípravek používat, jelikož může
obsahovat stopy stříbra.

Přípravek Vizidor nebyl studován u pacientů, kteří nosí kontaktní čočky.

Pediatrická populace:
Dorzolamid nebyl studován u pacientů do gestačního věku 36 týdnů a ve věku do 1 týdne po porodu.
Pacienti s významnou nezralostí ledvinových tubulů mají z důvodu rizika metabolické acidózy dostat
dorzolamid teprve po pečlivém zvážení poměru rizika a prospěchu takového podání.