Blessin plus h 160/25 mg

Valsartan/hydrochlorothiazid
Systémová dostupnost hydrochlorothiazidu je snížena přibližně o 30 %, když je podáván současně
s valsartanem. Kinetika valsartanu není současným podáním s hydrochlorothiazidem významně
ovlivněna. Tato pozorovaná interakce nemá žádný vliv na kombinované použití valsartanu a
hydrochlorothiazidu, protože kontrolovaná klinická hodnocení ukázala jasný antihypertenzní účinek
větší než u použití jednotlivých látek samostatně či u placeba.

Valsartan
Absorpce
Po perorálním podání samotného valsartanu je dosažena vrcholová koncentrace valsartanu v plazmě za
2–4 hodiny. Průměrná absolutní biologická dostupnost je 23 %. Jídlo snižuje expozici (měřeno pomocí
AUC) valsartanu přibližně o 40 % a vrcholovou koncentraci v plazmě (Cmax) přibližně o 50 %,
přestože přibližně po 8 h po podání dávky jsou koncentrace valsartanu v plazmě obdobné pro skupinu
osob po jídle i nalačno. Toto snížení AUC přesto není doprovázeno klinicky signifikantním snížením
terapeutického účinku a valsartan proto může být užíván s jídlem i bez něho.

Distribuce v organismu:
Distribuční objem valsartanu v ustáleném stavu po intravenózním podání je přibližně 17 litrů, což
znamená, že valsartan není do tkání distribuován ve značném množství. Valsartan je silně vázán na
proteiny séra (94-97 %), především na sérový albumin.

Biotransformace:
Valsartan není extenzivně biotransformován, protože pouze asi 20 % dávky je nalezeno jako
metabolity. Hydroxymetabolit byl identifikován v plazmě v nízkých koncentracích (méně než 10 %
AUC valsartanu). Tento metabolit není farmakologicky aktivní.

Eliminace z organismu:
Valsartan má multiexponenciální kinetiku rozpadu (t½α <1 h a t½ß přibližně 9 h). Valsartan je primárně
vylučován stolicí (přibližně 83 % dávky) a močí (přibližně 13 % dávky), převážně jako nezměněný
lék. Po intravenózním podání je plazmatická clearance valsartanu přibližně 2 l/h a jeho renální
clearance je 0,62 l/h (přibližně 30 % celkové clearance). Poločas valsartanu je 6 hodin.

Hydrochlorothiazid
Absorpce
Absorpce hydrochlorothiazidu po perorálním podání je rychlá (tmax okolo 2 hod.), s podobnou
charakteristikou absorpce jak po podání suspenze, tak po podání tablet. Absolutní biologická
dostupnost hydrochlorothiazidu je 60–80 % po perorálním podání. Popisuje se zvýšení i snížení
systémové dostupnosti hydrochlorothiazidu při současném podání jídla ve srovnání s užitím nalačno.
Strana 16 (celkem 19)
Tento vliv je malý a má minimální klinický význam. Zvýšení průměrné AUC je lineární a
v terapeutickém rozmezí závislé na dávce. U opakovaného podávání není v kinetice
hydrochlorothiazidu změna a při dávkování jednou denně je akumulace minimální.

Distribuce v organismu:
Distribuční a eliminační kinetika je obecně popisována biexponenciální zánikovou křivkou. Zdánlivý
distribuční objem je 4–8 l/kg. Cirkulující hydrochlorothiazid je vázaný na sérové proteiny (40–70 %),
především sérový albumin. Hydrochlorothiazid se též kumuluje v erytrocytech v koncentraci přibližně
1,8x vyšší, než je koncentrace v plazmě.

Eliminace z organismu:
Hydrochlorothiazid je eliminován převážně v nezměněné podobě. Hydrochlorothiazid je eliminován
z plazmy s poločasem průměrně 6-15 hodin v konečné eliminační fázi. Při opakovaném podávání
nedochází k žádné změně v kinetice hydrochlorothiazidu, a pokud je podáván jednou denně, je
akumulace minimální. Více než 95 % absorbované dávky je vyloučeno jako nezměněná látka močí.
Renální clearance se skládá z pasivní filtrace a aktivní sekrece do renálního tubulu.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti
Nesignifikantně vyšší systémová expozice valsartanu byla pozorována u některých starších pacientů
v porovnání s mladšími osobami; přesto tento fakt nemá žádný klinický význam. Omezená data
naznačují, že systémová clearance hydrochlorothiazidu je snížena jak u zdravých, tak u hypertenzních
starších pacientů ve srovnání s mladými dobrovolníky.

Porucha funkce ledvin
V doporučeném dávkovacím rozmezí přípravku Blessin Plus H není u pacientů s poměrem
glomerulární filtrace (GFR) 30-70 ml/min nutná úprava dávkování.

U pacientů s těžkým poškozením funkce ledvin (GFR <30 ml/min) a pacientů na dialyzační terapii
nejsou pro přípravek Blessin Plus H dostupná data. Valsartan se velmi výrazně váže na plazmatické
bílkoviny a nelze jej odstranit dialýzou, zatímco clearance hydrochlorothiazidu lze dialýzou
dosáhnout.

Při poruše funkce ledvin je zvýšená průměrná maximální plazmatická hladina a hodnoty AUC
hydrochlorothiazidu a exkrece močí je snížena. U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou
funkce ledvin bylo pozorováno 3násobné zvýšení hodnoty AUC hydrochlorothiazidu. U pacientů se
závažnou poruchou funkce ledvin bylo pozorováno 8násobné zvýšení hodnoty AUC.
Hydrochlorothiazid je kontraindikován u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (viz bod 4.3).

Porucha funkce jater
Ve farmakokinetických studiích zahrnujících pacienty s mírným (n=6) a středně těžkým (n=5)
poškozením funkce jater byla expozice valsartanu zvýšena přibližně 2x ve srovnání se zdravými
dobrovolníky.
Nejsou k dispozici data týkající se použití valsartanu u pacientů s těžkou dysfunkcí jater (viz bod 4.3).
Jaterní onemocnění nemění výrazněji farmakokinetiku hydrochlorothiazidu.